22.11.2010 [19:30], sfinga, ze série Střípky lásky, komentováno 28×, zobrazeno 7198×

Edward.

Jak ho přijme Ness a jak Jacob?

A co se bude dít dál?

+15

Rozhovor otce s dcerou

Větve hustého křoví se pomalu rozhrnuly a ven vyšel… Můj otec.

Jacob zavrčel a začal se třást. Ještě chvíli a vybuchne. Položila jsem mu ruku na prsa a klidnila ho. Naštěstí se rychle vzpamatoval.

„Co tu chceš, pijavice? Tady nejsi vítán.“ řekl nepřátelským hlasem a přesunul si mě za sebe.

„Nevím, Jacobe.“ Jeho hlas mi lámal srdce. V těch dvou slovech, bylo tolik bolesti, tolik beznaděje. Otočil se a se svěšenými rameny se vracel zpět lesu.

„Počkej,“ zavolala jsem na něj. „Proč si přišel?“

Zastavil se.

„Asi jsem chtěl vidět ty, kterým jsem tolik ublížil.“

„Otoč se, prosím,“ požádala jsem ho. „Nerada mluvím s něčími zády.“

Poslechl mě a zadíval se na mě. Nebýt jeho zlatých duhovek a truchlivého výrazu, opravdu bych přísahala, že mám před sebou Anthonyho.

„Máš její oči,“ řekl tiše.

Kývla jsem na souhlas.

„Říká se to. Jinak jsem prý podobná svému otci, kterého jsem kvůli jeho pitomosti nepoznala.“

Stál, nic neříkal a díval se na mě s tragickým výrazem.

„Tak se braň, hergot!“ nevydržela jsem a zařvala na něj.

„Proč? Máš pravdu. Jsem pitomec. Nezasloužím si být tvůj otec, nezasloužím si být ničí otec.“

Ta jeho pokora mě neskutečně vytáčela. Proboha, čím tahle hromádka neštěstí dokázala přinutit mámu, aby ho milovala?

„Miloval jsem ji, Renesmé. Miluju ji stále.“ řekl a já pochopila, že se mi dostal do hlavy.

„Proto jsi ji od sebe odehnal, že jo?“ vmísil se do hovoru teď už klidný Jacob. „Každýmu vlezeš do hlavy, tak jak to, že sis myslel, že ti se mnou zahejbala? Z mejch myšlenek ti přece muselo bejt jasný, že mimo těch dvou pus, mezi náma k ničemu nedošlo.“

„Myšlenkami se dá lhát. Byl jsem zaslepený. Nevnímal jsem pravdu a pak už bylo pozdě.“ Povzdechl si… otec.

„Nikdy nebylo pozdě. Čekala na tebe kolik let. Chtěla, aby ses vrátil. Ale ty ne, parchante. Hrál sis na ublíženýho. Nediv se, že tě teď nechce vidět. Rvala se se životem jako lvice. Měls‘ ji vidět. To nebyla ta Bella, kterou jsme oba chránili ve Forks. Stala se z ní tvrdá ženská. A je to tvrdá ženská doteď. Nejradši bych tě spálil na popel, ale proč? Tohle je pro tebe horší trest. Nemáš ani ženu, ani děti. Kampak se poděl ten pyšnej, samolibej upír? Je z tebe troska.“ Jacob se jen ušklíbl.

Pomyslela jsem si. Opravdu mi čteš myšlenky?

Kývl.

Tak stůj na místě.

Pomalu jsem šla k plotu.

„Ness,“ ozvalo se za mnou.

„V klidu, Jaku.“

Došla jsem až k němu a přitiskla mu dlaň na tvář. Měl ji chladnou a nádherně jemnou. Začala jsem vzpomínat. První pohled na mamku, těsně po porodu, kdy byla ještě člověkem. Její upíří tvář. Ztrápený výraz, když myslela, že ji nikdo nevidí. Utahaný Jacob a jeho rozzářená tvář, když si s námi povídal. Oslava výhry v La Push. Lítání s vlkodlaky po lese. Léta na cestách. Vynechala jsem Volterru a … milostný život s Jacobem. Díky Tonymu jsem se naučila své myšlenky skrýt.

Skončila jsem a chtěla ruku stáhnout. Chytil mě za ni a vroucně políbil do dlaně. Ignoroval zavrčení Jaka a řekl tichým hlasem.

„Ty dokážeš ukazovat své myšlenky, že?“

Přikývla jsem a potom si pomyslela.

Jestli chceš všechno napravit, čeká tě spousta práce. Já jsem ti dávno odpustila. Asi sis prožil peklo, protože kdyby ti to bylo jedno, nechoval by ses takhle utrápeně. Mamka tě má pořád ráda, ale ublížils jí. A to víš. Snaž se. Ona si zaslouží štěstí. Ale jestli jí ještě jednou něco podobného provedeš, osobně se postarám o to, aby tě Jacob rozcupoval na atomy, rozumíš, táto?

Kývl a jeho tvář se mu rozzářila.

„Děkuju ti, princezno. Nezasloužím si takovou dceru.“

Přestaň se litovat a koukej se snažit, jasný?

Pohladil mě po tváři a zmizel v lese. Pomalu jsem se otočila k Jacobovi. Tvářil se jako bůh pomsty.

„Cos‘ mu ukázala, že ti tak děkoval?“

„Život, o který přišel, lásko. Chtěla bych, aby se usmířili.“

„To… to přece nemůžeš myslet vážně? Ten parchant a Bella? Už dvakrát ji opustil a já nedovolím, aby…“

„Co?“ skočila jsem mu do řeči.

„Ness, prober se, Bella už ho dávno nechce. I kdyby se nakrásně připlazil a ona mu odpustila, zpátky ho už nevezme.“

„Myslíš? Pojď, něco ti ukážu.“ Vzala jsem Jaka za ruku a táhla ho do domu a mamčina pokoje. Vlezla jsem do psacího stolu.

„Já vím, nemá se šmejdit, ale já to fakt našla náhodou.“ řekla jsem omluvně a vytáhla obálku se třemi fotkami. Na dvou byl můj otec, na třetí on a mamka.

„Myslíš, že by si to schovávala, kdyby jí na něm nezáleželo?“

Jacob mě nevnímal a jako hypnotizovaný se díval na stříbrný náramek, který se vysypal společně s fotkami.

„Tak ona ho celá ta léta má,“ zašeptal.

„Co je zač, Jaku?“

„Dostala ho ode mě k maturitě, toho vlka jsem sám vyřezal.“

„A to srdce?“

„To jí dal on.“

„Vidíš, mám pravdu.“ řekla jsem vítězoslavně a uklidila to zpět. „Jacobe, máma se nakrásně může tvářit jako ze železobetonu, ale stejně ho má pořád ráda, smiř se s tím.“

„Kde bereš tu jistotu, Nessie?“

Říkej tomu, třeba ženská intuice,“ usmála jsem se.

„Já už potřetí nechci zažít jejich rozchod. Poprvé ji to tak sebralo, že byla skoro tři čtvrtě roku mimo. A podruhý? Nad vodou jste ji drželi jen vy dva. Ne, ne a ne. Ta pijavice ji zase jen ublíží, já ho znám.“

„Říkals‘, že poprvé ji opustil pro její bezpečí a proto, že ji chtěl dopřát normální život. Co když tomu tak bylo i podruhý?“

„Ness, já jsem byl svědkem. Poslal ji normálně do háje. Div ji nenazval děvkou. Tak se nechová milující muž.“

„A jak se chová podle tebe?“ usmála jsem se a čekala, jak zareaguje. Nezklamal mě. Chytil mě do náruče a nesl do patra. Kopnutím otevřel dveře do našeho pokoje a složil mě na postel.  Přilehl a jeho ruka putovala po mých zádech až k zapínání horního dílu plavek. Hravě si s ním poradil a potom se jeho rty přisály na má prsa. Nadechla jsem se, prohnula a přitáhla si jeho hlavu blíž.

„Miluju tě, můj vlku.“

Na okamžik zdvihl hlavu a zadíval se mi do očí. Ty jeho zářily jak dva uhlíky. Usmál se na mě a posunul se výš. Jeho rty uvěznily můj horní ret a jeho jazyk ho jemně pohladil. To už na mě bylo moc. Třesoucí rukou jsem mu rozepnula šortky a zajela dovnitř. Ostře zasyknul.

„Ness!“

Najednou měl šíleně naspěch. Chytil mou nenechavou ruku a svou druhou rukou ze mě strhnul spodní díl plavek. A pak jsem ho ucítila uvnitř svého těla. Pohnul se. Jednou, dvakrát a moje vzrušení stoupalo rychlostí nejméně pět machů. Každé naše milování bylo jiné. Někdy něžné, někdy pomalé až líné, jindy dravé a rychlé, ale nikdy jsem ho necítila tak intenzivně jako dnes. Bylo to, jako by z nás byla jedna bytost. Toužila jsem, abychom nikdy nepřestali. Až příliš brzo jsem ucítila tu nádhernou křeč uvolnění a Jake to zaregistroval taky. Ještě dvakrát přirazil a pak se na mě zhroutil. Okamžitě se překulil na záda a mě si přimáčkl na sebe. Zavrtala jsem mu hlavu pod bradu, poslouchala pomalu se zklidňující sprint jeho srdce a cítila se naprosto spokojeně.

Přemýšlela jsem o nás, mámě a Edw…tátovi.  Srovnávala jsem ho s Jacobem. Můj Jake měl nekomplikovanou povahu. Viděl všechno černé nebo bílé. Buď to miloval, anebo nenáviděl. Já jsem ve Volteře poznala, že na první pohled zákeřní upíři můžou mít soucit a naopak, že upír, který si hrál na hodného strýčka, mě může nechat zranit.

Proto jsem otce tak přísně neodsuzovala. Netušila jsem sice, co ho vedlo k tomu, že mámu nechal, ale když jsem viděla ten smutný provinilý výraz, nedokázala jsem ho zavrhnout. Jestli si to s mamkou vyjasní a ona s ním bude šťastná, budu ráda a jestli ne, bude to jen a jen jeho vina.

Najednou mi bleskla v hlavě vzpomínka na dnešní odpoledne. Mimo těch dvou pus, mezi náma k ničemu nedošlo!

„Jacobe?!“

„Mmm,“ zavrněl unaveně.

„Ty ses s mámou líbal?“

Okamžitě byl probraný a koukal na mě vyděšeně.

Zasmála jsem se.

„Takže líbal.“

„ Jo, poprvé mi vrazila takovou facku, až si o mě naštípla ruku a podruhý mě políbila před bitvou s novorozenými upíry.“ Díval se na mě, co já na to.

„Já mám teda rodinu. Anthony se tahá s holkou, která je o třista let starší než on. Můj snoubenec se líbal s mou mámou a táta vypadá jako můj brácha.“  Vyprskla jsem smíchy a on se řehtal se mnou.

Protáhla jsem se v posteli.

„Mám hlad.“

„To není novinka,“ řekl s úsměvem a narážel přitom na fakt, že jsem po každém milování vybílila ledničku. Natáhl džíny na holý tělo, mě pomohl do županu.

„Tak pojď, tasemnice, dáme si do nosu.“

Prohlídla jsem ledničku. Na nějaký složitý vyváření jsme neměli chuť a tak jsem do ohromný pánve vyrobila fritátu a dala ji zapíct pod gril. Jacob nakrájel zeleninu a vyrobil salát. Na to on byl mistr.

Seděli jsme proti sobě u stolu a cpali se. Najednou vyprskl smíchy a drobky mu od pusy létaly na všechny strany.

„Ty jsi ale čuně.“

Jak to mluvíš se svým otčímem, pískle?“ chechtal se a schválně použil přezdívku, kterou mi vymyslel děda a kterou jsem bytostně nesnášela.

„Tak čemu ses chechtal, otčíme jeden?“

„Vzpomněl jsem si, že když jsi byla malá, nemohli jsme do tebe dostat normální jídlo. Chtěla jsi jen medvědí krev. Nestačili jsme s Bellou lovit. A teď klidně baštíš vaječnou omeletu a jsi spokojená jak želva.“

„Víš moc dobře, že na lov občas musím a medvědy mám nejradši. Ale chuť se mi léty trochu změnila, no,“ pokrčila jsem rameny.

„Až ulovíš prvního medvěda v přítomnosti Emmetta, tak tě zakousne. Teda Emmett, ne ten medvěd.“ smál se dál.

„Proč?“

„Protože si myslí, že v okruhu sta mil jsou všichni medvědi jeho. Kdysi ho jeden roztrhal a nebýt Rosalie, která ho odnesla Carlisleovi, aby ho přeměnil, už by tu nebyl.“

„Hustý. Píšu si, ukrást Emmettovi medvěda pod rukou.“

„Ness, ty seš fakt blázen, ale já tě stejně miluju.“ Vypadlo z Jaka.

„Já tebe víc.“

Koukali jsme na sebe, nic neříkali, jen si užívali přítomnosti toho druhého. Až za hodnou chvíli nás napadlo, že bychom mohli dojíst a naskládat nádobí do myčky.

A pak…

Jo, ten víkend utekl neskutečně rychle.

Povídky od Sfingy

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2

6)  Evelyn (22.11.2010 19:48)

Perfektní Nessie možná odpustila moc rychle, ale zase ona je taková hodná bytůstka

5)  Hanetka (22.11.2010 19:46)

A já to věděla, Nessie byla na tátu zvědavá a je to holka rozumná... nakonec možná i Anthony bude Edwarda podporovat, ne? Nebo to už by bylo moc? Nemůžu se dočkat, přeju ti, ať ti to co nejlíp píše... abychom se brzy dočkaly pokráčka.

4)  Linfe (22.11.2010 19:44)

No jak jsem říkala, některé výrazivo bych nechala spát, ale jinak to byl zase povedený dílek. Těším se až se začneme sunout v ději o něco více.

3)  Gassie (22.11.2010 19:43)

Úžasné. Tato povídka mě dostává čím dál víc.
Jsem ráda, že to Nessie bere tak, jak to bere a přeje Belle štěstí s Edwardem...
Tak snad to Edward zase nezkazí.

2)  Carlie (22.11.2010 19:42)

Supeeer, takže taťka Edward má komplice v boji o mámu Bells, to se mi moc líbí Krásný, Sifnguš , a honem, honem dál , moje závislost narůstá geometrickou řadou

1)  MisaBells (22.11.2010 19:37)

Mazeeeeeeeeeeeeeec!!!! Ness je velkorysá osůbka a Jacob je blboun (což víme dávno, že) a až tohle zjistí Bella s Tonym, tak to bude teprve veselo, ALE!!! Jacob s Nessie?? Páni, pokaždé ten tvůj milostný akt hltám a vrtím hlavou, protože nevím, kam na to chodíš a jak to děláš. Chci taky umět!

«   1 2