Sekce

Galerie

/gallery/beautiful-puma.jpg

Bella s Edwardem jsou pozváni k táboráku na uvítanou. Ne všichni jsou spojením jedné z nich a upíra nadšeni. Dojde k zákeřnému útoku, který vyústí v boj puma proti pumě a Bella bude jednou z nich.

Když sešli po schodech dolů, Bella opatrně s Edwardem jako záchrannou sítí, její rodiče už byli také připravení. Před domem narazili na Briana s Colem a Lucasem, kteří tam na ně čekali.

Edward zachytil myšlenku od pobaveného Lucase.

„To jsem si nikdy nemyslel, že budu dělat bodyguarda upírovi.“ Zřejmě už taky věděl, že jim Edward leze do hlavy, protože se na něj zašklebil.

Prošli vesnicí, až dorazili k řece. Na břehu stál starý dřevěný totem. Po celé délce na něm byly vyřezány různé symboly a shora na ně shlížela krásně propracovaná hlava pumy, totemového zvířete zdejšího kmene. Oči měla vybarvené do žluta a bylo vidět, že barva je pravidelně obnovována, protože zářily do daleka. Několik metrů od totemu hořel obrovský táborák a kolem něho ležely celé kmeny stromů, sloužící jako místo pro sezení. Sem tam přes ně byly přehozeny deky, protože ne všichni byli měniči, kterým nevadilo studené počasí a chlad od řeky.

Edward zahlédl Chada sedět ve společnosti starších indiánů, jejichž tváře byly zbrázděny vráskami, ale oči na něj upíraly s energií, která jejich věk popírala. Pomalu došli až k nim. Znal kmenová pravidla původních obyvatel Ameriky, protože se často s celou rodinou účastnil takových setkání u Quilettů. Alfa smečky ovládal měniče, ale na rozhodnutí se podílel spolu s radou starších. Bella vedle něj na dědečka zamávala, ale zůstala přitisknutá k jeho boku.

Chad vstal a odkašlal si. Rázem měl plnou pozornost všech přítomných. Kolem táboráku bylo shromážděno kolem dvaceti dospělých indiánů. Děti tu nebyly vůbec. Žen je pár. Kromě Belliny matky byli všichni přítomní měniči.

„Jsem starý a myslel jsem si, že už mě nic nepřekvapí. Ale život je plný překvapení. Jedno takové mi připravila moje milovaná vnučka. Všichni ji znáte. Bledé děvčátko tu v houfu snědých dětí nemohl nikdo přehlédnout. Když má muž syna a vnuka, na které může být hrdý, co víc si může přát. Když přišla Bella na tento svět, ukázalo se, že v mém srdci je ještě hodně místa a všechen zaplnila ona. Co na tom, že nemá kůži jako mí předci a jejich předci, její oči, odvaha a laskavé srdce z ní dělaly jednu z nás. Všichni víte, co se stalo. Vesnici napadli naši nepřátelé, démoni s rudýma očima, neznající slitování. Jen díky odkazu našich předků jsme se ubránili na první pohled bez ztrát. Až po boji jsme zjistili, že jedna z nás chybí.“

Podíval se přímo na Bellu, aby se ujistil, že se opravdu vrátila, že to nebyl jen sen a po chvíli pokračoval.

„Všichni víte, jak jsme ji měsíce hledali, ať už stopy, nebo aspoň její mrtvé tělo. Pomalu jsme ztráceli naději. A tady se ukázalo, že Bella je jednou z nás. Potomkem dlouhé řady vůdců smečky. To jí zachránilo život. Podobně jako každý mladý bojovník kmene i ona složila svou zkoušku dospělosti. Přežila a vrátila se zpátky k nám. A nepřišla sama, přivedla s sebou i svůj otisk. Když jsem se s ním seznámil, nemohl jsem uvěřit svým starým očím. Smrděl jako upír, ale jako upír nevypadal. Jeho oči nebyly rudé, ale zlaté. Hovořil se mnou jako lidská bytost a ne jako démon, za které upíry považujeme. Řekl, že mou vnučku miluje a já mu uvěřil. Pomyslel jsem si, že nejsem tak starý, abych nezměnil názor, když se dozvím něco nového. Všechny vás prosím, abyste neuzavírali svá srdce a spolu se mnou přivítali Edwarda Cullena.“

Poté přistoupil k Belle a objal ji. S Edwardem si potřásl rukou a představil mu členy rady starších.

Protože na tom závisel jeho život, Edward se nijak nerozpakoval sledovat myšlenky všech okolo. Uvědomoval si, že Bellin dědeček je výjimečný muž. Staří lidé více než jiní neměli rádi změny a těžko měnili svůj názor, podpořený letitými zkušenostmi. V hlavách těch starců viděl většinou zmatek a nedůvěru, ale i zvědavost. Když se Bella přitiskla blíž k němu, se strachem na něj pohlédla, a on ji políbil do vlasů, aby ji uklidnil, směr jejich myšlenek se zaměřil na ni. Všichni najednou mysleli na totéž. Otisk pro ně byl posvátný a pro měniče životně důležitý. Bez svého otisku by Bella zemřela steskem, vyčetl z jejich myslí. To rozhodlo, když mu povolili vstup do rezervace.

Krátce na něj kývli, ale jinak proběhlo seznámení v klidu. Spolu s Bellou si přisedli k jejímu bratrovi a otci, kteří spolu s Brianem, Colem a Lucasem kolem nich utvořili kruh. Nathan si sedl přímo za něj a z jeho myšlenek vyčetl, že má v úmyslu mu krýt záda. Jeremy byl alfou smečky, ale nechtěl nic ponechat náhodě.

Kolem táboráku se rozproudil hovor a jen občasné kradmé pohledy jejich směrem dávaly najevo, že všichni jsou si vědomi přítomnosti upíra u táboráku. Edward seděl s Bellou v náruči a navenek uvolněně si povídal s jejími rodiči. Jeho smysly však byly napnuté. Smečka byla rozdělená. Pro některé byl upír jako upír a nechtěli uznat nic jiného. Vřela v nich krev, když ho viděli s Bellou a jeho pozvání do rezervace byla pro ně urážka. Zvlášť jeden měl mysl zaplavenou jedem. Vždycky Bellu chtěl, ale zároveň jí opovrhoval, protože pro něj nebyla dost indiánka. To, že se otiskla do upíra, bral dost osobně. Edward se rozhodl ho sledovat. Posunul si Bellu na klíně a přitom jí z ruky vyrazil tácek s kouskem masa z divokého prasete, který jí před chvíli někdo přinesl. Omluvil se a současně s Nathanem, který byl nejblíže, se sehnul, aby ho zvedl. Málem se srazili hlavou, a oba se začali smát. Ještě předtím mu však stačil pošeptat.

„Ten kluk v tričku s nápisem GhostCat.“

Nathanovi bylo jasné, že Edward sleduje myšlenky měničů a tak víc nepotřeboval. Hned věděl, o koho se jedná. Gerard byl stejně starý jako on, ale proměnil se až po něm. Nikdy proti němu nic neměl, ale když se jeho mysl propojila se smečkou, jednou si nedával pozor a Nathan uviděl, co si o Belle myslí. Tenkrát se porvali, ale otec je od sebe příkazem alfy odtrhl. Víc se k tomu nevraceli a Gerard si od té doby hlídal myšlenky, když byl přeměněný. Nyní nevěděl, že od něj může čekat. Gerard se nejvíc přátelil s Markem a Dariem, proto se rozhlédl, aby se podíval, kde jsou ti dva. Nikde je neviděl, tak si oddechl. Pro jistotu se ale zeptal otce, kdo měl dnes hlídku.

„Dvojčata jsou na severní hranici a Marek s Dariem jsou na jižní. Proč se ptáš?“ Zněla odpověď.

„Jen, že je tu nevidím.“ Prohodil ledabyle Nathan.

Jeremy tomu dál nevěnoval pozornost a vrátil se k rozhovoru, který vedl s radou starších.

Večer utíkal jako voda, Belle už se začínaly zavírat oči únavou. Edward si řekl, že je pomalu čas vrátit se do domu Courtenových, aby si mohla lehnout. Lehce s ní zatřásl, a když na něj upřela ta svoje čokoládová očka, nyní uzoučké a ospalé, neodolal a políbil každé z nich.

„Už je čas spát, lásko. Klimbáš mi tu v náručí a to není moc pohodlné.“

Bella se protáhla jako kočka a usmála se na něj.

„Máš pravdu, to teplo od táboráku tak krásně uspává.“  Pak se obrátila na rodiče.

„Mami, tati, my už s Edwardem půjdeme. Jsem hrozně ospalá.“

Spolu s nimi se na pokyn Bellina otce zvedl i Brian a Nathan.

„Půjdou pro jistotu s vámi. Já tu ještě musím zůstat. Tak dobrou noc, holčičko a dobře se vyspi.“ Rozloučil se s Bellou otec společně s mamkou.

S Brianem a Nathanem za zády se Bella s Edwardem vydali na cestu. Naštěstí to nebylo daleko, tak šla Bella po svých a jen se o svého přítele zlehka opírala. Už byli na dohled jejich domu, když z lesa vyběhla postava a blížila se k nim. Bella v něm poznala jedno z dvojčat, jak jim říkali, protože je nikdo nedovedl rozeznat. Když k nim doběhl, s vyděšeným výrazem vyhrkl.

„Něco se stalo Thienovi! Já jsem jen na chvíli odběhl, přísahám! Nemůžu se nikoho dovolat, protože všichni jsou na slavnosti a kromě hlídky na severu není nikdo přeměněný. Nejdřív jsem ho hledal sám, ale nikde není ani stopa!“

Brian na Nathana krátce pohlédl a ten přikývl. Rozuměli si beze slov. Brian křikl na Thieryho, aby ho následoval a společně se rozeběhli zpátky k táboráku, aby zburcovali ostatní měniče. Bylo potřeba okamžitě zahájit pátrání.

Nathan pobídl Edwarda s Bellou, aby si pospíšili, ale ten kývl hlavou směrem k domu a sykl.

„Nejsme tu sami!“

Bellin bratr se rychle ohlédl, ale beta smečky i s Thierym byli už dávno z dohledu i doslechu. Ze stínu domu vyšla puma a za ním druhá. Pomalu je obkličovali. Nathan je okamžitě poznal. Mark a Darius, kteří měli v tuto dobu být na severu na hlídce. Z druhé strany se ozvaly kroky a ještě než osoba promluvila, věděl, čí hlas uslyší.

„Měl jsi jít taky, Nathane. Tvoje chyba!“ Pronesl nenávistně Gerard.

Pokud Nathan stále váhal uvěřit, s jakými úmysly všichni tři přišli, Edward si v jejich mysli přečetl, co mají v plánu.

„Jsou tři proti nám dvěma, cítí se silní, protože jsou v přesile. Tebe vyřadí z boje jako prvního a pak se všichni vrhnou na mě.“ Podělil se s Nathanem o to, co se dozvěděl. Teď byla nejdůležitější Bella, neodpustil by si, kdyby se jí něco stalo, třeba i omylem.

„Bello, utíkej do domu! Rychle!“ Postrčil ji ke dveřím, ale už bylo pozdě. Cesta byla uzavřena.

Belle došlo, že jsou ve vážném nebezpečí. Pokud jsou všichni měniči zaneprázdněni hledáním Thiena, bude dlouho trvat, než se otec vrátí domů. Gerard, ten zrádce, se přeměnil a spolu se svými kumpány se chystali zaútočit. Mark, který byl z nich nejstarší a největší, se vrhl na Nathana. Ten se sotva stačil přeměnit, než obě těla do sebe narazila. Náraz je odhodil daleko od Edwarda, který se snažil Bellu chránit vlastním tělem.

Té vzteky vibrovala snad každá buňka v těle. Lidé z jejího vlastního kmene! Taková zrada! Ignorovala Edwardovu snahu schovat ji za sebe a skočila přímo mezi něj a Gerarda s Dariem. Na zem dopadla už na čtyři tlapy a postavila se v obranném postoji. Zuřivě prskala a než ji stačil Edward odvolat, vrhla se přímo na Gerarda. Ten jí pil krev celé dětství. Často ji zastihl samotnou a ošklivě jí nadával.

Edward už dál Bellu sledovat nemohl, protože na něj z boku zaútočil Darius. Rozpoutal se zápas, kde byl v nevýhodě. Nechtěl vyvolat spor s celým kmenem tím, že zabije jednoho z nich, přitom by nejraději toho zrádce roztrhl. Naproti tomu Dariův úmysl byl zřejmý. Zničit ho za každou cenu. A to co nejdříve. Jejich plán byl, že útok svedou na Edwarda a obviní ho i ze smrti Belly, jakože přišla o život při boji. To, že se přeměnila, nečekali. Síly na obou stranách se vyrovnaly. Tři kočky proti dvěma kočkám a upírovi. Tlačil je čas. Kdykoliv se mohl objevit některý z měničů od řeky a byli by prozrazeni.

Bella nikdy boj netrénovala a tak ji poháněl spíš adrenalin než výcvik. Ten jí však dával nebývalou sílu a Gerarda několikrát zranila svými ostrými drápy. Blíž se k němu neodvažovala, protože podvědomě vycítila, že by proti ní mohl využít svou tělesnou výhodu. Jako samec byl v kohoutku vyšší než ona, ale zatím to vyrovnávala svou rychlostí a mrštností. Sama už měla také nějaké šrámy. Neodvážila se pustit Gerarda z očí, aby se podívala, jak jsou na tom se svými protivníky ostatní. Edward i Nathan byli zaměstnáni bojem a tak věděla, že se musí ubránit sama. A její kočka jí v tom pomůže. Byla na sebe hrdá, že se proměnila sama.

Gerard byl vzteky bez sebe. Ta malá upírská děvka se proměnila! Přitom z mysli alfy vyčetli, že to neumí ovládat a dokonce se přestává proměňovat v kočku úplně. A taky je pěkně rychlá, všechny jeho pokusy o přímý útok tělo na tělo mařila svou hbitostí. Párkrát se mu podařilo ji trefit a už krvácela z několika ran, ale stejně na tom byl i on. Musel ji zabít, a to co nejdříve. Pokud zemře, promění se zpátky na člověka a nikdo nepozná, že zemřela jeho tlapou. Svedou to na nehodu v boji. Taky můžou říct, že se ten upír za ni schovával a tak došlo k jejím zraněním. Tak byl zaujatý plánováním strategie, že si zapomněl hlídat myšlenky a do jeho mysli pronikly zuřivé výkřiky ostatních měničů, kteří byli právě proměněni a hnali se v čele se svým alfou na pomoc jeho rodině. Uvědomil si, že plán nevyšel. Mark měl za úkol Nathana po přeměně okamžitě zbavit vědomí, aby nemohl zavolat smečku. To se nepodařilo.

Frustrovaně zařval, protože věděl, že je vše ztraceno. Už mu bylo všechno jedno, aspoň zabije ji. Bellu. Skočil přímo na ni, a aby mu neunikla jako předtím, zaťal v letu drápy do její zadní nohy a přišpendlil ji pod sebou. Pod jeho vahou se zmítala, ale neměla šanci. Byl těžší a měl větší sílu.  Opět ale podcenil její mrštnost. Než si ji mohl přitáhnout blíž, aby jí prokousl hrdlo, přetočila se pod ním na záda. To by žádná rozumná kočka neudělala, protože takto by odhalila svému nepříteli nechráněné části trupu. Ale Bella mezi jejich těla dostala i své tlapy se smrtícími drápy a ty teď zaťala do do jeho břicha a zběsile drásala a drásala. Cítila, že jí dochází síly, příliš krvácela a s krví odcházela i síla. Dala do útoku všechny rezervy, a aniž by viděla, jak je na tom Gerard, který na ní ležel celou vahou, zůstala ochable ležet. Smířená s osudem čekala na smrtící úder.

Ale ten nepřišel. Z dálky uslyšela volat své jméno, ale její mysl byla zamlžená. Potom tíha z jejího těla zmizela. Když s námahou otevřela oči, uviděla Edwarda, jak u ní klečí a opatrně ji prohmatává, kde má jaká zranění. To jí připomnělo den, kdy na ni zaútočila Tanya. Proč nemůže taky jednou vyhrát ona a bez zranění!

„Belli, miláčku, vnímáš mě? Všechno bude v pořádku, ale nejdřív tě musíme ošetřit. Raději se neproměňuj, jako měnič se hojíš mnohem lépe.“

Někdo na ni položil deku a pak uslyšela hlas svého otce. Byl tu i s celou smečkou a Brian ho musel držet, aby zajaté zrádce neroztrhal vlastníma rukama. Slyšela i Nathana, jak otce uklidňuje, takže jsou oba, Edward i její bratr v pořádku.

Ano, všechno je v pořádku.“ Vyslala k Edwardovi myšlenku a tím všechno, myslela úplně všechno. Podařilo se jí proměnit, když to bylo opravdu potřeba a všichni jsou naživu. Na Gerarda a jeho kumpány nehodlala plýtvat žádnými výčitkami.

Edward vzal opatrně svou bojovnici do náruče a za provolávání jejího jména celou smečkou ji zanesl do jejího pokoje. Po cestě jí zašeptal do ucha a jeho hlas se chvěl pýchou.

„Vyhrálas! Ty moje amazonko!“

Když Bellu položil na postel, začal se věnovat jejímu nejhoršímu zranění a to byla hluboká rána na zadní noze, kde jí Gerard zaťal drápy až na kost. Naštěstí nebyla zasažena hlavní tepna. Ostatní šrámy se už začínaly hojit. Jen ta jedna rána potřebovala ovázat, aby se zastavilo krvácení. Potom si vedle Belly lehl a během chvilky se k němu přisunula tak, aby si mohla položit hlavu na jeho hrudník. Oči měla zavřené, ale její mysl jí pracovala na plné obrátky. Znovu a znovu viděl souboj s Gerardem z její perspektivy. Než zneschopnil Daria, tak to chvíli trvalo, proto u ní nebyl dost rychle. Nathan měl s Markem taky dost práce. Bella byla odkázaná jen na sebe. Znovu ji málem ztratil, pomyslel si s hrůzou.

„Edwarde, konec boje si moc nepamatuji. Co se stalo?“

„Vyřídili jsme naše protivníky skoro současně, miláčku. Zrovna když jsem se konečně Daria zbavil a běžel ti na pomoc, zranila jsi Gerarda natolik, že ještě teď není jisté, jestli to přežije. Svými drápy jsi mu roztrhla břicho a zasáhla přitom příliš mnoho orgánů. Nathan Marka taky přemohl. Tvůj otec se smečkou dorazil vzápětí. Musel jsem ho neustále ujišťovat, že jsi v pořádku. Cítí se hrozně vinný, že to nepředvídal. Přitom to byl on, kdo schválně poslal ty dva na hlídku až na sever, protože o jejich nevraživosti věděl. Ale nevěřil, že by se proti němu otevřeně postavili. Vysvětlil jsem mu, jaký měli plán. Zabili by mu dceru a syna a všechno by svedli na mě. Nakonec by tomu uvěřil. Upír je přece schopný všeho.“ Dodal smutně Edward.

K pokoji se blížily kroky. Edward podle myšlenek věděl, že se jedná o Belliny rodiče. Céleste byla vyděšená stopami násilí před domem a zlobila se na svého manžela, jak to mohl dopustit. I když přijala Jeremyho i Nathana se vším všudy, včetně odkazu jejich indiánských předků, dlouho jí trvalo, než vstřebala i ten fakt, že se proměňovali v pumy. Setkání tváří v tvář s upíry otřáslo jejím náhledem na svět. A pak to s Bellou. To už bylo na ni moc. Teď její dceru dokonce napadli právě ti měniči, o kterých její manžel vždy hovořil jako o bytostech skrz naskrz dobrých, kteří tu jsou proto, aby lidi chránili před nestvůrami. Ale kdo by chtěl zabít její holčičku, musí být sám nestvůra.

Jeremy přemýšlel, jak to Belle vysvětlí. Vždyť jí sám řekl, že za smečku ručí, že je ohlídá. A bál se chvíle, kdy bude muset své ženě oznámit, že se bude muset se svou holčičkou rozloučit. Věděl, že to nepochopí a bude to klást za vinu jemu.

Edward byl rád, že nebyl v Jeremyho kůži, protože Belliny rodiče teď budou muset čelit největší krizi svého života.

Na zaklepání odpověděl: „Dále,“ a do pokoje vešel Jeremy s Céleste. Oba dva se zarazili, když uviděli Bellu ještě v kočičí podobě, proto jim to vysvětlil.

„V této podobě se jí rána zhojí mnohem rychleji. Podívejte, některé šrámy už nejsou ani vidět, zbývá ta hluboká rána na stehně a i ta už se lepší. Nekrvácí a až si Bella odpočine, promění se zpět.“

„Ale co když jí to zase nepůjde?“ Céleste se zajíkla, když si vzpomněla na ty týdny a týdny zoufalých pokusů, kdy Bella stále zůstávala kočkou.

„Nemyslím si, že to bude problém. Sama se proměnila v kočku, když to bylo potřeba, určitě zvládne proměnit se znovu.“ Uklidňoval Bellinu matku Edward a zářivě se na ni usmál.

Jako člověk nebyla proti jeho šarmu imunní a tak bylo vidět, jak roztála a drobná vráska na čele, způsobená starostmi z posledních událostí, se jí vyhladila.

Jeremy, který pobaveně sledoval, jak jeho manželka červená při pohledu na chlapce její dcery, jen protočil oči. Na něho upíří kouzlo osobnosti nepůsobilo.

Edwardův smích byl pro Bellu ten nejkrásnější budíček a tak se opatrně protáhla, aby vyzkoušela poraněné svaly. Kromě cukání ve stehně ji skoro nic nebolelo, ale věděla, že ještě není úplně v pořádku. Přesto chtěla proměnu co nejdříve vyzkoušet, protože byla zvědavá, jestli to na povel dokáže. Teorii znala z doby, kdy to do ní hustil Nathan i otec, ale důležitější bylo, že to opravdu chtěla. Pro Edwarda.

Ten zachytil její poslední myšlenku a tak uchopil cíp prostěradla a přetáhl ho přes Bellino tělo, aby měla soukromí. Ani na chvíli nezapochyboval, že se jí to podaří.

Tenká látka se zavlnila a spod prostěradla vykoukla hlava jeho lásky. Široce se na něj usmála a na uvítanou ho políbila. Potom se celá zabalila a odcupitala do koupelny, kde už měla připravené náhradní oblečení. Edward nemohl odtrhnout pohled od její siluety, dokud nezmizela za dveřmi.

Jeremyho decentní odkašlání ho probralo z jeho transu. Když měl Edwardovu plnou pozornost, zhluboka se nadechl a řekl rozhodně.

„Myslím, že je čas promluvit si o budoucnosti.“

Céleste spolu s Bellou, která právě vyšla z koupelny oblečená do mikiny a riflí, se na něj obrátili s otázkou v očích.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

HMR

12)  HMR (30.03.2012 16:05)

Obluzovat matku i dceru... Edwarde, styď se!

11)  zouzle (29.03.2012 14:36)

úplně super jsem zvědavá jak tohle bude pokrčovat

Kamci

10)  Kamci (28.03.2012 20:45)

9)  DAlice (28.03.2012 20:40)

Marvi

8)  Marvi (28.03.2012 20:26)

Tak nejdřív se nemůže proměnit v člověka, pak zase v kočku, teď vypadá že se jí to daří jak si zamane, no mám v tom trošku guláš. :D :D :D
Ale každopádně jsem zvědavá co Edward navrhne a jak budou reagovat rodiče.

Nosska

7)  Nosska (28.03.2012 20:24)

Šikovná číča
Myslim, že příště bude docela napjatá atmosféra...

Nicole

6)  Nicole (28.03.2012 20:22)

To je dokonalé!! úžasné, naprosto super♥ prostě nemám slov

5)  Martinka (28.03.2012 20:08)

4)  Babča S. (28.03.2012 20:06)

3)  leluš (28.03.2012 18:44)

2)  Snuffy (28.03.2012 18:27)

Nádhera!!!

1)  Niki (28.03.2012 18:12)

Céleste se asi nebude líbit, že Bella odejde s Edwardem... doufám, že ten Gerard zemře.. zaslouží si to

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek