01.10.2010 [10:00], Aalex, Povídky na pokračování, komentováno 5×, zobrazeno 2956×

Rozloučení s Caiem je o dost jiné než to s Markem. A hurá na oslavu.

Předem díky za komentáře.

Lehčí část má Bella za sebou. Cestou ke Caiovým komnatám se modlí, aby byl v dobré náladě, a aby ho od něčeho nevyrušila.

Rozdíl mezi ním a Markem je patrný už při přivítání. Zatím co Marcus jí vyšel vstříc už tím, že sám otevřel dveře, Caiův přísný hlas ji pozve dovnitř takovým způsobem, že se cítí jako prosebnice, na kterou dopadlo světlo v podobě milosti moci spatřit velkého Caia.

Nepochybuje, že věděl, že je to ona. Přijme ji, sedíc za stolem. Na sobě má župan, ale Bella si je jista, že pod ním už je připravený na slavnost. Nenechal by si ujít zahájení, ale stejně tak musí dát najevo, jak očividně ho takové hemžení nezajímá.

„Bello. To je překvapení. Takže doopravdy odjíždíš?“

Bella přikývne: „Ano. Přišla jsem se rozloučit. Děkuji za veškerou podporu, které se mi od tebe za ty roky, kdy jsi byl součástí mé rodiny, dostalo.“

Caius se ušklíbne a Bella si okamžitě uvědomí, jak špatně větu formulovala. Caius ji ledově opraví: „Bylo nám ctí přijmout tě do naší rodiny. Také sis ji musela zasloužit. Byla jsi spolehlivá a věrná. Doufám, že to tak zůstane i nadále. Aro se zmínil, že ti dovolil, aby ses vrátila. Važ si toho a věz, že nebudeme čekat věčně. Nikdo není nenahraditelný,“ dodá se zvláštním důrazem.

Belle došlo, že jí jinými slovy přikazuje, aby její výlet netrval dlouho. Bere ho nejspíš jako rozmar. Zřejmě vůbec nechápe, proč by se někdo chtěl vzdálit od místa, které je tak nabité mocí. O nic jiného mu taky nikdy nešlo. Proto se ho všichni bojí. Protože jí podřizuje vše. Obětoval by i vlastní manželku, kdyby to znamenalo přístup k dalšímu ovládání.

Bella má co dělat, aby se neotřásla. Po Caiově doporučení není moc co dodat, a tak se rychle rozloučí a vyrazí do sálu. Ještě cestou jí přechází po těle mráz, když si vzpomene na Caiův tón a výraz. Br!

Už z dálky slyší slyší šum hlasů. Když vstoupí do sálu, musí uznat, že tentokrát se překonali. Výzdoba je úchvatná. Vzápětí se k ní připojí Cullenovi.

Carlisle se na ni usměje: „Působivé. Volturiovi vždycky uměli oslnit. Viděl jsem tu tolik známých osobností, že je to skoro jako „kdo je kdo v uměleckém světě“… Zřejmě se své role mecenášů umění nevzdali.“

Bella s úsměvem přikývne: „To je hlavně Arova zásluha. Hraje si na sběratele.“

Ve chvíli, kdy se k ní připojili, roztáhla svůj štít nad Edwarda, jak slíbila, a tak teď pro něj v duchu přidá: „Sbírá talenty všeho druhu…“

Edward se lehce usměje a Carlisle podotkne: „Měla bys nás tu nejspíš trochu provést a představit.“

Emmettovi zajiskří oči: „No jasně, jsme přece hvězdy večera.“

V Alice zahlédne známou tvář: „Přidám se k vám za okamžik. Mám pocit, že jsem tam zahlédla Erose…“

Ostatní se po ní nechápavě podívají, ale to už je pryč. Rosalie, která stála vedle ní, se rozesměje: „No jo, co je tady, nějak se zaměřila na hudbu Erose Ramazzottiho.“

Přejedou pohledem sál a opravdu spatří Alici, jak zaníceně mluví se známým zpěvákem. Od smrti umluvením ho zachrání až to, že přijde čas na jeho vystoupení. Alice ho od sebe nepouští právě ráda, ale hrdě třímá v ruce fotku s jeho podpisem.

Ostatní se pochechtávají, když se k nim znovu přidá. Jasper se smíšenými pocity: „Už tě můžu vyzvat k tanci, nebo ses mi pro dnešek rozhodla schovávat?“

Alice na něj udělá zamilované oči a omluvně vysvětlí: „Promiň, ale Eros… teda tahle příležitost už by se nemusela jen tak opakovat.“

Jasper přikývne, chytne ji za ruku, a když prochází kolem Emmetta a Rosalie, ucedí tak, aby to Alice neslyšela: „To je fakt. Až se tu objevíme příště, mohl by být mrtvý. Jestli mi bude dál oblbovat ženu, možná mu pomůžu!“

Emmett se rozchechtá a pozadu nezůstane ani Rosalie s Edwardem a Bellou, kterým cukají koutky.

Carlisle s Esme se od nich před chvílí na Arovu žádost oddělili, aby si mohli naposled popovídat. Aro vypadá vážně rád. Není tu příliš dalších upírů, se kterými by se mohl zasvěceně bavit o stejných věcech, které zajímají i jeho.

Bella s Edwardem se od sebe příliš nevzdalují, ale nedají ani dotekem najevo, že mezi nimi je něco víc. Bella to tak chce a Edward rozumí jejím důvodům. Proč se nepodřídit, když už za pár hodin budou v bezpečí letadla a budou spolu moct trávit veškerý čas.

Jejich skupinka se brzy roztrhá úplně. Emmett s Rosalií jdou tančit, Alice zase donutí Jaspera pronásledovat každého umělce, kterého tu pozná a Bellu si pro sebe zabere Chelsea. Vrhne se k ní a obejme ji. Bella je z toho trochu vedle, protože si nikdy nedávaly náklonost najevo na veřejnosti. Tentokrát to však Chelsee odpustí. Víc času mít nebudou.

Edward se s úsměvem odporoučí s poznámkou, že tu viděl ministra kultury a rád by si s ním promluvil o rozdělování dotací.

Chelsea se za ním otočí a sleduje, jak se opravdu přidal k Sandrovi Bondi a dali se do řeči: „On je vážně neskutečný. Myslel to doopravdy?“

Belle vyklouzne uchichtnutí, a když se na ni Chels otočí, pokrčí rameny: „Nejspíš ano. Zajímá se o kde co.“

Chelsea se ujistí, že nikdo kolem neposlouchá, nakloní se k ní a zadívá se jí s očekáváním do očí: „Takže… povídej, přeháněj. Co je za tím tvým výletem doopravdy? Vyslal tě Aro? Zamilovala ses?“

Bellu její otázky zaskočí – zaraženě: „Proč myslíš, že je za tím něco víc? Nemůžu prostě chtít změnit prostředí?“

Chelsea pokrčí rameny: „Prostředí možná, ale oni se přece živí zvířaty,“ pohrdavě ohrne horní ret, aby bylo vidět, co si o jejich výběru potravy myslí.

Bella zvedne obočí: „No a? V životě se má zkusit všechno. Sama víš, že mám k našemu krmení od začátku výhrady… Třeba mi to pomůže zbavit se výčitek.“

Chelsea si ji chvilku zkoumavě prohlíží, a pak se usměje: „Asi bych to měla vzít zpátky. Vám by to spolu vážně mohlo klapat. Nikdy jsem neslyšela, že by měl upír výčitky z toho, že se nakrmí, ale tys byla vždycky jiná.“

Bella se na ni vesele ušklíbne: „Jiná jako divná?“

Chelsea se uculí a nakloní hlavu na stranu: „Možná, ale hlavně talentovaná. No, ať už je za tím cokoli, doufám, že najdeš, co hledáš, a že budeš šťastná. Nezapomeň, že u nás budeš mít dveře vždycky dokořán.“

Bella je náhle dojatá, a tak jen kývne. Chvilku si jen vzájemně hledí do očí, jako by si chtěly sdělit to, co nikdy neřekly nahlas – že má jedna druhou opravdu ráda, a že si budou chybět. Intimní chvilku naruší až Aftonovo decentní odkašlání. Obě se proberou a rychle se naposled obejmou. Bella zašeptá Chelsee do ucha: „Díky. Snad to vyjde.“

Chelsea přikývne a Bella vesele mrkne na Aftona: „Doufám, že mě brzy přijedete navštívit.“

Afton se usměje a s dávkou ironie trochu pateticky pronese: „Cesty boží jsou nevyzpytatelné.“

Všichni čtyři se rozesmějí a v zápětí se za nimi ozve pobavený hlas: „Ale Aftone, už ve mně vidíš boha? Ne, že bych byl proti, ale stačí mi, když mě nazýváš jménem – Aro.“

Otočí se a spatří Arovu usmívající se tvář. Je spokojený, jak se mu povedlo je překvapit i zavtipkovat. Spolu s ním dorazil i Carlisle s Esme a Edwardem.

Čas pokročil a Aro se rozhodl oficiálně rozloučit. Nikdy na svých slavnostech nepobyl zvlášť dlouho. Hlídal si to i proto, aby se ostatní cítili jeho pozorností o to víc poctěni.

Zvýší hlas, aby nikdo nepřeslechl jeho projev: „Drazí Cullenovi, bylo mi potěšením setrvat ve vaší společnosti těch několik týdnů. Svěřuji do vašich rukou svůj nejcenější poklad – svou dceru Bellu, která se rozhodla poznat víc ze světa. Postarejte se o ni jako o vlastní.“

Vezme Bellu za ruku a zadívá se jí do očí: „Doufám, že se uvidíme brzy.“

Bella se trochu prkenně usměje a udělá menší pukrle: „Děkuji, otče.“

Aro se otočí do sálu, aby se rozloučil  se všemi ostatními: „Jsem rád, že se tu sešlo tolik úžasných lidí, holdujících umění. Loučím se s vámi, ale vy se dál bavte podle chuti. Sbohem, přátelé.“

Otočí se a jeho plášť zavlaje. Efektní odchody opravdu miluje. Bella s Cullenovými na sebe potají mrknou. Je čas zvednout kotvy.

8. kapitola - 10. kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

5)  Kristiana (17.07.2011 10:09)

Caius - chladný, krutý a posledlý mocí. Aro je proti němu svatoušek, přesto se mi Caius líbí a zároveň mi z něj běhá mráz po zádech. Brr... Vůbec Belle loučení s ním nezávidím. Sama bych se mu vyhla obloukem.
"Jestli mi bude dál oblbovat ženu, možná mu pomůžu!“
Vím opakuju se, ale Aro se mi zdá vážně nějaký laskavý a přátelský. Tohle je první povídka ve které mám jeho postavu opravdu ráda.
A hurá do Forks!

4)  Michangela (01.10.2010 16:55)

3)  Marketa (01.10.2010 14:51)

jen ať se pak za se vrátí do Voltery Bella

2)  nesie8 (01.10.2010 14:22)

do forks

1)  Eleanor (01.10.2010 11:25)

Hurá a budou spolu!

1