Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/srdce%20z%20ledu.jpg

Co bylo dál?

Probudila jsem se trhnutím a za příšerného křiku. Vteřinku mi trvalo, než jsem si uvědomila, že ten řev je z mého hrdla. Seděla jsem a zřetelně cítila, jak mi ledové krůpěje potu stékají po zádech. Dýchala jsem povrchně a velmi zrychleně.

Dveře se rozrazily a v nich stál Edward.

Beth?“ Rozhlížel se jako by čekal nějakého útočníka. Napodobila jsem ho, i když jsem si byla jistá, že to co mě vyděsilo, zůstalo v mé hlavě. Skryté. Sedl si ke mně a svoje ruce mi položil na ramena.

Dýchej, pomalu. Dívej se do mých očí. Nádech, výdech. Nikdo tu není. Nic se ti nestane.“ Opakovala jsem to po něm. Nic se mi nestane. Nikdo tu není.

Dokonce se mi podařilo i malinko uvolnit. Když viděl, že už se ovládám, pustil moje ramena a sedl si vedle mě.

Co se ti zdálo?“

Co mu mám říct? Nepamatuju si to. Kromě vzpomínky na oranžovou zástěru. Zavrtěla jsem hlavou.

Nepovíš mi to?“ zněl zklamaně.

Nemůžu. Nepamatuju si to.“ vysvětlovala jsem honem, aby si nemyslel, že mu to nechci říct.

Zatvářil se chápavě. „Rozumím.“ Jemně mě pohladil po ruce. Pak, jakmile si uvědomil, jak to gesto bylo osobní, svou ruku poplašeně stáhl.

Omlouvám se... Chceš přinést něco k jídlu? Když jsi spala, Carlisle tě odpojil od umělé výživy. Esmé ti už udělala nějakou polévku.“ Vyčkávavě se na mě podíval.

Polévka. V žaludku mi zaškrundalo a hlasitě zakručelo. Edward se na mě usmál.

To beru jako ano.“

S úsměvem se zvedl a chtěl pro ni dojít, když se ve dveřích objevila drobná žena s dlouhými vlasy barvy medu. Nesměle se usmívala.

Ťuky ťuk.“ Náhle jsem ji neviděla, celý pokoj mi zmizel před očima...

 

Ťuky ťuk, marode,“ šeptal hlas a já viděla dveře. Ten pokoj mi byl neuvěřitelně povědomý. Ve škvírce dveří se objevila ruka, která svírala natrhané kvítí a malou taštičku. „Jdu v míru,“ smál se. Zase ten kluk. Ten blondýn s milými dolíčky ve tváři. Cítila jsem, že se usmívám a je mi líp.

Nemáš hlad? Nechceš polštář? Jak ti je?“ vyzvídal a posadil se ke mně na postel. Vzal mou ruku do své a čekal.

Ou, ty asi toho moc nenamluvíš, když tě bolí v krku, viď,“ zesmutněl.

Ten obraz mi zmizel, ale objevil se nový. Možná jen o pár dní mladší, než tenhle. Byla jsem v zahradě. Bylo léto, ale stále jsem věděla, že bych tam být neměla. Ne s touhle nemocí. Ten blondýn tam nebyl. Seděla vedle mě žena. Krásná a usměvavá s neuvěřitelně upřímnýma očima. Neustále se otáčela přes rameno.

Kdyby nás tu nachytal táta, tak máme průšvih,“ smála se. Maminka? Moje? „Dáš si ještě sušenku? Chceš víc kakaa?“ vyzvídala. „Měla bys jíst, abys byla silná.“ Cítila jsem to teplo kolem mě a nejen díky tomu slunci, ale byla jsem doma. S mámou…

 

Beth. Beth!“ třásl se mnou a mě bylo líto, že mě nenechal, kde jsem byla. Bylo tam tak krásně a nic mi nechybělo. Bylo to bezpečí. Domov.

Pusť mě. Nic mi není.“ Okamžitě mě poslechl.

Tohle je Esmé, moje matka, má pro tebe tu polévku,“ drmolil.

Žena ke mně přistoupila a opatrně mi na nohy položila tác nejenom s polévkou, ale navrch s nějakým sucharem.

Zkus to jíst pomalu, abychom zjistili, jestli ti nebude špatně. Manžel se vrátí večer, musel do práce.“

Zatímco na mě mluvila, sledovala jsem lžíci u misky. Dokážu ji vůbec zvednout? Trefím se s ní do úst nebo to všechno beznadějně vybryndám kolem? Sevřela jsem svou zavázanou a potlučenou ruku v pěst.

Co se děje? Nelíbí se ti? Nevoní...“ Tady už jsem ji musela utnout.

Já nevím jestli dokážu... nevím jak...“

Pomůžu ti.“ Nečekal na odpověď a už bral lžíci do ruky a nabíral první sousto.

Zvládneš to, uvidíš,“ řekl, když jsem se pochybovačně podívala na ten příbor v jeho ruce. Nakonec jsem otevřela ústa...

 

Spořádala jsem celou misku a dva suchary a byla jsem úplně odrovnaná. Opřela jsem se do polštáře a zavřela oči.

 

 

Byla jsem u Cullenových týden a zatím jsem viděla jenom Edwarda a Esmé s Carlislem. Ostatní byli někde v zahraničí u příbuzných a měli by se vrátit tento týden. Dneska mi dovolili konečně vstát z postele. Byla jsem malátná a končetiny mě brněly, když jsem si poprvé stoupla na nohy, tak jsem šupem zapadla zpátky mezi polštáře.

Nechceš pomoct?“ dobíral si mě Edward, který se mnou trávil většinu volného času. Nechápala jsem, že není ve škole. Zatím jsem se ho na to ještě nestihla zeptat. Pořád něco vymýšlel.

Hmf.“ Zahuhňala jsem, protože mi přitiskl na obličej polštář. Bránila jsem se, co mi síly stačily, ale on byl o moc silnější. Zvolila jsem jinou taktiku. Paže jsem nechala ochabnout a přestala se hýbat.

Polštář mi zmizel z obličeje neuvěřitelnou rychlostí. Ležela jsem a ani nedutala.

Beth?“ Zatřásl mi s rameny. Dalo mi obrovskou práci se nesmát.

Dveře do pokoje se rozletěly a dovnitř vpadl Carlisle.

Ona se nehýbá... Ne, přece slyšíš její srdce. Nemyslím si, že bych moc přitlačil.“

O čem to mluví? Hlavně, jak by mohl slyšet moje srdce? A to nejpalčivější - vždyť se ho otec na nic neptal. Smích mě rázem přešel. Co se to tady děje? Nedbajíc, že jsem hrála mrtvou, jsem se pod ním vzepřela na rukou.

Co se to tady děje?“ Oba na mě koukali, jako by mě nikdy neviděli.

Ty jsi to hrála?!“ zakřičeli na mě oba naráz. Edward ale nepopiratelně víc. Carlisle se slovy, že tu tedy nemá žádnou práci, si mě změřil velmi naštvaným pohledem a odešel kamsi pryč. Zůstala jsem já a naštvaný Edward.

Odbíháš od tématu.“ obvinila jsem ho.

Víš, jak jsem se lekl i... i přes to, že jsem slyšel...“

Ty jsi na mě zavrčel!“ Jak je tohle možné? Lidé přece nevrčí.

A najednou jsem byla sama. Ten pocit, který to ve mně vyvolalo, mi před oči vsunul podivné obrázky.

 

Přijdu později, mami,“ křikla jsem přes rameno a vyběhla z domu. Skoro jsem běžela. Nemohla jsem se dočkat. Protáhla jsem se dírou v plotě. Zkratka. Věděla jsem, že jdu dobře. Vždycky jsem tudy chodila. Zadním vchodem. Jenže dnes byly dveře otevřené. Na tohle roční období divné. Uvnitř se svítilo. Lehce jsem strčila do dveří. Otevřely se bez jediného zavrzání. Ruka mi vystřelila k puse. Co to je? Jako kdyby někdo rozstříkal po celé chodbě červenou barvu. Bože! Stál tam. Byl tam cizí chlap. V ruce držel štětku… ne, omyl. Nůž? Kuchyňský! Kapala z něj krev! Zhoupl se mi žaludek. Na zemi ležela ta paní s oranžovou zástěrou! Mrtvá. Nahoře na schodišti se krčil můj blondýn. Ach ne! Střelila jsem pohledem k němu a zpět na toho muže, co najednou zvedl druhou ruku.

Uteč…“ křikl na mě a ve výstřelu zaniklo jméno. Chlap se otočil. Moje nohy vrostly do země. Ty oči! Zelené, brčálově jedovaté! Tohle jsem znala. Už jsem to jednou viděla! Ten chlap šel ke mně. Ohromená děsem a šokem jsem se nedokázala pohnout…

 

Stála jsem pořád na stejném místě, když jsem znovu začala vnímat svoje okolí. Bože, možná jsem blázen. Určitě jsem zešílela. Ještě jsem Edwarda obvinila z tolika absurdních věcí a já... Vlastně ani nevím, jestli se to stalo. Proboha. Chytila jsem se za hlavu a sedla si do křesla. Musím za Carlislem. Hned. Vystřelila jsem a málem znovu upadla. Moje stabilita nebyla zrovna v nejlepším stavu. Došla jsem před jeho pracovnu a chtěla zaklepat, když se dveře prudce otevřely. Edward se na mě mračil.

Omlouvám se.“ kuňkla jsem a doufala, že to bylo dost nahlas, aby to slyšel. Ustoupil mi ze dveří a nechal mě projít k jeho otci.

Co se děje, Beth? Bolí tě něco?“

Já nevím, musím se vám k něčemu přiznat.“ Oba na mě se zájmem hleděli a čekali.

Sedni si.“ řekl Edward a přistrčil mi židli.

Poslechla jsem ho a s povzdechnutím se uvelebila. Možná posledních pár minut na svobodě, než mě nechají vsadit do blázince.

Nezvedla jsem k nim oči, když moje ústa spustila tu sprchu slov. Chrlila jsem je ze sebe v obavě, že mě zastaví nebo já ztratím odvahu. Vypověděla jsem jim všechno o podivných snech, o ztrácení pozornosti a v neposlední řadě o tom, že se mi to nestává jenom v noci, když spím, ale i přes den za plného vědomí. V místnosti bylo hrobové ticho. Dlouho. O moc víc, než jsem byla ochotná a hlavně schopná snášet. Plaše jsem se podívala na doktora přes řasy, jako bych se bála, že by snad plný pohled odhalil víc. On vážně pokýval hlavou. Přešel ke knihovně a vytáhl nějakou knihu, našel stránku a tam ji otevřel, aby mi ji pak položil do rukou. Postraumatický stres. Ztráta paměti a snaha mozku o restart. Byl to způsob, jakým si moje tělo snažilo vzpomenout.

Nejsem blázen?“

Oba zavrtěli hlavou.

Myslím, že bys ses měla pokusit si to zapisovat. Třeba se nám povede o tobě něco zjistit.“

Přikývla jsem, i když jsem si nedovedla představit, jak budu ty hrůzy zapisovat. Roztřásly se mi ruce.

Pomůžu ti, jestli o to budeš stát,“ řekl tiše Edward. Pohladil mě po ruce. Přesto, jak byla studená, ten pocit mě zahřál a přinesl vzpomínku...

 

Miluju tě,“ zašeptal blondýn. Věděla jsem to. Jenže… Jeho ruka svírala tu mou. Byl neuvěřitelně milý. Ale nebyl tím pravým. Vyrůstali jsme spolu, hráli si spolu. Bylo mi s ním skvěle.

Mám tě ráda,“ vzdychla jsem. Tohle mu stačit nemůže. Komu ano?

Beru,“ zasmál se a lehce mě políbil. „Nepotřebuju nehynoucí lásku hned. Jednou přijde, jen mi dej šanci, abych ti pomohl ji najít.“ Kývla jsem. Proč ne? Proč neumlčet dotěrné průpovídky o mé domnělé orientaci? Proč nebýt s ním? Je milý a hodný a mám ho ráda. Potřebujeme se. Potřebovali jsme se, opravilo mě moje podvědomí. Měli jsme malé tajemství. Jen naše. Sevřel mou dlaň ve své a palcem mi na ni kreslil uklidňující kolečka. Opět se naklonil, aby mě políbil. Nebylo to nepříjemné, jen to nebylo láskyplné…

 

Dech se mi vracel do klidu jenom pomalu, a to i přesto, že tahle vzpomínka byla klidná a plná tepla. Zapsali jsme to společně, já předříkávala a on psal. Vlastně bylo příjemné prožít to ještě jednou. Ale ne všechny vzpomínky tlačící se zpět jsou tak příjemné a já se děsila okamžiku, kdy přijde nějaká děsivá.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

ODCULTI

15)  ODCULTI (08.10.2011 07:40)

hezke

kytka

14)  kytka (12.09.2011 17:52)

No, co z toho vyleze? Jsem fakt zvědavá. Super.

13)   (04.10.2010 20:10)

Ami, úžasná povídka. Nejsem a zároveň jsem ráda, že jsem si nevšimla téhle kapitoly, ale až teď. No nic, tak jdu na další :) :) :)

Hanetka

12)  Hanetka (03.10.2010 21:37)

Já jsem tu nenechala komentář? To jsem ale jelito! Napravuju a sháním se po pokračování, protože vím, že už je v administraci!
Jsem zvědavá na tři věci:
1. Co se vlastně stalo Belle, že ztratila paměť,
2. Kdy a jak přijde na to, co jsou Cullenovi zač,
3. A kdo je sakra ten blondýn?

MisaBells

11)  MisaBells (03.10.2010 19:46)

Amishko hezky jsi to řekla

Amisha

10)  Amisha (30.09.2010 14:36)

Děkujeme všem za komentíky. Jsme rády, že příběh prožíváte s námi

krista81

9)  krista81 (29.09.2010 23:39)

Moc dobře napsané, pořád tak trochu hororové a tak trochu se v tom motám, ale napsané parádně.
Těším se na další.

8)  belko (29.09.2010 15:27)

je to ponuře krásné, až z toho běhá mráz po těle!
Je to temně zamotané a já se moc těším na další!!!

Bye

7)  Bye (29.09.2010 00:13)

Já se taky děsím okamžiku, kdy přijde nějaká děsivá. Vlastně, ony ty děsivé už přicházejí!
Máte to opravdu parádně promyšlený. Vím, že mi říkáte jenom to co je opravdu nutný a ostatní si necháváte pro sebe tak dlouho, jak je možný. Ale ty vzpomínky jsou fakt přesně načasovaný i mířený!!!
Já chci víc!

gucci

6)  gucci (28.09.2010 23:17)

.... ....... ..... ....asi tak...

Karolka

5)  Karolka (28.09.2010 22:57)

Tedy dámy! Jsem naprosto nadšená, konsternovaná a bez dechu. Nejen, že je to naprosto úžasně napsané (oba party), je to i tajemné a temné. Tleskám a klaním se!

4)  Leni (28.09.2010 22:49)

Jako detektivka.

SarkaS

3)  SarkaS (28.09.2010 20:35)

Panečku to je napínavé. JSem úplně mimo, ale ohromně se mi to líbí! Už se nemůžu dočkat dalšího dílu

sakraprace

2)  sakraprace (28.09.2010 20:32)

Ahoj Amisho, tak jsem se do toho dala, ale hned první díl mě tak napnul, že jsem nebyla schopna napsat komentář, ale musela jsem hned na další a další kapitolku.
Je to strhující, napínavé, neskutečně čtivé a okmžitě po přečtení potřebuji další díl

sfinga

1)  sfinga (28.09.2010 19:39)

Co je s ní? Zažila něco zlého? Kdo je ten blondýn? A proč nedokázala jeho lásku opětovat? A jak zareaguje, až se dozví, kým jsou Cullenovi?
Moc otázek, že jo? Tak na ně koukejte co nejdřív odpovědět, holky moje milovaný.
Dokonalé a dechberoucí

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek