Sekce

Galerie

/gallery/Tygr naděje.jpg

Miley se zase rozčílila a její upíří část šílí, jenže ta lidská je silnější. Charlie se hroutí a Miley ho potkává při lovu. Zabije ho?

Cupitala jsem za tátou dovnitř vilky, ve které jsem se poznala s Kájou. Otevřel dveře a hodlal mě pustit první, jenže já mu dala přednost. Vystoupala jsem schody, byla tam celá rodina.

„Našel jsi j-“ zarazil se uprostřed věty Kája a díval se na mě nevěřícnýma očima, přesně takhle se na mě díval i Edward. „Miley?“

„Ahoj,“ špitla jsem tiše. Všichni mě sledovali od hlavy k patě. Bylo mi to nepříjemné. A to jsem byla upír.

„Jak?“ zašeptala má matka. Její oči teď byly plné zármutku.

„Jeremy,“ řekl zhnuseně táta a já po něm hodila obviňující pohled. Nic na to neřekl a když si zbytek jeho rodiny zhnuseně odfrkl, dostala jsem vztek.

„Není špatný, udělal něco, na co ty bys byl moc slabý,“ řekla jsem mu se vztekem ve hlase. Jeho oči začali plát vztekem jako ty moje. Měla jsem na mysli mojí nebo matčinu proměnu. Ale já vlastně nemyslela, jen jsem měla vztek. Jeremy totiž říkal, že nedokázal matku proměnit a nechal ji těhotnou, samotnou v lese.

„Chtěl jsem pro ní to nejlepší,“ zamračil se táta, „stejně jako pro tebe!“

„Ale to ne-“ chtěla jsem pokračovat, ale přerušila mě mamka (To zní divně?).

„Vy dva se přestanete hned hádat, hádáte se o tom, co bylo! Nedává to žádný smysl. Pokud jde o mou proměnu, Miley, neobviňuj svého otce, dělal pro mě to nejlepší.“ Jak se ho může zastávat?! Vždyť je to naprostý idiot.

„To nebyla láska, to byla blbost,“ řekla jsem zlostně. Měla jsem vztek a v krku mě spaloval žár. Chtěla jsem se napít krve, vybít půlku vesnice, jen abych se napila své touhy po rudé tekutině.

„Miley, ty jsi to neviděla, nemůžeš říct, jestli to konal s velké lásky, nebo zasmušilé hlouposti,“ řekl Kája, neříkal to naštvaně, vlastně jeho hlas byl… bezbarvý? Ano! To je to správné slovo.

„Proč si mě sem vlastně přivedl?“ zeptala jsem se zlostně a podívala se na Edwarda… ANO! Budu mu říkat jen Edward, může si za to sám!

„Protože jsi moje dcera,“ odpověděl klidně.

„Kdyby ses tak ke mně choval, možná bych ti uvěřila!“ Měla jsem na něj vztek. Nic jsem nevěděla a všechny mé pocity byli… byli  silnější. Vše jsem prožívala hůře, než kdy jindy. Ale nebyli to jen moje pocity, byli to pocity všech v místnosti. Strach, zlost a láska, to všechno tu bylo ve vzduchu, ale já to cítila mnohem silněji.

„Já se snažil, nedala si mi šanci!“

„Já ti nedala šanci? Aha, takže jsem utekla z domovu zbytečně, opustila jsem svojí nejlepší kamarádku, plahočila se pět dní v autě s liškou a zavrhla člověka, který se místo vás dvou o mě staral už od narození! Fajn, nedala jsem ti šanci a už ti jí nikdy nedám!“ křikla jsem na něj vztekle. Zůstal na mě zírat s pootevřenou pusou, stejně jako zbytek JEHO rodiny. Nevěděla jsem, co jsem řekla tak hrozného, aby na mě takhle zírali. „Tady už nebudu!“

Otočila jsem se na patě a během chvilky jsem byla před barákem. Nevěděla jsem kam jít.

Najednou se mezi stromy mihlo něco bílého, bylo to neuvěřitelně rychlé, že jsem nestačila postřehnout, co to bylo. Najednou se z lesa vynořila bílá tygřice. Měla úchvatný a ušlechtilý krok a tlapy pokládala opatrně na štěrkovou cestu. Její oči měly zvláštní jiskru, která ukazovala její elegantnost.

„Bells?“ zašeptala jsem ohromeně, čímž jsem jí zmátla. Nepoznává mě, páchnu jako… jako upír, pomyslela jsem si vztekle. Jenže ona se rozeběhla zpět do lesa.

„Miley, je tu ještě jedna věc, co jsem zapomněla říct,“ ozval se za mnou hlas mamky. Zmateně jsem se otočila a nadzvedla obočí. „Bella, totiž Eleanor, je měnič… jako Natasha.“

Dolní čelist mi spadla až na zem.

„To není možné, vždyť já se o ní starám už od narození, to přece není možné,“  nesouhlasila jsem s ní.

„Ehm, někteří měniči potřebují v lidské podobě upíra, aby se gen aktivoval, jenže u Eleonor to bylo naopak,“ vysvětlila mi mamka a ozvalo se zarachocení větviček.

„Ahoj, Miley,“ usmála se na mě dívka s blond vlasy.

„Ahoj,“ odpověděla jsem jí zmateně.

„Promiň, že jsem ti to neřekla, hned po proměně v člověka, ale bylo to trochu zmatené.“

„Jasně, zmatené,“ zopakovala jsem po ní. „Držím se svého plánu! Odcházím, jdu si ulovit nějakého mafiána!“

Eleonor a mamka se na mě naštvaně podívaly.

„To přece nemyslíš vážně, někomu ublížíš,“ řekla Eleonor. „Taková si nikdy nebyla, tak proč teď?“

„Protože jsem upír, živit se krví je mi přirozené a já budu raději zabíjet nechutné lidi, než nevinná zvířata!“

„Ale to nemůžeš, vždyť někomu ublížíš, ty lidi mají rodiny,“ řekla smutně mamka.

„Můžu, nikdo mi to nezakázal. A já měla taky rodinu, jenže teď k nim nemůžu, protože jsem zrůda! Chci žít jen pro krev a je mi jedno, co si o mě myslíte!“ rozkřikla jsem se.

 

Rozeběhla jsem se do lesa, přímo do města. V tmavé uličkou mezi kadeřnictvím a obchodem s návnadami seděl muž. Seděl vedle popelnice naplněnou vlasy a tub různých vlasových přípravků. Někoho mi připomínal, ale neřešila jsem to. Skočila jsem přímo před něj. V ruce měl flašku s pivem, ale nevypadal opile. Jeho černé vlasy byli pocuchané a oblečení potrhané. Na oblečení měl krev a měl ho potrhané. Pod okem měl velký monokl a z nosu mu tekla krev. Zvedl tvář ke mně a jeho oči mírně zazářili. Měl rozseknutý horní ret, měl tam moc krve.

„Isabello,“ zašeptal a já ho poznala. Byl to děda Charlie, ale vypadal smutný. „Mám halucinace.“

„Co se ti to stalo?“  zeptala jsem se ho zlostně a sebrala mu flašku od piva. Hodila jsem jí o zeď a ona se roztříštila na drobné střípky. Musela jsem se nějak rozptýlit. Má na sobě tolik krve. Chytila jsem se kontejneru a pevně ho stiskla. Kov zapraskal a potom povolil.

„Ztratil jsem dceru a vnučku, jsem příšerný otec a dědeček,“ zamumlal smutně a po tváři mu stekla slza. Taky bych brečela, kdybych mohla. Pustila jsem kontejner a došla k němu. Tohle zvládneš, nezabiješ vlastního dědečka, pomyslela jsem si sebevědomě a vzala si ho kolem ramen.

„Máš auto?“ zeptala jsem se ho a on ochotně vytáhl klíčky od policejního auta.

Fajn, cesta do Forks začíná.

____________________________________________________________________________

V příští kapitole Miley pozná Charlieho manželku, ale i smečku. A také pohledného a odtažitého Gabriela. Ve shrnutí naleznete další postavy s povídky Tiger Fotrune.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

1)  Betynka (26.04.2012 21:30)

No todle. Nabírá to nové obrátky. Super kapča. Těším se na další.

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek