SPOR jde do boje!

Sekce

Galerie

Breaking Dawn, Part I.
Breaking Dawn, Part II.
Eclipse

Non-twilight tvorba

Nenechte si ujít!

Sponzoři

Naše ikonka

Přidejte se k nám!

Affiliates

Návštěvnost

29.05.2012 [21:15], Clea, Povídky jednorázové, komentováno 28×, zobrazeno 5598×

Spolek Pro Ochranu Reků táhne do boje za své první dva klienty.

Napsáno po přečtení 31. dílu povídky Kdopak by se vlka bál... poté, co bylo hlavním hrdinům vyhrožováno strašlivými věcmi!

New York Post:

SPOR žádá milionové odškodné pro své klienty

New York Daily News:

Knižní postavy vs. Autoři

New York Times:

Soud se blíží! Autoři se třesou!

USA Today:

SPOR začíná knižní válku!

New York Times Vám exkluzivně zprostředkují živý rádiový přenos od naší přispěvatelky Julie Sluníčkové*:

Dobrý den, mé jméno je Julia Sluníčková a hlásím se vám ze soudní síně, kde za malý okamžik začne významný proces Spolku pro ochranu reků, zkráceně SPOR, který zastupuje Winie a Maniho proti jejich autorkám, Krvavé Twilluši a Bos Pometlové, což jsou samozřejmě pouze pseudonymy, které mají zachovat alespoň částečnou anonymitu obžalovaným. Vzhledem k bouřlivým reakcím, které tento spor, tedy vlastně soudní proces, přinesl, požádaly knižní postavy o zákaz pořizování obrazového materiálu. Soudce jim po pečlivém uvážení vyhověl. Proslýchá se, že se za ním dostavila Rosalie Haleová osobně a byla v jeho kanceláři dobrých čtyřicet minut. Tato informace však nebyla potvrzena.

V soudní síni je už plno. Kdo si nezabral místo včas, tak se sem teď už nedostane. V první řadě, hned za lavicí obžalovaných, vidím tři velké muže oblečené v černých, skvěle padnoucích italských oblecích. Někdo tu říkal, že jsou z italské mafie. Jejich výrazy by tomu odpovídaly. Za lavicí žalobkyně sedí skupinka lidí se světle šedými plášti. Ach, moje chyba, nejsou to lidé, ale upíři. Určitě patří ke gardě Volturiových. Včera se Demetri zastavil u soudce a snažil se domluvit výměnu první lavice za křesla z Volturijského hradu. Soudce jeho žádost nekompromisně zamítl.

Něco se děje u vchodu do soudní síně. Přes dav lidí tam nevidím, ale je slyšet hluk a pisklavý hlásek. Ano, je to opravdu ona, Jane Volturiová. Dělá místo, aby mohli páni Volturijského hradu projít ke svým místům. Jane vrhá po lidech kolem bodavé pohledy, všichni se jí raději klidí z cesty. A už vidím Marcuse. Má dlouhý černý plášť a těká pohledem po postavách sedících v poslední řadě. Musím se postavit, abych přes ten dav lidí viděla, kdo tam sedí. To snad není pravda! Vidím zrzavou kštici Rona Weasleyho a vedle něj sedí Hermiona. Zatímco Ron se zvědavě rozhlíží po přítomných, ona nedočkavě poposedává. Ráno jsem mluvila se zakladatelkou SPORu, mimochodem celý rozhovor najdete zítra ve speciálním čísle New York Times. Svěřila se mi, že při zakládání Spolku pro ochranu reků se byla poradit právě u Hermiony, která má již několikaleté zkušenosti s podobnými sdruženími. Jistě si všichni pamatujete na její první a bohužel nevydařenou Společnost pro podporu občanské a životní úrovně skřítků. Vedle nich nesedí nikdo jiný, než manželé Potterovi. Zajímalo by mě, čím Marcuse tolik zaujali.

A už konečně vidím i Caia a Ara. Oba dva se mračí a velmi rychle a potichu se spolu baví. Že by jejich spor o židli stále ještě nebyl ukončen? Všichni tři kráčejí za malou Jane až k přední lavici a usedají. Aro se mírně zavrtěl, asi není zvyklý na takovéhle posezení. Pohled mu utkvěl na malé tmavovlasé dívce na konci lavice v druhé řadě. To je ale přeci zakladatelka SPORu, Clea. Když si všimla, že ji Aro pozoruje, okamžitě zrudla a odvrátila pohled před sebe. Zajímalo by mě, jestli zvěsti o jejím zasnoubení s hokejovým reprezentantem Finska Mikem jsou pravdivé. Nikde ho tu však nevidím. Pravděpodobně se ještě nevzpamatoval z čtvrtého místa, jež tým Finska získal na MS 2012. Jisté však zůstává, že jeho výkonnost na ledě poslední dobou velice upadá. A malá perlička ze zákulisí – jeden nejmenovaný kolega z týmu se nedávno v tisku zmínil o jeho zvláštních poraněních. Především zmiňoval spálená kolena a zarudlé škrábance na zádech.

A pozor, dámy a pánové, zrovna do soudní síně vstupuje žalobkyně a její dva klienti. Mani se nesměle dívá po všech přítomných lidech a těká očima z jednoho na druhého. Zato Winie všem věnuje pevný pohled a před nikým neuhýbá. Všichni tři si razí cestu k lavici žalobce. Mani bere Winie za ruku a ta se na něj vřele usmívá. Ach, když je člověk takhle vidí, klidně jim i odpustí jejich žalobu. Jejich zástupkyní je mladičká Elle Woodsová, zatím ještě celkem neznámá, zato ale velmi ctižádostivá. Možná jste o ní zaslechli v souvislosti s ochranou zvířat.

A už tu jsou i autorky se svým obhájcem. Koho si to najaly? To není nikdo jiný než eso všech obhájců, Billy Flynn. Musel kvůli tomuto případu přijet až z Chicaga. Ale evidentně se mu to vyplatilo, rozdává úsměvy na všechny strany. Je si svojí výhrou jistý, ostatně jako vždy.

Všichni z hlavních aktérů se usadili a tiše spolu hovoří. Až na Winie, která občas vrhne zlobný pohled k oběma autorkám, se vyhýbají vzájemným pohledům. Každým okamžikem by měl do síně přijít soudce a porota. Obecenstvo se konečně o něco zklidnilo a většina se již usadila na svá sedadla. Ze svého místa vidím skvěle přímo ke stolu obžalovaných i k žalující straně. Bohužel se mi ztratila z pohledu zakladatelka SPORu, usadil se vedle ní příliš velký muž. Nebudu vám tak moci zprostředkovat pocity té, která tento soudní proces zinicializovala.

Soudce zrovna vchází a za ním jde i celá porota. Je mezi nimi několik známých tváří. Poznávám profesora Severuse Snapea v jeho nezaměnitelném černém hábitu, Leah Clearwaterovou s naprosto neproniknutelným výrazem. Dále vidím usazovat se na lavici porotců Ree, která se proslavila velmi extravagantními rozhovory s hráči NHL. Všechny tyto reportáže zvládla natočit ve sprchách hokejových týmů. Paparazzi ji v poslední době několikrát zahlédli s Petrem Průchou, hokejovým reprezentantem České Republiky. Otázky o jejich vztahu oba sice přecházejí mlčením, zmíněné snímky jsou však více než usvědčující.

Soudce vyzval žalobkyni k úvodní řeči. Elle Woodsová si pomalu srovnává velký štos papírů na stole. Vstává z lavice a jde se postavit před porotu. Je to opravdu velmi cílevědomé děvče se skvělým smyslem pro módu. Myslím, že by se mohla vyrovnat i Alici Cullenové, kterou jsem zahlédla ráno před soudní síní. Slečna Woodsová začíná se svojí úvodní řečí. Všichni jsme na její řeč zvědaví. Mluví o nezpochybnitelných právech člověka. Její řeč je opravdu skvěle připravená a promyšlená. V síni ji všichni sledují, pan Flynn možná až moc. Slečna Woodsová vysvětluje porotě, proč vlastně Mani a Winie žalují svoje autorky. Slibuje předložení veškerých důkazů a výpovědi věrohodných svědků. Tato mladá dáma je opravdu brilantní řečnicí. Její úvodní slovo nebylo příliš dlouhé, ale všechny zaujalo a myslím, že většina v síni je nyní na straně Maniho a Winie. Soudce požádal pana Flynna, aby přednesl svoji úvodní řeč. Pan Flynn je o něco ráznější a pevným krokem jde na místo před porotou. Snaží se na ně zapůsobit svojí řečí o autorských právech. Je vidět, že část poroty zaujal. Především profesor Snape vypadá, že ho řeč obhájce zaujala. Že by měl ve své laboratoři tajný šuplík s nějakou knihou? Úvodní slovo obhájce Flynna bylo o něco delší než to předchozí, brzy se snad dozvíme, jak zapůsobilo na porotce.

Soudce vyzývá obžalobu k předvedení prvního svědka. Slečna Woodsová chce předvolat Carlislea Cullena. Sálem zní šum, před započetím procesu jsem zaslechla spoustu rozhovorů o tom, zda budou Cullenovi povoláni jako svědci k tomuto soudu. Mani je příbuzný Alice Cullenové, takže se všeobecně spekulovalo, že ona bude svědčit v jeho prospěch. Na Carlislea ale nikdo nepomyslel. A už přichází uličkou. Soudní zřízenec ho pustil na lavici svědků a podává mu bibli k přísaze. Ze třetí lavice za stolem obžalovaných je slyšet nějaký hluk. Jedna dívka tam upadla do mdlob, když pana Cullena viděla, jak přísahá s jednou rukou na bibli, s druhou na srdci, že bude mluvit pravdu a nic než pravdu. Jeho zvučný hlas se rozlehl síní a ta nebohá slečna to nejspíše psychicky nezvládla.

Jako první začíná s otázkami Elle. Mile se na Carlislea usmívá a ptá se ho na zdravotní stav Winie. To, že je Winie těhotná, tu už všichni vědí a proto je tato informace nepřekvapila. Vypráví, jak jí vinou autorek bylo v prvních dnech tak zle, až musela ulehnout na lůžko a nebyla schopná cokoliv udělat. Je to opravdu skvělý vypravěč, postupuchtivá reportérka z New York Post vedle mě si zapomíná dělat pečlivé poznámky.

Mezitím se paní Pometlová otočila na jednoho z těch tří mužů, kteří sedí za nimi a tiše mu něco říká. Ačkoliv mám na ně skvělý výhled, tak nejsem schopna určit, o čem se to tam baví. Ale podle jeho výrazu to není nic milého. Carlisle dovyprávěl a slečna Woodsová se ho ptá na další otázku. Chce vědět, zda si myslí, že za Winiin stav jsou přímo odpovědné autorky. Carlisle se podíval na paní Pometlovou a pak kývl. Soudce ho žádá, aby odpověděl nahlas. Soudní síní se rozléhá jeho jasné ano. Hluk v obecenstvu sílí. Vedle italských mafiánů, teda vlastně… kousek za oběma obžalovanými, vedle jednoho z mužů v drahých oblecích, se jedna žena velmi rozčiluje. Dokonce se na Carlislea mračí. Ten to ovšem nevnímá, protože Elle Woodsová mu zrovna děkuje za jeho odpovědi a přenechává prostor obhajobě.

Pan Flynn se tváří přísně. Jde až ke svědecké lavici a chvíli beze slova pozoruje svědka. Ten mu pohled klidně oplácí. Všichni napjatě čekají na jeho dotazy. Chce, aby pan Cullen řekl, jak je to s fyziologií částečných upírů. Carlisle to vzal opravdu podrobně, soudce ho zaráží a žádá ho o stručnější vysvětlení. Carlisleovi přelétl přes obličej stín zklamání, ale už se zase tváří neutrálně a vysvětluje soudu, jak se částeční upíři liší od lidí. Pan Flynn se dále ptá, jak je to s měniči. Carlisle mu odpovídá a vysvětluje tentokrát odlišnosti měničů. V obecenstvu panuje relativní klid. Paní Twilluše se otočila k ženě, která se prve rozčilovala a mluví s ní. Podle jejího mírného výrazu usuzuji, že ji uklidňuje. Na druhé straně obecenstva, v lavicích za žalující stranou, se Aro mračí. Marcusův výraz je stále ještě nezaujatý a Caius se se zřejmým zájmem dívá pod stůl obhájkyně.

Billy Flynn se zrovna ptá pana Cullena, zda by Winiino těhotenství bylo rizikové i v případě, že by do toho autorky nezasahovaly. Carlisle se mírně mračí a po chvíli uvažování odpovídá nečekaně vyhýbavě, že na to nemůže odpovědět, protože případy takovýchto párů nejsou doposud známy. Flynn se ovšem nevzdává a chce alespoň znát, jak je velká šance, že u takového páru bude těhotenství rizikové. Soudce pana Cullena zaráží dřív, než stihl odpovědět. Pan Flynn má položit svoji otázku jinak.

Pan Flynn ale končí s výslechem svědka a tak může pan Carlisle Cullen odstoupit. Soudce dává slečně Woodsové možnost povolat dalšího svědka obhajoby. Soudní síň utichá, všichni jsou zvědaví, kdo půjde na lavici svědků dál. A bude to Alice Cullenová, Maniho jediná žijící příbuzná. Mezi obecenstvem to šumí. Jak by mohla výpověď Alice Cullenové pomoci Manimu a Winie? Je všeobecně známé, že Alice Winie moc v lásce nemá, ale zato svého příbuzného má ve veliké oblibě. Slečna Cullenová prošla nepozorovaně uličkou mezi lavicemi s obecenstvem a už přísahá na bibli. Carlisle Cullen se usadil v zadní řadě za stolem žalující strany. A pokud se nemýlím, ano, je to tak, vedle něj sedí Edward a Bella. Vůbec jsem si jich předtím nevšimla.

Ella Woodsová se rázně ujímá své funkce žalobkyně a začíná klást otázky. Především ji zajímají Aliciny vize. Snaží se z ní dostat, odkud se její vize berou. Soudce ji napomíná, musí svoji otázku přeformulovat. Chce tedy vědět, zda se Aliciny vize změnily od doby, kdy do nich začaly zasahovat obžalované dámy. Alice se netají tím, že ano. Ty nové vize jí byly více než nepříjemné. Po tomto sdělení se v soudní síni začíná ozývat silná vlna nevole. Ozývají se především fanynky obou autorek, které sedí v předních řadách za jejich stolem. Slyším výkřiky, že Alice už i předtím měla ošklivé vize a že od té doby, co se k nim Mani nastěhoval, se stala přecitlivělou. Alice se mračí, drobná ústa má semknuta do tenké, pevné linky. Je to opravdová dáma, snaží se hrubé pokřiky ignorovat. Dokonce jsem zaslechla, že si to prý vymýšlí, protože jí autorky nevěnovaly dostatek prostoru. To už je ale opravdu příliš. Začínají se ozývat hlasy z druhé strany. Ruch v místnosti už nabyl takové síly, že soudce musí použít své kladívko, aby dav uklidnil, ale nikdo ho nevnímá. Příznivci autorek se tu teď hádají s příznivci knižních hrdinů a často dokonce se samotnými hrdiny. Ano, slyším dokonce Caiův hlas, že on si jenom tak nenechá líbit sprosté pomluvy o tom, že by kdy jedl nějaké špinavé zvíře. Carlisle o několik řad za ním horlivě přikyvuje. Edward se snaží také něco podotknout, ale přes tu všeobecnou vřavu nikoho už neslyším.

Najednou se v soudní síni objevilo několik soudních zřízenců a postupně zjednávají klid v obecenstvu. Už je opět slyšet soudcovo kladívko, se kterým vytrvale tluče. Soudní síň se uklidňuje. Soudce má zarudlé tváře, je vidět, že ho potyčka rozčílila. Nařizuje odročení soudu na zítřek. Všichni z tisku jsme napjatí, zda vykáže veřejnost, ale soudci se najednou po tváři rozlil blažený úsměv a končí dnešní jednání. Vidím, jak si ke Carlisleovi sedá další jeho adoptovaný syn Jasper Hale a potutelně se usmívá.

Vážení diváci, tímto končí dnešní přímý přenos ze soudní síně, kde se jedná o práva knižních postav. Tento soud a jeho výsledek bude mít zajisté veliký vliv na celou knižní společnost. Zítra by měl proběhnout výslech dalších svědků obžaloby a když vše půjde hladce, tak i svědků obhajoby. Je také velmi pravděpodobné, že se obhajoba rozhodne povolat na svědeckou lavici obě dvě spisovatelky. Přeji Vám krásný zbytek dne a loučím se s Vámi. Pro New York Times, Julie Sluníčková.

SPOR jde do boje! 2

Povídky od Clei

---

*Julia Sluníčková – odvozena od Miss Sunshine z muzikálu Chicago

Nejprve chci poděkovat Cam, která mi povídku (jako ostatně všechny moje povídky) velmi ochotně a velmi rychle opravila. Také bych ráda poděkovala Krvavé Twilluši a Bos Pometlové, že mi zapůjčily nejenom svoje postavy, ale také sebe sami

Všem postavám, které jsem v této povídce zneužila bez jejich vědomí a uvědomělého souhlasu, se tímto veřejně omlouvám a doufám, že mě nebudete hnát až k soudu :)

V povídce jsem použila model amerického soudnictví, protože je mi alespoň částečně známo z filmů, a doufám, že mi prominete jisté nepřesnosti.