19.05.2010 [15:15], Amisha, ze série Přetržení všech pout, komentováno 4×, zobrazeno 2583×

Vždycky je kapka naděje...

Edward klečel a ve svých rukách svíral její tělo a sledoval, jak jí pomalinku odchází síla. Dívali se navzájem jeden druhému do očí a odmítali se jenom o kousek hnout. Bella se usmála a němě naznačila: „Miluji tě.“ Pak zavřela oči. Edward nevěřícně zamrkal, když si uvědomil, co to znamená. Zlato v jeho očích se změnilo na oceán. Chtěl plakat, chtěl ji zachránit, chtěl...

Otočil se na rodinu, pohlédl Emmettovi do očí. Žádal po něm slib, že až najdou Esmé, zabije ho, aby mohl jít za Bellou. Emmett na něj hleděl. Věděl, že by chtěl to samé po něm být v jeho situaci, proto s těžkým srdcem kývnul. Mezitím Carlisle ohledával tělo a přiložil k ní končetiny. Děvčata venku připravovala poslední rozloučení s nejdražší sestrou. Nikdo nevěděl, jak se to tak rychle seběhlo, ale všichni si to dávali za vinu.

Edward vzal trup a Jasper ruce, Carlisle nohy. Odnesli ji ven, kde ji položili na postel, která byla kamenná a ozdobená stovkami květů. Postel měl na svědomí Emmett a květiny Alice, která je vzala ze skleníku Esmé. Věděla, že maminka by je tam dala sama. Položili ji a poskládali k sobě, Edward se na ně podíval s prosbou o trochu klidu. Pochopili a odešli nechajíc mu soukromí k rozloučení s láskou jeho existence.

„Lásko, jsi moje všechno, jsi můj život, jsi moje smrt. Miluji tě a přísahám, že brzy se znovu shledáme.“ Pak obrátil svou tvář k nebi.

„Bože, opatruj tuto duši, protože já nevěřím, že ona ji neměla, stvoření s její ušlechtilostí patří k tobě mezi anděly.“ S hlasitým vzlyknutím se zhroutil na tělo své ženy a tolik si přál moci prolévat slzy. Jeho tělo se třáslo a on si přál jediné, když už nemohl žít, chtěl zemřít s ní. Vždyť oni byli jenom dvě poloviny jediného celku.

„Miláčku, neplač, už je dobře.“

Strnul v půlce pohybu. Uslyšel ji zřetelně a ve vlasech cítil její ruku. Nechápavě zvedl oči a setkal se s láskyplným pohledem své ženy. Ona na něj hleděla a rukou mu stírala slzy z tváří. Díval se na její ruku a nechápal. Viděl ty drobné slzy podobající se diamantům.

„Ale jak?“ zašeptal, na víc se nezmohl. Jenom tiše pozoroval jak její končetiny nacházely cestu zpět na své místo, kde bezbolestně přirůstaly, kam patřily. Tahle jejich tichá výměna proběhla nepovšimnutě. Takže když na mítinku před jejich dům přišli ostatní členové rodiny, měli pocit, že je šálí zrak. Edward měl na klíně usmívající se Bellu a zasypával ji polibky.

,,MIRABILIA!“ zvolal Carlisle. V ruce držel knihu svých mladých let a bylo vidět, že hledal, jak pomoci. Náhle se mu vyjasnila tvář. „Omnia vincit amor!“ („Nad vším vítězí láska!") pronesl nadšeně.

Emmett se na něj podíval a už už otvíral pusu, když mu přes ni Rose jednu plácla. Zasyčela, ať chvilku počká, že se jistě dozví, o čem je řeč. Carlisle se na ni vděčně podíval a jal se pokračovat v započaté řeči. „Takže, našel jsem zde, že po zasažení organismu upíra jedem vymítačů, není pomoc možná. Pokud oběť nemá druha, který ji miluje tolik, že by za ní položil život. Jenom ten je schopen ronit diamantové slzy.“

Pyšně se podíval na Edwarda. Byl za něj tolik vděčný. Jeho upíří mozek, ale zvládal promýšlet víc věcí najednou, takže mu došlo, že je sám a netuší, kde je jeho nejdražší polovina. Pod tíhou tohoto zjištění lehce zavrávoral. Alice vytušila, že je na čase objasnit svou vizi, která to tak nějak zavinila. Lehce popošla dopředu, aby na sebe upozornila. Původně si chtěla pro efekt odkašlat, ale uznala že se to nehodí.

„Viděla jsem Esmé, jenomže tak nějak rozmazaně...“ zadrhla se uprostřed věty.

„Ona totiž, toti...ž není, ehm, no, není, jak to jenom říct...“

Všichni jí viseli na rtech a čekali, co z ní vypadne. Zoufale se podívala na Edwarda. Nerad, ale kývnul na její němou prosbu, kterou mu křičela v myšlenkách. Takže tichá prosba to byla pouze pro ostatní.

„Esmé někdo roztrhal a rozmístil její tělo po světě, abychom ho nemohli najít,“ objasnil Edward neochotně a více se natiskl na svou ženu. Bella ho vískala ve vlasech a usilovně přemýšlela, jestli to třeba nesouvisí s Meredith. Nápadně jí to připomínalo její vlastní zkušenost. Jenom ji nikdo nerozvezl po celém světě. Co když nejsou vymítači jenom legenda a Meredith nebyla poslední? Co když jim hrozí nebezpečí?

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

4)  Linfe (10.10.2010 17:03)

Tohle je teda pěkně silný kafe mixnutý s pohádkou to ti teda povím. No tak jo, jdu dál....na víc se asi nezmůžu teďka

3)  sfinga (22.05.2010 01:16)

Prokrista pána, první řada téměř pohodová (až na ty Rumuny ) a tady takovej horor. Moc se těším, jak to bude pokračovat.

2)  krista81 (20.05.2010 22:27)

Uff, už jsem se bála, že Bellu necháš umřít - to bylo moc krásný, že by šel za ní.... Vymyslela jsi to opravdu perfektně.
Ale co chudinka Esme a Carlisle - takhle je trápit
Nemůžu se dočkat dalšího dílu

1)  sakraprace (19.05.2010 19:14)

Krásné, já už se loučila a zase jsi to krásně vymyslela.
Ale co Esmé, to je roztroušená po světě a ještě to vnímá?!!!
Ježiši, to je na zbláznění!!!

1