Až dohoří

Sekce

Galerie

Breaking Dawn, Part I.
Breaking Dawn, Part II.
Eclipse

Non-twilight tvorba

Nenechte si ujít!

Sponzoři

Naše ikonka

Přidejte se k nám!

Affiliates

Návštěvnost

13.12.2014 [14:15], ambra, Povídky jednorázové, komentováno 30×, zobrazeno 5248×

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/zimn%C3%AD%20lucerny.jpg

Edwardovo "zlobivé" období.

Londýn 1931.

Jedno z mých dětských traumat.

200 pochmurných předvánočních slov.

Chtěl jsem se vrátit do svého studeného prázdného bytu a nějak tam přečkat ty hloupé lidské svátky.

Byl jsem dokonale nasycený.

Znovu.

Jeden by nevěřil, z kolika slušných lidí udělá krize lupiče schopné vraždit pro pár drobných.

Pak jsem zachytil její vůni. Mé hrdlo se stáhlo drásavou bolestí, jejíž intenzita mi téměř podrazila nohy.

Choulila se na schodech před kostelem. Nikdo si jí nevšímal. Lidé pospíchali, jako by mohli utéct vlastní bídě. Mrazem zrudlé prsty si hřála nad malým plamínkem. Na hnědých vlasech vykukujících zpod šátku, a dokonce i na konečcích jejích řas se třpytily ledové krystalky. Možná proto jsem neslyšel její myšlenky. Nejspíš je skryla ledová krusta kolem jejího vyhublého tělíčka.

Nemohlo jí být víc než šest. Kde má rodiče? Proč s ní není někdo, kdo by ji přede mnou ochránil?

V tu chvíli mě od ní dělil jen plamínek na konci sirky.

Skryl jsem se v průčelí protějšího domu.

Našel jsem zvuk jejího srdce.

Zpomalovalo.

Spotřebovala všechny sirky.

Konečně jsem mohl k ní.

Zvedla hlavu. Z bledého obličeje na mě hleděly obrovské hnědé oči plné strachu a beznaděje.

Hrdlo se mi znovu stáhlo, ale tentokrát za to nemohla žízeň.

Vzal jsem ji do náruče.

„Půjdeme ke mně.

Domů.“

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1 2 »

30) Carlie (04.11.2018 16:14)

Tak já měla horor už z první věty, omylem jsem místo "prázdného" četla "pražského" bytu - nechtěla bych Edwarda v jeho temném období v Praze, nene
Krásně jsi z toho udělala pohádku, dobře mu tak, tomu vrahounovi Andersenovi (já mu nikdy neodpustím Smrček :/ )
Krásně jímavé, nadějné pro Edwarda i holčičku... a i vtipné - záměr, nebo se mám jít léčit?
Tahle pasáž: "Spotřebovala všechny sirky. Konečně jsem mohl k ní." (napadlo mě, že se upíři přece bojí, že je podpálí, tak Edward nechtěl riskovat )

29) kajka (02.12.2017 15:02)

Krásné.
A ano, taky tohle trauma mám.
A pak že pohádkář, pche!

28) kajka (31.03.2016 15:41)

Teď si honem nevzpomenu ani na jedinou pohádku z dětství, která by nebyla strašidelná nebo hororová. Existuje vůbec? Proto ti posílám velký dík za šťastný konec.