19.11.2010 [20:00], sfinga, ze série Střípky lásky, komentováno 38×, zobrazeno 7351×

Setkání Cullenů se Swanovými.

Ohlášená návštěva.

Neohlášená návštěva.

U Swanů

Bedlivě jsem pozorovala výrazy v jejich tváři. Jacob Black se tvářil zachmuřeně, Anthony dokonce až zle. Ve tváři Renesmé jsem zahlédla záblesk zvědavosti a Bella? Její výraz byl naprosto nečitelný. V očích měla stále smutek, ale už jsem nepostřehla tu tvrdost, které mě včera tak vyděsila.

Vedle sebe jsem slyšela šepot Emmetta.

„Páni, kdybych nevěděl, že náš tragéd je právě doma, přísahal bych, že je to on. Ta podoba je neuvěřitelná.“

„Věděla jsem, Alice, že mé přání nebudeš respektovat,“ řekla Bella, jakmile k nám došli. „Vždycky sis dělala všechno po svém. Jako tehdy, když jsi mi na maturitní ples oblékla k ortéze botu na podpatku.“

V duchu jsem zajásala. Není to tak zlé. Bella dokonce vtipkuje.

„Představíš nás, Bello?“

Kývla hlavou. „Jacoba znáte. Tohle je moje dcera Renesmé a ten dvojník vašeho bratra je Anthony, Nessiino dvojče.“

„Tony, Ness, představuju vám vaše strýce a tety. Alice, její muž Jasper, Rosalie a Emmett.“

Nikdo z nás nepromluvil, jen jsme všichni pokývli na pozdrav. První, kdo to nevydržel, byla paradoxně Bella. Najednou její obranný krunýř popraskal a ona se s hlasitým vzlyknutím vrhla do mé náruče.

„Odpusť, že jsem se včera tak hnusně chovala. Tolik jsi mi chyběla, Alice.“

Držela jsem ji ve své náruči, hladila po vlasech a vzlykala s ní. Bella je zpět.  Napjatá atmosféra se díky našemu citovému výlevu uvolnila. Sotva jsem Bellu pustila ze své náruče, chytil ji Emmett a zatočil se s ní dokola.

„Naše sestřička!“

Bella se smála a její smích zvonil jako rolničky. Po očku jsem mezitím pozorovala její rodinu. Jacob se už nemračil a Renesmé se na tváři rozléval úsměv. Jen Anthony pořád zachovával neutrální výraz. Celý tatínek, taky nikomu a ničemu nevěří. Pomyslela jsem si.

„Už nikdy mě k němu nepřirovnávej,“ procedil náhle mezi zuby.

„Cože, to není možné…on taky?“ vykoktala jsem ze sebe.

„Bohužel, Alice. Tony čte myšlenky.“ Potvrdila mi Bella.

„No to je gól.“ Emmett se rozchechtal. „Tak to jsme se dostali z deště pod okap.“

Najednou se Jacob rozhlédl a poznamenal. „Měli bychom se asi přesunout někam jinam, začínáme vzbuzovat pozornost.“

„Dobrý nápad, Jaku.“ Poznamenala Bella a navrhla. „V šest večer u nás. Vezměte sebou Carlislea a Esmé. Ráda je uvidím. Adresu vám asi říkat nemusíme, znám schopnosti Cullenů.“

Páni to byl obrat, jaký jsem po včerejšku nečekala.

„Alice, ale jeho ne! Rozumíš?“ dodala a její obličej znovu ztvrdl. „Nechci ho už nikdy vidět a na to se nic nemění, jasné?“

Hm, nemůžu chtít, aby se za čtyřiadvacet hodin stal zázrak.

„To tedy nemůžeš,“ souhlasil Tony a potom přidal nejisté, „teto Alice.“

Teto! On mi řekl, teto! Bylo mi najednou nádherně.

Rozloučili jsme se a Swannovi odjeli. My jsme namířili domů. Sotva jsme překročili práh domu, vrhla se k nám Esmé.

„Viděli jste je? Mluvili s námi?“

„Ještě víc, Esmé.“ řekl můj Jasper a přitáhl si mě k sobě. „Bella nás pozvala na dnes večer k nim. Máme přijít všichni, včetně tebe a Carlislea, jen…“ Jazz se odmlčel, protože do haly vešel Edward.

„Jen já ne,“ řekl s hořkostí v hlase.

„Nebudeš to mít lehký, Edwarde,“ povzdechl Jasper.

„Jazzi, co jejich pocity?“ zeptala jsem se zvědavě.

„Od chvíle, kdy tě Bella objala, jsem u ní cítil jen radost, když ale mluvila o Edwardovi, změnilo se to na jakousi rezignaci, smíření s faktem.“

„To je horší, než kdyby se vztekala, protože i vztek jsou emoce.“ Poznamenal Carlisle a vysloužil si káravý pohled od Esmé.

„Jacob byl klidný, Renesmé zvědavá, jen z Anthonyho vanulo nepřátelství.“

„Celej tatínek,“ usmál se Emmett, sedl si vedle Edwarda na gauč a praštil ho po zádech. „Hele brácho, víš, že ten kluk umí číst myšlenky, stejně jako ty? A kdyby sis nasadil zelený kontaktní čočky, tak vás od sebe nerozeznáme.“

Rose se přidala. „Nemyslela jsem, že to někdy řeknu, ale Bella je nádherná a tenhle život jí očividně svědčí.“

Edward pohoršeně sykl.

Rosalie se na něj otočila.

„Před lety to byla holka naprosto závislá na tobě. Jen si vzpomeň, jak jsi ji poprvé opustil. Málem ji to zabilo. Málem vás to zabilo. A dneska? Viděla jsem ji jen chvíli, ale působí naprosto sebevědomým dojmem. Ty ses těch patnáct let jen užíral, ale ona se rvala se životem. Sama, jen s pomocí toho psa, vychovala děti. A to psisko Jacob místo, aby někde lítal s ostatníma čoklama, se o ně staral. Uvědomuješ si, že jim bylo jen devatenáct a sedmnáct? Pitomče!“

Edward se najednou sebral, a zatímco stoupal po schodech ke svému pokoji, procedil mezi zuby: „Tak se večer dobře bavte.“

„Zatracenej tvrdohlavec,“ povzdechl si Emmett.

Bella

Jakmile jsme se vrátili domů, s úlevou jsem shodila ze sebe šaty. Čert mi to spískal, že jsem se před Cullenovými chtěla předvést jako dáma velkého světa, když nejradši nosím džíny a triko.

„Tak co vy dva, zamlouvají se vám noví příbuzní?“ zeptala jsem se Tonyho a Ness.

„Já nevím, mami, viděla jsem je chvilku, ale zdají se být příjemní.“ Odpověděla mi Ness.

„Taky jsou. Kromě Angely a Jessicy to byli mí jediní přátelé ve Forks. Chránili mě a milovali.“

„Nikdy jsem upíry nemusel, ale Cullenovi nebyli špatný. Pamatuju, jak se o mě Carlisle staral, když mě zranil ten novorozenej zmetek.“ Přidal se Jacob do hovoru.

Tony se mračil. Víc, jak kdy jindy, mi připomínal Edwarda.

„Tony, co je? Nelíbí se ti? Nenutím tě se s nimi setkat. Klidně odjeď za Tanyou už dneska, omluvím tě.“ Připomněla jsem mu, že chtěl zítra ráno jet do Denali.

„Ne, o to nejde. Četl jsem jejich myšlenky. Všichni jsou šťastní, že tě potkali, mají tě rádi. Jenže, taky všichni přemýšlí, jak by tě dali zpátky dohromady s tamtím.“

„Nediv se jim. Je to jejich bratr. Ale neboj, to nehrozí. Tak co, odjedeš dřív?“

„Ne, zůstanu.“

V šest večer se ozval zvonek. Přišli všichni. Ocitla jsem se v náručí Esmé a hned potom se mě zmocnil Carlisle.

„Esmé, Carlisle, tak ráda vás vidím.“

„Bello, mrzí nás, co se před lety stalo.“ Omlouval se Carlisle.

„Nech to být, už je to dávno.“ Přerušila jsem ho a kývla na děti.

„Tohle jsou Renesmé a Anthony. Ness, Esmé a Carlisle jsou vaši dědeček a babička, i když vzhledem na to nevypadají.“

Esmé při pohledu na Tonyho jen vyjekla a chytila se za pusu.

„Jo, já vím, jsem mu podobnej.“ Pronesl Tony zamračeně, ale pak se konečně usmál. „Vlastně mámu lituju, koukat na mě den, co den.“

„Anthony, já tě plácnu,“ vyhrožovala jsem mu. Esmé nejprve políbila Tonyho na tvář a pak se obrátila na Nessii.

„Máš oči po své mamince, Renesmé.“

„Já vím,“souhlasila Ness a pak opatrně dodala. „babičko.“

Esmé se rozzářila, chytila Ness za obě ruce a přitáhla si ji, aby ji mohla políbit. Najednou ztuhla a zvedla Nessiinu ruku, aby ji ostatní viděli.

„Zásnubní prstýnek!“ vyjekla překvapeně.

„Včera jsme tu měli zásnuby.“ potvrdila jsem.

Jacob se odlepil od dveří, o které se opíral, došel k Ness a objal ji.

„Má snad někdo něco proti tomu,“ zavrčel, ale oči se mu smály.

„Ježíš, já si myslela, že Alice kecá, když říkala, že spolu chodíte. Tedy, že budu příbuzná s psiskem, to mě ani ve snu nepadlo. Holka jedna nešťastná, to sis nemohla vybrat někoho lepšího?“ lamentovala Rosalie.

Nessie, které ji neznala, se zakabonila. „Nejsem holka nešťastná a on si vybral mě. A já jsem moc ráda, že si mě vybral. Nevyměnila bych ho ani za anglickýho prince. A jestli on je psisko, tak já jsem pijavice.“

Ozval se hurónský řev všech přítomných. Když jsme se utišili, smečoval Jacob.

„Já taky nejsem nadšenej z toho, že tě budu mít v přízni, bloncko.“

Založila jsem si ruce a spokojeně poslouchala slovní přestřelce. Bože, jak mi tohle chybělo.

„Nechcete jít dál?“ zeptal se Tony. „Nebo se budete jeden na druhýho vytahovat tady?“

Teprve dnes večer mi došlo, jak mi Cullenovi chyběli. Klidný Carlisle, Mateřská Esmé, citlivý Jasper, vtipálek Emmett, dokonce i kousavá a sarkastická Rosalie. Ale nejvíc jsem postrádala Alici. Toho malého skřítka, který se ke mně od počátku choval jako ke své sestře.

Úplně jsem se tetelila blahem, když jsme seděli poskládaní na sedačkách a já všemi póry vnímala tu rodinnou atmosféru. Z počátku jsem samozřejmě musela vyprávět, co se se mnou po jejich odjezdu dělo. Zvláštní, ani mě to už moc nebolelo. Carlisleho zajímaly všechny detaily týkající se mého těhotenství, porodu a přeměny. Nezapřel v sobě lékaře. Jak jsem líčila naše trable z prvních let, starosti o děti, jejich zrychlený růst, nedostatek peněz a Jacobovu péči o nás, viděla jsem, že Rose se čím dál častěji začíná udiveně otáčet po Jakovi. Udělala si o něm svůj obrázek a já jsem ji ho nemilosrdně nabourala.

Volterru jsem jen rychle přeběhla. Nechtěla jsem, zabíhat do detailů. Jen jsem jim řekla, že nás vypátrali gardisté a odvezli sebou, že jsme tam strávili rok, cvičili se a že vládci se těšili na to, až nás získají do gardy, což se jim nepovedlo.

Cullenovi z toho byli dost vyjukaní. Sami toho moc neprožili. Procestovali pár měst, vystudovali pár škol. Běžný život upířích vegetariánů. O Edwardovi nemluvili a já jim za to byla vděčná.

„Bello, jak jsem se dozvěděl, Anthony čte myšlenky. Co Renesmé, má také v sobě nějakou schopnost?“ Zeptal se Carlisle, když jsme skončili s vypravováním.

Nessie se jen beze slova zvedla a přitiskla mu svou ruku na tvář. V první chvíli sebou cukl, ale pak se mu po tváři rozlil úsměv.

„Ness umí ukázat své myšlenky,“ vysvětlila jsem ostatním. „Je to obrácený dar, než má Tony. Ten všem myšlenky čte, ona ty své ukazuje.“

„A ty Bello? Tvá mysl byla uzavřená před mentálními schopnostmi upírů.“

„Stále je, Carlisle. Ve Volteře mi říkali, že jsem štít. To byl také jeden z důvodů, proč mě chtěli do gardy. Jak vidíš, odolala jsem.“ Odpověděla jsem.  Jeho udivený a zároveň i uctivý pohled stál za to.

Bylo už po půlnoci a mys i stále měli co povídat. Najednou jsem zaslechla tichounké zachrupnutí. Ness se tulila k Jakovi a spala mu na rameni. Omluvně se na nás podíval, vzal ji do náruče a odnášel do jejich pokoje. Tony se taky zvedl.

„Půjdu taky spát, nebo mi zítra ulítne letadlo.“ vysvětlil, řekl všem dobrou noc a zmizel.

„Kam letí?“ ptal se Jasper.

„Na Aljašku do Wrangelova parku, za Tanyou.“ Odpověděla jsem.

„Za Denalijskou Tanyou?“ ptala se Rosalie.

„Občas se s ní schází.“ Přisvědčila jsem.

„A to ti nevadí? Vždyť jela po Edwardovi a Tonnyho určitě bere jen jako náhradu,“ vyjekla.

„Zpočátku mi to vadilo, když jsem se to o nich dozvěděla, tak jsem málem Tanye urvala hlavu. Uklidnil mě jeden přítel. To co mi řekl, byla pravda. Tony byl dospělý a měl právo na soukromý život. A pak, Tanya s ním jedná zpříma. Nic mu neslibuje, jsou spolu, protože jim to vyhovuje. Až jim to vyhovovat přestane, rozejdou se.“

„Kde se v tobě bere ta benevolence?“ ptala se s údivem Esmé.

„Kde? V našich životech. Málokterá první láska přetrvá až do smrti. A když Tony pozná pár dívek před tím, než se skutečně zamiluje, bude to jen k jeho prospěchu. Podívejte se kolem sebe. Esmé se první manželství nevydařilo, Rose si zažila se snoubencem peklo, moji rodiče se rozvedli. A já a Edward? Škoda slov. To jen u vlkodlaků existuje otisk, který zajistí dokonalý vztah. Ale mluvme o něčem jiném.“

„Bello, Tony zítra na víkend odlétá. Co máte v plánu vy ostatní?“

Pokrčila jsem rameny.

„Jacob a Ness si asi vyjedou na motorkách a já jsem plánovala lov.“

„To je náhoda. My se chystali taky lovit, nechceš jít s námi?“ nabídl mi Carlisle.

Lov s Culleny? Lákavé. Bez rozmýšlení jsem kývla.

„Kdy chcete vyrazit?“ zeptala jsem se.

„Mohli bychom třeba hned. A neboj, Edward s námi loví zřídkakdy.“ Uklidnil mě Carlisle.

„Nechám jen naši vzkaz a převléknu se.“ Naškrábala jsem vzkaz, připnula ho na lednici a hodila na sebe džíny a tričko, které jsem nosila na lov. O deset minut později jsme vyrazili.

Nessie

Probudila jsem se a zjistila, že jsem v posteli sama. Kokua jsem na hodiny. Páni, deset hodin. Vběhla jsem do koupelny, ošplíchla se a v noční košili seběhla dolů. Až pozdě mě napadlo, že by tu mohla být ještě návštěva. Naštěstí tu nikdo nebyl.

V kuchyni seděl Jacob a cpal se vajíčky.

„Ahoj, lásko, kde jsou všichni?“

„Bella jela s Cullenovými na lov, vrátí se až v neděli a Tony už vyrazil za tou svou křehulkou. Jsme tu sami,“ řekl a zahýbal obočím.

Okamžitě jsem mu přistála na klíně.

„Dům je náš? Baštáá.“zajásala jsem a líbla ho na nos.

„Co chceš dělat, Nessie?“ zeptal se mě můj milovaný, když jsme dojedli.

„Vlastně ani nevím. Co třeba se na chvíli natáhnout na sluníčko do zahrady a pak se uvidí.“ navrhla jsem, protože, i když bylo září, venku bylo stále letní počasí. Přikývl.

Oblékla jsem si zelené bikiny a sbalila opalovací krém, který mi je stejně na houby, protože moje kůže se jaktěživa neopálí. V zadním koutu zahrady už na roztažené dece ležel Jacob v odrbaných šortkách.

„Vyhříváš se jako kočka,“ řekla jsem, když jsem se natáhla vedle něj.

„Chceš namazat záda?“ zeptal se a sáhl po lahviččce s krémem.

Neodpověděla jsem a překulila se na břicho. Opatrně mi shrnul vlasy ze zad a jemnými doteky začal roztírat krém po zádech. Jeho ruce byly teplé, teplejší než sluníčko, které se do nás opíralo. Dávno mě už namazal, ale s doteky nepřestával. Zachvátilo mě vzrušení, ostatně jako vždycky, když na mě sáhl. Byl jako droga, která se mi dostala do oběhu. Kašlala jsem na to, že se krém otře do deky a otočila se na záda. Díval se na mě pohledem, ze kterého se mi točila hlava. Vztáhla jsem po něm ruce a on mě objal. Líbal mě do důlku krku a já slastí vrněla. Jeho ruka mě chytila pod kolenem a přitáhla mě blíž k němu.

Najednou se zarazil a zvedl hlavu. V očích se mu usadil ostražitý výraz a nakrčil nos.

„Jaku, co se děje?“ zeptala jsem se nachápavě a pak to ucítila taky.

„Tenhle pach znám,“ zavrčel a vyskočil na nohy. Křikl směrem k lesu.

„Vylez pijavice!“

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2

16)  nathalkasimova (19.11.2010 23:02)

úůůůů! že by nakonec přece jen Eda přišel?? No, tak tohle bude zajímavý... už se třesu nedočkavostí. Rychle další, pls..

13)  milica (19.11.2010 21:59)

Hele Edward se jde podívat na dcerušku Krásná kapitolka, jsem ráda že se dali takhle hezky dohromady

12)  sakraprace (19.11.2010 21:41)

Jsem ráda, že se sešli a znovu k sobě našli cestu a snad z nich bude rodina, ale Edwarda by měla nechat kapku vydusit. Zaslouží si to Zdá se, že se dal na šmírování

9)  VerunkaEmily (19.11.2010 21:09)

Páni, to je napnutý jak kšanda nevim co budu dělat, když tu neni další kapoška, asi umřu
No páni

7)  Bosorka (19.11.2010 20:41)

Doufám, že Bella nechá Edíka pěkně vydusit.....já bych to teda udělala!

6)  Gassie (19.11.2010 20:38)

Nádherné.
Taky čekám, že Jacob cítil Edwarda... Jsem zvědavá, jestli to je on A co na něj řekne Nessie... I když z ní mám pocit, že ho z celé rodinky přijme nejlépe...

5)  Hanetka (19.11.2010 20:32)

Za bukem sedí
náš milý Edí,
svou dceru šmíruje,
zase se lituje...
Sfinguško, sláva, kapitolka jako vždycky luxusní, ale nějak mi nestačila. Už aby byla další...

4)  MisaBells (19.11.2010 20:26)

Uáááá řekni, že je to Edward! Řekni, řekni, řekni!!! Edwardeee vyleeeez oni tě vidíííí Uteeeeč! Heh, ok, klid. Jsem moc ráda, že Nessie bere "rodinu otce" v klidu a Tony... Ten to taky překousne, kluk jeden krásná! A Bella se dá s Edwardem dokupy a šmitec! Mibel rozhodla a basta Ne, jen sranda (ale mohla bys teda jen mezi námi ) Iví peckový díl!

1)  Evelyn (19.11.2010 20:06)

Že by Edward?
Opět skvělý díl, sfin

«   1 2