13.12.2010 [19:45], sfinga, ze série Střípky lásky, komentováno 29×, zobrazeno 7095×

Příběh Tamar.

Kujme pikle, pikle kujme, spekulujme, intrikujme.

Intriky

Tony

Leželi jsme na válendě, která byla určená stěží pro jednoho. Ani za mák mi to nevadilo, protože abychom nespadli, musela se Tamar tisknout ke mně. Teda, spíš na mě ležela. Ani to se mi nezdálo dost blízko. Byla tak sladká, tak nádherná, tak… Hergot, ta holka ze mě dělá uvzdychanýho romantika. Kam se poděl Tony Swan, lamač srdcí a známej donchuán Wilsonovy školy?

Díky školení Tanyi a četbě myšlenek svých partnerek, jsem vždycky věděl, jak holku nejlíp potěšit, jak zařídit, aby se každá cítila jako v ráji. Proto jsem jich měl nejvíc z naší školy. Já jsem totiž, na rozdíl od mejch spolužáků, nebyl sobeckej a snažil se svou partnerku maximálně uspokojit. Holky jsou drbny, to je všeobecné známý a tak jsem měl za chvíli vybudovanou pověst dokonalýho milence.

Jenže teď mi záleželo jen na jedný věci. Jestli se to líbilo Tamar. Jestli jsem tím milování dokázal smazat všechno zlý, co ji v životě potkalo. To, co jsem totiž viděl v její hlavě, se mi ani za mák nelíbilo. Neřekl jsem ani slovo a čekal, až mi to sama řekne. Jenže ona mlčela a hlavu měla skloněnou.

Když už ticho trvalo na můj vkus poněkud dlouho, nevydržel jsem.

„Tamy, nechceš mi něco říct?“

„Tys to viděl, že jo?“ mumlala mi do hrudi, ale hlavu nezvedla.

„Chtěl bych to slyšet od tebe.“

„ A co? Že jsem se chtěla stát upírkou kvůli pomstě? Jo, chtěla. Stačí?“ vyhrkla, zvedla hlavu a upírala na mě planoucí pohled.

„Tamar…“

„Oukej, chtěls‘ to.“ vyštěkla a začala vypravovat.

Jmenuje se Tamar Fabbri a narodila se do bohaté rodiny, kde peníze nahrazovaly lásku. Otec byl bohatý podnikatel, matka pocházela z horních deseti tisíc. Tamar dětství trávila ve Švýcarsku v internátních školách pro bohaté děti. Bylo jí osmnáct, když se zamilovala do svého o rok staršího spolužáka. Rodiče byli nadšení. Ralph byl pohledný, ale hlavně to byl syn anglického lorda s velkým vlivem. A Tamar ho milovala. Byla to první láska, která si ráda nasazuje růžové brýle a tak není divu, že přehlížela fakt, že Ralph je typický příslušník zlaté mládeže. Miloval večírky, rychlá auta, luxusní věci. Že Tamar bere jen jako povyražení, vyšlo najevo poměrně rychle a dost tragicky.

Po jednom večírku, kterého se oba účastnili, nezvládl své vozidlo a napálil to do stromu. On sám vyvázl jen s několika pohmožděninami, ale Tamar to odnesla podstatně hůř. Kvůli vnitřnímu zranění ji museli odebrat nejen slezinu, ale i dělohu. V osmnácti věděla, že nikdy nebude moct mít děti. Sotva se s tou skutečnosti vyrovnala, Ralph ji opustil. A rodiče, od kterých čekala podporu? Dali jí najevo své zklamání, jako by za to všechno mohla sama. Upnuli se na její mladší sestru a kromě finančního zajištění pro ně Tamar přestala existovat.

Prožila obrovský emocionální otřes. Odešla ze školy, odjela do Itálie a tady se málem stala potravou pro upíry. Paradoxně jí zachránila její nenávist k Ralphovi a své rodině. Když se ji totiž Aro chystal vysát, díky doteku si přečetl její myšlenky a se škodolibostí jemu vlastní, ji nechal naživu. Potom, co se dozvěděla o upířím světě, rozhodla se. Bude se snažit, aby ji upíři proměnili, a ona se potom pomstí všem, kteří jí ublížili. Jenomže potkala nás, Swanovi a zjistila, že se dá žít i jinak. V těch třech dnech spalujících bolestí, které jsem jí svým kousnutím způsobil, si dokázala uchovat zdravý rozum. Rozhodla se, že žádná pomsta jí její starý život nevrátí. A upnula se na jiný cíl. Na mě.

„Asi jsem ti odporná, co?“

„Proč? Připomínáš mou tetu Rosalii. Tu znásilnil a téměř zavraždil její snoubenec se svými kumpány. Když ji můj dědeček přeměnil, zabila všechny a svého snoubence si nechala nakonec. Tamar, já tě chápu. A jsem moc rád, že sis tu pomstu rozmyslela. A setsakra pyšnej na to, že právě já jsem tě nevědomky odradil od tvýho plánu.“

Líbl jsem ji do vlasů a znovu přitáhl k sobě.

„ Právě přemýšlím, jak dál. Co s námi bude. Já žít ve Volteře nechci, nepatřím sem.“

„Já taky ne, Tony,“ řekla a nádherně se na mě usmála.

„Ty bys se mnou odjela?“ vyjevil jsem se. „Ale… ale seš gardistka, máš tady postavení a pak… vládci tě nepustí.“

„Gardistka? Pche. Jsem sice stopařka, ale Demetri, sto takových jako já, strčí hravě do kapsy. Horší to bude opravdu s vládci.“

„Řeknu mámě. Stejně se jí to musíme říct. Možná něco vymyslí, Caius a Marcus ji mají rádi.“ Přemýšlel jsem nahlas.

Políbila mě a zašeptala: „Zatím na to nemysli, lásko.“ Poslechl jsem ji a myslel jen na ní a její tělo bohyně.

Bella

„… už nevím jak dál, musela jsem pryč, poradit se. A vy jste nezaujatí.“ Dokončila jsem rozebírání svých problémů. Seděli jsme s Caiem, Marcusem a Athenodorou v knihovně.

„Bello, mě sice těší, že nám tak důvěřuješ, ale v tomhle ti asi moc neporadím. Ty sama musíš vědět, jestli si zaslouží dostat ještě jednu šanci,“ řekl vážně Caius.

„Tak ti pěkně děkuju,“ neudržela jsem se.

„Počkej, neurážej se hned. To, žes odjela, bylo dobře. Opravdu ti prospěje, když se na pár dní vzdálíš. Možná ti můžeme pomoct aspoň malinko. Marku?!“

Marcus se usmál.

„Mysli na Edwarda, Bello. A mysli na něj v dobrém nebo ve zlém, to je vcelku jedno.“

Poslechla jsem. Začala jsem si představovat tu příšernou scénu tenkrát, když jsme se rozešli. Jenomže moje hlava mi sama od sebe začala diktovat jiné vzpomínky. Náš první polibek na louce… jeho úsměv plný lásky, když na mě čekal před oddávajícím…líbánky na ostrově Esmé…

Probrala jsem se. Dora a Caius se potutelně usmívali.

„Co je?“ ptala jsem se nejistě.

„Můžeš si stokrát nalhávat, že k němu nic necítíš, můžeš nám tvrdit, že ho nenávidíš za to, co ti udělal, ale není to pravda. Víš moc dobře, že vnímám vztahy. A vnímám i ten váš. Přestože tu Edward Cullen není, jsi k němu připoutaná silnou láskou,“ řekl mi Marcus.

„Měla ses vidět. Na tváři se ti usadil blažený výraz. Nemusím mít Marcusovu schopnost a i tak uhádnu, co se v tobě děje.“ Přidala se Dora.

„Jenže…on mě tenkrát nechal. Odkopl mě,“ vzlykla jsem.

„Podívej se na to jeho očima. Představ si, že jsi upír a v životě jsi neslyšel o tom, že bys mohl mít děti. Tvoje lidská manželka za tebou přijde a oznámí ti, že čeká dítě. Asi bys tomu taky nevěřila. A co teprve, když svou ženu po hádce s tebou, najdeš v náručí chlapa, ke kterému chová náklonnost. Jak bys zareagovala, ty?“

Sklonila jsem hlavu. Takhle jsem o tom nikdy nepřemýšlela. Jo, reagoval přemrštěně, ale dalo se to očekávat. Vždyť přece vím, jak se o mě bál a jak na mě žárlil.

„Tak proč, když vychladnul, se neozval?“ vybuchla jsem posledním zbytkem vzteku, který jsem na Edwarda měla.

„Na to se ho budeš muset zeptat sama. Přinejmenším je podivné, že takhle rychle vyklidil pole.“ Ozval se Caius.

„Díky,“

„Za co, Bello,“ divila se Dora.

„Za to, že jste mi poskytli prosto k přemýšlení.“

„Už jsem ti jednou řekl: „Já jsem sice cynik bez špetky svědomí, ale jednou za čas se mi zachce spáchat dobrý skutek,“ připomněl mi Caius.

„Jenže, ty skutky začínáš páchat docela často, Caie.“ Usmála jsem se.

„Že by?“ zašklebil se.

Právě v tu chvíli zaťukal na dveře Felix.

„Co se děje?“ zeptal se Caius.

„Můj pane, Tamar…“

Caius mu skočil do řeči: „Pojď ven.“

Vzdálili se asi dál než za dveře, protože ani upířím sluchem jsem nezaslechla, o čem se baví. Za chvíli byl Caius zpět a tvářil se vážně.

„Bello, co myslíš, přijala by vaše rodina ještě jednoho vegetariána?“

Nevěřila jsme svým uším.

„Jak to myslíš?“

„No máme tu jednoho vegetariána. Byla to jeho volba a vím, že si přeje žít v Americe. Je to gardista, ale bez jeho daru se tu obejdeme. Jenom bychom chtěli, aby se dostal pod křídla vegetariánské rodiny a vaše je nejvhodnější. Tak se tě ptám, jako hlavy vaší rodiny. Neboj, finančně je zajištěný.“

„O to nejde, Caie, ale bude on chtít žít s námi? A potom, tohle nemohu rozhodnout sama. Musím se poradit s Jacobem a dětmi. Co je vůbec zač?“

V tu chvíli se všichni tři rozesmáli a Caius mi prozradil.

„Ode dneška přítelkyně Tonia.“

„Cože????“

„Pamatuješ si na naší recepční Tamar?“

„To byla dívka, co se chtěla stát upírem a vy jste na ní zkoušeli jedovatost a nejedovatost poloupírů. Přeměnil ji Tony,“ vzdychla jsem a bylo mi to jasné.

„Demetri mi prozradil, že ještě před přeměnou se do Tonia zamilovala a proto volila zvířecí krev. Ušetřili jsme ji. Není přestupkem pít krev zvířat. Čekal jsem jenom na to, až se zde Tonio objeví.“

„Ty starý intrikáne. Ty se tou manipulací s lidmi bavíš, co?“ vyjela jsem na něj a chytila se za pusu. Tak teď jsem si už opravdu dovolila moc.

Jen se smál.

„Jediná upírka, která se před námi neplazí a nepodlézá nám. Jsi zábavná, Bello. Dobře, omlouvám se. Prostě mi Felix řekl, že Tonio její city opětuje a právě oba přemýšlí, jak ti to sdělit. Chtějí tě poprosit, aby ses za ně přimluvila. Isabello, dopřej mi tu šarádu. Je tu nuda a tohle mě pobavilo.“

„Ach jo, do čeho jsem se to zase zapletla. Jaká vlastně je?“

„Je jako ty. Příliš lidská a upřímně, do tohoto hnízda intrik se nehodí. Bude se ti líbit. Je stejně milá, jako tvoje Nessa. Má dar. Je to stopařka. Docela dobrá stopařka, ale kvalit Demetriho nedosahuje, takže se bez ní docela dobře obejdeme.“

„Další dobrý skutek. Nějak nám měkneš, Caie.“ Dokázala jsem už vtipkovat.

„Doufám, že se to nikdo nedozví,“ prosila mě vážně Dora, ale v očích ji hrálo.

„Tak co mám dělat?“

„Poraď jim, aby svou žádost přednesli na novoroční oslavě a my si zahrajeme na přísné, ale spravedlivé pány Volterry.“ Navrhl Marcus.

Teda co se to jen s nimi stalo? Jako by se po tom, co se dostali z vlivu Ara, stali… lidmi?“

Jakmile  mě vládci propustili, jsem se vrátila do našeho apartmá. Tam už na mě čekali ti dva. Vedle mého Tonyho seděla a za ruku se s ním držela, krásná zlatooká upírka. Pamatovala jsem si Tamar. Už jako člověk byla krásná, ale teď byla nádherná. Pleť měla i přes bledost olivový nádech, a černé vlnité vlasy jí rámovaly půvabný obličej s plnými rty. Dívala se na mě důvěřivým pohledem. Opravdu mi připomínala Nessie s jejím bezelstným obličejem.

„Mami,“ řekl Tony a vyskočil na nohy. „Musím ti něco říct.“ Hlas se mu podezřele klepal.

Tak tebe si vychutnám, synáčku. Za všechno to zlobení Nessie a Jacoba. Pomyslela jsem si a nasadila neutrální výraz.

„Asi bys měl začít tím, že mě představíš své společnici, “ řekla jsem vážně a v koutkách mi cukalo.

„To je Tamar, pamatuješ si na ni?“

„Tony, jsem upír, pamatuju si všechno. Ahoj, Tamar, jsem ráda, že tě zase vidím.“

„Dobrý den,“ pípla a sklopila hlavu.

Tony se ukázal jako chlap a nenechal ji dlouho trápit. Vyklopil to všechno najednou.

„Mami, já Tamar miluju a ona mě. Chtěla by se přestěhovat k nám a tak tě chci poprosit, abys to dovolila. A taky aby ses za nás u Caia a Marcuse přimluvila.“ Na tváři se mu objevil edwardovský výraz. Směs odhodlání a naprosté zamilovanosti. Přesně takhle se tvářil můj bývalý manžel, když mě po návratu z Volterry přesvědčoval o tom, že mě miluje.

Nechtěla jsem ty dva trápit. Věděla jsem, co to znamená, když se upír zamiluje a podle pohledů, které po sobě ti dva vrhali, byli zamilovaní až na půdu.

„Ty tedy umíš připravit překvapení Anthony Swane,“ povzdechla jsem si.

„Tamar, opravdu chceš odejít z Volterry? Vyměnit důležité postavení v gardě, vzrušující život za ten náš, lidsky nudný? Stojí ti Tony za to?“

„Stojí,“ řekla a vnitřně se úplně rozzářila.

„Uvědomuješ si, co tě čeká? Život v jedné domácnosti s vlkodlakem? Neustále chodit do školy? Předstírání, že jsi člověk?“

„Já to předstírat nemusím, já jsem člověk. A s vlkodlakem se srovnám, pokud jemu nebude vadit, že bude žít v jedné domácnosti s upírkou.“

„Jak chcete. Je to váš život.“ Usmála jsem se a v tu chvíli jsem se ocitla ve vzduchu. Tony se se mnou točil dokola a smál se.

„Postav mě na zem, uličníku.“ Zavelela jsem, posadila se k nim a řekla: „Teď ještě musíme vymyslet, jak vyreklamujeme Tamar z gardy.“

„Maminko, ty na něco přijdeš, věřím ti.“

„Máte přece s vládci dobré vztahy, paní Isabello. Vy to dokážete.“ Přidala se Tamar.

„Tak za prvé, říkej mi Bello, nejsem žádná paní Isabella. A za druhé, asi nejlepší to bude oficiálně přednést na novoroční oslavě. Já se je pokusím do té doby zpracovat.“ Navrhla jsem.

Kdybyste jen dětičky věděly.

Anthony Charles Swan            Tamar Fabbri

Povídky od Sfingy

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2

9)  Lenka326 (13.12.2010 20:54)

Nádherná kapitolka Moc ti za ni děkuji, potřebovala jsem něco milého, zaláskovaného a trochu poťouchlého, protože promiň, jinak nemůžu chování velkých vládců upířího světa nazvat. Jsou skvělí, nikdy jsem Volteru nemusela, ale tyhle tvoje děduly člověk fakt milovat musí. Jsem tak ráda za Tonyho, že se konečně zamiloval a Tamar miluje jeho, nemůžu se dočkat té šarády na novoroční oslavě. A nepřijede i někdo další????
Moc jsem si to užila.

7)  Eleanor (13.12.2010 20:32)

Teda Tamar je fakt kočka

6)  Hanetka (13.12.2010 20:26)

To Volturiovi, to jsou ale lišáci kulišáci! ABella, že by si konečně přiznala, že mu dá šanci? Třeba jí to nějak vysvětlí, proč se neozval, nebo se ozvala nevěděl kam, nebo to k ní nedošlo... stejěn je mi divné, že by ji nechal jen tak... Když ho to dote´d evidentně trápilo. No, Ivuško, tak písej, písej, páč jsem nažhavená na pokráčko!

5)  Gassie (13.12.2010 20:24)

Bella je zlá a podlá Je úžsná
Tonymu přeju lásku a Tamar vypadá jako milá holka (upírka )

1)  MisaBells (13.12.2010 20:05)

Miluju Tonyho No není nádhernej????????? Uááááááááá chudáčci takhle na ně intrikařit a Tamar vedle něj... Asi ji nemám ráda
Ivííí bylo to neuvěřitelně skvělý!

«   1 2