13.11.2010 [21:00], sfinga, ze série Střípky lásky, komentováno 23×, zobrazeno 7651×

Posunuli jsme se v čase do současnosti.

Bella bude mít co dětem vysvětlovat.

Jacob se postará o naprosto nečekané překvapení.

Alicino pátrání.

Zpátky do přítomnosti

Seděli jsme u stolu a večeřeli. Tedy já samozřejmě ne, ale společná večeře byla takový náš domácí rituál. U jídla jsme probírali všechny důležitosti našeho malého světa a já se obvykle spokojeně dívala, jak Ness, Jake a Tony baští, co jsem uvařila. Dnes ne, dnes u stolu panovalo ticho.

„Kruci, Bells, nemyslíš, že si ti dva zaslouží vědět, co se děje?“ zařval najednou Jake a já zděšeně poposkočila.

„Já to vím, Jacobe, ale Ness ne,“ ozval se Tony, který díky svému daru věděl, co se Jacobovi honí hlavou.

Nadechla jsem se.

„Do města přijela rodina vašeho otce. Ta dívka, se kterou jsme se potkali na parkovišti, je jeho sestra Alice. Řekla jsem jí, že se odstěhujeme.“

„Tak to ne, Bells. Neutíkala jsi před Volturiovými a teď chceš utýct Cullenům?“ zamračil se Jacob a Ness se k němu přidala.

„Nechci odjet, líbí se mi tu.“

„Já…já se vás ani nezeptala, zda se s nimi setkat? Jsou to vaši příbuzní. A určitě je tu i váš otec. To že jsem se s ním rozkmotřila, neznamená, že vy…“ Tony mě nenechal domluvit.

„Já mám jedinýho tátu, Jacoba a nemíním na tom nic měnit. Ale souhlasím s Jakem a Ness, mami, přece před ním neutečeš.“

„Já sice Jacoba za tátu nechci, ale tamtoho taky ne.“ Řekla naprosto nesrozumitelně Nessie, ale já ji pochopila. Jacob se usmál, zajel ji rukou do vlasů, přitáhl si ji a líbnul ji na krk. Blaženě se usmála. Má ji omotanou kolem prstu. Pomyslela jsem si.

„Dobře, kdo je pro, abychom tu zůstali?“ zeptala jsem se a tři ruce se vymrštily vzhůru. Bylo rozhodnuto.

„Bells, víš, co mi ale nejde na rozum? Kdysi ses s tou mrňavou vědmou kamarádila, dokonce jsi ji brala jako svou sestru. Proč jsi dneska na ni byla tak zlá? Ona přece za svýho bráchu nemůže.“

„Sama nevím, Jaku.“ Přiznala jsem se a zastyděla se. Alice opravdu za Edwarda nemohla.

„Mami, je to tvoje rozhodnutí, jestli se chceš s NÍM vidět, ale nenuť do toho mě,“ řekl s vážnou tváří Tony.

„Nikdy jsme vám pořádně neřekli, co se tenkrát stalo, jen to, že jsme se rozešli ve zlém. Tony, o Edwardovi víš jen z myšlenek Jacoba a upřímně, ten není dvakrát objektivní,“ zadívala jsem se na Jaka a ten se zašklebil.

„Řeknu vám, co se seběhlo.“

Začala jsem vyprávění. Od prvního pohledu na Edwarda v hodině biologie, přes mé odhalení, kým je a proč se mi pokouší vyhýbat, až po naše vyznání lásky, ohrožení Jamesem i to, jak mě díky útoku Jaspera poprvé opustil. A potom mi před očima defilovaly další události. Kamarádství s Jacobem, jeho proměna ve vlkodlaka, ochrana před Victorii, můj skok z útesu, smrt Harryho Clearwatera, příjezd Alice, osudný Edwardův telefonát, moje záchranná akce ve Volteře a seznámení s Volterskými vládci. Všichni tři poslouchali, ani nedutali. Jacob tyhle podrobnosti neznal, nikdy jsem mu to neřekla. Pokračovala jsem posledními měsíci svého lidského života. Vyprávěla jsem o boji s Victoriinou armádou novorozených, Jacobově zranění, svatbě s Edwardem, líbánkách a nakonec o naší roztržce.

Skončila jsem. Chvíli bylo ticho a pak se spustil vodopád otázek.

„Takže ty jsi chtěla být upírkou dobrovolně?“ zeptala se Ness.

Kývla jsem.

„A kdyby se Edward nevrátil? Já nevím, ale vypadá to, že ty a Jacob…“ Tony se významně odmlčel a nadzvedl obočí.

„Asi bych byl tvůj skutečnej táta, Tony,“ rozesmál se Jacob.

Nessie těkala pohledem mezi mnou a bavícím se Jakem.

„Mami, já ti přebrala kluka?“ vypadlo z ní a tvářila se naprosto zděšeně.

„Ness, neblázni, uvědom si, že mi tenkrát bylo osmnáct a Jacobovi šestnáct. On byl potřeštěnej vlk, který si neví rady se svým vlčím životem, natož se svými city. A já měla Edwarda.“ Rozhodla jsem se zamlčet, že jsem tehdy Jacoba milovala. Sice o dost míň, než Edwarda, ale milovala. Nemělo cenu, abych jí nasazovala brouky do hlavy.

„Můžu ti odpřísáhnout, že když jsem se rozešla s Edwardem, Jacob se stal mým starším bratrem, i když je ve skutečnosti mladší než já. A po tvé narození? Okamžitě se do tebe otiskl. Tak si přestaň lámat hlavu.“

„No, mohlo to dopadnout hůř,“ přemýšlela nahlas Nessie. „Mohl se otisknout do Tonyho.“

Ti dva na ni koukali jak čerstvě vyorané myši. Pak se s naprostým znechucením podívali na sebe a znovu na Ness.

„Na níííí,“ zařval Tony a vrhl se po své sestře. Šíleně ji zlechtal, až už se nemohla ani smát a jen bezmocně lapala po dechu. A Jacob? Ještě víc Tonyho hecoval. Konečně Tony svou sestru pustil. Vstala z podlahy, uhladila si vlasy a vrhla na Jacoba pohled, že by si v tu chvíli od něj pes ani kůrku nevzal.

„Garantuju ti, že spíš na gauči, Jacobe Blacku,“ procedila mezi zuby a pak uraženě našpulila pusu.

„Co jsem proved‘? Já tě přece nelechtal, Ness.“

„Jo? Ale taky mě nebránil a ještě jsi na Tonyho hulákal, ať mě zlechtá pod kolenem, že tam jsem nejvíc lechtivá, zrádče jeden.“

„Nessinko, zlatíčko, nezlob se,“ škemral Jacob a snažil se Ness stáhnout na klín.

„A just se zlobím,“ trucovala Ness.

„Ach jo, když si představím, že si chci tuhle fúrii vzít,“ vzdychl teatrálně Jacob.

Ness ztuhla a otočila se na Jacoba. „Co jsi to řek‘?“

„Že si tě chci vzít,“ řekl naprosto vážně Jacob.

Ness mu přistála na klíně a ovinula mu ruce kolem krku.

„To…to jako vážně?“

„Koukej, jak vážně,“ řekl Jacob, jemně ji přesunul na židli a před našima očima si před ní klekl.

„Renesmé Alice Swannová, prokážeš mi tu čest a staneš se Renesmé Blackovou?“ zeptal se a já měla pocit, že se mu podezřele klepe hlas.

„Ano,“ odpověděla má dcera a slzy jí stékaly po tvářích.

Jacob ji zvedl do náruče a nedbaje naší přítomnosti, políbil ji tak vášnivě, že se Tony zmohl jen na uznalé zahvízdání. Potom se s Ness v náruči otočil ke mně.

„Tak co Bells, dáš mi ji?“

„Vždyť už jsem ti ji dala dávno, ty troubo,“ odpověděla jsem a přemýšlela, jestli se mi to nezdá. Debata o tom, zda se přestěhovat, nebo ne, se zvrhla v improvizované zásnuby.

„Hele, ale blbě sis to načasoval,“ ozval se najednou Tony. „Zásnuby většinou probíhaj‘ tak, že chlap žádá svou ženskou s prstýnkem v ruce.“

„Tys těch zásnub tak absolvoval,“ odfrkla Ness, ale usmívala se.

„Moment,“ vyhrkl Jacob a hnal se do patra.

„Co mu je?“ ptala se Ness.

„Zcvoknul se z představy, že si tě uvázal na krk, sestřičko,“ odpověděl Tony a hbitě uhnul pohlavku ode mě.

Jacob byl za pár okamžiků zpátky dole a na dlani se mu černala malá krabička. Otevřel ji a já i Ness jsme jen áchly. Uvnitř se leskl naprosto dokonalý zásnubní prstýnek. Vyňal ho a navlékl Nessii na prst. Na můj udivený pohled jen pokrčil rameny.

„Plánuju to delší dobu. Myslel jsem, že to provedu trochu romantičtěji. Netušil jsem, že k tomu dojde zrovna dneska.“

„Ale jak to, že to nevěděl Tony?“ divila se Ness.

„Já to věděl, ale nechtěl jsem zkazit překvapení,“ vysvětlil Tony a usmíval se.

„Já mám toho nejlepšího brášku na světě,“ vykřikla Ness a vrhla se mu kolem krku.

„Jo a proto toho brášku cpeš svýmu chlapovi do postele,“ chechtal se Tony.

„A co se týče tý romantiky. Ať jde k čertu. Takhle to bylo naprosto dokonalý,“ řekla Ness a položila svou dlaň Jacobovi na tvář.

Bylo mi jasné, že to co mu ukázala, bylo mládeži nepřístupné, protože Jacob jen vzdychl.

„Omluvte nás, ale my jsme slavit,“ vyhrkl a táhl Ness nahoru do jejich pokoje.

Děkovala jsem pánubohu za to, že mi vnukl myšlenku, zvukově izolovat jejich pokoj, sotva jsme se přistěhovali.

Bylo něco po půlnoci. Seděla jsem ve svém pokoji v křesle a na klíně měla obálku. S otevření jsem otálela. Skrývaly se v ní jediné vzpomínky na Edwarda, které jsem měla. Když jsme se rozešli a já se vrátila domů, všechny fotky, všechny dárky od něj, zůstaly u Cullenů. Naše svatební fotky táta spálil. Vzdychla jsem a obálku otevřela. Tři fotky a jedno CD. Kdysi to Edward spolu s letenkami ukryl pod podlahou, když ode mě poprvé odešel. Po svatbě to zůstalo v zásuvce mého psacího stolu. Z obálky vypadlo ještě něco. Stříbrný náramek s přívěskem vlka a srdce. Dárky od Jaka a Edwarda. Nedokázala jsem ho nosit, ani když jsem srdce sundala. Příliš mi to připomínalo mé nejšťastnější období v životě. Natáhla jsem se k přehrávači a vsunula do něj CD. Pokojem se tichounce linuly Edwardovy skladby. Pustila jsem si je poprvé od té nešťastné hádky.

Poslouchala jsem a vzpomínala na dobu, kdy jsem byla ještě naivní holka, která milovala svého upíra a před ní se rozprostírala šťastná budoucnost.

Alice

Seděli jsme u velkého stolu v jídelně. V čele byl jako obvykle Carlisle, ale tentokrát neseděl Edward vedle něj. Můj dokonalý bratříček se choulil na konci stolu, hlavu v dlaních. Jasper šel zkusit, jestli se nedokáže hacknout do záznamů univerzity. Jestli Bella splní svůj slib o odstěhování, nemáme moc času.

„Edwarde, teď se seber.  Zkazil jsi to a musíš to napravit. Upřímně, taky na tom nesu svou vinu. Když jsi za mnou tehdy přišel s dotazem, zda upír může mít děti, kategoricky jsem to zamítl,“ pustil se do mého bratra Carlisle. „Ale ani já jsem nevěřil, že by ti Bella zahnula. Na to tě měla příliš ráda. Neměl jsem se nechat od tebe přemluvit a tak narychlo se odstěhovat.“

„Chtěl jsem, aby na mně co nejdřív zapomněla, aby byla šťastná s Blackem, když už s ním čekala dítě. Nabízel jí lidský život. A pak víš, jak Charlie vyváděl, když se Alice s Esmé stavily za Bellou v nemocnici. Myslel jsem, že takhle to bude pro všechny lepší,“ odpověděl zdrceně Edward.

„Mohlo mě napadnout, že tam něco nehraje. Nezažil jsem ženu, která by se, po odhalené nevěře, takhle zhroutila,“ přemýšlel nahlas Carlisle.

V tu chvíli se přihnal dolů Jasper s papírem v ruce.

„Takže. Isabella Marie Swannová, dvacet let. Studentka druhého ročníku ekonomie. Renesmé Alice Swannová, devatenáct let. Studuje prvním rokem historii. Anthony Charles Swann, devatenáct let, student filozofie. Jacob Black, dvacet jedna let. Studuje stejně jako Isabella ekonomii. Přistěhovali se loni, bydlí na 41 Albert Street. Otec Swannových je šerif ve Forks, Blackův žije v rezervaci v La Push, nikdo z nich už nemá žijící matku. Všichni mají výborný prospěch. Víc jsem z toho počítače nevyrazil,“ uzavřel své poznámky Jazz.

Renesmé Alice. René Esmé Alice! Jen jsem vzlykla a se mnou Esmé. Tolik jsem svou skorosestru milovala, tolik mi chyběla.

„Edwarde, jestli se s Bellou neudobříš, přísahám, že ti podpálím hranici pod zadkem,“ ozvala se Rose. Jasně, zasáhl ji fakt, že Bella má děti. Sama svou bezdětností dost trpěla a Edward ji připravil o možnost, být alespoň teta.

„A ty myslíš, že to bude jednoduché? Myslíš, že nakráčím k Belle a řeknu jí: Promiň, já to tak před patnácti lety nemyslel, vezmi mě zpátky,“ probral se ze svého bolestínství Edward.

„Hele, jestli ti na ní záleží, snaž se. Šanci možná máš. Došlo ti, jak se jmenuje tvůj kluk? Anthony, pitomče! Dala mu jméno po tobě.“ vybafl na Edwarda Emmett.

„Zítra o nich zjistím, co se dá. Edwarde, bude lepší, když se zatím nebudeš pokoušet s nimi sejít.“ Uzavřela jsem to.

„Co chceš dělat, Alice?“ zeptal se mě Carlisle.

„Uvidíš. Zítra po přednáškách se s Bellou sejdeme. Zatím jen já, Jazz, Rose a Emmett. Nebude to vypadat nápadně, protože chodíme do stejné školy.“

Druhý den ve škole jsem si odchytila tu studentku, která mě na Bellu upozornila.

„Hej, Carol, máš trochu času?“

„O co jde, Alice?“

„Chtěla jsem se tě na něco zeptat. Co jsou zač ti Swannovi?“

„Nó, jsou to docela prima lidi. Přistěhovali se sem loni, to ještě Ness a Tony chodili na střední. Prý jsou na sestru dost fixovaný a tak jim táta dovolil, aby dostudovali tady, kde ona chodí na vejšku. Ta Ness chodí s Blackem, on je indián, nebo taknějak. Tony je hvězda školy, všechny holky na něj letí. On si občas s nějakou vyjde, ale prý má holku někde jinde a občas za ní jezdí. No a Bella o tý moc nevím, je milá, ochotně ti poradí, ale s nikým nechodí a klukům se docela vyhýbá. Víc fakt nevím.“

„Díky Carol, víš, zajímalo mě, co je to za lidi.“ Poděkovala jsem.

Z přednášek jsem ten den nic neměla a přehrávala si neustále rozhovor s Carol. Za prvé, Bella s nikým nechodí. Výhoda pro Edwarda. Za druhé, jestli se Edward dá s Bellou dohromady a já věřím, že dá, bude mít za zetě Jacoba. Ten bude mít radost. Za třetí, Tony je sice svému otci podobný, ale rozhodně po něm nepodědil zdrženlivost, co se týče žen. Po vyučování jsem to vyklopila ostatním. Emmetta moc pobavil fakt, že Edwardova dcera chodí s vlkodlakem. A pak jsme na ně čekali na parkovišti.

Dočkali jsme se. Jacob měl na sobě černé džíny a bílé triko, které těsně kopírovalo jeho svaly. Vedl se za ruku s Renesmé, která byla naprosto stejně oblečená, asi proto, aby demonstrovala, že patří k němu. Tony vypadal jako padlý anděl. Jeho bílá pleť se odrážela od tyrkysově modré, u krku rozhalené košile. K ní měl oblečeny tmavomodré džíny. Bella, kterou jsem si pamatovala, jako osobu s ohromnou nechutí k módnímu oblečení, mě překvapila nejvíc. Její postavu halily šaty od Gallianna, rudé, s délkou těsně nad kolena.

Pomalu došli k nám.

Povídky od Sfingy

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2

3)  Lenka326 (13.11.2010 21:16)

Užasné , nejdřív nečekané a docela veselé zásnuby Ness a Jacoba a potom Cullenovi. Už od začátku povídky se těším na setkání "dětí" s rodinou, no, ještě si teda počkám, zase jsi to utla v tom nejlepším. No a pak snad přijde řada i na Edwarda. Přeju mu, ať si to pěkně vylíže až na dno, ale zároveň taky doufám, že mu odpustí - všichni.

2)  MisaBells (13.11.2010 21:07)

Jupííí svatba! Sourozenecká bitka! Nějak se to poslední dobou všude mele! Super! Zab je! Ehm... pardon, jen krapet vášně. Iví, to bylo dokonalé! A Edward! Já vím, že jsem blb, ale mně ho je taaaak moc líto, sakra!

1)  Hanetka (13.11.2010 21:03)

Proč ty kapitoly vždycky skončí v takovém napínavém okamžiku? Ale u téhle povídky nebudu mít dost až do konce, to vím jistě. Uvítala bych klidně ještě tak 150 stránek a pořád by to bylo málo. Sfingo, bravo, tleskám a skáču a pískám a žebrám: Honem nahoď další!!!

«   1 2