Život ve Volteře začíná.

Všechno je jiné a nové.

A Anna nemůže být spokojenější, vždyť je přeci královnou!

Kamenné srdce měla z ledu,

pohrdala očima barvy medu.

Svou novou podstatu brala jako dar,

on ví našel vše, co si kdy jen přál.

Dočista se změnila dívka kdysi milá,

zapomněla na dobu, kdy jako člověk žila...

No možná to s tím štemplem není až tak blbý nápad...

Holky, moc se vám omlouvám za čekání na další dílek, pokud teda vůbec někdo čekal, ale byla jsem tak nějak na dovolený, respektive pendlovala kamionem trasu Olomouc - Praha, tak vám přidávám další dílek až dneska...

Rodina...

II. Neklid (by Karolka)

Když mysl probouzí se do nového rána, je jako čistý papír nepopsaná. Kdo vrátí vzpomínky té duši ztracené? Kdo mraky z nebe pochmurného zažene?

10. kapitola - Blíž, než si myslíš

Jak hluboká je i ta nejhlubší a naprostá beznaděj? Pocity bezmocnosti? Pravě to teď zakouším na vlastní kůži.

Nevypočitatelné. Nikdo neříkal, že se vize musí plnit, nebo je to nenapadnutelný fakt?

Prohlídka hradu.

Jak se Rhiannon stala upírkou.

Jak to dopadlo s vlky? Co bude dál s Bellou?

Nastavá zlomový bod. Tento díl vám pomůže nahlédnout do cizích myslí. Co má Gabriel s Isabellou v plánu s Edwardem?

Co když láska nestačí?

Takže, konečně další kapitolka. V téhle se Ell nepohodne s Carou Stewartovou, která je něco jako královna školy. A kvůli čemu? No tak to se dozvíte, když si to přečtete :-) Jo a moc děkuju všem, kteří píšou komenty a kapitolku věnuju Alicullen, která vždycky jako první komentuje moje kapitolky.

Vyvstane zde jistý problém. Dá se říct, že je poměrně velkých rozměrů a rozhodně dělá Edwardovi těžkou hlavu.

Ještě že má, na koho se v nouzi obrátit.

Tuto kapitolku bych dala raději od 15, 16, 18+ (nehodící se škrtni), bude se zde totiž cosi škrtit a stahovat. A dokonce i vybíjet ohrožené ptactvo.

Jo a bacha na zmije! Teda vlastně užovky...

Když mysl probouzí se do nového rána, je jako čistý papír nepopsaná. Kdo vrátí vzpomínky té duši ztracené? Kdo mraky z nebe pochmurného zažene?

9. kapitola - Noční děs

A ide do tuhého! Tam tam ta dááá... Dobre, nevydarený pokus o svadobný pochod... Asi bude najlepšie, keď si to prečítate, než aby som tu vyspevovala...

Jaké budou nákupy s Alicí a Rose? A co večer?

Než někoho odsoudíte za jeho chování, seznamte se s jeho příběhem, abyste věděli, že ho neodsuzujete neprávem.

Annu a Marca čeká cesta do Volterry.

Ledový dotyk jeho rtů,

ukončil tok jejích dnů.

Utichlo srdce milujícící,

před sebou věčnost nekončící,

zmítána touhou nepoznanou,

nebude již více tou nevinnou Annou...

Téměř všichni se dozvídají téměř všechno.

Umí upír pracovat se dřevem?

Kolikery kalhoty spotřebuje mladý měnič během jednoho odpoledne?

V zájmu zachování svého duševního zdraví jsem se pod tlakem okolností rozhodla epilog rozdělit na dvě části.
Jinými slovy: „Ten zlý, zlý článek se rozhodl nebohou autorku psychicky deptat, když odmítl pojmout její slova."
Takže, tady to máte...

Bella si tentokrát hraje na průvodce a ukazuje Edwardovi město.

Kapitola věnovaná Chipovi. Opravdovému americkému hrdinovi.

Další díl s názvem Pravda. Je Isabell jen chytrou hráčkou, nebo se v ní začíná probouzet svědomí?

Edwardův život je nekonečnou noční můrou a Bella se z té své nikdy nevzpamatovala. Jak dopadne jejich setkání, když ani jeden z nich není úplně takový, jaké je známe?

Existuje Osud? Kráčí po cestách Života? A věříte v něj?

Život vám s celkem stoprocentní jistotou nadělí ta nejhorší překvapení ve chvílích, kdy jste bezmezně šťastní a nejméně to čekáte.

Trinásta kapitola - sme vo Volterre. Prosím, nehnevajte sa na mňa, to len tak... ja som proste písala a keď som sa tam pozrela, Edward bol už zajatý, ja za to vážne nemôžem! A prosím o komentíky.

Někdy stačí málo…

Dneska poprvé přebírá štafetu ve psaní Maria alias Lily Alice Cullen a já jí tímto přeju velký ohlas a úspěch. Neboj se, má milovaná, vše bude skvělé a čtenářky ti to okomentují. ;-)

Za sebe a Lily Vám přeju pěkné počteníčko. Vaše semiška :-)

Při hodině tělocviku se dějí podivné věci.

Tenisové rakety i míčky se chovají zákeřně.

Zeměpisná šířka dostává nový rozměr.

Tělocvikáři s sebou tahají kbelíky podezřelé hmoty.

Padají zábrany, ručníky i sprostá slova.

A kdosi tady potřebuje gumu. Nemá někdo gumu?

Deník

Někomu se bude zdát, že jsem to uspíšila, já bych tvrdila opak - s porovnáním s délkou a rozsáhlostí povídky v mé hlavě.