


26.06.2011 [14:15], Twilly, ze série Na tónoch Twilightu , komentováno 43×, zobrazeno 7032×

Nejsem si jista, jak bych měla svůj dnešní songfic představit a uvést.. takže jenom použiju slova naší vášnivé Astrid: "TOTO je láska!!"
Pramínek vlasů
Když měsíc rozlije světlo své po kraji
a hvězdy řeknou, že čas je jít spát,
pramínek vlasů jí ustřihnu potají,
komu - no přece té, kterou mám rád.
Dnes řekla konečně ANO! Myslel jsem, že snad zešílím radostí přímo před ní. Já se budu ženit, kdo by to řekl? A kdo by si někdy pomyslel, že z Belly se brzo stane moje manželka. Je to snad sen? Nebo není? Tolik úsilí mě stálo vydolovat z ní to drobné, leč zásadní slovíčko… Mučilo mě každičké její odmítnutí. Vím, jak to myslela, a dokonce ji svým způsobem i chápu. Vím, že je ještě hodně mladinká, že má svůj život ještě na začátku… Přesto mě každé její NE bolelo víc než proměna v upíra. Opravdu si nejsem zcela jist, jestli tohle všechno není jenom sen. Zvláštní sen upíra, který by dle všech pravidel měl probdít svou věčnost. Pro jistotu, že se mi Bella jenom podle nezdá, bych měl mít nějaký důkaz, přemýšlel jsem. Něco ryze její. Krom jejího srdce a její lásky.
Pramínek vlasů jí ustřihnu potají,
já blázen pod polštář chci si ho dát,
ačkoliv sny se mi zásadně nezdají,
věřím, že dnes v noci budou se zdát.
Kapesníček? NE! Něco intimnějšího? To už vůbec NE!!! Něco… Copak by mi ji pořád mohlo připomínat? Něco s její božskou vůní, něco co je její a co by mi ji okamžitě připomnělo, kdyby… ne! Na ni se nedá zapomenout! Mám ji vrytou v očích, dlaních, v mozku… Stejně ale potřebuji něco u sebe – něco z ní – když jsem na nekonečné vteřiny vzdálený od jejího srdce. Pokaždé, když strádám její nepřítomností v mém osiřelém náručí. Pokaždé, když nemohu vdechovat vůni jejich vlasů. Vlasy… ano! Jen pramínek, jen docela malinkatý pramínek s její vůní. Svou osobní značku toho nejsilnějšího opiátu – driják jménem sladká Bella.
O sny mě připraví teprve svítání,
zpěv ptáků v oblacích a modré nebe,
od vlasů, jichž jsem se dotýkal ve spaní,
nový den nůžkama odstřihne tebe.
V těch zrádných chvílích, kdy tady se mnou nebudeš, položím si jej na polštář a budu se na něj dívat. Nechám se prostoupit vůní jeho majitelky a unášet svou fantasii… o tobě a o mně. Ne, rovnou o NÁS dvou. O tom, kde všude spočinula moje ruka. Na tvé líci, na tvých rtech, na tvém boku… Tvoje doteky mi nahradí šimrání pramínkem po mé tváři. Už teď mi tahle představa dovede vykouzlit úsměv. Ano, pramínek vlasů ti ustřihnu potají… kam bych ho jen dal? Kam? Snad pod polštář? Hmmm, tam kde byla její hlava, tam kde snila a možná i o mně? Nádhera. Ano. Udělám to! Budu mít kus jí. Budu mít svou lásku u sebe. Budu o ní bezesně snít s očima dokořán do té doby, kdy nebude v téhle posteli paní. Do té doby, až bude moje paní… Do té doby, než se můj sen o ní zcela nevypaří.
Na bílém polštáři do kroužku stočený,
zbude tu po tobě pramínek vlasů,
nebudu vstávat, dál chci ležet zasněný,
je totiž neděle a mám dost času,
je totiž neděle a mám dost času.
Mám jej... drobný pramínek Beliných vlasů. Leží mi na dlani do kroužku stočený. Dívám se na hnědý prstenec a vidím tě před sebou. Jsi tak krásná halucinace. Jsi tak krásná, Bello.
Bříškem ukazováčku jsem zlehka obkroužil teď už svůj-tvůj pramínek. Sametová jemnost vlasů rozvířila moje smysly do nepříčetna. A já musel zatnout ruku s vlasy v pěst. Pak jsem ji opět otevřel a … pořád byly tam. Proč já jsem to vlastně udělal? Proč já se takhle týrám? Ách ano… pro tvou vůni, Bello. Pro tvou moc, kterou máš nade mnou. Vše se děje jenom proto, abych tě měl, zcela sobecky, ještě blíž u sebe. A teď tě mám. Svírám tvoje JÁ ve své dlani a počítám nekonečné vteřiny, kdy ta samá dlaň spočine opět na tvé líci...
1) eMuska (26.06.2011 14:28)
Šmarjá, vieš si predstaviť, ako Edward Belle strihá prameň vlasov? A potají?
A predstav si - začne to pramienkom vlasov, bude pokračovať prstom, rukou, nohou, trupom - a bum, Belly ňet!
Ach, ak sa na to pozrieš z iného uhlu pohľadu, je to fakticky krásna a hlboká láska, ale Edward s nožničkami...
Prepáč, som ti to pokazila...
3) Twilly (26.06.2011 14:30)
Emuš, úprimne, čakala som snáď všeličo, ale takúto reakciu rozhodne NIE
... žiť s tvojou predstavivosťou, tak to sa jeden fakt neunudí
Hani, to já děkuju tobě