Sekce

Galerie

/gallery/macicka-na-gitare.jpg

Tenhle malý nesmysl vlastně (ne)úmyslně spustila HMR. Na posledním srazu jsem od ní dostala nááádhernou knížku textů písniček od pana Suchého. Tuhle konkrétně znám už od detství, ostatně jako  90% té knížky. Moji rodiče jsou opravdu šílení a jejich šílenství pozvolna přerostlo do toho mého, což je v podstatě nepodstatné. Podstatné je, že jsem se inspirovala textem jedné, stejnojmenné. Jmenuje se Písnička pro kočku a já v ní vidím v hlavní roli Rose a Emmetta, pro tentokrát převážně nevážně a bez hudby.


(stejně tak patří veliké dík mé KočkoBetě - Cathlin)


Písnička pro kočku




Jestli se, slečno, nepletu,
my musíme se znát.
Věřte mi nebo ne,
věřte mi nebo ne,
my musíme se znát.



Byl to prostě typ, kterého byjste nejraději majzly po hlavě. Čímkoliv, hlavně, ať je to velký a hooodně těžký. Někteří by mu přiřkli přiléhavé jméno – osina v zadku. Jiní by rovnou prchali, jestli by jim, ovšem, tu možnost dal. Já takové štěstí neměla.


Možná si řeknete, že jsem se měla snažit víc. Vyzkoušet všechno. Zběsilý úprk, nařčení ze sexuálního napadení, použití jaderné zbraně, parfému Axe… čehokoliv! Ano, já vím… A věřte mi, stydím se, že jsem tak neudělala. Ten prevít – Ježíš, to je tak ponižující! se mi dostal pod kůži.


Jsem vynálezce korzetu
a lásky advokát.
Věřte mi nebo ne,
věřte mi nebo ne,
a lásky advokát.



Nedalo se hnout bez toho, aby moje podpatky neprovázel jeho dunivý krok. Zastavily ho jenom dveře od dámských záchodků. A ani ty ne tak úplně. Kdykoliv se dveře otevřely, jak jimi některá z „návštěvnic“ onoho místečka vycházela nebo, naopak, vcházela, koukal na mě pořád ten samý vytlemený obličej. JEHO obličej.


Jo, a zmiňovala jsem se o tom, jak moc je drzý? Že ne? Tak schválně, řekněte, je tohle normální?


Jednou jsem sbalila kluka. Bylo mi docela u… no bylo mi jedno, kdo to je, nebo kdo to byl. Měl skvělý vlasy a velice slušný vohoz. Jako třešinku měl supr káru a těm já teda rozumím. Prostě a jednoduše, měl ty správný předpoklady stát se mým několikadenním osobním doplňkem. Všechno by šlo hladce, kdyby… no ano, hádáte správně. To pako si mezi nás vlítlo právě v líbací scéně a dožadovalo se polibku. Trojka tedy opravdu není moje specialita!


Hodila jsem po něm svůj střevíček od Prady. Trefila jsem, nešlo ho netrefit. Má ramena jako almara. Horší bylo, že mi ho pak nechtěl dát. A ten fňukna… věřili byjste tomu, že si na něj netroufnul? Srab! Raději pláchnul a nechal mě tam s NÍM…


A vy jste kočka, která
za větví šelestu,
věřte mi nebo ne,
věřte mi nebo ne,
za větví šelestu



Bohužel, jinou možnost než nechat se odtud odvést v jeho autě jsem neměla. Byl to teréňák, hummer h2 s tuningem, a ač nerada, musím přiznat, že se k němu skvěle hodil. A co on? Celou cestu si ze mě střílel! Vtípky, předpotopní, takové, které měly plnovous už před půl stoletím. Asi hodinu po tom, co jsme uvízli v zácpě na Brooklynském mostě, jsem byla polomrtvá z jeho řečí a ohlušená z hurónského smíchu. Vlastně, smál se téměř pořád a všemu.



Mi znenadání včera
přeběhla přes cestu.
Věřte mi nebo ne,
věřte mi nebo ne,
přeběhla přes cestu.



Najednou přestal. Už se tak hrozně hlučně a hrozně trapně nechoval. Díval se pořád před sebe a jen tak se usmíval. Na setinu vteřiny byl krásný. Jako busta řeckého boha. Bylo to… zneklidňující.


Já jsem jen pouhý snílek
a probuzenej spáč
a za slavičí trylek
bych prodal i svůj pláč.



Jednu věc – i když, tohle mi koneckonců vždycky lichotilo – jsem považovala za zcela automatickou. Každej mužskej, co se kdy kolem mě točil, si zjistil všechno, co mám ráda, co poslouchám, co ráda jím, co nebo kdo mě baví. Takže mě nepřekvapilo, že věděl, kde bydlím. Zaparkoval přímo před naším barákem a opět mě jednou dostal do svízelné situace. Blbost! Dostal do ní sebe. Stočil se mým směrem a přes řadící páku se začalo jeho docela hezky vypracované tělo přibližovat. I taková nána by poznala, o co mu jde! Jenomže, i když jsem neměla v úmyslu se nechat ocucávat jako hašlerka, nedokázala jsem se vzepřít jeho vemlouvavému pohledu plného příslibů. Kdesi v hlavě mi řvaly dva hlásky. Jeden mě přemlouval, ať už konečně vystoupím, a ten druhý, že by nebylo špatný, kdybych se trochu ocumlat nechala... Kdyby se tak pitomě nešklebil a omezil vtípky na minimum, myslím, že by ta jeho široká záda možná stála za několik škrábanců od mých nehtů...



A mně to zkrátka nedá
hledím vám do očí.
Jste kočka, která hledá,
kdo si ji ochočí.



Zbývalo málo a katastrofa by byla na světě. Ale – přešťastnou ranou osudu!!! – se začal těsně před tím, než se naše rty stihly setkat, tak odporně vítězně šklebit, že si to, hošan, definitivně pos… No tedy, spojení se přerušilo a můj mozek nakopl neviditelný generátor. A jemu místo jazyku zaraženého v krku, přiletěla taková, že mu opěrka dala druhou.


Přešel to jen tak nonšalantně, s pobaveným výrazem ve tváři, což mě , přirozeně, docela namíchlo. Jak se jen opovažuje! Z hummera jsem vylítla tak rychle, jako kdyby byly slevy u Armaniho.


Tu noc se mi o něm poprvé zdálo.



Jestli se, slečno, nepletu,
my musíme se znát.
Věřte mi nebo ne,
věřte mi nebo ne,
my musíme se znát.


Svět ale evidentně nebyl pro nás dva dost veliký, takže od té doby jsem o něj doslova zakopávala. Jenomže teď to vypadalo, že sleduji já jeho. Kamkoliv jsem přišla, už tam byl. Což  bylo, popravdě, mrzutý, ale budiž, stane se. Horší bylo, že byl pokaždé s někým. Konkrétně, s takovou zrzavou piraňou, s páskem místo sukně a výstřihem, který lze "pracovně" nazývat kráter. Lezlo mi na nervy, jak se po něm sápala. Byla jako liána. Docela bez stylu, bez vkusu, prostě... Zuřila jsem a taky – ó ano, je na čase si to přiznat! Žárlila jsem jak pes! A on si celé té podívané viditelně užíval.


Žádný smutek se nekonal, nebyly ani výlevy, prosby nebo totálně nemužné klečení u mých nohou se sepnutýma rukama. On byl spokojený. Já nikoliv.



Jsem vynálezce korzetu
a lásky advokát.
Věřte mi nebo ne,
věřte mi nebo ne,
a lásky advokát.

A lásky advokát.



A jak plynul čas, zjistila jsem, že zlost je ta tam. Kolem mě byly houfy kluků, ale já se cítila osaměle. Vím, že to zní divně, ale je to tak. Chyběl mi ten jeho výtlem, protože mně už od té doby žádný nevěnoval. Chyběl mi ten jeho hřejivý pohled, který se ztratil, jakmile jsem zavřela dveře od jeho hummeru. Chybělo mi to vášnivé škádlení, které mohlo mít docela zajímavou dohru… kdyby…


Vydrželo mi to celý semestr. Poslední vysvědčení a tradá prázdniny. Šourala jsem se ke svému vozu, když jsem na parkovišti viděla scénu jako z bijáku. Zrzavá fúrie zuřivě dupala nožkami na levných nevkusných podpatcích. Vypadala jako kdyby ji posedl běs. On se svou pohlednou zadničkou ležérně opíral o svého hummera a se založenýma rukama přes hrudník znuděně sledoval její divadelní vystoupení. Počkal si až se zklidní, všichni – celá škola přihlížela – ani nepípli, pak milou krasotinku popadnul za ramena, otočil kolem vlastní osy jako káču a jemně do ní šťouchnul se slovy: „Tak tedy běž, Forreste…“


Pak, dřív než fešandu napadlo sebrat čelist z asfaltu, nastoupil a rozžhavil svoje silný přibližovalo. Skrz jeho tuning nebylo v širokém a už vůbec ne dalekém okolí slyšet vlastního slova. Bylo to sexy; kdo by tuning nemiloval, že?


Obrovská kola zastavila před mýma nohama. Okýnko měl stažený a úžasný biceps vystavoval mému pohledu.


„Tak co, Rose, ještě sis to nerozmyslela?“ Vilně na mě zakmital svým obočím a já na odpověď protočila panenky. „Teď jsem volný jak ten ptáček… tak co, přisedneš?“ dodal.


Nešlo odolat. Sexy chlap, sexy vůz – šla jsem do toho a nelituji. Emmett je můj!



Shrnutí

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

emam

30)  emam (17.08.2013 08:39)

Jj, doufám, že si tě časem stihnu i víc vychutnat;)

Twilly

29)  Twilly (16.08.2013 22:28)

jéééééééé, tys byla u mě?

emam

28)  emam (16.08.2013 22:28)

Twilly

27)  Twilly (29.06.2013 20:59)

... to jsem moc ráda

HMR

26)  HMR (29.06.2013 07:25)

jo, jak říkám, náladu si dycinky spravím u Šlitrů...

Twilly

25)  Twilly (20.04.2012 23:40)

Moc děkuju

nicolecullenhale

24)  nicolecullenhale (20.04.2012 23:31)

To bylo dokonalý!!:D

HMR

23)  HMR (07.04.2012 07:08)

Ano, Rose, Emmett je TVŮJ!!!:) :) :)
Nádhera, Twilluše, to byla nádhera, smekám, kláním se a nadšeně skanduji ANO ANO ANO
nádherné, lehké, vtipné... úžasné!!!
mnó, o tom, kdo za co může si ještě promluvíme...
služebníček...

ireen

22)  ireen (05.04.2012 23:20)

SUPER!!!!!!!!!!!!!

Twilly

21)  Twilly (05.04.2012 22:47)

Opravdu děkuju holky

Leni, to víš, vem si ten text. Typickej chlápek hustí do typický ženský. Strašně ji uhání. Velice důležitý... a ona na něj *** tak dlouho, až se nakonec zamiluje . Neměla jsem prostě na výběr, viděla jsem potřeštěného Emmetta, jako kdyby mi někdo pouštěl film přímo před očima a co se Rose týče, mám ráda její postavu. Protože Steph ji ve skutečnosti udělala hrozně křehkou a velice ženskou, ač na první pohled to není patrné. Ale na druhou stranu, proč se trochu neodvázat - nevaž se, odvaž se!

anetta

20)  anetta (05.04.2012 21:40)

Běž, Forreste, utíkej!

19)  Alex (05.04.2012 21:36)

Zajímavý pohled. Mě by tímhle přístupem Emmett neuhnal, ale Rose je Rose a mám ji ráda. Vždy stylová:)
A to s Forrestem bylo..

Lenka326

18)  Lenka326 (05.04.2012 21:30)

Twilly, asi nikdy nepochopím, protože fakt nemám básnické střevo, jak v tobě tato písnička evokovala Rose a Emmetta. A o to víc mi spadla brada, že vlastně... jo! Moc se ti to povedlo, užila jsem si tvoji skvělou hru s českými slůvky a těším se na další. Až mi zas vyrazíš dech s nečekanou písničkou, která tě bude inspirovat.

Bosorka

17)  Bosorka (05.04.2012 18:18)

Zlato, to byla naprosto úžasné! :D Tlemila jsem se celou dobu jak kůň
Věřím, že Emmettovi i tato Rose velice brzo a často setře ten jeho výtlem z obličeje ;)

Nosska

16)  Nosska (05.04.2012 16:12)

Krásný, krásný. Ale jediný, co mi běží teď hlavou je - Jak to bylo dál?
Jo, já vim, to už je jiná písnička...

15)   (05.04.2012 14:59)

slevy u Armaniho
a běž Forreste
super nabíječka,vážně úžasná

Cathlin

14)  Cathlin (05.04.2012 14:50)

Však ano, já tě z ničeho neobviňuji! Chraň bůh! Mně se to líbilo a báječně jsem se pobavila. Má to šťávu a vtip. :) :) :)

Twilly

13)  Twilly (05.04.2012 13:25)

Kačenko, já vím, Rose byla spíš rezervovaná, lehce namyšlená dáma. Tady jsem trochu popustila fantazii a udělala z ní rozmazlenou a přespříliš sebevědomou puberťačku obklopenou luxusem se sklonem brát si všechno, co je kolem. Ale až tak moc jsem se postavě Rosalie nezpronevěřila. V jádru je tato holka stejně zranitelná, jako ta od Steph a má slabost na rozchechtaný kluky s rameny jak almara

Cathlin

12)  Cathlin (05.04.2012 13:19)

A hele, co tu máme! B) Jo jo, jak říkám - tahle Rose je rozhodně mírně neobvyklá, nicméně velmi osvěžující. Nemyslím si, že by originální předloha Rose byla schopna takového stylu smýšlení a užívání slov, nicméně taková fikce mi vážně sedla do nálady. Bomba!

Twilly

11)  Twilly (05.04.2012 12:55)

nápodobně, zlato moje kočičí

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek