Sekce

Galerie

/gallery/meine perex.jpg

Tak, a je to tady, končíme...

Epilog

 

„Alice, jestli nezůstaneš sedět, tak tě k té židli přivážu,“ upozornila jsem malou elfku, neustále se vrtící na židli přede mnou. Já si hrála na kadeřnici a prodlužovala ji vlasy.

„Když já se tak těším,“ vzdychla a podívala se ke dveřím pokoje. Otočila jsem ji hlavu do původní pozice a pokračovala v práci. Za dveřmi, na které se dívala, byl Damien. Před pár dny se probudil jako čerstvý Nocturnian, poprosil mě, abych ho kousla. Alice u něj seděla po celou dobu přeměny. I když jsem ji vysvětlovala, že je to naprosto bezpečné a Damien prostě jenom spí, nehnula se od něj. A když se probral, moc času si spolu neužili. Druhý den ho totiž kluci vytáhli na rozlučku po Cullenovsku. Ano, Damien požádal Alice o ruku. Nakonec se pověra s podvazkem a kyticí vyplnila.

„Alice!“ zavrčela jsem. Zase pohnula hlavou a mě vyklouzly z ruky připravené pramínky vlasů.

„Já vím,“ odvětila a vrátila se do původní polohy.

„Ale jsem ráda, že jsem ti svěřila přípravu své svatby,“ ozvala se ještě a zasněně hleděla na šaty, položené přes postel. Uchechtla jsem se. Jestli já ji dala šibeniční termín měsíc, tak ona mě přímo vražedný. Dva týdny. Damien se totiž odhodlal pár dní před proměnou.

„Hm, já jsem ráda, že všechno zatím klape, tak jak má,“ odvětila jsem ji a připevnila poslední prameny.

„Tak, hotovo,“ oznámila jsem a prohlídla si svou práci. Povedlo se mi to. Alice se probrala a mrkla k zrcadlu.

„Teda, vážně vypadají, jako pravé,“ kývla uznale a koukla na mě. Právě přede mnou seděla drobná upírka s černými vlasy, jemně se vlnícími do půlky zad.

„Sluší ti,“ pousmála jsem se a přes zrcadlo přehodila bílou plachtu.

„Rose,“ zavolala jsem ke dveřím. Jmenovaná bleskově otvírala dveře a v rukou nesla kosmetický kufřík.

„Ty vlasy vypadají perfektně,“ pochválila mou práci a vrhla se na líčení. Já se vydala za klukama. Byli ve vedlejším pokoji. Damien chodil po pokoji, jako lev v kleci.

„Brácha, uklidni se,“ houkla jsem na něj a přinesla z šatny sedm vaků na oblečení. Každému jsem dala ten jeho a Jasperovi ještě polibek, jako bonus. Tentokrát byl i Carlisle jako divák. Jasper vedl Alice k oltáři a já jí byla za svědka. Damienovi šel za svědka Edward a Jason hrál na piano. To ho naučil Edward.

„Jdu zkontrolovat holky a výzdobu,“ mrkla jsem na Jaspera a otočila se k ostatním.

„Opovažte se něco rozthnout!“ řekla jsem jim výhružně a opustila je.

Všechno bylo zařízeno podle mých instrukcí. Červeně lemovaný bílý koberec se táhl ode dveří Aliciny a Damienovy ložnice až k venkovnímu altánu, kde si kněz připravoval svou řeč. Bylo pod mrakem a slunce dneska opravdu nehrozilo. Přesto bylo teplo.

Zábradlí schodů obtáčely bílé růže střídavě s červenými. Vypadalo to opravdu nádherně. Nutno říct, že při vymýšlení výzdoby mi pomáhala Nessie s Emmou. Jason se s velkou chutí účastnil rozlučky. Oba už vypadali na osmnáct. Emma se konečně dočkala svých vysněných tréninků, ale jak jsem slíbila Jasperovi, neučila jsem ji zabíjet, jen jak se bránit. Jason se účastnil pár turnajů v šachu a vrátil se velice spokojený. S pohárem navrch. Momentálně studoval uměleckou školu, obor hra na klavír. Emma obor tanec.

Kolem altánu poletovaly bílé balónky a ze stropu visely řetězy bílých růži. Opravdu krása.

Vrátila jsem se do domu a šla zkontrolovat holky. Alice si je všechny vybrala jako svoje družičky. Odpadla mi tím spousta starostí s šaty. Takhle je měly všechny na chlup stejné. Zrovna teď byly v plné polní, co se účesů týče. Chopila jsem se iniciativy. Rose mě zastihla v polovině a poslala nahoru, zpátky k Alice. Přišla jsem zrovna ve chvíli, kdy se snažila odkrýt zrcadlo. Nervózně se na mě usmála a posadila zpátky. Došla jsem k ní a prohlídla si její obličej. Správně. Podle instrukcí. Vrhla jsem se tedy na vytváření účesu. Když bylo hotovo, podívala jsem se, jak to vypadá. Alice měla vlasy vyčesané nahoru do slavnostního drdolu. Do něj byly zapletené bílé perličky a pár pramínků jí lemovalo obličej.

„To bychom měli. Postav se,“ poznamenala jsem a natáhla se pro šaty. Šněrování vzadu bylo povolené, takže do nich jen stoupla a já je opatrně vytáhla nahoru. Poprosila jsem ji o přidržení živůtku a zašněrovala je. Ještě jsem ji a nohu připevnila modrý podvazek, do vlasů položila korunku se závojem a postrčila ji k zrcadlu. Zhluboka se nadechla a já strhla plachtu. Bezhlesně zírala na svůj odraz.

„Něco modrého máš, něco starého taky, ten náhrdelník je po Damienově mamce, nové máš vlasy a korunka je půjčená ode mě, tak to bychom měly mít všechno,“ broukla jsem. Byl nejvyšší čas zavolat Jaspera a nachystat se.

„Jazzi, můžeš?“ vykoukla jsem ze dveří. Dotyčný se otočil a bez dechu jsem tentokrát byla já. Došel ke mně a jemně mi zavřel pusu.

„Jo, můžu,“ usmál se na mě a vystrčil mě ze dveří.

„Hej, prober se,“ dal mi Dami herdu do zad, až jsem poskočila. Zaškaredila jsem se na něj a prohodila něco o blbých vtipech. Ještě jsem mu poupravila kravatu a odebrala se do své ložnice. Na posteli na mě čekaly moje šaty a u zrcadla Rose. Ta už byla v plné parádě.

„Sedej,“ houkla na mě a ukázala na židli. Odevzdaně jsem si sedla a nechala ji pracovat. Vlasy už jsem měla díkybohu zpátky.

Když Rose skončila, měla jsem jednoduchý účes, podobný tomu Alicinu, jen bez perliček a korunky. S líčením jsem se moc neotravovala, postačila řasenka a bezbarvý lesk na rty. Za hvězdu tady dnes byla Alice. Ještě jsem si oblíkla šaty a šla to spustit. Všichni dostali své instrukce. Carlisle, Emm a Jacob už stáli dole. Damien rovnou u oltáře. Nejdříve jsem ze schodů sešla já, v doprovodu Edwarda, jakožto druhého svědka. Kývla jsem na Jasona a ten začal hrát tradiční svatební pochod. Sotva dozněly první tóny, objevily se na schodech všechny družičky a kousek za nimi Alice, zavěšená do Jaspera. Slyšela jsem, jak Dami zalapal po dechu.

„Zařizování svateb ti opravdu jde,“ šeptl mi do ucha Edward a usmál se.

„Neříkej hop. A neruš, tohle je jejich chvíle,“ sykla jsem na něj a taky se usmála. Alice právě vyšla ze dveří a zamířila k nám. Koukla jsem na Damiena. Zíral na ni jako na svatý obrázek. Láska z jeho očí přímo vytékala.

Jasper předal Alicinu ruku Damienovi a poprosil ho, aby ji udělal šťastnou. Dami jen omámeně kývl, ale díval se přitom Alici do očí. Kněz si odkašlal a upoutal tak jejich pozornost. Alice stydlivě sklopila oči, on se na ni shovívavě usmál a začal. Edward se postavil za Damiena a Jasper zaujal místo vedle mě. Šťastně jsem mu stiskla ruku a zadívala se na ty dva. Můj malej bráška se žení.

Když se kněz zeptal Damiena, jestli si Alici bere dobrovolně, jeho hrdé ano se neslo celým altánem. Alice na stejnou otázku taky odpověděla ano, jen tišeji, ale stejně jistě, jako Damien. A bylo po všem. Obřad zvolna přešel v hostinu a já se hrdě dmula, že to běželo jako po drátkách. U házení kytice a sundávání podvazku, jsme s Jasperem zažili menší šok. Kytici totiž chytla Emma a podvazek Jason. Publikum propuklo v jasot, jen mě se stáhlo hrdlo a Jasper nahlas polknul. Naše děti dospěly. Emma už nevypadala, jako moje kopie, ale chováním jsme byly téměř totožné. Láska ke koním jí zůstala stejně, jako ta ke zbraním. Ale nemohla jsem se divit. Byla to holt moje dcera. I Jason čichl k boji a začalo ho to bavit. Stále však preferoval šachy a hru na klavír. Ani on nevypadal úplně jako Jasper, ale byl podobný nám oběma.

„Smím prosit, krásná paní?“ zeptal se mě Damien zdvořile. Kývla jsem a pohledem vyhledala Jaspera. Tančil s Alici.

„Sestřičko, ani nevíš jak moc jsem ti vděčný,“ zamumlal a šťastně se na mě usmál. Úsměv jsem mu oplatila a opřela si o něj rameno.

„Alice, co vidíš?“ vyhrkl Jasper a držel svou ztuhlou sestru. Shlukli jsme se kolem ní.

„Budeme mít návštěvu,“ usmála se na nás a obrátila se přímo na mě.

„Máš číslo na tu Evelyn?“ zeptala se. Kývla jsem a bleskově zaběhla do ložice pro mobil. Když jsem se vrátila, právě vyťukávala textovku.

„Evelyn a Marcus se rozhodli utéct z Volterry, ale pokud pojedou odpoledne, tak jako to mají v plánu, chytí je a Evelyn zabijou,“ vysvětlila mě i ostatním a odeslala to. Hned zase vytáčela číslo na letiště a domlouvala soukromý tryskáč v Itálii. Měl letět rovnou na Aljašku.

„Alice, proč Aljaška?“ zeptal se jí Jazz podezíravě.

„No, oni chtějí se ukrýt tady. Jen na nějaký čas,“ vypadlo z ní. Rozesmála jsem se nad jejich výrazy.

„Eve je vegetariánka a Marcuse k tomu taky nějak dokopem,“ oznámila jsem ji a zaregistrovala auto na příjezdové cestě.

„Takže, Alice, marš nahoru a převleč se, Damiene, to platí i pro tebe. Máte tady auto, co vás odveze na letiště. Však my už ty dva vyzvednem. Dřív než ráno tady nebudou,“ zavelela jsem a vzala Alice za loket. Musela jsem ji nahoru doslova odtáhnout. Jak já nechtěla cestovní kostýmek ani vidět, ona se do něj hrnula, jako by to bylo kdoví jak pohodlné. Ale nechala jsem ji. Kufry odnesli ostatní chlapi a rychle si připravili rýži. Damienovi jsem ty pecky do zad házela schválně. Pak už jsem jim jen zamávali.

„Kdo mi pomůže uklidit?“ zeptala jsem se všech přítomných. Jako bych mezi ně hodila bombu, jak se rozprchli.

„Nehlaste se všichni,“ zabrblala jsem a šla se převlíknout. Nakonec se přidala Esmé s Bellou. I Jasper záhadně zmizel, zrádce jeden. Ale bylo to hotové překvapivě rychle. Zhruba za hodinku jsem seděla v křesle a nohy měla hozené na stole.

„Bylo to moc pěkný, seš vážně šikulka,“ zašeptal mi Jasper do ucha a políbil do vlasů. Ohnala jsem se po něm, jako po otravné mouše.

„Jen běž, pomoct mi to ne, ale teď se to bude lísat,“ sepsula jsem ho a odešla do ložnice. Ve sprše mě dohnal.

„Ale no tak, přece bys nebyla naštvaná,“ zkusil to znovu a zvolil těžší kalibr. Musela jsem zatnout zuby.

„Jsem naštvaná,“ broukla jsem a ze sprchy doslova utekla. Z koupelny mě vyprovázel jeho tichý melodický smích.

„Lásko,“ pohladil mě po tváři, když si vlezl ke mně do postele.

„Huš, brzo ráno jedem pro Marcuse,“ zamručela jsem a obrátila se na druhý bok. Stejně si nedal pokoj a já už později neměla ani vůli protestovat.

Ráno mě zastihlo vyspanou do růžova, i přes pokročilou noční hodinu, kdy jsem se konečně dostala ke spánku.

„Vstáváme, za chvilku jedem,“ zavrněl mi Jasper do ucha. Slastně jsem se protáhla a došla do koupelny. Ještě rychle oblíct, a mohli jsme vyrazit.

Tryskáč dojel až do hangáru, kde jsme zaparkovali.

„Vítam vás na Aljašce,“ pronesl Carlisle k nově příchozím. Před námi stáli dva vegetriánští upíři.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

16)  Wínqa (03.01.2012 23:07)

hustý! moc se mi to líbí :) jen tak dál! ^^

15)  AnnieC (20.12.2011 21:33)

Tak tohle byla asi ta nejlepší povídka co jsem četla! Originální, vtipné, ale i romantické, boje já ráda, takže se mi to opravdu moc líbilo. V povídce je štěstí, smutek, láska i nenávist... prostě všechno! Jsi úžasná a s Tebou i ta povídka :) fakt úúžasný!!!

DjKasicka

14)  DjKasicka (24.10.2011 11:53)

Souhlasím s předchozími komentáři. Nemohu uvěřit, že jsem právě dočetla epilog, protože bych chtěla číst dál a dál. Opravdu nádherný počtení

13)  Cora (04.12.2010 21:57)

Konečně jsem tvou povídku celou došetla a nedá se říct jiné slova než - Páni, Úžasné, dokonalé... ani tyto slova nevystihují, jaká tato povídka byla nádherná! Dívím se že na stmivani.eu ji skoro nikdo nečet, já jsem jedna z nich, která ji četla a teď konečně dočetla! Byla opravdu úžasná ! Něco tak krásného snad nenajdeš v žádné obyčejné knížce, ano je to tak, až tak se mi to líbilo. Potlesk pro teba !!
Škoda jen, že je to konec

Nerissa

12)  Nerissa (23.09.2010 09:35)

Páni tak tahle povídka je něco naprosto úžasného. Občas jsem sice odpadla vysílením, protože teploty a prášky udělají své, ale jinak jsem o nepřestávala hltat.
Někde jsem se nasmála, jindy jsem se ještě vnoci budila strachy a klepala se hrůzou. Když umřel David, obulela jsem to jak malá.
Když Cam vyprávěla to, co prožili v zajetí Asmodeuse a kdo to vlastně je, strachy jsem klikla na "vypnout počítač".
Jsem strašnej srab.
A pak měli Jasper a Cam dvojčátka. To štěstí z toho přmo sálalo a mě na chvíli bylo i líp. Jenže pak zase boj a Cam málem zabili. Pokojem to zadunělo, jak mi spadl kámen ze srdce, když Cam otevřela oči.
A epilog? Naprostá bomba. Damiena jsem si zamilovala a jsem ráda, že i na něj a Alici se usmálo štěstí.
Naprosto úžasná povídka.

Alicejazz

11)  Alicejazz (17.09.2010 19:43)

je to tááák nádherné, celá povídka, moc se mi líbila, budu se s ní loučit hodně těžko a k diskuzi na téma POKRAČOVÁNÍ řvu za sebe JO!!!

Kamikadze

10)  Kamikadze (16.09.2010 20:30)

lidi, tohle je vážně epilog, ale nebojte, však se s nimi zase setkáte, jsem vám slíbila pokráčko Marcuse, už se na něm pracuje, jenom co s Alekem dáme dohromady trénink ve Felixově podání...

9)  Fanny (16.09.2010 19:50)

*EPILOG já jsem ale negramot

8)  Fanny (16.09.2010 19:48)

Nádhera a souhlasím tohle není EPOLOG. TOHLE jsou vrátka k pokračování! a ještě jednou souhlasím s ambra že bych nevěřila že mi nebude vadit že Alice s Jasperem nebudou spolu a že mi to vůbec nevadí. Jinak super super SUPER

mima19974

7)  mima19974 (16.09.2010 18:06)

Krááásny epilóg!!!

6)   (16.09.2010 16:50)

Krásný epilog. Jen škoda, že jsi nenapsala jak se probudila, a požádání o ruku. Ale taková nádhera Jen je mi líto, že už je konec:'-( A Emma se bude vdávat, že? doufám mohla bys o nich napsat ale ty to uděláš, že ano? NÁDHERNÉ!!

sfinga

5)  sfinga (16.09.2010 15:12)

Tak a je tu epilog!
Jak už kdysi kdesi zaznělo: DOBRÁ VĚC SE PODAŘILA, VĚRNÁ LÁSKA ZVÍTĚZILA.
Proč nemám pocit, že něco končí, co?
Kami, tohle si žádá pokračování a já za svou osobu křičím: JO!
Toužím znát další osudy Cam a Jaspera, Marcuse, Cullenových, Damiena a Alice a hlavně Caminých ratolestí.

4)  Rea (16.09.2010 11:58)

Tohle není žádný epilog!!! To přímo vybízí k pokračování!
Doufám, že nám dopřeješ další povídku a za hlavní hrdiny bych se přimlouvala o Emmu a Jasona!

Abera

3)  Abera (16.09.2010 11:02)

Linfe

2)  Linfe (16.09.2010 10:49)

ambra

1)  ambra (16.09.2010 09:56)

Sladká tečka. Mňam!!! Ale jsme si ji zasloužili, ne?:D Za ty nervy občas... Občas!!!:D Milá Kamikadze, díky za krásnou - napínavou i romantickou - povídku, bylo mi ctí seznámit se s Emmettovou skvělou sestřičkou a kdyby mi někdo řekl, jak snadno přijmu nové partnery pro Alici a Jaspera, nevěřila bych! Což je jasným důkazem toho, že jsi kouzelnice!!! Ještě jednou díky!!!:D

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek