29.11.2010 [15:00], MisaBells, ze série Zúčtování s láskou, komentováno 15×, zobrazeno 3634×

Edward je doma, Bella je stále v šoku, ale když se probere, chce jedinou věc na zapomnění, od které se její upíří přítel pokouší dostat co nejdál. Zvládne Edward odolat Belliným prosbám?

Edward jel jako o život. Dokonce i upíři, co jeli s ním, svírali vyděšeně rukojeti dveří a nenápadně se modlili.

„Ještěže jsme nerozbitní,“ pokoušel se prolomit to napětí Emmett.

„Jak kdo,“ špitl Louie.

„Do svítání jsme doma, neboj, malej,“ tišil ho Emm a Stefan se neubránil smíchu.

„Edwarde, je v pořádku. Mluvil jsi se sestrou, tak se uklidni. Znervózňuješ nejen sebe, ale i nás,“ prosil ho Stefan.

„Dokud ji sám neuvidím, tak v klidu nebudu a tečka,“ zavrčel a vztekle dupl na plyn. „Proč to jede tak pomalu?“ zuřil.

„Jedeš skoro dvě stě. O co ti jde?“ nechápal Emm.

„Emmette, nedráždi ho,“ prosil Louie.

„Jsem v pohodě,“ odbyl je všechny Edward a vytlačil své prsty do volantu. Minimálně podesáté se mu vybavila ta chvíle, kdy slyšel Bellu křičet hrůzou. Charlieho vyděšený hlas a znovu Belin křik. V tu chvíli zemřel na milion způsobů. Nadával si, že ji tam nechal. Okamžitě volal Alice a sotva domluvil s ní, volal Emmettovi, aby se vrátili, že odjíždí. Pak znovu Alice. A když potom volala – někde před deseti minutami – že Bella usnula na gauči, když jí Rose hrála na klavír, ulevilo se mu. Než mu však Alice řekla o té kočce.

„Kočka?“ vyhrkl do mobilu.

„Hrozný, co? Taky to nechápu a prý jen hlava a teď je pryč. Nebyla tam prostě,“ líčila Alice.

„Bella neví nic?“ vyzvídal.

„Netuší, co to bylo za zvíře.“

„Neptala ses jí?“

„Ne. Mám ji vzbudit a zeptat se?“ řekla jízlivě Alice.

„Nemám náladu na vtipy, Alice. Za půl hodiny jsme doma.“

„Přenesu ji k tobě do pokoje. Esmé s kluky tam dala postel z hostinského pokoje.“

„Ne, počkej. Odnesu si ji pak sám. Má pohodlí? Netlačí ji nic? Kdyby jo, tak ji odnes, ale jinak počkej na mě. A nech Rose, ať jí hraje. Kdyby se náhodou vzbudila,“ instruoval Edward.

„Rozkaz, generále,“ řekla Alice a v hlase měla náznak úsměvu.

„Přeháním, já vím, ale…“

„Já to chápu, klid. Přijeď brzo, ahoj.“ Telefon ohluchl a Edward viděl konečně v dálce světla Forks.

O dvacet minut později stáli před domem.

„Páni,“ vydechl udiveně Louie. „Samé sklo!“

„Jak jinak. Milujeme světlé prostory,“ smál se Emmett a ve stejnou chvíli se z domu vyřítila Rose a skočila mu kolem krku.

„Očividně nejen světlé prostory, co?“ rýpl Stefan a jakmile se Emmett od Rose odtrhl, rozesmál se.

„Stefane, Louie, tohle je moje Rose. Rose, miláčku, tohle jsou Edwardovi přátelé a teď doufám, že i moji. Stefan a Louie. Buď na ně hodná,“ zasmál se a Rose natáhla ruku, aby je uvítala. Edward kolem nich prošel rovnou do domu.

„Ahoj, Rose,“ špitl a zkusil se usmát přes rameno na nevlastní sestru. K jeho šoku se taky usmála. Měla nové obdivovatele, tak co by nebyla milá. Zastavil se u čela pohovky a naklonil hlavu do strany. Sledoval svého anděla, přikrytého světle modrou dekou. Vlasy měla rozházené kolem hlavy a lehce pootevřené rty.

„Ahoj, broučku,“ zašeptala vedle Edwarda Esmé a políbila ho na tvář. „Zatopila jsem u tebe v pokoji. Už by tam mělo být příjemně.“

„Děkuju, mami. Hned ji tam odnesu,“ usmál se a sklonil se k Belle.

„No páni,“ užasl vedle něj Stefan. Edward se na něj otočil a cosi ho bodlo u srdce. „Je fakt krásná,“ uznal Stefan a usmál se na přítele.

„A je moje,“ řekl důrazně Edward. Stefan chvilku koukal, jako když neumí do pěti počítat, načež se začal tiše smát.

„Ale no tak, snad si nemyslíš, že bych ti ji bral. Já? Ty jsi vážně zamilovaný blázen, Edwarde.“

„Omlouvám se, jen… Fakt promiň,“ zastyděl se Edward.

„Nic se neděje.“

„Edwarde, než ji odneseš a ztratíš se na zbytek noci, neměli bychom si promluvit? Nic jí tu nechybí, neboj se o ni. Těch deset minut to ještě zvládneš, ne?“ dobíral si ho Carlisle. Edward kývl a narovnal se v zádech. Vystoupal po schodech za otcem do pracovny a zavřel za sebou dveře. „Zkoumal jsem, co jsi po mně předtím chtěl, a Emmett měl pravdu. Je to možné. Nikdy to nikoho z nás nenapadlo, protože máme jako partnerky a družky upírky, ale u tebe s Bellou je to jiné. Vy si musíte dávat pozor na hodně věcí. Tvou sílu, touhu po krvi a teď i na spermie. Jsou očividně desetkrát rychlejší než normální a agresivnější. Obávám se, že kdyby se to povedlo, těhotenství by nebylo jen tak. Bylo by to dost nebezpečné, ale taky jsem hledal na internetu a jistá legenda mluví o druhu upíra, kterému se říkalo Stregoni benefici, což jsme v podstatě my. Ve většině případů jde o bláboly, ale hodně se tu objevují výmluvy mužů na upírky, což nás vlastně taky nezajímá, ale je tu i pár žen, co tvrdilo – kdysi – že je znásilnil upír a pak porodily dítě.“

„Ježíš,“ zaúpěl Edward.

„Tak nějak.“

„Jak to s nimi skončilo?“ vyzvídal a doufal, že mu Carlisle řekne něco ve smyslu: žijí a mají další děti…

„Zemřely do jediné při porodu. Ale spíš se to týkalo indiánek než bílých žen. Ty byly většinou nevěrné, takže porodily a dítěte se zbavily, hnus.“

Edward si unaveně promnul obličej.

„Edwarde?“

„Hm?“ vydechl a praštil sebou do křesla proti Carlisleovu stolu.

„Vím, že mi do toho nic není, ale jestli to tak vážně je… Jako lékař…“

„Stalo se to, Carlisle. Miloval jsem se s Bellou. Bez modřin, bez zničeného nábytku. Je v pořádku, ale tohle mě nenapadlo. Jsem idiot. Jestli jsem jí tohle způsobil a ona kvůli mně umře…“ vrčel.

„Těhotenství se dá většinou zjistit kolem třetího týdne. Pokud by i průběh probíhal desetkrát rychleji, je možnost, že bychom to mohli zjistit po pár dnech. Kdy se to stalo?“

„No, jelikož je krátce po půlnoci, tak to bylo předevčírem,“ zasténal Edward.

„Můžeme to zkusit zítra a pak za další dva dny, jestli chceš.“

„Co ale povím Belle? Asi těžko jí budu říkat, jaký jsem debil a že jsem ji nejspíš přivedl do jiného stavu a to dítě ji zabije,“ vrčel Edward.

„To už si musíš vyřešit ty sám. Jestli chceš riskovat to, že se na těhotenství přijde pozdě…“

„Jdu ji dát spát, omluv mě. Probereme to, až to vstřebám, prosím.“ Carlisle soucitně kývl a nechal ho jít.

„Tak co?“ zastavil ho na schodech Emmett.

„Emme, později, ano?“ požádal ho a prošel kolem něj. Sehnul se v obýváku k Belle a vsunul jí jednu ruku pod kolena a druhou pod záda. Opatrně ji zvedl a přitiskl ji k sobě i s dekou. Slabě zamlaskala a přitiskla k němu tvář. Ze spaní lehce zasténala. „Ještě provokuj, lasičko,“ zaúpěl Edward a vyběhl s Bellou v náručí schody. V pokoji ji položil do vyhřáté postele. Esmé nejen, že zatopila, ale dala jí do postele elektrickou dečku. Blahořečil Alice, že kupovala takovéhle hlouposti. Teď bude Belle teplo. Zabalil ji do peřin a pak přes ni přehodil ještě jednu. Až poté si troufl lehnout vedle ní a obejmout ji. Bella se i přes vrstvu peřin zavrtěla pod jeho dotykem a zhluboka se nadechla. Ztuhl a vyčkával.

„Edwarde?“ vzdychla ochraptělým hlasem a zamžourala do tmy.

„Jsem u tebe, lásko. Spinkej…“ špitl a usmál se. Bella vytáhla ruku zpod deky a přitiskla ji Edwardovi na tvář. Lehce se jí opřel do dlaně a zavrněl blahem.

„Hm,“ zasténala a znovu zavřela oči.

„Miluju tě,“ zašeptal.

„Já tebe ne…“ vydechla z polo spánku.

„Já vím,“ zasténal a zamračil se. Připomnělo mu to, že za tohle všechno může jen a jen Damon. Tedy spíš v to doufal. Cítil, jak se s tím Bella pere a už jen to, že tu byla a měla svou dlaň na jeho tváři, znamenalo, že k němu přeci jen něco cítí. Jenže Damon byl démon se vším všudy. Jednou se dočká a ona mu to poví. Udělá pro to všechno. Ona chce být upírem. Jako je on. Být s ním věčnost. Proč by to dělala, kdyby ho nemilovala?

Přemýšlel o tom celou noc. Usmíval se, když Bella mumlala ze spaní, dusil se smíchy, když se ze snů smála, mračila a vůbec dělala různé grimasy. Tiskl se k ní, když se přitulila do jeho náruče, mlčel, když ho několikrát nechtěně praštila nebo kopla při otočce na druhý bok.

„Jak ti je?“ zašeptal, jakmile Bella otevřela oči a darovala mu jeden ze svých spokojených úsměvů.

„Skvěle,“ špitla a natáhla se, aby si ukradla jeden z jeho polibků. Oplatil jí ho a spojil jejich rty. Když mu rukou zajela pod košili, zkameněl.

„Nemáš hlad?“ vyhrkl a vymrštil se z postele.

„Snídaně mi právě utekla,“ zamručela. „Pojď zpátky,“ prosila.

„Bello, dům je plný upírů se skvělým sluchem,“ vysvětlil a Bella zrudla.

„Aha, to mi nedošlo. Tak jindy,“ kuňkla a vymotala se z přikrývek.

„Co by sis dala k jídlu?“

„Nedělej si starosti, obstarám se sama.“

„Jsi host, tak říkej jen přání a tužby. Vše je předem splněno.“

„Chci tebe,“ mrkla na něj.

„Obávám se, že dnes nejsem na jídelníčku, lásko,“ vymlouval se znovu.

„Tak mi musí stačit čaj a cereálie,“ vydechla smutně a protáhla se. Edward zasténal a zavřel pevně oči. Na tohle se nedalo koukat. Ne, když měl rozkrok z toho pohledu v jednom ohni. Jak moc chtěl skočit zpět do postele a sevřít ji v náruči a pak…

„Dej si sprchu a pak přijď dolů. Alice ti zatím připraví nějaké oblečení,“ vyhrkl a zbaběle zdrhl. Bella osaměla a nechápavě zírala do míst, kde ještě před chvílí Edward stál.

„To bylo rychlý,“ vyhrkla sama pro sebe a vešla do koupelny. Pustila vodu a podívala se na sebe do zrcadla. Měla kruhy pod očima a byla bledá jako smrt. Vybavily se jí zážitky minulé noci a otřásla se. Žaludek se jí zhoupl a nohy roztřásly, když před očima uviděla tu hlavu. Znovu se otřásla a v puse se jí začaly hromadit hnusné sliny. Krk se jí stáhl tak moc, až nemohla pomalu dýchat. Než si to stihla pořádně uvědomit, zvracela do umyvadla. Sprcha jí pomohla. Měla pocit, že z ní smyla veškerou tu včerejší špínu. Zabalila se do ručníku a vyšla z koupelny. V ložnici narazila na Edwarda, který jí zrovna dával hromádku oblečení na postel. Zůstal na ní viset pohledem a brada mu spadla o dvě poschodí níž. Sjel ji pohledem od paty ke kořínkům vlasů a zpět.

Ani nevěděla, kde se to v ní vzalo, ale jednoduše povolila ručník a ten se svezl k zemi. Edwardovy oči málem vypadly z důlků. Bella přešla po pokoji a přitiskla se ke kamennému upírovi. Vytáhla se na špičky a omotala mu ruce kolem krku. Když přitiskla své rty k jeho hrdlu, zasténal a slabě zavrčel. Slaboučce vyjekla, když ji hodil na postel a přilehl ji svým tělem. Spojil jejich rty. Přejela mu prsty po zádech a nechala ho, aby jí kolenem roztáhl nohy…

„Sakra,“ zaklel po hodině Edward, když ležel nahý vedle spící Belly. Usnula mu v náruči, opět. A přitom byl tak rozhodnutý, že se s ní nebude milovat, dokud nezjistí, jak to je s tím těhotenstvím. Jenže ona si tam nakráčela v ručníku, který pak ze sebe shodila a – nešlo tomu odolat. Zatmělo se mu v tu chvíli před očima a pak bylo už pozdě. Bude muset najít jiný způsob, jak odolat. Možná by pomohla nějaká bromová kapsle, nebo klasický kondom, no ne?

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

15)  Twilly (10.02.2011 15:33)

Kam ty na to chodíš děvče???? nápady za milión... jdu dál

13)  sakraprace (21.12.2010 09:16)

Upíři vyděšení z rychlé jízdy byli k nezaplacení a Emmettovo "Neboj, malej" mě naprosto odbouralo.
Pak rozhovor o bezpečném sexu a krásný konec..luxusní kapitola

12)  sfinga (04.12.2010 20:26)

Tak jo... kde začít... Kajícná Sfinga na scéně
Díky tomu že od tebe dostávám kapitolky v předstihu, jaksi zapomínám komentovat
Takže nebudu se v komentářích divit, ani předstírat překvapení, protože vím..., ale budu se snažit ti vynahradit můj naprosto neuvěřitelný skluz.

Ten rozhovor Carlislea s Edwardem mi připomínal rozhovor otce se synem, kterého zasvěcuje do tajů bezpečného sexu. Vlastně to nebylo směšné, ale spíš laskavé.
Ale to, že Edward vzápětí opět selže a chráněný sex se nekoná, to už úsměvné bylo.
Btw, Ugly ti vzkazuje, že ti tu kočku jen tak neodpustí.

11)  Linfe (01.12.2010 16:25)

šikovná holka ale tu kočku ti stále nezapomenu promin

8)  krista81 (29.11.2010 22:57)

Skvělý, parádní kapitolka a hodně mě pobavila.
A Edwardovi myšlenky ohledně zdrženlivosti bromová kapsle

A dostalo mě: „Co ale povím Belle? Asi těžko jí budu říkat, jaký jsem debil a že jsem ji nejspíš přivedl do jiného stavu a to dítě ji zabije,“ vrčel Edward. - to jsem vážně nemohla rofl*

Ovšem ta předchozí byla hrůzostrašná - mrtvá kočka - no brrr
Mají toho ještě hodně před sebou , doufám, že se dostanou ke šťastnému konci.......

Těším se na další

7)  Nosska (29.11.2010 22:40)

No, aspoň že ho ta ochrana napadla pozdě, ale přece
Jinak, jsem moc ráda, ge pokračuješ v psaní

6)  semiska (29.11.2010 21:56)

NO, tka si myslim, že je to vyřešené A nic se řešit nebude Skvělej konec, fakticky moc. Celkově se mi to líbilo a moc se těším na další kapitolku.

3)  Lenka326 (29.11.2010 17:21)

Konečně trochu klidu! Edward tak sladce vyšiloval . Ale asi jim nedopřeješ ten klid na dlouho, že? Mají toho dost na vyřešení - Damon v Bellině hlavě, někdo, kdo jí hází do pokoje kočičí hlavy (fuj, tohle byl opravdu ošklivý nápad, hned jsem pro jistotu zkontrolovala naši domácí smečku, že je v pořádku) a teď hrozba těhotenství. No jo, no, když jsou ty mršky spermijky rychlejší a agresivnější a Edward si nemůže pomoct, tak na ten brom nebo kondom asi bude pozdě, že???

1