27.06.2010 [19:15], sfinga, ze série Blackovi II. - Eli Blacková, komentováno 40×, zobrazeno 7143×

Tak dnešní kapitolka má varování: Vezměte si kapesníky, autorka při psaní brečela.

15. Minulost zaklepe na rameno, když to nečekáte

Ani ve snu by mě nenapadlo, že jednou řeknu, že je fajn mít kluka, který se vás zastane. Vždycky jsem byla zvyklá poradit si sama, ale po tom, co se stalo v klubu… Já toho Setha prostě miluju.

Byli jsme doma týden, když se Alice rozhodla, že by bylo fajn jít se večer pobavit. Byla jsem pro, všema deseti. Když nepočítám, že jsem párkrát šla s kluky z dílny do bistra, za poslední rok jsem nikde nebyla. Alice měla trochu postranní úmysl, chtěla rozptýlit Jazze, který se poslední týdny trápil kvůli Peterovi a Charlotte. Vyčítal si, že kvůli němu jsou v maléru.  I když jsme ho utěšovali, že v La Push jsou v bezpečí, nejraději by se za nimi rozjel.

Původně jsme si mysleli, že půjdeme jen my čtyři, ale na poslední chvíli se rozhodli Rose, Emmett a táta s mámou, že půjdou s námi. Pardon, vlastně Jacob a Ness. Ach jo, já vím, na veřejnosti jim musím říkat jménem, ale já si snad nezvyknu. Ne po tom, co jsme konečně k sobě našli cestu.

Lákali ještě Edwarda a Bellu, ale ti se vymluvili, že si půjdou zalovit. Zajímavý, že byli lovit včera. Brácha zas dlel u svý bohyně lovu, pardon, Diany. Spočítala bych na prstech jedný ruky, kolikrát jsem ho za poslední týden viděla.

Vyrazili jsme v sedm. Rose, Alice, Emmett a Jazz v Rosiným autě a my s našima, tátovým Fordem.

Klub byl slušně nacpanej, ale šustivá bankovka zvládla svý. Dostali jsme stůl pro pro osm a hned jak jsme se usadili, vytáhla jsme Setha na parket. Hele, pán se nezdá, ale tancovat umí.

„Kruci, je vůbec něco, v čem nejsi dokonalej, Sethe?“

„Jo, nejde ni španělština,“ odpověděl a já vyprskla smíchy.

Rychlá písnička přešla do ploužáku. Přitáhl si mě k sobě a přitiskl tvář na tvář. Přestávala jsem vnímat okolí a jen si užívala. Konečně ze mě spadla slupka odpovědnosti a já byla normální devatenáctiletá holka, co si užívá tanec se svým klukem. Vlčí Alfu, vůdkyni Quileutské smečky, jsem zasunula někam hodně hluboko. Mrkla jsem na tátu a mámu, seděli u stolu a koukali si do očí. Bylo to tak intimní, tak krásný, že jsem radši odvrátila zrak.

A pak se ozval hlas, který jsem dobu neslyšela.

„Jestlipak to není slečna Každýmu ráda dá?“

Bobby Smith! Kruci, ve městě je tolik klubů a on si vybere zrovna tenhle. Otočila jsem se. Stál tam, blonďatý vlasy napomádovaný, na sobě nejmódnější hadry a ve tváři rádoby světáckej výraz.  Na něj se lepila holka v superkrátkých šatech, s půl kilem mejkapu na tváři. A za ním jeho poskoci Peter a Simon. Proboha, jak se mi tahle karikatura mohla kdy líbit? Jak jsem s ním mohla dobrovolně vlízt do postele?

Cítila jsem, že Seth v mé náruči ztuhl a potichu zavrčel. Bobby pokračoval: „Koukám, že už tě propustili z tý polepšovny, kam tě nechal zavřít brácha. Toho frajera sis nabrnkla tam? Jasně, vrána k vráně – rudoška k rudochovi.“

Tak teď jsem zavrčela já.

„Kdepak máš bratříčka? Že ti povolil vycházky?“

Klid, Eli. Uklidni se, nedej se vytočit. Periferním viděním jsem zahlídla tátu, Jazze a Emmetta, jak vstávají od stolu. Mávla jsem na ně, aby to nechali na mě. Tím gestem jsem na svou rodinu přitáhla pohled Bobbyho.

„Jó ták, bratr dělá bachaře.“

Konečně jsem našla ztracenou rovnováhu a s klidem odpověděla.

„Ty jsi byl, Bobby, vždycky hulvát a pitomec. Nedokážu uvěřit, že jsem se s tebou dobrovolně vyspala.“ Slyšela jsem, jak se Seth nadýchl, uhodl, o koho z mý minulosti se jedná. Nevšímala jsem si toho a pokračovala. „Mohl by sis gratulovat, kdybys měl tak skvělýho bráchu jako já. A co se týče tohohle rudocha, nesaháš mu ani po kotníky a hlavně v posteli, víš? Kdybych nevěděla, jak by se s tebou otravoval, poslala bych tě za ním, aby tě naučil, jak se máš k holce chovat. Jenže ono by to bylo na nic, takoví blbci jako ty se to naučit nedokážou.“

„Ty děvko, hodíš se k němu. Už vás vidím někde v rezervaci, jak tam chcípnete.“

„Hele, Bobby, dej si zpátečku, varuju tě.“

„Ty budeš vyhrožovat mě? Chudinko. Běž radši šlapat chodník.“

A dost. Seth chtěl po něm skočit, ale předběhla jsem ho. Skok, dva rychlé pohyby a držela jsem tomu slizounovi ruku za zády.  Peter a Simon mu chtěli pomoct, ale to už u nich stál táta s Jazzem a Emmettem a tvářili se výhrůžně.

„Pusť mě ty děvko, ty mrcho, ty šlapko, ty…“

Seth mi Bobbyho vykroutil z rukou, chytil ho za límec a táhl ho jako malýho kluka ven z klubu. Vyhazovač jen s úsměvem otevřel dveře. Šla jsem za nimi. Před klubem Seth Bobbymu pohrozil: „Tak hele, frajere, mohl jsem tě nechat svý holce, protože jak ji znám, dovedla by si s tebou poradit, jenže nechci, aby se s tebou špinila. Poslouchej dobře. Ještě jednou se o ní otřeš, jednou jedinkrát vypustíš ze svý huby něco o jejím charakteru a pamatuj, že tě tvý rodiče budou hledat v místní nemocnici. Nesaháš jí ani po kotníky, ubožáku.“

Seth mýho bývalýho spolužáka pustil a ten se klidil z jeho dosahu. Když si myslel, že je dost daleko, pokusil se mě naposledy urazit.

„Štve tě, že jsem ji načnul já, viď, rudochu?“

Z hrudi mé lásky se ozvalo temné zavrčení a tentokrát pěkně nahlas. Bobby netušil, že si zahrává s trpělivostí vlkodlaka.  Seth ho dostihl ho ve zlomku vteřiny, jeho pěst se vymrštila a Bobby se válel v prachu.

„Co jsi zač?“ huhňal vyděšeně a držel se za nos.

„Radši ti to nepovím, protože bys zhebnul strachy.“ Seth se zatvářil hrozivě, Bobby se zvedl a klopýtavě utíkal ke svýmu autu. Nasedl a šílenou rychlostí odjel pryč.

Počkala jsem, až dojde ke mně a pak jsem ho objala.

„Díky,“ zašeptala jsem.

„Za co, lásko? To přece byla samozřejmost,“ odpověděl můj milý a nádherně, dechberoucně se na mě usmál.

Vrátili jsme dovnitř. Tam se už zábava vrátila k normálu. U našeho stolu na nás čekali naši a všichni se povzbudivě usmívali.

„Omlouvám se,“ začala jsem, ale táta mě přerušil.

„A za co? Že jste si to s tím pitomcem vyřídili? Právě jsem si potvrdil, že sis znatelně vytříbila vkus na muže a jsem spokojenej. Hele, každýho z nás někdy jednou dostihne minulost. Tebe, v podobě Bobbyho, Jazz má trable s Mariou a…“

„ A ty máš štěstí, že se otiskl do Ness, jinak jsme klackama odháněli tvoje zhrzený milenky, psisko,“ skočila mu do řeči Rosalie.

„Eli, když mluvíme o minulosti, připomeň mi doma, ať ti něco dám,“ vzpomněla si máma.

„A co?“ zeptala jsem se zvědavě.

„Uvidíš,“ řekla záhadně a vyměnila si pohled s tátou.

Večer dál pokračoval a my se k tomu, co se stalo, už nevrátili. Když jsme se sbírali, přitočil se táta k Sethovi.

„Mohl bys tu se mnou chvíli zůstat?“

„Jo, o co jde?“

„To ti vysvětlím,“ řekl táta a hodil klíče od auta mámě. „Jeďte domů, my si něco povíme a pak si objednáme taxík.“

 ◊ ◊ ◊

 Doma.

„Mami, co jsi mi chtěla dát? A proč táta chce mluvit se Sethem?“

„Miláčku, on ti chtěl dát trochu času, aby ses srovnala s tím, co ti teď řeknu.“

„Proboha, tak už mě nenapínej. Vždyť mě děsíš.“

„Eli, když jsi utekla, přišla z Carlislem paní Lindseyová a něco ti nechala,“ řekla máma a sáhla do zásuvky. Vytáhla malou krabičku a podala mi ji.

S bušícím srdce jsem ji otevřela. Na dlani mi ležel řetízek s destičkou a na ní, můj bože. Na ní bylo vyryté slunce s nápisem Forever. Začala jsem brečet. Ne to nebyl jen obyčejný pláč, to bylo zoufalé vytí. Máma si přimáčkla mou hlavu na hruď a konejšivě mě kolébala.

„Pšt, Eli, už je to pryč, už to přebolelo, no tak, neplač.“

„Proč musel umřít tak mladej? Ne kvůli mně, ale kvůli rodičům a bráchům. Vždyť to byl strašně hodnej kluk, ne jako ten zmetek Bobby.“

„Eli, osudu se nedá uniknout. Vzpomínej na něj, ale netrap se. Kdybych věděla, že tě to tak rozhodí, radši jsem ti to nedala.“

Najednou se ozvalo tiché zaťukání. Bella.

„Holky, co se stalo? Eli bylo slyšet až ven.“

„To nic, mami, jenom konečně dostala dárek od Patrika.“

„Aha,“ řekla chápavě Bella.

„On mi říkal, že jsem jeho sluníčko,“ fňukla jsem.

Bella se usmála. „Jsi jako Jacob. Ten byl pro mě takové soukromé slunce. A tvrdohlavá jsi taky po něm.“

„Jakej byl? A hele, jak to, že mámě nikdy nevadilo, že tě kdysi miloval?“ zeptala jsem se a koukla na mámu.

Bella se zasněně usmála: „Byl to kluk, šestnáctiletý kluk. Když ode mě Edward odešel, nebyla jsem mnoho měsíců schopná žít, jen jsem mechanicky přežívala. Jacob mě z toho vytáhl. Nevím, jestli sis toho někdy všimla, ale on z každýho člověka dostane to nejlepší. Víš, já byla tak nalomená, že kdyby neproběhlo to nedorozumění s mou smrtí a Edward se nevrátil, tak jsem s ním asi začala chodit.“

„Mami?!“

„Bello?!“

„Jojo, holky, ale kdybyste to někde řekly, všechno popřu. A Edward to ví, takže myšlenky ukrývat nemusíte.“ Smála se moje babička.

„Tak já ti zase řeknu, proč mi nikdy nevadilo, že Jacob byl zamilovaný do mámy,“ přidala se maminka. „Věděla jsem, že kdyby si na mámu jen jednou buňkou pomyslel, roztrhal by ho táta na kousky. Takhle ho toleroval. Víš, nezapomenu na scénu, když jsme vystoupili z letadla po návratu z Valencie.“

„Jakou? Povídej,“ vybídla jsem ji dychtivě.

„No, Jacob koukal na tátu, táta na Jacoba, nic neříkali a táta najednou povídá: Pojď se, ty vole. Celá rodina nevěřila svým očím – ti dva se objali. Od toho dne jsou přáteli.“

„Jéžíš, to muselo být hustý," vyprskla jsem smíchy a objala jsem je obě kolem krku: „Mám vás moc ráda.“

Právě jsem se zabalila do peřiny, když se vrátil táta se Sethem.

„Jak ti je?“ zeptal se starostlivě.

Vyvalila jsem oči.

„No jo, tvůj táta mi to řekl, chtěl ti dát čas, abys to strávila. Ukážeš mi to?“

Sáhla jsem pro krabičku a vytáhla řetízek.

„Eli, ty ho nebudeš nosit?“ zeptal se.

„Já, myslela, že by ti to vadilo.“

„To mám žárlit na kluka, který nežije? Který asi první odhalil, co v tobě je? Ať už máš ten řetízek na krku, honem.“

Já ho miluju, miluju, MILUJU!

A dneska se nemíním držet při milování zpátky, ať si to slyší táta, máma, Tris… ať to slyší celej svět.

MI – LU – JU – HO.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2

20)  MejBi (27.06.2010 21:28)

A já blbá jsem si ten kapesník nevzala..=(
Úžasná kapitolka..=))

19)  krista81 (27.06.2010 21:18)

Nádhera - poslední tři kapitolky jsem přečetla jedním dechem - nejdříve Peter s Charlote a pak návštěva u rodiny (chudák Edward - vyběhla s ním pěkne ) a nakonec ten blbec - no mohli mu vyrazit pár zubu (njn jsem zákeřná)a dostal mě ten konec s řetízkem od Patrika
Prostě nádhera a těším se na další

18)  Amisha (27.06.2010 20:46)

Já blbec jsem si vzala jenom jeden kapesník!
Moc se ti to povedlo.

17)  DeSs (27.06.2010 20:23)

Kapesník je úplně mokrej, co víc říct? No jo, zase se tlemim jako blbeček, jak mám ten výraz našim vysvětlit?
Bylo to strášně nádherné, skvěle napsané a ten Bobby, no, doufala jsem, že s ním zatočí Eli, ale Seth si ho taky hustě podal...

16)  Linfe (27.06.2010 20:19)

asi tak na víc nemam slov, mozna to pozdeji upravim

15)  Bosorka (27.06.2010 20:16)

Sfin - já se s tebou též ráda podělím .

14)  DeSs (27.06.2010 20:13)

Já se fakt bojím... Proč jsi tam brečela? Kapesník už mám nachystanej, přece jen jsem strašná citlivka a bulim, i když nemám proč, ale jestli jsi tam někoho zamordovala, rozhádala, rozdělila, tak si mě nepřej!

Ještě že tu píšete něco o romantických kapitolách, takže budu asi brečet štěstím a dojetím, co? No nic, jdu na to! VYzbrojená pořádným hadrovým kapesníkem!

13)  Abera (27.06.2010 20:11)

12)  Hanetka (27.06.2010 20:02)

Já ho taky miluju! Sfingo, ty jsi moje záchrana. A za odměnu jsem urychleně přidala taky další kapitolku!

11)  Lipi4 (27.06.2010 19:56)

Já Setha Miluju a Tebe taky Sfingo ........úžasná, lehce ubrečená, oslintaná a zamilovaná kapitolka ......už se těším na další

10)  Bosorka (27.06.2010 19:53)

Holky nedá se nic dělat - budeme praktikovat polygamii...

9)  Gassie (27.06.2010 19:46)

Dechberoucí jako vždy. Ty to popisuješ tak krásně Takže miluju Jackoba, Jaspera, Setha...
Hrozně mě dostalo, jak zametli s Bobbym.

8)  Dennniii (27.06.2010 19:45)

nádherná kapitolka
ale tomu sráčovi to nějak lehce prošlo, měl dostat větší nakládačku
jinak úžasný jako vždy, dojemný a romantický a už se nemůžu dočkat dalšího

7)  sakraprace (27.06.2010 19:42)

Sfin, to bylo dokonalé. Miluju tohoto Setha a chci ho domů Nejdřív parádně vyprovodí Bobbyho a pak ten řetízek. Zase mi hrkly slzy. Nádherný zážitek
Díky

6)  Radussska (27.06.2010 19:40)

A to dostal jenom jednu já bych mu dala ny budku pořádně, to by viděl Seth na něj byl ještě hrozně milej

4)  sfinga (27.06.2010 19:33)

Nebí: Nic si z toho nedělej. Já se nejdřív pod vlivem psaní Potíží zamilovala do Jacoba a teď dokonce do jeho budoucího zetě. A taky si myslím, že není normální, abych brečela u něčeho, co jsem sama napsala.

3)  Nebraska (27.06.2010 19:29)

Já chci Setha domů!!! Čtení ff má na mě neblahý vliv - nejdřív se ze mě plíživě stal Team Edcob, teď jsem díky Volterrské válce a Eli zamilovaná do Setha - kam tohle povede, ptám se?
Děkuju, sfinguško. Bylo to úžasné a jsem ráda, že Bobby dostal za vyučenou, sice na mé gusto moc málo - mohli ho trochu pomučit, nebo tak něco (jsem děsně zákeřná ), ale budiž, na setha jen tak nezapomene. A řetízek... Jsem ráda, že ho má. Jsou lidi, na které se prostě nezapomíná

2)  sfinga (27.06.2010 19:22)

Nene, do konce července bivakuju v práci. Dneska volno, doma jen kočka, tak jsem napsala Eli.

1)  Bosorka (27.06.2010 19:21)

škoda, že nepřišel i o pár zubů, aby měl pěknou památku...
Nádhera Sfin - co v práci, už máš nového spolupracovníka?

«   1 2