Sekce

Galerie

/gallery/VKV-p.jpg

PS: Povídka je psaná převážně nevážně =D

3. kapitola

Kamarádka? Ne, svině - jako každá jiná

Ráno zakokrhal kohout a já sebou polekaně trhla. Bohužel, k mé smůle jsem si nevzpomněla, že stále ležím rozcapená na zemi a napálila jsem to hlavou přímo do dna skříně, pod kterou jsem se dostala kdovíjak.

„Au!" zasténala jsem a mnula si rukou bouli na hlavě. Super, teď už tam mám třetí…

Doklopýtala jsem se do koupelny a při pohledu do zrcadla jsem zděšeně vykřikla. Tohle se může stát jenom tobě, Bello! Beďar a zrovna dnes!

Snažila jsem se ho vytlačit, ale vypadalo to hůř, než předtím.

„No super," povzdechla jsem si a vyčistila si zuby. Vrátila jsem se zpátky do pokoje, a opět mě do nosu udeřil ten smrad. Šla jsem po čuchu a našla jsem Charlieho 2 měsíce nošené ponožky, pod svým polštářem. Určitě se mi mstí za to projímadlo. Oblékla jsem se a seběhla dolů. Pomstu vymyslím až po cestě do školy.

Z ledničky jsem si vzala nivu a sedla si ke stolu. Až když jsem ji dojedla, zjistila jsem, že to byl obyčejný sýr, který jsem kupovala před půl rokem. Šla jsem se vyzvracet a potom si hodila stereo na rameno a vyšla vstříc novému školnímu dni.

Když už jsem byla před školou, všimla jsem si, že jsem se zapomněla přezout a na nohou mám pořád růžové plyšáčkové pantoflíky. Trošku jsem se začervenala, ale co, aspoň všichni poznají, jaký mám skvělý vkus.

Před školou na mě opět čekala Angela, všimla si mých bot, ale po tom, co se stalo včera, se neopovážila něco namítat.

„Hej, ty!" obě jsme se otočily, „Jo ty! S těma chlupatýma botama!" volal na mě školník. No bezva! Nakvašeně jsem k němu přišla.

„Četla jsi školní řád, děvenko?" vyprsknul a celou mě ohodily jeho sliny. Nechutné.

„Ne, nečetla," odpověděla jsem v klidu a otočila se k odchodu.

„Tak to prrr!" Bude mě otravovat?!

„Ha-tju-jááááááááá," vykřikla jsem a postavila se do bojové pozice. Školník vykulil oči a raději rychle prchnul.

„Jsi dobrá," pochválila mě Angela, ale v očích měla strach. Vydaly jsme se na první hodinu. Měly jsme angličtinu, bohužel jsem neseděla s Ang, ale s Jessicou. Zase bude básnit o nějakých klucích, které potkala včera v kostele. Hodila jsem starosti za hlavu a položila si hlavu na stůl. Probudila jsem se uprostřed hodiny a utřela si slinu. Podívala jsem se na Jessicu vedle sebe, ale ta si mě nevšímala. Pořád se dívala někam do třídy. Pusu měla otevřenou a z koutku jí trochu odkapávaly sliny. Podívala jsem se stejným směrem jako ona a uviděla Edwarda. Tak to ne, toho jsem si našla já!!! Nejprve mi nechce dát kartičku Pikachua a teď tohle? Jak troufalé. Zadívala jsem se na Edwarda, ale ten měl oči jenom pro Jessicu. Opřela jsem se o židli a co nejnepatrněji, jsem Jessicu skopla z té její.

Celá třída se začala chlámat smíchy, včetně mě. Úsměv mi však z tváře zmizel, jakmile Edward doběhl k Jessice a pomáhal jí vstát. V ten moment jsem viděla modře.

„Bello?!" zvolal a propaloval mě nenávistným pohledem, tím mě však nezastraší. „Co to mělo znamenat?!"

„Co jako?" pokrčila jsem rameny a sledovala jeho božské svaly na rukou, které... právě omotal kolem Jessičina pasu!!! Měla jsem co dělat, abych na oba nepoužila jeden ze svých smrtelných chvatů.

„No tak! Posaďte se! Pane, Cullene, prosím," napomenul nás učitel a já si poslušně sedla zpátky na židli.

Čekala jsem, že to samé udělá Jessica, ale ona nikde. Ohlédla jsem se a to, co jsem viděla, by mě dostalo do kolen, kdybych je neměla ještě bolavá od posledních chvil strávených s Jacobem.

Jessica seděla vzadu... vzadu a Edwardovi na klíně!

Měla jsem chuť na ně použít něco z kung-fu, ale nechtěla jsem ublížit Edwardovi. Celou dobu jsem je pozorovala. Byli jak dva sladcí bonbonci. Bylo mi na blití.

Sotva zazvonilo, Edward s Jessicou se ruku v ruce vydali na další hodinu. Šla jsem kousek za nimi a vzpomínala na Jacoba. Vzpomínala jsem na náš první polibek, naši první noc, atd. Z přemýšlení mě vytrhla až - mně moc známá - hippísačka.

„Ahoj, smraďochu!" pozdravila mě.

„Ahoj, vědmo," oplatila jsem jí.

„Ten afro kluk je můj bratr," kývla směrem k Edwardovi. Dneska měl na hlavě opravdu krásné afro. Nemohla jsem z něj spustit oči.

„Brácha? Hm... A hele, von má něco s... s tou vedle?" zeptala jsem se, i když pojem vedle byl trochu nepřesný. Jess byla kolem Edwarda obtočená jako had a jemu to očividně vůbec nevadilo.

„Jo, dneska budou u nás doma... To, no... se učit..." vypadlo z ní. Tak učit?! Vrhla jsem po nich nenávistný pohled a odkráčela na další hodinu. Cestou jsem srazila k zemi nějakou starou babu - podle uniformy zřejmě uklízečku, ale bylo mi to fuk.

Byla jsem naštvaná! Nehorázně naštvaná na toho vola. Teda bejka. Proč si vybral ji? Dyť nemá nic, co já ne... Kriticky jsem sklopila hlavu... Teda... skoro nic... Krom prsou, zadku a krásných nohou bez plyšových pantoflíčků.

Ale vždyť já jsem roztomilejší.

Šla jsem si sednout na svoje místo a koutkem oka zahlédla Mika. Už pár měsíců po mě pokukoval. Teda, to jsem si myslela, dokud nepřišel s tím, že má oční vadu - šilhá. Napadla mě sladká pomsta. Mohla bych se s ním dát dohromady. Edward by mohl žárlit a nechal by Jessicu.

Posadila jsem se vedle něj a oslnivě se usmála.

„Hey, Miku, nechceš se mnou chodit?" zeptala jsem se narovinu.

Najednou se strašně rozkašlal a celý zrudl. Bála jsem se, že se dusí, už-už jsem v hlavě vzpomínala na Heimlichův chvat, ale jeho dýchání se už postupně uklidňovalo.

„Co-Cože?" vykoktal a já protočila oči.

„Jo, chodit."

„Ehm, no já nevím, Bello." V očích, které každé koukalo jiným směrem, se zračil strach. Bál se mě.

„Miku…" zašeptala jsem a pohladila ho rukou po stehně, „nemusíš se mě bát."

Vykulil oči, vypadal při tom opravdu děsivě a sledoval mou ruku.

„No, myslím..." protahoval, „že by se to dalo nějak zařídit," mrknul na mě a obdařil mě úsměvem, přičemž mě oslepila záře světel odrážejících se od jeho rovnátek.

Byla jsem šťastná. Mohla jsem se pomstít. Po hodině jsme šli ruku v ruce na oběd.

Škola utekla rychle, přestávky jsem trávila s Mikem. Byl poměrně prima – když byl ke mně otočený zády a nemluvil. Sem tam jsme na školní chodbě potkali pár hrdliček - Edwarda s Jess… Bylo to opravdu nechutné, zamilovaně se na něj dívala a on ji svlékal pohledem. No fuj!

Když jsme kolem nich procházeli na školním parkovišti, pevně jsem se přitiskla k Mikovi, až pod tím tlakem zavrávoral… Všimla jsem si, že se na nás Edward dívá a tak jsem musela využít příležitosti.

„Bello, musíš to udělat, prostě musíš!“ Pobízela jsem se. Nakonec jsem to překonala a skočila po Mikovi. Ten si nejdřív neuvědomoval, co se děje a začal se bránit. Já mu ruce zapletla do mastných vlasů – což jsem neměla dělat. Prsty mi z nich vyklouzly a já padala…

ReeAjjinka

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

Marcelle

9)  Marcelle (04.04.2012 14:45)

tohle mě zabije

ireen

8)  ireen (04.04.2012 11:34)

Rozhodli jste změnit osud?????????????

Twilly

7)  Twilly (15.12.2011 16:27)

eMuska

6)  eMuska (25.04.2011 10:30)

Dohája syr panofle Jess Mike Kočky, vy nie ste trieda! Vy ste vysoká škola!!!

5)  BellaMcCullen (05.01.2011 18:01)

to je tk nechutný až je to pěkný! fgt!

SarkaS

4)  SarkaS (21.10.2010 10:17)

Uff tak to je moc, u nekterych scen se mi delalo fakt soufl Ale To jeji streo me vzdycky znici

Carlie

3)  Carlie (15.08.2010 22:45)

jeeej, to stereo na rameni mě opět dostalo, už ji vidím, jak rapuje... elegantní shození ze židle ... a jak byl Mike poměrně prima, když byl otočený zády a nemluvil

AliceBrandon

2)  AliceBrandon (06.05.2010 20:32)

No teda fuj! Začít si Mikem. Ta ruka na jeho stehně, ee. A kluzké vlasy, asi hodim. Bych se na Edu pěkně zvysoka, když má tak blbej vkus. Bestovní věta: Byl poměrně prima - když byl ke mně otočený zády a nemluvil. :D

1)  mikeska (25.04.2010 08:32)

jeeeee toje užasnýýýýý

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse still