10.02.2012 [10:15], Karolka, ze série Můj milý deníčku, komentováno 48×, zobrazeno 8020×

Od událostí popsaných v BD uplynuly dva roky. My se přesuneme do slunného L. A., kde ve velkém domě s bazénem žije Ruth Fishermannová se svými rodiči. Ruth je sedmnáct, píše si deník a zaznamenává do něj každodenní události svého života. My ji zastihneme v den, kdy se k nim nastěhuje vzdálený bratranec Seth Clearwater, který se velmi rychle stane hlavní postavou jejích deníčkových zápisků. Ano, stránky deníku se začínají plnit slovy jako: debil, imbecil a otrapa. A to ještě netuší, co ji všechno čeká...

Můj drahý deníčku,

můj život skončil. Vím, že si člověk rodinu vybrat nemůže, ale vážně uvažuji, že napíši Angelině, jestli mě nechce adoptovat. Má už přece dítě z Asie a Afriky, ale indiánku žádnou.

Následující školní rok totiž zaručeně nemohu přežít. Když mi naši oznámili, že k nám po prázdninách přijede bratránek Seth, ještě jsem netušila, co mě čeká. Pamatovala jsem si ho jen matně, z několika dovolených, které jsme strávili v té jejich vesnici na severu. Byl docela prima, až na to, že se mi jednou pokusil nacpat živé (!) žížaly do šuplíku se spodním prádlem. Ale to už je celé věky, takže už z toho snad vyrostl, nebo ne? Škola v rezervaci prý letos prochází rekonstrukcí, a tak se teta Sue rozhodla poslat Setha k nám, do L. A.

Když se včera večer objevil za dveřmi, v první chvíli jsem si myslela, že nás přepadli. U nohou mi přistál umoulousaný bágl. Než jsem se toho kluka, co vypadal jako dvoumetrový bodyguard šéfa nějakého pouličního gangu, stihla zeptat, co je zač, případně zavolat na otce, že nás zase přišel obtěžovat námezdní zahradník, popadl mě ten obr v pase, zvedl do výšky a dal mi pusu na tvář. Když mě zase postavil, prohlásil: „Čau, Ruth! Tak jsem tady! Máte kabelovku?“

Vždy jsem si přála mít sourozence. Měla bych větší šanci, že mě otec pustí na nějaký ten víkendový večírek. Po příjezdu Setha jsem ale změnila názor. Náš dům (a to má prosím deset místností!) ho náhle byl plný. Netuším, jak to dělá, ale ať se snažím sebevíc, nedokážu se mu vyhnout. Dnes jsem si schválně zapsala celé to utrpení chronologicky.

2:45 Budím se zvukem vrtačky a pilky na železo. Vyděšeně popadnu repliku vázy, kterou loni vydražila Madonna, a rozklepaně se plížím na chodbu. Ten zvuk vychází z pokoje pro hosty, do kterého se nenastěhoval nikdo jiný, než ten otrapa Seth. Až těsně za jeho dveřmi pochopím, že se nejedná o zvuk elektrického nářadí. Seth prostě chrápe.

3:15 V teleshoppingu si objednávám naprosto luxusní bižuterii.

6:30 Málem umírám na infarkt (a ať mi nikdo netvrdí, že to v sedmnácti nejde!). Probudí mě rána jako z děla. Vyskočím z gauče, na kterém jsem musela usnout hned po repríze Glee, a vykřiknu. Celou místnost ozařuje jen televizní obrazovka, protože na noc v přízemí stahujeme bezpečnostní žaluzie. Ve dveřích se rýsuje ohromná postava a mě dochází, že se k nám někdo vloupal a teď nás tu bude terorizovat. Ihned se taky rozhoduji, že mu své panenství nedám, to se radši nechám zabít.

„Sorry, Ruth. Jen jsem hledal něco k jídlu. Já to po sobě hned uklidím, jo?“

Postava udělá krok dopředu a ocitá se v záři obrazovky. Už je jasné, že zřejmě neumřu. Je to jen on. Svlečený do půl těla, s rozcuchanými vlasy a navzdory provinilému tónu se jako obvykle bezstarostně usmívá.

Chci mu říct, že je idiot, ale v ten moment se pohledem zasekávám na tom nahém širokém hrudníku a taky na zvláštním tetování, které má na rameni.

„Jo,“ odpovídám zmateně a pak se šourám do patra, abych se pokusila trochu dospat. Docházím k závěru, že Seth Clearwater by mi sice křížovku vyluštit nepomohl, ale koukat se na něj docela dá.

8:45 Ten kretén si na otci vyžebral sekačku na trávu a jal se upravovat naši zahradu. Ale já přece ještě spala a on to musel vědět!

„Drahoušku, je to náš host. A rád by si venku udělal takovou malou tělocvičnu. Je od něj přece hezké, že se o to sám postará,“ uklidňuje mě matka.

11:00 Ukradl mi mou koupelnu! Už jsem sahala na kliku, když se přiřítí on, zazubí se na mě a se slovy: „Promiň, Ruth, ale děsně jsem se zpotil,“ proklouzne kolem mě a zabouchne mi dveře před nosem. Když mě tam po dvaceti minutách konečně pustí, uklouznu na dlaždicích a narazím si zadek. Voda je úplně všude. Na zdech, na podlaze, dokonce i na stropě. Vypadá to tu, jako by někdo koupal malamuta. Ty frkavé zvuky a zpěv mě asi měly varovat.

12:30 Nedojedla jsem svůj oběd. Jednak už jedenáctým dnem držím dietu Calisty Flockhart a jednak se mi při pohledu na stolujícího Setha nepodaří už pozřít ani sousto. K jídlu přišel zase do půl těla (prý je tady v L. A. nesnesitelný vedro) a navíc své tři porce zhltl takovým způsobem, že jsem si zpětně nebyla jistá, jestli si vůbec stihl vzít příbor. Když odešel, navrhla jsem matce, že by příště klidně mohl jíst z misky, která nám zůstala po zesnulé kolii Dianě. Oba rodiče mě ale svorně vypeskovali za nedostatek taktu.

14:30 Snažím se utěšovat tím, že jsme vlastně jen vzdálení příbuzní. Sethova máma a moje máma jsou sestřenice, takže zase tak moc toho společného nemáme, no ne? Volala jsem Amandě. Ptala se mě, jestli je to výstavní kousek. Odpověděla jsem jí, že je to imbecil.

16:30 Už tři hodiny cvičí. Jeho hekání, funění a občasné výkřiky, když s výskokem kope do boxovacího pytle, který si zavěsil na strom, mě neskutečně ruší. Nedokážu se soustředit na velice zajímavou debatu, která se na Twitteru rozpoutala poté, co Cindy Quinnová zveřejnila a pak zase rychle stáhla svou fotku nahoře bez, kterou si sama (!) pořídila před zrcadlem. Nakonec to nevydržím a vykouknu z okna. Nejdřív si pomyslím, že je to fakt blázen. Venku je pětatřicet ve stínu a on metá salta, buší do toho pytle a občas prostě oběhne zahradu.

Pak si zase (!) svlíknul tričko.

A šortky.

Pod kterými neměl vůbec nic.

A skočil do bazénu.

Zavolala jsem Amandě. Je to imbecil, ale výstavní kousek to je.

18:00 O misce po kolii Dianě už se raději nezmiňuji a hledím si svého. Přistihnu ale matku, že se na Setha během večeře tak nějak zamyšleně dívá. Vzápětí se zahledí přesně na to místo, kde během jídla Diana sedávala. Vítězoslavně se na matku usmívám.

„Co kdybys dnes večer vzala Setha do kina?“ táže se ta žena s nevinným úsměvem. „Zítra už začíná škola, tak ať si ten poslední den prázdnin ještě užijete.“

Chci odvětit něco v tom smyslu, že bych si ráda zopakovala nějaké učivo z loňského ročníku, ale ten bídák se toho okamžitě chytá a prohlašuje, že to bude určitě bomba a že si koupí ten největší popcorn, co budou mít. Prostě to nepřežiju…

23:00 Nemůžu usnout. Kino jsem nakonec docela přežila. Seth mě totiž nechal vybrat film (asi mu šlo hlavně o ten popcorn). Navíc jsme nenarazili na nikoho známého, tak jsem nemusela trnout, že mě Seth ztrapní. Naštvala mě jen ta parta blondýn, které se na něj ve frontě na popcorn lepily a ohmatávaly (!) mu bicepsy. A taky ta holka, která nám kontrolovala vstupenky u vchodu do sálu. Prý po tomhle filmu končí, a jestli by s ní Seth nechtěl někam jít. Tak jsem jí řekla, že by teda nechtěl a že je tady se mnou. Seth na to nic neřekl, jen pokrčil rameny a zamířil do sálu.

Teď už zase cvičí. Tedy… docvičil. Plave venku v bazénu a mě to nepopsatelně ruší. Vstávám z postele a zapínám monitor počítače. Na Twitteru už skoro nikdo není. Posledních deset Tweetů jsou výkřiky typu: „Nenávidím školu!“ a „Zítra ve škole určitě umřu!“

Zafuním a nakonec se nějak dostanu k oknu. Vidím Setha, jak udělá ještě dvě tempa a pak se opírá o okraj bazénu. Zvedne hlavu a já ucuknu, protože se bojím, aby si nemyslel, že ho třeba šmíruju. On se ale zadívá na nebe a pozoruje měsíc. Má při tom takový zvláštní nesethovský pohled. Neusmívá se. Je spíš zamyšlený.

Pak se jediným pohybem vymrští z bazénu a natáhne se po ručníku. Suší si ty černé vlasy a já ztěžka polykám, protože na Olympijském poloostrově zřejmě o plavkách ještě neslyšeli. Díky tomu ručníku na hlavě můžu na chvíli zapomenout, že je to ten otrapa, co přijel, aby mi zničil život. Mám spoustu prostoru myslet na to, jak se jeho mokré tělo leskne. Je to vlastně první nahé mužské tělo, které jsem kdy viděla, když nepočítám hru „Ukaž“, kterou jsme hráli ve školce.

Seth se náhle podívá přímo na mě. Jsem tak vyděšená, že se ani nedokážu schovat za závěs. Na jeho tváři se tentokrát rozlije naprosto typický sethovský úsměv od ucha k uchu. Sehne se, aby sebral své věci, přehodí si ručník přes rameno a tak jak je s pohvizdováním zamíří do domu.

Tohle bude můj konec.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2 3   »

28)  Fanny (10.02.2012 18:59)

Skvělé
Jak i ten povětšinou všemi oblíbený Seth někoho dokáže vytočit k nepříčetnosti, i když se chová pořád stejně, jenže tady není mezi "svými"

27)  sfinga (10.02.2012 18:58)

Ježíííš, tohle je pro moje vlčí srdíčko to pravé
Milá Ruth, já vím Seth chrápe, je to imbecil, otrapa, ale... Sama uvidíš. Teda, jestli jsi normální ženská, podlehneš vlčímu kouzlu, věř mi

Karolko, už se moc těším na další díl - BTW: opět je to stoprocentně karolkovské

26)  semiska (10.02.2012 18:43)

Zlato, budu ti to komentovat asi tady, ptž na Knihzu moc nechodím. Krása.

25)  Bye (10.02.2012 18:22)

Karolko!!!
Ty nic a najednou něco?
A jaký NĚCO!
Je to boží. Ruth je totální středoškolačka Má ještě takový telátkovský pohled na svět (hlavně ten mužský), ale cítím, že jednou z ní bude správná baba Možná už brzy.
A Seth... No cement. Kluk v těle chlapa
Jsem zvědavá, co z toho vyleze.
Otisk to evidentně není...
Teda, bylo toho víc, co mě dostalo do kolen, ale tohle:
"Jednak už jedenáctým dnem držím dietu Calisty Flockhart..." to mě úplně zbouralo

23)  Marcelle (10.02.2012 17:34)

jestli mu, chudáčkovi, dají tu misku po Dianě, tak mně to zabije

22)  kytka (10.02.2012 17:27)

Karolko, směji se nahlas a je mi skvěle. Úžasné zápisky v deníčku, Setha vidím před očima a tím se mi úsměv ještě rozšiřuje. A Ruth - ano, v tomhle věku opravdu věří, že to bude její konec.
Díky za skvělé čtení. Za luxusní čtení.

20)  Lenka326 (10.02.2012 16:34)

Moje milá Karolko!
Toto je nejbáječnější deníček typické sedmnáctky, do jakého jsem kdy měla možnost nahlídnout a píše se v něm navíc o mém nejmilejším vlčkovi - Sethovi. Ruth je opravdu povedená a Seth je naprostý flegmouš, zajímá ho jen plný talíř (nebo možná by stačila i ta miska). chechtám se tu nahlas a moc si to užívám. To je teda dvojka!
Strašně moc se těším na pokráčko.

19)  SarkaS (10.02.2012 15:29)

To je tak ukázková sedmnáctka až se mi chce brečet... smíchy samozřejmě Sethn si teda vážně ničím hlavu neláme, to se musí nechat

18)  bb119 (10.02.2012 14:20)

Karolko, děkuju, úžasně jsi mi zvedla náladu
Seth je dokonalej

17)  anetta (10.02.2012 13:59)

Teda Karolko! Teda Sethe!

16)  MaiQa (10.02.2012 13:39)

Tak přesně tohle jsem potřebovala. A navíc, Seth.
Takhle jsem se už delší dobu nesmála.

15)  THe (10.02.2012 13:25)

Karolí!
Seth je mňamózní. A Ruth je prostě puberťačka. Nepopírám, že krutá.
Původně se mi to moc nechtělo číst, nějak nemám náladu, ale jakmile jsem uviděla "Karolka", moje volba byla jasná. A nelituju!
P.S.: THe je synonymum pro bambulku.

14)  julie (10.02.2012 13:16)

kruciš,má tak někdo štěstí

13)  Silvaren (10.02.2012 13:02)

Jsem mrtvá! Je to naprostá bomba. Do kolen mě dostal už perex. Nejdřív jsem se bála, protože Setha mám opravdu hodně ráda, ale on je vlastně pořád stejný. Jen Ruth s ním má trochu problém. Zatím ji vidím jako (nádherně vykreslenou ) trochu povrchní puberťačku, ale já na první pohled nikdy moc nedám. Těším se!

12)  Empress (10.02.2012 12:28)

To bolo dokonalé Seth je jedným z mojich miláčikov
Napísané skvele, prskala som smiechom

11)  miamam (10.02.2012 12:10)

Tohle je super začátek! Skvělá puberťačka a ze Setha omdlévám... Zbožňuju to a těším se na další kapitolu!!!

10)  Bosorka (10.02.2012 12:04)

Karolko - moje vlkomilné srdéčko zapleso při zmíňce o Sethovi a už plesat nepřestalo, protože Seth do půl těla , Seth v koupelně , Seth cvičící , Seth "adamita" ............a pak taky Seth dívající se na měsíc - tady mi chybí samjlík, co se tváří jako totálně zhulený pako
Karolko, mám toakové podezření, že pracoješ pro jisté firmy - nejdříve jsi velice zvedlá poprávku po světlíkových oknech a teď zase bazény? Víš, co to dá práce kopat to v těhle mrazech

9)  Hanetka (10.02.2012 11:50)

Přesně tohle jsem dneska potřebovala. První díl a už to miluju. Jako vždycky!
Karolko.... mé neskonalé díky.

«   1 2 3   »