Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/jasper%20whitlock.jpg

Ne, tentokrát nehodlám hlavního hrdinu opít do bezvědomí!

Ano, všechno je jinak, než jste si mysleli, že to je!

Ne, opravdu se vám to nezdá...

Ano, máte právo kdykoli přestat číst a třeba usnout.

A neodpustím si... V této povídce nenajdete ani jednu jedinou vokatou roušku. Jen Jasper, step a řeka. A taky jeho přesvědčení, že má jakousi mimosmyslovou schopnost...

Krajina rovná jako stůl. Kdyby nebyla tma jako v pytli, viděl bych míle a míle žlutohnědé hlíny od obzoru k obzoru. Kůň pode mnou běžel zdánlivě neúnavně. Ale já věděl, že se brzy budu muset zastavit, jinak to ten hřebec nevydrží. A zůstat bez koně? Blízko mexické hranice? Na útěku?

Přitáhl jsem uzdu a zaposlouchal se. Nezdálo se mi to. Někde poblíž protékala Trinity. I to vyčerpané zvíře spokojeně zafrkalo.

Tak jo. Uděláme přestávku. Za chvíli stejně bude svítat. Pár hodin spánku mi udělá dobře. A zítra? Zítra už Buenos Días México. Přivítej velkého Jaspera Whitlocka!

Seskočil jsem dolů a pomalu vedl koně směrem, kde jsem slyšel řeku. Musel se trochu projít, jestli mi neměl pojít na zápal plic, kdyby se takhle uhřátý napil studené vody.

Chichotání. Ženské.

Prudce jsem se zastavil. Hřebec poslušně udělal totéž. Ticho. Jen šumění větru, šramocení kutálejících se laskavců a nedaleká řeka.

„Vážně se potřebuju vyspat,“ zamumlal jsem a pokračoval v cestě. Už jsem se viděl v horizontální poloze, nejspíš usnu okamžitě. Věděl jsem, že generál Lee má momentálně úplně jiné starosti, než pronásledovat jednoho dezertéra. I když to byl… major.

Ne, neutekl jsem ze strachu! Opakoval jsem si to tak často, že jsem tomu už věřil. Jen mě nedokázali ocenit. Pro armádu mě byla škoda!

Kůň sebou nervózně zazmítal okamžitě, jakmile se znovu ozval ten smích. Zvonivý a rozpustilý. Přeběhl mi mráz po zádech.

„Klid Jaspere, genialita je prý jen krůček od šílenství. Je to prostě daň za tvůj mimořádný dar. Dlouho jsi neměl ženskou, tak prostě slyšíš ženský smích.“

Moje schopnost zafungovala. Uvěřil jsem sám sobě. Narovnal jsem se v ramenou. Mexiko nadohled. A taky spousta juanit. Znám se. Bude stačit vteřinka soustředění a zmocním se jejich pocitů. To je to, co umím.

V měsíčním světle se rozzářily peřeje Trinity. Pustil jsem uzdu a nechal toho krasavce, ať se napije. Já sám jsem sundal z krku čutoru a nabral si čerstvou vodu. Bylo to povznášející. Jen já, step a řeka.

A ten smích!

Tentokrát jsem cítil i letmý dotek. Jako by si se mnou někdo chtěl zahrát na babu.

„Tak jo,“ prohlásil jsem do tmy.

Zavřel jsem oči a pomocí své schopnosti propátrával nejbližší okolí. Hledal každý pocit v dosahu.

„Co to dělá?“

„Nevím, Maria. Asi usnul ve stoje.“

Tohle ale znělo úplně reálně. Dva ženské hlasy. Kousek přede mnou. Otevřel jsem oči.

„Nespí, Maria! Bude legrace!“

Unikl mi překvapený povzdech. Uprostřed řeky, v tomto ročním období mělké, stály dvě ženské siluety. Ve větru jim vlály dlouhé vlasy. Vypadaly… jako vodní víly.

„Vojáčku? Jakpak se jmenuješ?“

Soustředil jsem se. Bude stačit chvilka a obě mi padnou k nohám.

„Proč tak divně kouká, Maria? To nikdy neviděl ženskou?“

„Nevím. Třeba je to vyčerpání. Nebo utrpěl nějaké zranění ve válce.“

Chcete mě! Strašně moc mě chcete! Šířil jsem kolem sebe emoce jako vodotrysk spršky vody.

„On poulí oči, Maria. Aby nám tu nezkolaboval.“

Kurnik! Už zase! Zase jsem narazil na někoho, kdo dokáže odolat mým schopnostem. Jako generál Lee, když jsem se mu snažil vsugerovat, že mě touží povýšit. Poslal mě na marodku, protože jsem prý nezdravě zrudnul. Nebo poručík Mathew, který se mnou sdílel stan. Vysílal jsem k němu intenzivní emoci, že mi chce dát svou výhru z pokeru. A on na mě začal řvát, abych na něj nezíral, že prý rozhodně není na chlapy.

„Slyšíš jeho srdce, Maria? Mám na něj chuť.“

No, konečně! Už to zabírá. Aspoň na jednu z nich. Proto jsem se teď o to víc soustředil na tu druhou. Na Mariu. Nehodlal jsem se smířit s částečným vítězstvím.

„Měla bys jednat, Maria. Nabíhají mu žilky na spáncích. A slyšíš ho, jak funí?“

Chceš mě, Maria! Strašně moc po mně toužíš!

Soustředil jsem se tak úpěnlivě, že mě z toho rozbolelo břicho.

„Tak co, vojáčku. Řekneš nám, jak se jmenuješ?“

Upřeně jsem se jí podíval do očí.

„Není to nějaký druh záchvatu? Možná bychom ho neměly přeměňovat.“

Chceš mě! Chceš mě! Chceš mě!

„Chci ho, Maria. Já to nedokážu. Nemohla bych přestat. Budeš to muset udělat ty.“

Byl jsem v transu! Poprvé v životě to zabralo! Opravdu mám schopnost ovlivňovat emoce! Věděl jsem to! Sice se mi to dařilo jen s tou druhou, ale i to se počítá. Spokojeně jsem se usmál.

„Major Jasper Whitlock k vašim službám, dámy.“ Smekl jsem klobouk kavalerie a zasalutoval. Obě se zachichotaly. Začaly se brodit ke mně. Kůň zaržál a dal se na útěk.

Do háje! Ale co. Silou sugesce jsem sbalil dvě krásky. Kůň ať si jde, kam chce. Páni! Tak ono to zafungovalo na obě! Už jsem to viděl úplně živě. Jen co přejedu hranici, pustím se do práce. S Mexičany se zjevně pracovalo mnohem snadněji než s Američany.

„Těší mě, vojáčku,“ zavrněla Maria. Pomalu došla až ke mně. Vypadala úchvatně.

„Vy mě chcete,“ vydechl jsem zjihle.

Obě se rozesmály.

„Ani netušíš, jak moc, drahý Jaspere Whitlocku,“ šeptala Maria.

Jsem dobrej!

Přišla těsně ke mně. Nádherně voněla. Její oči v té temnotě doslova zářily.

Chceš mě! Víc než cokoli na světě!

Krátil se mi dech. Nepopsatelně voněla.

„Do toho, Maria. Nebo se neudržím,“ ozvalo se za mnou chtivě.

Zalil mě pocit naprostého úspěchu. Na tom vydělám pytle zlata! Armáda i Lee mi mohou být ukradení!

Přitáhla si mě k sobě. A pak jsem ucítil její rty na krku. Tohle bude rozhodně nejvýznamnější noc v mém životě!

 


Povídky od Karolky

 

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

39)  agness (22.12.2014 21:39)

A musím říct, že z Jazze mám magorovitej pocit(?) Pletu se? Ale hezky napsaný, to se musí uznat!

38)  agness (22.12.2014 21:26)

Já jsem četla Skutečný příběh magora Jaspera Whitlocka!

emam

37)  emam (07.08.2013 22:47)

Já bych takových zveřejněných kousků snesla víc;)

Karolka

36)  Karolka (27.07.2013 14:11)

Děkuji. Někdy se až divím, co jsem byla schopná zveřejnit.

SestraTwilly

35)  SestraTwilly (19.07.2013 00:16)

Jasper,Jasper to nebude jedna noc,ale tri dni...a potom...
Vtipná poviedka.

Karolka

34)  Karolka (28.04.2012 08:40)

Děkuju, hanko.

33)   (25.04.2012 10:24)


jsem netušila,že Jasper byl vlastně sebestředný a nafoukaný sameček
a mě se tak líbí jeho úsměv
noo, Alice mu to už jednoznačně vysvětlila
příjemné

Karolka

32)  Karolka (05.04.2012 20:30)

kristo, opakované čtení a komentování přináší autorkám opakovanou a možná i ještě větší radost. Takže moc děkuji!

krista81

31)  krista81 (25.03.2012 23:04)

Znovu mě pobavilo

A Jasper se tak snažil njn holt někteří se oblbnout nedají

Paráda i naponěkolikáté

Karolka

30)  Karolka (10.08.2011 16:41)

mollynkaska: Děkuji pěkně.

29)  mollynkaska (10.08.2011 16:19)

:D :D
Tak to se povedlo :DDDDDDD Chudák.... myslel si, že to vánně zafungovalo a ono tohle... :D

Karolka

28)  Karolka (25.05.2011 17:18)

bb, kytičjo, jeanine: Díky. To bylo jen takový... vodlevení si.

jeanine

27)  jeanine (25.05.2011 16:49)

Chudák malej!
Prej "chceš mě!"
To se ti povedlo, Karolko!

kytka

26)  kytka (21.05.2011 21:24)

A on si chudáček myslel, jak dar hezky působí. Karolko, moc jsem si to užila, Tvůj smysl pro humor dokáže naprosto odrovnat. . Jen se musím přiznat, že já hlava dutá chvíli čekala, kdy že jako začne stepovat.

bb119

25)  bb119 (19.05.2011 21:51)


teda Karolko, ty perlíš

Karolka

24)  Karolka (19.05.2011 21:38)

Děkuji vám, dámy. Ráda bych řekla, že už to nikdy neudělám, ale někteří lidé už přišli na to, jak na mě, takže... Jsem ráda, že se Jasper líbil. ;)

Kamci

23)  Kamci (19.05.2011 20:33)

aúúúúúúúúúúúúúúúúúúú moje bránice geniální

22)  jenka (17.05.2011 23:29)

Tohle bylo úžasné, kdyby nebyla noc a já neměla doma dva další spáče, směju se jak blázen :)

Bye

21)  Bye (17.05.2011 22:43)

Uááááááááááááááááááááááááááááá
Božínku, ještě chvíli by je emočně ovlivňoval a vytlačil by vajíčko, jako mistr Menšík blahé paměti!
Karolko, co dodat, před Tvým smyslem pro humor prostě smekám vojenský klobouk...

Lipi4

20)  Lipi4 (17.05.2011 20:03)

Karolko , díky Tobě už nebudu na Jaspera stejně koukat :D :D .... Svůdník, frajírek Jasper ...

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek