Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/ttg%20(3).jpg

Opět si s Bellou hraje ošklivý osud. Tentokrát jí sáhne na Renesmee. Co se z toho vyklube? Kdo vyhraje? Bude to opět happy end?

Letěla jsem lesem jako vítr po stráni a hledala svého Edwarda. Byl neuvěřitelně rychlý.

„Edwarde!“ zavolala jsem pokaždé, když jsem měla pocit, že tu někde je.

„Edwarde, lásko, poslouchej mě,“ křičela jsem do lesa a slyšela jen svou vlastní ozvěnu. V kapse mi zazvonil telefon. Než stihl skončit první tón skladby, měla jsem ho u ucha.

„Edwarde?“ Nedívala jsem se na displej, jen jsem očima kmitala kolem sebe.

„Bello, tady Alice. Kde jsi? Je tam s tebou Nessie?“ Byla vyděšená. V místech, kde jsem mívala srdce, se cosi sevřelo.

„Není tady. Je v La Push. Hledáme Edwarda.“ Alice do telefonu vzdychla.

„Edward je v pořádku. Musíš se okamžitě vrátit. Je tady! Přišla si pro Nessie!“ Víc jsem nepotřebovala vědět. Edward byl v pořádku a mé dceři hrozilo zase nebezpečí. Nepátrala jsem po tom, kdo to je a co by se mohlo stát. Řítila jsem se zpět. Naježila jsem se s přicházejícím nebezpečím. Někdo mě sledoval. Ohnala jsem se a Jacob ve své vlčí podobě ucukl.

„Ach, promiň,“ zašeptala jsem nervózně. Vlk si mě jen prohlížel s přimhouřenýma očima. Nevěděl to. „Jacobe, musíme okamžitě zpátky. Renesmee je v nebezpečí.“ Nemusela jsem to opakovat. Vystřelil jako střela a já se hnala za ním.

„Bello.“ Slyšela jsem hlas západně od mého směru.

„Edwarde, Nessie!“ Začínala jsem propadat hysterii.

„Lásko, neboj se. Bude v pořádku.“ Připojil se ke mně v jediné vteřině. Všichni tři jsme běželi o čas. Co když to nestihneme? Co bude potom? U domu jsme zachytili její vůni.

„Šla k útesu?!“ divil se Edward. Nechápala jsem, proč by mířila tam. Leda, že by byla v takové situaci, že prostě nemyslela. Jen se snažila zachránit si kůži. Chudák. Jestli jí ublíží, roztrhám to na milion kousíčků. Bude si to přát, aby bylo na místě mrtvé. Ano, bylo to jen TO. Nevěděla jsem, kdo to je. Nezajímalo mě to do chvíle, kdy mě do nosu uhodila stopa Jane. Ztuhla jsem jen na nepatrný okamžik. Jacob se mihl mezi stromy a ve vteřině to byl člověk. Oči měl navrch hlavy. Z krku mi uniklo zavrčení. Hnala jsem se za svým andílkem. Tentokrát neměl nikdo šanci mě zastavit. Když stromy prořídly a já měla šanci vidět na konec skály, zaslechla jsem vrčení v Edwardově a Jacobově krku.

„Zabiju ji!“ vrčeli oba. Já si svůj hněv šetřila. Bez myšlení jsem neměla šanci. Potřebovala jsem svůj štít mít připravený a nenechat se zaskočit. Má vnější maska byla slabá, cítila jsem, že se nedokážu dostatečně přetvařovat. Zvládnu to! Křičela jsem na sebe. Neovládla jsem se.

„JANE!“ zařvala jsem. Nessie, která stála na kraji srázu a usedavě plakala, zvedla překvapeně hlavu a naše oči se setkaly. Jak jsem byla vděčná, že žije. Obstoupili jsme ji a vyčkávali. Riskovat život mého andílka by bylo nesmyslné. Jen ji dostat do bezpečí.

„Mami,“ zavolala vyděšená Nessie a mně to ubralo spoustu vůle zůstat stát. Bála se, byla nešťastná, přesto mi přišlo, že má radost. V očích se jí zajiskřilo, když nás uviděla. Dostat ji do bezpečí. Musí být v bezpečí.

„Nech naší dceru na pokoji. Chceš mě. Tak si mě vezmi,“ zařvala jsem na tu bestii s andělskou tváří. Ta se však ani neotočila a jen se mi vysmála.

„Omyl. Celou domu mi šlo jen o to, zabít vaši povedenou dcerku.“ Moje sebeovládání bylo pryč. Trhla jsem sebou a odrazila se, abych jí urvala hlavu a vystavila si ji v domě. Bestie, zmije, mrcha. Jak já ji toužila zabít.

„Ty mrcho!“ vyjekla jsem. Můj start se stal i cílem. Nemohla jsem se pohnout, než mi došlo, že mě svírá Edward. Chtělo se mi řvát o život. Umlátit tu malou pijavici vlastní rukou. Nedovolím, aby se jí dotkla. Překvapila mě Jacobova otázka. I když vrčel, stál v klidu a vzpřímeně.

„Proč?“ Proč?! Zopakovala jsem si v hlavě. Co to mělo být? Proč na ni neskočil? Neurval ji hlavu, nebo neroztrhal na cáry? A co Edward? To jsem tu šílela jen já?! Jane stále upírala oči na mou nebohou Renesmee.

„Ona má takové štěstí. Může kdykoli na slunce. Kdybych mohla rozhodnout před lety místo Ara, nemuseli jsme se zdržovat tímhle tím. Musela jsem si počkat, až bude starší. Až vám ještě víc přiroste k srdci.“ Víc k srdci? Mluvila lísavým medovým hlasem. Rozervat ji na milion kousíčků. Sledovala jsem každý její pohyb, každý pohyb mého andílka. Byla tak blízko okraji útesu, jen se špatně pohnout a… zavřela jsem oči a zatřásla hlavou.

„Musela jsem od ní odvést pozornost, tak jsem stvořila skupinku a chtěla na oko zabít Bellu. No prostě, abyste mysleli, že mi jde o její smrt. Doufala jsem, že Bella odejde, aby vám nedělala potíže, a tím pádem tu bude jen jeden. Bello, myslela jsem, že tě tak snadno nepřemluví, ale jak koukám, jde to snadno. Lehce se s tebou manipuluje, Edward na sebe musí být hrdý. Ale i s tím jsem si poradila. Jacobe, jestli se ještě pohneš, je mrtvá,“ zavrčela na Jakea a já si teprve teď všimla, že je o metr blíž, než původně stál.

„No, jeden z novorozených, které jsem si stvořila kvůli vám, měl úžasnou schopnost, která se mi velice hodila a tím pádem jsem to měla tak moc snadné, ale nevadí stejně je sranda, nemyslíte?“ Vyrvala bych si srdce z těla, jen abych jí zachránila. Janin plán byl perfektní. A já se jím nechala zblbnout. Stejně, jako Edward.

„Ne? Tak ne.“ Jane se zatvářila, jako malé dítě, kterému se nedostalo potlesku po provedeném výkonu.

„No budu pokračovat. Ten novorozený měl schopnost, zatemnit mi mysl, takže Alice mé plány neviděla. A Felix a Demetri se ke mně ochotně přidali, jak zjevně víte. No a ty měli plán, který jsem schvalovala. Měli zabít Bellu. Doufala jsem, že se tam Edward vydá.“ Takže proto byl Edward divný? Proto s ním celý den nebyla řeč?

„Jelikož mu to Alice řekla, díky svému vidění,“ zasmála se. Alice to taky věděla? Proč mi to ani jeden neřekl?

„ Věřila jsem, že to Belle nedá a půjde za ním, když jí to Alice zavolá. V tom případě byli rozhodnutí zabít i Edwarda. No a ještě lepší.“ Poslední slova zvolala, jako nejlepší část.

„Jacob šel s vámi. Tak skvěle mi to vyšlo. Mimochodem, děkuji, že jste mi to ulehčili. Toho novorozeného jsem si vzala s sebou, aby se to neprozradilo moc brzo. Už to má za sebou, chudáček, než jsem se vplížila do vašeho domu, Jacobe, kde jsi nechal Nessie samotnou, skončila jsem to s ním. Bohužel si mě Renesmee všimla dřív, než já jí. Divné. No a tak pláchla, jako laňka. Jenže není tak rychlá, jako její tatínek, že Edwarde. Takže děkuju. Děkuju ze srdce. No a pak Alice zjistila můj pravý plán a zavolala vám. A vy jste se sem vydali. No a teď jsme tady. Promiňte, já jen nechtěla, abyste přišli o to nejlepší.“ Vytřeštila jsem oči. Edward zavrčel a já se chystala k novému pokusu vyrvat jí cokoliv z těla.

„Mami, za vámi,“ vyjekla Nessie. Všichni tři jsme se najednou otočili a sledovali přicházejícího Demetriho s Felixem. Edward znovu zavrčel. Jen tiše, takže jsem to slyšela snad jen já.

„Ale nebojte, ti vám neublíží, zatím ne.“ Šklebila se Jane. Nemohla jsem se dočkat své šance. Nessie se pohnula a já napjala, když klopýtla o vlastní nohu. Teď ne, Renesmee. Teď není čas být nemotorná! Proč musela mít levé nohy po mně?!

„Tak, nejlepší část mého plánu začíná!“ vyjekla a vytáhla ve stejném okamžiku zpod pláště nůž. Zavrčela jsem jak hladová šelma, ale křik mi uvízl v hrdle. Žádná rychlá smrt. Bude trpět za to, že vztáhla ruku na moje dítě… Zalapala jsem po dechu, když se čepel nože mihla vzduchem. Nůž spadl na zem, ale Jane se smála. Edward se vedle mě napjal. Viděla jsem Nessin pohled. Dívala se na Jane a na nůž, který ležel na zemi. Proboha to ne! Nadechovala jsem se, ale Edward to věděl dřív.

„Ne. Nedělej to Nessie!“ Měla jsem pravdu. Nessie sáhla po noži a napadla Jane. Byla to pitomost! Křičela jsem uvnitř. Konečně jsem se pohnula, ale bylo pozdě. Renesmee přepadla přes okraj. Zachytila se, jenže ta pijavice jí stoupla na ruce. Vrčela jsem, jak smyslů zbavená a konečně jsem po ní mohla skočit. Zabiju ji. Letěla dolů, jako kámen. Připravila jsem se na křik, ale nic se neozývalo, jen Jakob se vrhl přes hranu útesu.

„Zachraň ji,“vyjekla jsem na Jacoba a v tu chvíli se můj štít roztáhl, aby se omotal, kolem Edwarda.

„Ty bestie!“ zařval Edward a v mžiku jí rval hlavu od těla. Demetri s Felixem se vrhli ke mně.

„Bello!“ křikl Edward a já se musela začít bránit. Držet štít nad svým manželem a uhýbat útoku dvou upírů bylo dost zlý. Vybavily se mi vzpomínky. Nesmím prohrát. A když, tak ať Edward přežije. Povedlo se mi překvapit Demetriho. Trhnutím jsem jej připravila o levou ruku. Zařval bolestí. Jacob se objevil z ničeho nic. Zaútočil zuřivě na Felixe a já sice měla o jednoho upíra méně, ale o další cíl mého štítu více. Když se Edward vypořádal s Jane, přeskočil mě a vrhl se na Demetriho. Rozhlédla jsem se. Kde je? Kde mám svoje srdce? Ležela ve stínu a měla oči zavřené. Přísahám bohu, že jestli nežije, vzkřísím tu pijavici a znovu ji zabiju. Pohnula se a s ní i cosi ve mně. V okamžiku jsem byla u ní a za vteřinu stál vedle mě Edward s Jacobem. Už byl zase člověk. Edward ji vzal do náruče a odnesli jsme ji domů.

„Carlisle, přijeď okamžitě. Nessie.“ Nemusela jsem říkat víc, už to věděl od Alice a byl na cestě k nám. Zachrání ji. Věděla jsem to. Jinak by ho Alice neposlala. Moje dceruška byla podchlazená, potlučená a na ruce měla obrovskou řeznou ránu. Nad lesem se vznášel černý kouř.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

Karolka

7)  Karolka (05.01.2011 19:01)

Ty vole! Ty vole! Ty vole!
Hele, já při čtení normálně koktala a to jsem četla jen v duchu!!!
Mám podezřením, že coby matka bych asi klidně roztrhala Edwarda (stejně by se pak slepil, že?) a na Jane se vrhla hned, dokud byla trochu dál od Nessie. Grrrrrrrrrrrrr!!!
Aspoň, že byl táborák!
Teď ještě, jestli se poloupírky dobře hojí.

Carlie

6)  Carlie (05.01.2011 18:25)

Super zápletka a mnoho silných momentů, některé s dovolením vypíchnu:
"Můj start se stal i cílem. Nemohla jsem se pohnout, než mi došlo, že mě svírá Edward."
"Ne? Tak ne.“ Jane se zatvářila, jako malé dítě, kterému se nedostalo potlesku po provedeném výkonu.
Drs... letím dál

Lipi4

5)  Lipi4 (02.01.2011 03:26)

Zlato , tak tady mi budeš muset dovyprávěť malou část , kterou si nijak nenapsala , zvlášť když mi to vůbec nepasujena minulou kapitolku . . .. Další věc je ta, že ten útes bude celekm peklo to natočit , už vidím jak nám trvá jen jeden den jen to jak Nessie padá (z důvodu bezpečnosti).... Další oříšek co jsi si na mě vymyslela je trhání ruky , což bude oříšek,kterej budu muset nějak vymyslet , když nebudeme mít k ruce animaci a člověka, kterej s tím umí .... Další věc,která se bude muset nějak se cvičit jsou boje (takže to vidím nato,že dofocení musíš mít scénář hotov, abych se mohla s jednotlivci dohodnout na takovejch jakoby zkušebních výkendech, co se týče choreografií (boje) a přitom si samo sebou vyzkoušíme i to jak se jim to hraje a ělaly by se úpravy textu na hubu ... Holka nechci to řikat, ale přivravila jsi mipořádnou hromadu práce (na co jsemse to ukecala ) .. . ..A nesmím zapomínat na třešničku na dortu a to je vlčí podoba Jacoba (píšeš ho tu všude blbě,jak jsem si všimla,ale to je jen kosmetická úprava ) . . prozradíš mi,kde seženeme psa jemu podobnýho (na naší Nessie nemysli , i když je to úplnej Jacob ) a když ne psa tak animátora atd.? klid jdusi přečístto jakjsi to přepsala do scénáře možná se uklidním momentálěn jsemzralá do Bohnic:D

4)   (23.09.2010 17:43)

Pitomá Jane Úžasná Míša Počkat, chyba... Úžasná Míša

No nic, ještě že mám dobrou náladu, jinak bych z útesu musela skákat já

Linfe

3)  Linfe (21.09.2010 19:22)

Téda to byl nervák to ti povím. To se dělá?

sfinga

2)  sfinga (05.06.2010 19:42)

Broučku, přečetla jsem si všechny tvoje komentáře u mé povídky. Rozesmála jsi mě, jsi moc vtipná. Díky, díky, díky. Ani si tvou chválu nezasloužím.

sfinga

1)  sfinga (05.06.2010 19:06)

Když jsem poprvé četla tvoje povídky, nemohla jsem ti nechat komentář, protože jsem doma připojení na net neměla (připojovala jsem se přes mobil).
Teď splácím svůj dluh. :)
Díl od dílu čtu s větší radostí. Tleskám

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse still