28.06.2010 [10:00], Gassie, ze série Nejkrásnější část dne, komentováno 27×, zobrazeno 6127×

Poslední díl. Posuneme se několik let dopředu. Co se mezi Jakem a Nessie změnilo? Co naopak zůstalo stejné?

Uprostřed noci mě probudil hluk. Venku foukal prudký vítr a burácela divoká bouře. Otočil jsem se a objal Nessie. Věděl jsem, že za chvíli na mě upře svoje čokoládové oči plné strachu. Pak mi zašeptá do ucha, že se bojí. Nakonec se začneme líbat a její strach odsuneme na druhou kolej úplně jinými emocemi. Nespočítal bych, kolik podobných nocí jsme už za ty roky zažili. Každá přesto byla trochu jiná a měla své kouzlo. Všechny byly neopakovatelné.

„Bojím se,“ ozvalo se najednou vedle mě. Pohladil jsem ji po tváři a políbil ji. Jeden by si myslel, že ji to během let přejde. Ale v těchto chvílích se měnila zase v tu malou holčičku, která mi sem chodila spávat, když měla strach z bouřky. Tehdy na ni zabírali pohádky. Jak jsem byl rád, že už je dospělá a to období vymýšlení příběhů je už za námi.

„Nepřestávej, pomáhá to,“ zamumlala v té vzácné chvíli, kdy se naše rty od sebe odtrhly.

Zasmál jsem se pro sebe. Neměl jsem to v plánu. Bylo to moc krásné na to, abych toho dobrovolně nechal. Najednou se otevřely dveře.

„Bojím se,“ řekl tichý plačtivý hlásek. Proč zrovna v tomhle musela být po své matce?

Nessie se ode mě odtrhla. Zasmála se. Kolikrát se nám to v poslední době stalo.

„Asi jsem právě našla důvod, proč se nastěhovat zpátky k upírům,“ zašeptala tolik tiše, že to bylo jen pro moje uši. Posadila se na posteli.

„Tak pojď k nám,“ vyzvala naši dceru, která se krčila v rohu pokoje. Své široce otevřené oči měla upřené naším směrem.

I v té tmě jsem viděl, jak se holčička rozzářila. Udělala několik opatrných krůčků, a pak nám skočila do postele. Zavrtala se přesně mezi nás. Svou hlavičku si položila ke mně na rameno a zavřela oči. Přetáhl jsem přes ní deku a jemně ji políbil de černých vlásků.

„Tati, povíš mi pohádku?“ zašeptala.

Usmál jsem se. Znovu jsem se vrátil o mnoho let zpátky, kdy tu stejně lehávala Nessie. Bylo to tak stejné a zároveň se to nemohlo více lišit.

„Jakou pohádku chceš, Lilly?“ zeptal jsem se naší dcerky.

„Já bych chtěla o Princezně,“ ozval se hlas Nessie.

Rozesmál jsem se. To už tu nebylo několik let.

„Třeba o Šípkové Růžence,“ ozval se nadšený hlásek naší holčičky. V tom se od své matky tolik lišila. Naše dcery měla čtyři oblíbené příběhy a ty jsme pravidelně střídali. To byly chvíle, kdy bych vrátil čas. Občas mi bylo smutno po Princezně a jejím věrném Vlkovi.

„V jednom krásném velikém zámku,“ začal jsem povídat. „Žil král s královnou. Měli se rádi, byli spolu spokojení, ale ke štěstí jim chybělo dítě…“

Když jsem dopověděl, obě spaly. Pozoroval jsem je. Poslouchal jsem jejich dech. Vdechoval jejich vůni. Na malý okamžik jsem si půjčil Nessiinu ruku a přiložil ji na tvář. Snila o vlkovi, na jehož zádech se svobodně prohání po lese. Spokojeně jsem se usmál. V tu chvíli jsem si znovu uvědomil, že jsem nejšťastnější chlap na světě. Měl jsem všechno, co jsem potřeboval a právě jsem to držel v náručí.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2

7)  Ree (28.06.2010 19:31)

Dneska jsem u práce četla tvoji povídku. A musím říct, že na ty pocuchané nervy je to vážně balzám. Takový lepkavý, medový, ale přesně tohle jsem potřebovala

6)  ChrisTea (28.06.2010 13:52)

Nádhera!!! Na každej dílek této povídky jsem netrpělivě čekala, vždy když jsem dočetla blikal mi v hlavě neonový nápis: A CO BUDE DÁL??? Moc se těším, až si budu moci přečíst tvou další tvorbu!!!
ChrisTea

5)  semiska (28.06.2010 13:21)

Moc krásné a celá povídka se mi líbí. Těším se na tvoji novou povídku.

4)  Silvaren (28.06.2010 10:25)

Nádherný konec - tak milý a romantický.

3)  plyshovymedvidek (28.06.2010 10:24)

to bylo nádherné

2)  Linfe (28.06.2010 10:12)

nemám co bych dodala

1)  ambra (28.06.2010 10:08)

Gassie, nádherný závěr... Děkuju, tahle nenápadná povídka mi mnohokrát způsobila příval nádherných pocitů a dnešní kapitola - dokonalost! Jemně vyvážené, každé slůvko na svém místě. Skutečný skvost. Ještě jednou díky!

«   1 2