Sekce

Galerie

/gallery/meine perex.jpg

Přesně 4 578 písmenek dlouhé rozloučení

Tak a je to tady. Ač tomu sama nechci věřit, příběh Camilly a Jaspera je u konce. Povím vám, už teď se mi po nich stýská.

Začalo to naprosto obyčejně, takovou jednoduchou otázkou. Jaké by to bylo, být sestrou Emmetta? Nejdřív jsem tomu ani nevěnovala pozornost, tyhle nápady mám dennodenně, od té doby, co jsem všechny knihy přelouskala během dvou dnů. Jenže ta malá (a opravdu malá je) potvůrka mi nedala pokoj. Chodila za mnou do snů, otravovala ve škole, díkybohu, že už byl červen. Kolikrát mě trenér přistihl ve stáji opřenou o vidle a zírající do blba, odtud ta láska ke koním, nebo nový (mladý) vedoucí šermiřské skupiny, jak si prohlížím zbraně na zdi. A když mi ta potvora do hlavy nacpala otázky typu: Jak by vypadala? Co by byla zač? Měla by nějakou rodinu? A jaká by vlastně byla?, řekla jsem si dost. A začala psát. Vytvořila jsem nový druh nesmrtelných a věřte, najít pro ně ucházející název byla práce pro vraha. Vzpomněla jsem si, na latinské pojmenování upírů z trilogie Blade. Hominus nocturna. A Nocturniani byli na světě, pak už jen stačilo vyměnit jedno písmenko a narodil se Damien.

Malej velkej bráška Damien. Takovej můj zachránce, občas na zabití, to když plácl něco, co jsem opravdu, ale opravdu neměla v plánu, jindy zase k zulíbání, to když nám například uvařil snídani k prvnímu dnu na univerzitě. A hned na to jsme s Cam chtěly trhat.

David, náš milovaný taťka David. Když v šesnácté kapitole odešel navždy, brečela jsem při psaní jako želva. Oblíbila jsem si ho, jako ostatně všechny obyvatele Sídla. Krom Teda, samozřejmě že. Ale Jasper se pomstil za Camillu i za Kamilu.

Moje a Camina velká láska Jasper. Od začátku jsem věděla, že to bude on jenže, jak se zbavit Alice? Zabít ji, mi přišlo moc drastické, ale nic mě nenapadlo. Pak pomohl vedoucí šermu Alexandr, nebo chcete-li Alek. („Jestli toho španěla pojmenuješ po mě, tak s radama končim!“ Neskočil.)

„Udělej z nich sourozence,“ řekl mi a stal se tak vrchním konzultantem a kontrolovatelem bojových scén. To on mi poradil katanu, vrhací dýky a nakonec i saie. A taky mě naučil, jak s nimi zacházet, abych prý měla aspoň nějakou představu. Sláva mu. Ovšem Browning Hi-Power byl čistě můj nápad. A vůbec se mu nelíbil.

Další samostanou kapitolkou jsou Camillina osobnost. Ke svému zděšení jsem přišla na to, že v téhle části bychom klidně mohly být dvojčata.

I záliby máme společné. Ostatně, její kůň Boboh, který se tam mihne je kopie skoro mého Matýska. Původně v příběhu nebyl, přidala jsem ho, když pravý Matýsek odešel na věčné pastviny, jak říkáme my koňáci. Co se krasobruslení týče, ještě že máme ten Google, bez něj bych byla nahraná.

U dopravních prostředků, opět zapracoval Alek, tryskáč Sídla pro rychlé přesouvání přes moře, Camin Hummer, Damienovo Hyundai Santa Fe a BMW X6, motorky, čtyřkolky Honda a BMW, to všechno je jeho práce. Soukromým vrtulníkem Cullenových jsem jen řešila vzdálenost mezi Aljaškou a Tenneesse. A Porchse Cayenne? Tohle autíčko prostě miluju.

Camilla a Jasper. Více nesourodou dvojici byste hledali horko těžko. Ona černovláska, on blonďák, ona prcek, on, no dejme tomu, že trochu víc vyrostl. Ona výbušná, on kliďas, v rámci možností. A přesto, nikdo Cam neuklidnil, tak jako on. Jen v jeho náručí se cítila naprosto v bezpečí, přiznejme se dámy, která z nás by se cítila jinak. A ani mu nevadily její jizvy, a že jich měla opravdu hodně. Když ji pak požádal o ruku, byla to třešnička na dortu. A já si řekla, dobrý, už bych to mohla ukončit. Jenže. Jenže se mi stýskalo po těch nocích, kdy jsem usínala v Jasperově náručí místo Cam. Pak jsem ve snech, zase ty proradné sny, začala vídat dvě děti. Holku a kluka. Emmu a Jasona. Bylo rozhodnuto.

Ten porod jsem si opravdu užila. Ještě mě to sice nepotkalo, ale studuju zdravotní školu, takže průpravu mám celkem dobrou. Jo jo, loketní kost...

Pak přišel menší problém. Jak vyřešit to Davidovo varování? A co schopnosti dítek? Prsty se rozeběhly a můj poradce se vrátil do své funkce. A tak nám děti podědily úplně všechno. Emminy věštecké sny byly oříšek. A taky, jak to udělat, aby si Jason nepřipadal ochuzený. V příběhu o tom sice není zmínka, ale tuhletu Caminu schopnost si rozdělili. Emma vídá ve snech budoucnost, Jason minulost.

Velký boj. Původně to měly Cathlyn s Vannesou přežít, ale to by bylo moc optimistické. A já optimista opravdu nejsem. A tak jsem nechala Tobiase zuřit. A dala mu pomstu. Malá Camillka byla takové hezké hnědovlasé odlehčení.

A pak už jen Alicina svatba. Sladká tečka za celým příběhem. Ostatně, co ještě psát, Emma s Jasonem už taky vyrostli. Tím pro mě skončilo to krásné období, kdy jsem já byla Cam. Kdy jsem žila její život. A chtěla bych jí poděkovat. Díky jejímu příběhu mám od jisté doby tréninky s mečem soukromé.

A chtěla bych poděkovat i jiným.

Ambro, moc děkuju, za to že jsi pečlivě komentovala každou kapitolku a vydržela všechny Caminy rvačky.

Sfin, tobě taky děkuju. Hlavně za to, jak jsi trpělivě snášela moje vrtochy a testování Caminy výdrže.

Linfe, taky ti za všechno děkuju.

Michale, jediný chlape, co jsi mou povídku četl a komentoval, moc děkuju. (Jestli je tady i nějaký jiný, omlouvám se)

Mimo s číslíčkem, děkuju za každý komentář.

Alicejazz, myslím, že jsi jako první objevila tohle dílko na stmivani.eu a děkuju, že jsi mu zůstala věrná.

Abero, tví smajlíci mi vždy vykouzlili úsměv na tváři.

Taky děkuju všem ostatním, co komentovali nebo jen četli mou povídku.

A hlavně děkuju Nebrasce, Ree a Ajjince za trpělivé opravování chyb a publikaci...

DĚKUJI VŠEM.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

venaCullen

18)  venaCullen (08.07.2015 06:13)

Krásný
Škoda, že už to skončilo.:'-(

Jalle

17)  Jalle (30.07.2013 20:19)

Bolo to veľmi príjemné čítanie

16)  BJaneVolturi (03.02.2012 21:14)

Napíšeš ještě něco podobného? Tuhle povídku jsem četla snad desetkrát a nikdy mě neomrzela...

DjKasicka

15)  DjKasicka (24.10.2011 12:01)

Co na to říct.... Báječný

semiska

14)  semiska (14.09.2011 01:52)

Nádherný příběh.

13)  kollart (16.08.2011 21:56)

Velmi pěkný

Kamikadze

12)  Kamikadze (04.12.2010 23:08)

Coro, moc děkuju za pochvalu, jsem ráda, že se ti Camča líbila, je to moje prvorozená, tak snad jsem tě navnadila k dalším povídkám z mé dílny

11)  Cora (04.12.2010 22:12)

To rozloučení bylo opravdu nádherné ! Ještě jednou se moc omlouvám, že jsem to dočetla až dnes, asi 2 měsíce po ukenčení povídky, ale já neměla čas nebo zapomněla... Je divné jak jsem mohla občas zapomenout, na něco tak úžasného jako je tvá povídka... Znovu tleskám ..
Obdivuju tě za to, že ses tak krásně dokázala vcítit do té postavy a myslím, že není nikdo, kdo by to nechtěl zažít... Také obdivuju to, že bereš soukromé lekce s mečem WOW.. No, tak ještě jednou.. Bylo to UŽASNÉ, Dokonalé a já envím co ještě... prostě boží ! škoda jen, že stmivani.eu nedokázalo tvůj talent objevit a využít... Moc děkuji za spříjemněné schvíle s toutou povídkou (až na ty, kdy tam umřel David, nebo když se s Cam musím loučit :/ ) Bylo to super !

Alicejazz

10)  Alicejazz (17.09.2010 19:51)

nádhera, celá povídka byla opravdu nádherná, moc se mi líbila. To poděkaování bylo moc nezké, souhlasím s ambrou, ještěže jsem ty fotky neviděla dřív

Kamikadze

9)  Kamikadze (17.09.2010 13:20)

am, myslím, že jsi to pochopila správně, a děkuju za upozornění, hned to letím spravit...

Abera

8)  Abera (17.09.2010 11:36)

Díky, že jsem si mohla přečíst tuhle úžasnou povídku
fotky jsi vybrala luxusní

ambra

7)  ambra (17.09.2010 11:19)

Kam, tohle bude taková zmatená směska. Tak nejprve - myslím, že to rozloučení (mimochodem velmi zajímavé!) je dlouhé 936 SLOV . I když - možná machruju, a přitom to dopadne jak s loketní kostí .
Ech, ještěže jsi fotky Damiena a Davida nevytasila dřív, to bych se nedokázala soustředit na příběh .
Jo a s těmi soukromými hodinami jsem to pochopila správně?! No, jsi prostě šikulka!
A teď vážně - smrt Cathlyn a Vannesy jsi tam zmínila tak citlivě, že můj mozek to potlačil a hrozně dlouho si to nechtěl připustit... :'-( :'-( :'-(
A neděkuj, já znovu moc děkuji za úžasný a barevný příběh!!!

6)  Andy (17.09.2010 07:36)


Hodí se snad něco víc?

sfinga

5)  sfinga (16.09.2010 22:32)

Kami: Zaprvé děkuju za tvou povídku. Těšila jsem se na každý díl a každý díl si nebetyčně užívala. Když jsem na začátku četla - Jasper + Alice = sourozenci, vrtěla jsem nad tím hlavou, ale už při čtení scény na útesu, kde Jazz Cam vyzná lásku, jsem ti to odpustila. Vlastně ti nemám co odpouštět, protože to bylo skvělý, láskyplný a dechberoucí.
Děkuju ti

Kamikadze

4)  Kamikadze (16.09.2010 20:43)

Linfe, Alek vážně je, soukromé hodiny myslím jakože jenom pro mě a nikoho jiného , Twilight neznal, navíc jeho pomoc se vztahovala jen na popis boje a zbraní, no, teď už Twilight zná, měl sice pár výhrad, ale docela se mu to prý zamlouvalo, jako taková hezká odpočinková četba, momentálně se spolu smějem nad Úžasnou zeměplochou a očekáváme další díly Bratrstva černé dýky (viva la Neb)

Linfe

3)  Linfe (16.09.2010 18:43)

Kami, ty mě nemáš za co děkovat. A nějak si neuvědomuju, co myslíš tím všechno. To já chci poděkovat tobě, že jsem mohla strávit příjemné chvíle ponořena do tohoto příběhu a na malý okamžik zapomenuls na všechny strasti našeho světa a užívala si společnosti postav t tvé povídky. Takže ještě jedno hlasité děkuju.

P.S. Jsem trochu zvědává Alek vážně je? A vážně ti pomáhal s psaním povídky. On zná Twilight? A co myslíš tím soukromé? Myslíš tím to, co si myslím já?

Jsem hrozná já vím, ale přesto díky a těším se na další povídku. Máš ve mě další věrnou čtenářku

mima19974

2)  mima19974 (16.09.2010 18:16)

Kráásne...aspoň viem už niečo viac... a Mimochodom Jasona si vybrala veľmi pekného!!! a Ďakujem

1)   (16.09.2010 18:11)

Taková nádhera. Mohla jsi to udělat klidně delší, protože mi to chybí. Hrozně. A jsem neskutečně rád, že jsi tohle napsala. Netušíš jak. Bude se mi hrozně stýskat:(
Ale co ty? My by jsme měli děkovat. Za nádhernou povídku, která skončila přesně tak, jak mám rád. Nádherným happyendem Hrozně děkuju za Cam, kerá je jako moje sestra( já vím, už to s těma sestrama přeháním, ale ona jí opravdu byla) a bude mi strašně chybět. Ale vím, že si ji budu číst pořád znovu.
Takže abych to uzavřel, děkuju za krásné chvíle s Cam a Jazzem

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Zatmění