06.12.2010 [10:00], MisaBells, ze série Zúčtování s láskou, komentováno 10×, zobrazeno 3322×

Tak schválně, kdo je ona? A proč tu je zrovna ona? Zvládnout se Bella s Edwardem před nimi ukrýt, nebo budou muset najít jiný způsob, jak se zbavit Kevina a jí?

„Tak co je zač?“ vyzvídal Kevin na matematice a Bella zarputile mlčela.

„Nestarej se.“

„Musím. Vždyť vypadáš jako vyměněná, chci taky ten recept!“

„Ne, jen budeš zuřit.“

„Takže to je on, že jo? Ten debil, co tě tak zdeptal v tom Chicagu?“

„Kevine! Edward není debil a byla jsem to já, kdo to ukončil, chápeš?“

„Nechápu. Tedy – tamto chápu, ale nechápu, proč jsi ho brala zpět, když jsi ho předtím nechtěla.“

„To je složitý, nech to být a buď se mnou šťastný. Já tedy budu i bez tebe, ale s tebou to bude taky fajn,“ mrkla na něj a otevřela učebnici, když vešel profesor.

„Stejně to z tebe jednou dostanu, holka,“ vysmál se jí tiše a Bella se musela ušklíbnout. Stejnou grimasu nahodil i Edward, když se schválně posadil co nejdál od té blondýny v poslední řadě. Když bude dělat mrtvého brouka, bude mrtvým broukem. Posadil se do druhé lavice od okna.

To není pěkné! Křičela na něj v myšlenkách. Jak se sem dostala? Od kdy studuje? Ví o ní Bella? Vzdal to a vstal. Těsně před příchodem profesorky se posadil vedle blondýny.

„Co tu děláš?“ sykl tiše a rychle.

„Studuju, co bys řekl? Mně spíš zajímá, co ty tady? Jste tu všichni? Carlisle? Alice? Rose? Jak se máš?“ mluvila upíří rychlostí. Nikdo to nestihl postřehnout kromě Edwarda, a ten by byl rád mlčel.

„Ne, jen já sám.“

„To mi ani tak nevadí, alespoň budu mít víc času na rozhovory s tebou. Musíš se přestěhovat ke mně. Ach, Edwarde, jsem tak ráda, že tu je někdo, jako jsem já. Hned to bude lepší.“

„Nepřestěhuji se k tobě. Jsem tu se svou Bellou a s tou i bydlím, takže bohužel. Kdybych věděl, že tu jsi, asi bych si vybral jinou školu. Omlouvám se, ale nechci, aby sis myslela, že něco bude, Tanyo,“ vymlouval se Edward a blondýna vedle něj se naježila.

„Tvou Bellou?“

„Ano, mou Bellou.“

„Ty máš nějakou tvou Bellu? Necítím z tebe další upírku,“ vrčela.

„Bella není upírka.“

„No, tak to je problém vyřešen,“ ušklíbla se a Edward dostal vztek.

„Drž se od ní dál, rozumíš?“ sykl.

„Chci ji poznat.“

„Ne!“

„Ale no tak! Poděl se s přítelkyní, Edwarde.“

„Tanyo, nezkoušej mou trpělivost, prosím.“

Odmítal s ní víc mluvit. Jakmile dnešek skončí, pokusí se Belle tuhle školu vymluvit a odvézt ji někam hodně daleko odtud. Pod jednou střechou s Tanyou…

„Ví, že jsi upír?“

„Ano.“

„Hm, zvláštní. Neměla by utíkat? Asi s ní není něco v pořádku, nemyslíš?“

„To není tvoje starost.“

Než se stihla bránit, zazvonilo. Edward měl po náladě, dokud se před ním neobjevila Bella s úsměvem na tváři. Zavrčel, když zjistil, že se usmívá na svou společnost – Kevina. Vyprávěl jí trapný vtip, blbec.

„To je ona?“ ozval se vedle Edwarda slizký hlas Tanyi. Bella mu zamávala a on se k ní rozešel. Políbil ji a kývl na Kevina. Uvědomoval si, že je Tanya pořád vedle něj, a ani k tomu nepotřeboval Bellino splašeně tlukoucí srdce.

„Lásko, tohle je Tanya. Rodinná známá,“ představil ty dvě. „A tohle je moje Bella a její spolužák Kevin,“ zamručel.

„Tanya, těší mě, vy dva.“

„Ahoj,“ znejistěla Bella a vyměnila si s Edwardem nejistý pohled. Tím si dokonale zkazili den. Oba. Bella probodávala usmívající se Tanyu a Edward trhal v duchu vysmátého Kevina.

Když se po škole vydali domů, visela Edwardovi v hlavě poslední Tanyina myšlenka. Co myslíš, jak by na tohle reagovali Volturiovi, Edwarde?

„Co je Tanya zač?“ vyhrkla Bella v bezpečí jejich bytu. Edward jí pomohl z bundy a poté ji doprovodil do kuchyně.

„Je to upírka z Denali. S její rodinou jsme přátelé, ale ona…“ zarazil se. Moc se mu nechtělo vyprávět Belle o Tanyině posedlosti jeho osobou.

„Kevin je kamarád, pomohl mi v začátku na škole. Hodně jsme si povídali a trávili spolu čas, ale je to jen kamarád. Dokonce ještě jiný druh, než ty a Jacob,“ začala Bella. Měla pocit, že tím prolomí Edwardovy zábrany ve vyprávění. Když mu poví, kdo je Kevin, on jí poví, co je Tanya zač. To, že je krásná upírka s blond hřívou a vosím pasem, to už věděla. Potřebovala vědět, co je mezi nimi. Hlavně mezi nimi.

„Druh?“ reagoval Edward.

„Jo, je člověk a kamarád. Jacob je vlkodlak přítel a ty jsi upír Edward,“ vysvětlila.

„Upír Edward? Ehm… Asi by se mě to mělo dotknout, nemyslíš?“ zasmál se, když Bella zrudla.

„Myslela jsem to jinak,“ hlesla omluvně.  Edward se jen pousmál a nabral zbytečný vzduch do plic. Začal jí vyprávět o rodině z Denali. O Kate, Irině i Tanye. O tom, jak si na něj Tanya myslela a on jí musel držet zpátky. O jejím zvráceném přesvědčení, že oni dva patří k sobě. Vyprávěl jí o pravidelných návštěvách a Tanyině radosti, když se vrátil k Cullenům. Bella seděla a ani nedutala. Poslouchala každé slovo a víc a víc nenápadně panikařila. To blonďaté andělské stvoření má zálusk na Edwarda a on? Je s Bellou. S obyčejnou a praštěnou holkou z maloměsta. Kde se stala chyba? Vyměnil tě, viď? A cos čekala? Jasně, že to takhle dopadne. Zůstaneš sama a on bude s ní. Měla jsi poslechnout. Trhla sebou a vyjekla.

„Co ti je?“ děsil se Edward.

„Damon! Zase!“ hlesla.

„Co ti říkal?“ vyzvídal nedočkavě a svíral její ramena v dlaních.

„Že…“ začala, ale zarazila se. Co mu říct?

„Ano? Neboj se, povídej.“

„Nic. Nech to být. Ani nevím, co říkal. Jen jsem slyšela jeho hlas, nejspíš…“ bránila se. Edward chápavě kývl. Věděl, že mu Bella lže, ale netušil, jak ji přimět, aby to řekla. Nechtěl to z ní dostávat násilím, byť jen naléhavostí slov.

Zaměstnala ruce přípravou večeře pro sebe a dala tím Edwardovi najevo, že dnes téma Kevin a Tanya s Damonem končí. Raději.

Na druhém konci města seděl Kevin v baru a měl vztek. Vypil už pátou skleničku a objednával si další, když se objevila ta bloncka ze školy. Táhla se za tím Cullenem, co randí s Bellou. Sakra, a on si myslel, že by s Bellou mohl začít chodit. Ohlédl se přes rameno a setkal se s jejím pohledem. I když to byl fakt kus ženský, nedokázal potlačit odfrknutí a v duchu ji srovnával s Bellou.

„To bylo místo ahoj?“ ozval se u jeho ucha sladký hlas. Naskočila mu husí kůže a pro posilnění do sebe hodil panáka.

„Ne, to bylo – nech mě být,“ sykl a zkusil vstát. Tohle je nejspíš vhodná chvíle k odchodu domů, napadlo ho.

„Chci si jen popovídat,“ zarazila ho Tanya.

„A o čem? Viděli jsme se jednou.“

„No právě. Očividně máme společné přátele. Nebo ne?“

„Ne. Cullen není můj přítel,“ sykl a ani si nevšiml, že Tanye se rozzářily oči.

„To je dobře, protože Bella není moje,“ zašeptala a sklonila se k němu. Za jejími zády se objevil další model. Kevin na něj zíral s neskrývaným překvapením a v uších ho chvilku předtím, než omdlel, hladil Tanyin sladký smích.

Vzbudil se s křikem, když se smích proměnil v řev budíku na jeho nočním stole. Nemohl popadnout dech, jak se třásl.

„Co to bylo?“ vydechl a zděšeně vyběhl z postele. Jako kdyby ona mohla za ten sen. V koupelně se probral a bylo mu líp. Zapomněl na celou noc. Na ten sen. Jediné, co teď chtěl, bylo jít do školy a vidět Bellu, ale to bylo normální. Těšil se na ni celých čtrnáct dní a byl snad jediný student, který skoro brečel vzteky, že nemůže po podzimních prázdninách do školy.

Oblékl se a vyšel z bytu. Přetáhl si kapuci přes hlavu a zabodl oči do země. Bydlel kousek od univerzity, takže nemusel čekat na autobusy nebo si pořizovat auto.

„Ahoj,“ vytrhl ho Bellin hlas z myšlenek. Srdce mu poskočilo radostí, když je viděl. Oba. Oba?

„Ahoj, vy dva,“ usmál se a zadíval se do Edwardovy tváře. Vypadal podezíravě. Jako kdyby si v duchu maloval obrázky toho, jak mu rve hlavu. Edward se ušklíbl a pozdravil ho.

„Jsem rád, že tu jste. Jak včera bylo? Došli jste domů v pohodě?“

Bella znejistěla.

„Proč bychom nedošli?“ nechápala. Kevin se tvářil jinak. Včera, když odcházeli, probodával se s Edwardem očima a dnes na něj kouká jako na nejlepšího kamaráda.

„Jen se ptám. Tak co? Edwarde, včera jsi říkal něco o víkendu ve Státech, myslíš, že bych se mohl svézt s vámi?“ vyhrkl.

„Ty chceš jet do Států?“ divila se Bella. „Nesnášíš Státy. Jsi rodilý Kanaďan.“

„A co? To je nějaká nemoc?“ smál se Kevin.

„No, není,“ hlesla Bella.

„Co chceš dělat ve Státech?“ zajímal se Edward. Nelíbilo se mu to. Kevin se přes noc změnil. Možná, že šlo o novou taktiku, ale jeho ovládání myšlenek bylo moc kvalitní. Včera viděl i jeho chuť si prdnout a dnes? Ani špetka ničeho. Jen čirý zájem o Státy a cestu s nimi.

„To nevím, ale chci se tam porozhlédnout. Nebojte, zpět se dostanu stopem,“ ujišťoval je a Edward zasténal, když se Bella chytla slova. Nesnášela stopování.

„Vezmeme tě i zpět, jestli chceš,“ nabídla. K Edwardově nechuti a Bellině úlevě to přijal. Jak jinak.

„Dík, jste fakt kamarádi. Hele, Edwarde. Bella tenkrát říkala, že hodně cestuješ, je to pravda?“

„Pár míst jsem vidět, jo,“ hlesl Edward.

„Páni. Taky bych chtěl někdy jet takhle daleko. Odkud jsi původně?“

„Chicago, proč?“

„Jen se ptám, čistě zájem o kamaráda. Máš sourozence?“ Edward potlačil vrčení. Ten kluk byl až moc zvědavý. Proč jeho zájem přešel z Belly na něj? Měl by si za tuhle otázku nafackovat, protože bylo dobře, že si Belly nevšímal… Kdyby se ona netvářila tak smutně.

„Mám,“ utnul to Edward a otočil se k Belle. „Lásko, jsi v pořádku?“

„Asi jsem doma nechala univerzitní průkazku,“ hlesla nejistě.

„Chceš pro ni dojít? Budu tu hned,“ nabídl se. Jen kývla. Pořád přemýšlela, proč má ten pocit.

„Ohlídám ti ji, utíkej jako o život!“ křikl za ním Kevin. Edward se rozeběhl lidským tempem k autu a nastartoval. Možná ji měl vzít s sebou a…

„Bello?“ zavolal přes parkoviště Edward. Bella se k němu otočila a usmála se. „Chceš se mnou?“ dodal. Na její tváři se rozlila čirá radost, když se k němu vydala svižným krokem. Kevin za jejími zády však vypadal nabroušeně. Patří ti to, blbe, pomyslel si Edward a otevřel Belle dveře.

„Nemohli bychom to dnes vynechat?“ hlesla provinile. „Nějak mi není dobře.“

„Není nic lehčího, lásko. Udělám ti doma čaj a zalezeš si do postele,“ usmál se a vyjel z parkoviště.

„A vlezeš si tam se mnou?“ nabídla. Edwardovi zčernaly oči a Bella se rozesmála.

„Tak takhle ti je špatně, jo?“ smál se.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

10)  Twilly (10.02.2011 16:40)

uaaaaaaaaaaaaaa... smysluplné komenty nečekej...jdu dál

9)  sakraprace (21.12.2010 10:03)

Takže Tanya je spolčená s Damonem nebo ji taky omámil?? A jakto, že Bella i přes medailon slyší Damonův hlas???

8)  krista81 (07.12.2010 23:58)

Tak to byla opravdu Tanya a ten konec - to se asi dala dohromady s Damonem a ještě něco provedli Kevinovi, že?
Tak to nedopadne dobře

Letím na další díl

7)  sfinga (07.12.2010 23:05)

Takže Tanya se sčuchla s Kevinem a Damonem
Co ti ty dva udělali, že je takhle trápíš, co?
Mibelko, Mibelko

6)  semiska (06.12.2010 19:20)

Skvělá kapitolka. Tak tu máme i Tanyu,jo? NO, čichám od ní něco nekalého. Možná má něco společného s Damonem... NO, uvidíme... A ten konec byl fakt luxusní Moc se ti to povedlo.

4)  Nosska (06.12.2010 18:07)

Nááádhera, jen moc nechápu to s Kevinem

2)  Lenka326 (06.12.2010 15:25)

Ou, co jim to zase chystáš? Damon ještě z Belly nevyvětral, dokonce to ještě znovu zkouší a ty už jim házíš další klacky pod nohy. Už jim dopřej trochu toho klidu, prosím.
Závěr kapitolky je úžasný

1)  BlackBeauty (06.12.2010 10:24)

ježíííš, co ta blonďatá koza asi vymyslela ... a jinááááč mooooc povedený

1