05.12.2010 [19:15], MisaBells, Povídky jednorázové, komentováno 37×, zobrazeno 5068×

Zkoušeli jste někdy přesvědčit vegetariánku o nutnosti masa v jídelníčku? Ne? Takže nejspíš ani nevíte, že se to dá nezadržitelně zvtnout do diskuze o upírech a jejich pomyslném vegetariánství, co? A ještě k tomu, když onu vegetariánku napadne třetí odrůda upírů... Vegetarián vegetarián. Viděli jste někdy zelenookého upíra? Já si ho už dokážu dost živě představit, to mi věřte.

Amishko, vegetariánko moje, tohle je na tvé přání a pro tvou radost. (Tedy doufám)

Edward vešel do domu a nevěřícně vrtěl hlavou.

„Co je?“ nechápala Bella, která seděla na gauči.

„Tomu neuvěříš,“ vzdychl a tiše se pro sebe zasmál.

„No, jestli si to necháš pro sebe, tak asi ne,“ hlesla podrážděně.

„Potkal jsem upírku,“ vzdychl.

„A jé, mám si balit kufry?“ rýpla si Bella.

„Tahle byla jiná. A když říkám jiná, myslím tím jiná.“

„Jistěže jiná. Přece nebude stejná, no ne?“ krčila Bella rameny.

„Bello, nezkoušej být vtipná,“ prosil ji. Znovu se sám pro sebe zasmál, když se mu vybavilo dnešní odpoledne. Jeho myšlenky se rozeběhly na plné obrátky a on začal Belle vyprávět svůj zážitek…

Byl na lovu a do oka mu padla ladná křivka pumy. Krásné, zlaté a připravené na zimu. Voněla jako sám hřích a on měl plnou pusu jedu.

Přikrčil se a připraven ke skoku se napnul.

„Fuj je to!“ Zarazil se na poslední chvíli, než to čelně napálil do drobné dívky. Stála před ním rozkročená a ruce měla zvednuté do vzduchu proti němu.

„Cože to je?“ zasmál se a obličejem se mu mihl smutek, když puma utekla.

„Nesmíš ji zabít!“

Chudinka malá a bezbranná!

„Co jsi zač?“ nechápal ji. Měla bledou pleť, kočičí postavu a velké oči orámované dlouhými řasami. Vypadala jako upírka, ale cítil z ní jen vůni posekané trávy a zrajícího obilí a ty oči…

„Jsi upír?“ zkusil to.

„A co jiného? Myslíš, že bych se ti do cesty postavila jen tak?“ vysmála se mu.

Případ pro psychiatrii.

„Máš divný oči.“

„Ty je máš divný.“

Drzoun jeden rezavej!

„Hele, nebudu se tu s tebou přetahovat o slovo. Mám hlad,“ vrčel a zkusil ji obejít. Znovu mu vstoupila do cesty.

„Na, sněz tohle,“ vybídla ho a podala mu cosi zeleného.

„Co?“ vyjekl. Hlas mu hystericky přeskočil o oktávu výš.

„Je to zdravé a nemusíš zabíjet zvířátka,“ usmívala se.

„Spíš než zdravé to je nejspíš sravé,“ vzdychl a zahodil kytku za sebe. Kdyby ho jen někdo slyšel, jak mluví.

„Jsi vulgární! Vraždění zvířátek je hnus! I na kytičkách se dá žít. Vidíš? Taky žiju a je mi dobře,“ předváděla se. Edward zapochyboval o tom, jestli jí je vážně dobře, jak říká.

„Něco jíst musím a lepší zvíře, než člověk!“ vrátil ji stejně rozzuřeně.

„Lepší divoká mrkev, než zvíře.“

„Divoká cože?“ Edward se otřásl odporem. „Víš, jak to jde špatně ven?“

„Ale budeš zdravý! Budeš mít skvělá očíčka a nebudeš nemocný!“

„Nechci být zdravý, jsem upír.“

„Jen to zkus. Uvidíš, bude ti krásně.“

„Je v tom nějaká droga, nebo co? Na čem jedeš? Proč máš vůbec zelený oči, když jsi upír?“

„Jsem vegetariánka!“ osopila se dotčeně upírka.

„Já taky a moje oči nesvítí jak louka.“ Což byla škoda. Docela mu chyběla jeho zelená, napadlo ho na chvilku.

„Ale mohly by, kdybys zkusil moji stravu.“ Upírka se na něj zářivě usmála a vytáhla z kapsy další kytku.

„Jedeš s tím ode mě? Fuj, jen to vidím,“ šklebil se a nevědomky ucouvl.

„Jen si kousni, hmm, to je dobrota. Dej si, zrzku…“

„Nejsem zrzek! Je to bronz, no a?“ vrčel. Edward byl vždy háklivý na různá přízviska. A tohle byl vrchol.

„Nepředstavil ses, tak jak to mám vědět?“

„To víš, že jo. Já ti povím, jak se jmenuju a ty mě uřkneš. Bůh ví, jak ze sebe tu zeleninu dostáváš,“ ksichtil se.

„Jsem Romana. A jsem normální!“

„Jsem Edward a jsem nadnormální, pokud ty jsi normální,“ zasmál se svému vtipu. Romana si ho však změřila nechápavým pohledem.

„Chápeš, nadnormální, protože ty se futruješ tímhle a já ne, tak proto. Rozumíš?“ snažil se to vysvětlit, ale s ní to nepohnulo. Ani se neusmála. „Aha, takže ti zelenina vytáhla i humor, jo? Nejen zlato z očí, ale i vtip z duše, chudinko,“ sykl.

„Směju se jen vtipným věcem a tohle nebylo vtipný. To, že jsem vegetarián…“ začala.

„Já jsem vegetarián. Ty jsi možná jen vegetarián pomlčka vegetarián, ale ne vegetarián.“ Romana povytáhla jedno obočí a konečně se usmála.

„Tohle ale nebylo vtipný,“ mručel, když se rozesmála.

„Jo, tohle už bylo vtipný,“ smála se.

„Hele, rád bych tu tlachal, ale ta kočka se zasekla o kus dál, takže s dovolením, jdu obědvat,“ ukročil zase stranou, ale Romana mu znovu skočila do cesty. „Tak ale, už mě fakt štveš, prcku!“ vrčel hladově.

„Jen to zkus,“ prosila a zamrkala řasami dlouhými  jako panna. „Jedno sousto,“ dodala. Natáhla k němu ruku a povzbudivě se usmála.

„A dáš mi pak pokoj?“

„Jistěže!“ slíbila a čekala. Edward zavřel oči a kousl. Stěny úst se mu stáhly v trpké nechuti a tělo napjalo.

„Blé,“ dávil se a plival. „To je hnus!“

„Zvykneš si, ještě jednou si kousni.“

„Ani kdyby vymřela celá populace pum – ne!“

„Dělej, nebo se mě nezbavíš,“ vrčela. V Edwardovi zatrnulo a hlasitě vzdychl. Kousnout či nekousnout?

„No a dál?“ vyzvídala doma Bella, když se Edward odmlčel. „Kousl sis? Zbavil ses jí?“ Edward vzdychl stejně, jako v lese a zavrtěl hlavou. Pootevřel víc dveře a dovnitř nakoukla hlava s hnědou hřívou a smaragdově zelenýma očima.

„Ahojky!“ zapištěla vesele Romana a Bella strnula hrůzou.

„Tys to přinesl domů?“ vyhrkla. Romana ve dveřích se zamračila.

„Přišla jsem vám jen poreferovat o nové možnosti volby!“ zubila se nakonec.

„Bello, to si musíš poslechnout! Měli bychom zelené oči a vypadali jako lidi, chápeš?“ přidal se k ní Edward. Bella s tichým vykviknutím couvla.

„Kdo jsi a kde je můj manžel!“ sténala.

„Jsem to pořád já a Romana má pravdu! Sice to je nejdřív hnusný, ale dá se to a na to okolo si taky potom zvykneš.“

„Přesně tak,“ culila se Romana.

„Ani náhodou. Já zelený oči nechci. Nejsem vodník!“

„Ale no tak, jen to zkus. Mně třeba ty zelené oči chybí,“ vzdychl Edward.

„Od kdy jsi metrosexuál?“ vrčela Bella.

„Bello, tohle je revoluční objev, chápeš?“

Bella zaváhala. On se musel té mrkve nejspíš předávkovat. Kdesi o tom četla, otrava neznámým jídlem… určitě to ještě někde má.

„Ale no tak!“ zvolal dotčeně. Bella se na něj omluvně usmála. „Romana má pravdu. Nemusíme zabíjet zvířata! Můžeme jíst kytky!“

„Edwarde, jsi si jistý, že jsi nebyl dlouho na sluníčku?“ vzdychla Bella a vrtěla nechápavě hlavou.

„Na, ochutnej,“ vyhrkla Romana a podala Belle taky jednu ze svých kytek.

„Ne, dík. Jsem masožravec,“ odfrkla Bella a Edward s Romanou se na ni zašklebili.

„Vrahu!“ sykli unisono.

„No pardon!“ řekla dotčeně Bella. „A co jako pointa tohohle šílenství? Proč to dělat? Zvířat je na světě dost!“

„No jo, ale zvířata jedí všichni. Kytky ne. Kytek je víc, než zvířat a zelený oči nikdo nemá, chápeš?“ culila se Romana.

„Jo, takže když Cullenovi prorazili s lovením zvěře, tak prorazí i s kytičkami?“ nechápala Bella.

„Jistěže, lásko. A víš ty co? Mohla bys mít potom i domácího mazlíčka, není to super?“ jásal pomatený Edward a Bella si jen vzdychla. Proč ona? A pak ji něco napadlo.

„Ale kytka mi neroztrhá oblečení tak jako puma,“ řekla svádivě, zvedla štít a poslala Edwardovi vzpomínku na svůj první lov. A se zadostiučiněním sledovala, jak ty zelené žabí oči černají.
„Kašlu na kytky,“ zavrčel, popadl Bellu do náruče a zmizel s ní někde v patře.
Dole si Romana jen smutně povzdechla. Tahle osvěta, to ještě bude těžká jízda. Ještěže na to má věčnost!

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2

16)  gina (05.12.2010 21:46)

Juuuuu.... Tak už konečne viem, čo budem môcť jesť, ak by som sa náhodou stala upírom... Fakt super

15)  SarkaS (05.12.2010 21:10)

Chytrá Bella, už jsem se lekla, že ho ta žába fakt ukecala... Upír na mrkvi no tak to mě podrž Dokonalé Mibelko, trochu děsivé,a le super!

12)  dorianna (05.12.2010 20:15)

Kašlu na kytky, to bylo slovo muže))))))))))))))))))))))))))))

10)  ScRiBbLe (05.12.2010 20:02)

Uááá, tak to bylo super, řehtala jsem se celou dobu ! Pomatená Romana, Edward, jak to zkoušel na Bellu , pomóc!

9)  Kaca (05.12.2010 19:52)

Romana je blázen. A já si myslela, že Aro je nejbláznivější upír. Promiň Aro, hluboce jsem se mýlila Eda má zas jednou pravdu, vegetarián na druhou. Bylo vtipné si představit, jak se Romana postavila před Edwarda a začala mu přednášet o výživě kytiček. Škoda že tam nebyl Emmett, ten by pro dnešek asi zemřel smíchy. Jinak zase skvělé

7)  Baruu (05.12.2010 19:37)

Supr

6)  Lioness (05.12.2010 19:27)

Božínku, u Merlinových slipů, tohle bylo...
Ale zelená očíčka by se hodila, co? Chtěla bych ji ovšem vidět ve Volteře. "Se zelenýma očima budete úplně nenápadní! No není to super?"
Ještěže je Bella rozumná ženská!
A díky tobě si odškrtávám: otázka, jestli a čím se může upír zdrogovat, zopovězena!

5)  Hanetka (05.12.2010 19:25)

Teda Míšo... před tebou už není možné říct ani Dobrý den, abys z toho neudělala povídku. A tahle se ti obzvlášt povedla!!!

4)  Carlie (05.12.2010 19:25)

Skvělýýýý!!!
A P.S.: Jsi mistr dialogu, Mishko

3)  sfinga (05.12.2010 19:24)

Míšo!!! Počkej, až si tohle přečte Amisha, tak tě, ač vegetariánka, zakousne. Jěštěže má Bella dost rozumu, když ho nemá náš Edward. Prosím tě, co tě to napadlo cpát mu místo pumy kytku To je jako, kdybych Jacobovi místo stejku naservírovala vločkovou kaši
A sakra, ona to už četla a nezakousla.
Jacobéééé, máš tu dobrý vločkyýýý

2)  Karolka (05.12.2010 19:22)

Ty vole!
Dá se hýkání nazvat komentářem?
Hele, Romí, ale ty taková nejsi, že ne?! Tohle bylo horší než Alice!
Bylo to úžasný, Míšo!

1)  Amisha (05.12.2010 19:18)

Děkuju miláčku, jasná je jedna věc už nikdy nebudu polemizovat na icq. Udělala jsi mi velkou radost!

«   1 2