Když už vám nepomůže ani rodina, musíte se spolehnout sami na sebe.

Musím vás zklamat - některá tajemství potřebují čas...

Dozvíte se, co dělá Krajinka ve volném čase. Co ji vlastně zaválo do těchto nehostinných končin?

V dálce se skví bílý květ

to milosti růže bílá.

Ta jež vysvobodit má svět,

jen strnule v před se dívá.

V upířích očích proudí krev,

jenž obětem je brána.

To Anna nemá potuchu,

jak krutá jsou rána.

Svět vysvobodit nejde,

snad jednu bludnou duši.

To alespoň Bella dojde,

k tomu co jí přísluší.

PS: Milá Ambro gramatika je u mě chronický problém. Tak se vám všem chci omluvit předem, pokud tam nějaká chybka zůstala. A Gassie děkuji ještě jednou.

Vaše Yasmini

Dozvíte se, co má Edward s Tanyou a jak to celé začalo. Také se pomalu přesunem jen do přítomnosti a už s ní dál zůstaneme.

Bella s Alice a Jasperem odletěli do Chicaga.

Co je tam čeká?

Edit: Na návrh Carlie jsem vložila písničku. Děkuji, Carlie.

Minule to byla romantika, teď budeme vyšetřovat. A co vy? Už víte, kdo Bellu vystrčil z okna?

Co se přihodí Belle? Jak to ovlivní celou situaci? A jak do toho všeho zapadá Lewis s Edwardem?

A máme tu druhé jubileum, dvacátý díl. Chci poděkovat za komenty, mám z nich velkou radost a moc mě to pohání v tom psát dál, takže jen tak dál. :D
V téhle kapitole se stane něco "zásadního" - tohle slovo berte s rezervou - pro jednu z našich hrdinek. Nečekejte žádné drama, vlstně se dalo čekat, že tahle situace nastane, takže to nebude takové překvapení.

Co nikdy nečekals, se zčistajasna stane,
navzdory osudu i láska mnohdy vzplane.
A samota, co tížila tě jako kamení,
je pryč a píseň slavíka ti náhle v uších zní.
Že uvěřit se bojíš, že milovat máš strach?
Snad štěstí potká tě, snad nezbude jen prach...

Fí zjistí, že neměla halucinace, když se jí zdálo, že někdo poslouchá za dveřmi, zatím co skládala. Byl to Edward Cullen. Dají si menší "rande".

Že kočka není pes, že včera není dnes, že hip-hop není swing a louka není les.
To každý ví, to každý zná ... a přesto se do toho dá tak lehce zamotat...

To si vypiješ, Emmette!

Nový život přichází

Dnes odhalíme něco z Belliny minulosti. Co to bude? A jak to ovlivní blížící se okolnosti?

Fí chce využít hezkého počasí, a tak jde skládat do lesa. Čeká ji tam jedno překvapivé setkání a jeden ještě větší šok.

Díky moc za komentáře.

Že kočka není pes, že včera není dnes, že hip-hop není swing a louka není les.
To každý ví, to každý zná ... a přesto se do toho dá tak lehce zamotat...

Kapitola z pohľadu Jacoba. Ako to všetko dopadne? Naozaj je všetko tak, ako sa na prvý pohľad mohlo zdať?

Takže - jak jsem slíbila - z povídky se stává spoluautorská. Dnes přidáváme Jacobův pohled na všechen ten cvrkot a sepsala ho pro Vás moje milá ambra.

Bavte se a na další kapitole, kde se vrátíme k Nessiinu pohledu, se už pracuje!

ambra měla jedinou podmínku - nepřekročit 1500 slov:-).

Dnes se dozvíte to, co stejně tušíte. A také jak to bylo potom. Hledali Bellu? Našli něco? CO to vše udělá s Edwardem?

Jak se to bude dál vyvíjet mezi Edwardem a Bellou? A co El a její život? To všechno se dozvíte, když si přečtete tuhle kapitolu.

Že kočka není pes, že včera není dnes, že hip-hop není swing a louka není les.
To každý ví, to každý zná ... a přesto se do toho dá tak lehce zamotat...

Cesta do Skotska.

Přivítání a hromobití.

Zachraň, co se dá.

+15

Ticho před bouří je vždycky ohlušující, ale když udeří má o to více síly a bere vše...

Bella je většinu doby úplně normální, vlastně nenormální teenager. Je taková, jak ji známe: tichá, uzavřená do sebe, ne právě společenská. Většinu doby. Ale občas se to prostě stane. Nedokáže s tím nic dělat. Zašklebí se, vyplázne jazyk. Zavrčí, vypískne. Škube rukou, trhne hlavou. Jediné její štěstí je, že sedí v poslední lavici a tyhle nehody se nedějí moc často.

Tedy... Neděly se tak často. Dokud jí v hodině tělocviku při basketbalu její vrozená nemotornost a neohrabanost nezpůsobily otřes mozku. Pak se začaly dít věci...

Rozhodně si nechci dělat legraci z jakýchkoliv vrozených ani získaných nemocí. Přečetla jsem si toho dost, aby mi bylo jasné, že žít s Tourettovým syndromem není vůbec nic vtipného. Pokud se touhle povídkou někoho dotknu, předem se omlouvám – ale přes všechny vtipné situace, které prostě musí nastat, když občas nečekaně vykřiknete sprosté slovo nebo vydáte nevhodný zvuk, doufám, že se mi povede ukázat, že i Bella s TS je prostě jen obyčejná holka... Jen si najde bledého a studeného přítele ;-)

Pozor, v povídce se bude vyskytovat silnější výrazivo.

Tak a teď si dáme trochu romantiky...

Som tu z ďalšou kapitolou. Veľmi sa ospravedlňujem, že takto neskoro ale poznáte to začala škola a keď som sa konečne dostala na počítač otvorila som word a napísala asi tak dve strany a viac to nešlo. Budem sa snažiť pridávať kapitolky aspoň každý víkend, ale nič nesľubujem. Nechcem Vám sme pridávať niečo nekvalitné, čo by sa nepáčilo ani mne.

Chcela by som poďakovať za úžasné komentáre v predošlej kapitole. Som rada, že sa Vám Edwardov pohľad páči a zároveň prosím o ďalšie komentáre.

Ďakujem Niki :)

Jedna žhává kapitolka přímo z rozpálené Itálie.

Tady platí nejíst a nepít dvonásob. Poznáte, co jsme myslely akcí J. :-)

Záhadný muž z konce předešlé kapitoly přichází znovu na scénu. Ale... jaký způsob si k tomu vybere?

Nekamenujte a i při dnešním čtení mějte na mysli, že každý z nich ode mě nakonec dostane to nejlepší, co bude možné...

Písnička je z NM - ne, není to náhoda...

Znovu (a zase to není dost!) děkuju za Vaši podporu a úžasné reakce...

ambra

Že kočka není pes, že včera není dnes, že hip-hop není swing a louka není les.
To každý ví, to každý zná ... a přesto se do toho dá tak lehce zamotat...