Sekce

Galerie

/gallery/will_color.jpg

Grilování s překvapením

Nechápal jsem, proč jsem si vybral tak tupého upíra. A proč jsem se rozhodl v něm zůstat. Minnie už byla dole před domem, vítala se s Alicí a dělala na ni Fuj, neskákej! jako na psa, nádherně se smála a znovu cítit její vůni bylo úžasně opojné – a Edward stál v pokoji s Bellou a v záchvatu své melodramatické zamilovanosti jí šeptal, že je jeho všechno. Moje všechno mezitím vstoupilo do domu ve společnosti těch dvou mužů a když se ten starší z nich seznamoval s Carlislem a Esmé, konečně jsem pochopil, proč s nimi bez obav je a bydlí. Oni dva patřili k sobě. Na okamžik mi to úžasně zvedlo náladu, ale vzápětí znovu Edward začal líbat Bellu a já se musel stáhnout.

Místo abych svou schopnost naplno využíval, schovával jsem se před líbáním. Zase jsem si připadal jako ten nejposlednejší parazit. Ale kdybych teď bez skrupulí využil celou rodinu, bylo by to mnohem horší.

Pak se Edward konečně vydal dolů. Bella měla skvělou náladu. Po několika dnech Minniiny nepřítomnosti to vypadalo, že se konečně smířila s tím, že je její muž trochu cvok. A že hlídá cizí holku. Pomohl tomu i Jasper, který s Edwardem rozebíral jeho city k Minnie a došel k názoru, že nic nevhodného tam není, přestože má Edward v emocích docela zmatek. Doufal jsem, že se zase nic nepodělá a Minnie tu vážně zůstnae i přes noc. Sice z toho prakticky nic mít nebudu, asi těžko bude v jednom pokoji s mým hostitelem, když ho tak nějak nemá ráda, ale aspoň mít ji nablízku bude...

Jako být doma.

To byl přesně ten pocit, který jsem měl, když jsem ji uviděl sedět na sedačce a překvapeně zírat na Bellu. Bylo to, jako kdybych přišel domů. Přestože ona o mně nevěděla a neměl jsem nic, než její vůni a ji samotnou na dosah, a přece tak daleko. Najednou ze mě spadlo napětí, které jsem si ani neuvědomoval, a bylo mi prostě dobře. A kdyby se teď za okny rozpoutalo peklo a Sydney bylo zničeno obrovskou vlnou tsunami, mně by to bylo jedno, protože bych se díval na tu nejúžasnější osobu na světě.

Začínám být stejně patetický jako Edward. Jsem si jistý, že kdybych si jako hostitele vybral třeba Emmetta, takhle bych určitě nemyslel. Nebo ano?

„Ahoj, myško,“ řekl Edward a Minnie dál s úsměvem sledovala Bellu, ale pak jí došlo, co přesně řekl.

„Hele!“ zamračila se na něj, znovu střelila pohledem k Belle a přes obličej jí přeběhla úleva, protože periferně jsem viděl, že Edwardova žena je stále v pohodě.

„Promiň, nemyslel jsem to nijak zle,“ omluvil se Edward a Minnie stále zamračeně zamumlala, ať jí takhle neříká. Otočila se od něj pryč a přišlo mi, že má chuť si založit ruce na prsou a zlobit se jako malé dítě. Byla roztomilá.

„To je v pohodě, mně zas říká veverko,“ uklidňovala ji Nessie a ta přezdívka mi přišla trefná. Byla taky droboučká, lehce hyperaktivní, ten načervenalý odstín jejích vlasů k tomu přímo vybízel. V tu chvíli jsem cítil, jak se Edward prudce nadechl a stočil pohled na Alici, která nejdřív zírala někam do dálky a pak se na něj radostně podívala. Jasper se usmíval a kývnul na Edwarda hlavou a ostatní upíři se zvědavě napřímili a čekali, co se bude dít. Už jsem pochopil, jak tahle rodinka funguje. Alice mi několikrát ukázala, jak fungují její vize, Jasper zase nenápadně mírnil Belliny výbuchy vzteku. Jejich schopnosti pro mě byly tajnou zbraní – hodlal jsem někdy v budoucnu, až u nich zazvoním, použít výmluvu Ale vy to taky nemůžete prostě vypnout.

„Minnie, kluci, pomůžete prosím Jasperovi roztopit gril?“ zeptal se Edward přátelským, ale rozhodným tónem. Trochu jsem čekal, že Minnie bude v opozici a naschvál bude odmlouvat – byla v takové náladě po tom myším oslovení, ale ona i kluci poslušně odešli z pokoje. Sledoval ji pohledem a viděl, že zpomalila a čeká, až se k ní vrátí Nat, ale to už upoutala jeho pozornost Bella, která si ho otočila k sobě:

„Tak co se děje?“

„Jo, vypadá to, žes konečně přišel na to, proč tu chudinku trápíš svou nákloností,“ uslyšel jsem Jakea. Edward se na něj podíval, možná výhružně, ale ten smrdící kluk se vesele zubil a Emmett se prakticky okamžitě přidal na jeho stranu.

„Co jsi viděla, Alice?“ zajímalo Carlisla, který v kuchařské zástěře opravdu nevypadal jako krvežíznvý predátor.

„Asi to bude znít divně, ale Minnie říkala Edwardovi tatínku,“ usmívala se Alice pobaveně a její věta způsobila mezi upíry rozruch. Jen Jacob s Emmettem nezklamali a smáli se a Nessie vypadala taky pobaveně, když se s rukama v bok ptala:

„Tati? Nechceš nám něco říct?“

A její oslovení mě znovu zarazilo. Když z rozhovorů a chování vyplynulo, že Edward a Bella berou Nessie jako svou dceru, říkal jsem si, že by to s tou hrou na rodinu neměli přehánět. Ale pak si Edward prohlížel fotky a Ness tam opravdu byla jako malé dítě. A nakonec, když Bellu tak zuřivě přesvědčoval o tom, že k Minnie necítí totéž, co k ní, vzpomínali na svou svatební cestu a Bellino těhotenství – a tam jsem měl chvíli pocit, že jsem se regulerně zbláznil. Ani v nejdivočejších představách mě nenapadlo, že pokud by si mě někdy Minnie pustila k tělu blíž, mohl bych se s ní milovat. Lidé jsou tak křehcí! Stačí jeden silnější stisk a mají rozrcenou páteř, jeden nešikovnější pohyb a jejich lebka se rozprskne jako skořápka vajíčka. Jenže tenhle upír se dokázal ovládat natolik, že si mohl užívat fyzické lásky s lidskou ženou. A až on mě donutil přemýšlet nad tím, co vlastně bude, až ji najdu a až mě k sobě snad jednou pustí.

Měl jsem dvě možnosti: přeměnit ji, pokud to do té doby neudělá někdo jiný, a doufat, že se na mě přestane za nějakou dobu zlobit a přijme mě. Nebo s ní být jako s člověkem. Na začátku jsem automaticky počítal s tou první možností. Bylo to nejjednodušší řešení: přijet, říct Cullenovým, proč jsem tam, odvést si Minnie někam pryč a přeměnit ji. Určitě by souhlasili. A pokud by nesouhlasili, prostě bych ji popadl a utekl s ní. Jenže když jsem zjistil, že existuje ta druhá volba, došlo mi, že ten první nápad byl z hlavy toho starého Williama. Tak se chová upír. Vezme si, co chce, a neohlíží se na ostatní. Ano, bylo by to řešení. Dokázal bych si ji k sobě připoutat, dokázal bych ji přesvědčit, že je velmi výhodné zůstat se mnou. Jenže najednou mi to bylo prosti srsti. Tohle jí nemůžu udělat. Když dokázal Edward být s Bellou jako člověkem, já to dokážu s Minnie. A zvládnu to ještě mnohem lépe, než Edward. Já vím, je to trochu trapný šovinistický přístup, ale funguje.

„Jak to myslíš, otcovská láska?“ ptala se Bella nechápavě, ale nevypadala rozzlobeně. Edward krčil rameny:

„Já to pořád nedovedu vysvětlit, nevím, proč zrovna ona a proč ji beru takhle. Vážně si připadám jako blázen, ale všechny ty obavy, všechen ten strach o to, jestli je v pořádku, konečně dávají smysl.“

„Může mát nějakou vlohu, která v tobě vzbudila tyhle pocity,“ snažil se najít řešení Carlilse. Vědec každým coulem.

„Jestli se jí vážně stalo něco špatného, jak jsi viděl v Jimově mysli, nemusí mít ani žádné vlohy,“ řekla tiše Esmé a pohladila Edwarda po ruce. „Já ji mám taky moc ráda. A rozhodně mi udělá radost, pokud se na ni Bella s Rose přestanou mračit a ona se tu bude moct objevit častěji.“

„Připadám si jako žena, které její manžel přišel představit své nově nalezené nemanželské dítě,“ ušklíbla se Bella. Edward ji konejšově pohladil po tváři a znovu se omluvil, ale ona se usmála:

„To je v pořádku. Dcera, to je mnohem lepší než teoretická sokyně. Jen aby Nessie nežárlila...“

„Mně je to jedno, hlavně že už nebude dusno. Takže Minnie je v pohodě?“ mávla rukou Ness nad celou touhle situací. Měl jsem ji čím dál raději.

„Minnie bude v pohodě,“ opravila ji Alice. „Nevím, kdy to bude, ale Edward jí řekne, co přesně k ní cítí. Jinak by mu neříkala tatínku – sice ze srandy, ale přece. Teď je na tom jak?“ otočila se na Edwarda.

„Příjemně ji překvapilo, že Bella se nemračí. Líbí se jí tu, vážně. Je s námi ráda, jen já to trochu kazím. Pořád... Ještě si nezvykla na to, že se o ni tak zajímám. Pořád ze mě má trochu strach, nedává jí to smysl. Chce se ode mě dneska držet co možná nejvíc stranou,“ převyprávěl v rychlosti Edward to, co se Minnie honilo hlavou a mně dělalo neskutečně dobře, že Minnie se z něj neposadí na zadek. Že mu dokázala odolat. Nepokouší se ho svádět a jako bonus si o něm v podstatě nemyslí nic hezkého. O to těžší to pak budu mít já...

„Tak na ni buď hodný a necpi se k ní,“ nabádala ho Alice. „Takže všechno v pořádku? Můžeme jít grilovat?“ zeptala se pak nadšeně a všichni souhlasili, jen Carlisle se ještě na chvíli zachoval jako pravá hlava rodiny:

„Jen si dávejte pozor. Nemáme v plánu jí říct, kdo jsme, dokud to nebude nezbytně nutné.“

Ale já doufal, že k tomu dojde dřív, než se tam objevím.

 

Celý den v její blízkosti – a stejně mi to nebylo dost. Edward se pořád držel u Belly, hodně daleko od ní. Sledoval ji jen chvílemi a já se držel zuby nehty, abych nepřeskočil jinam. Ale užíval jsem si její vůně, poslouchal její hlas a smál se jejímu kočkování s kluky. Měla s nimi zvláštní vztah, přišlo mi, že se chovají spíš jako sourozenci. Když jsem na ně nemusel žárlit, zjistil jsem, že jsou vážně v pohodě, hlavně Nat, který mi byl věkově blíž.
Minnie si mě omotávala kolem prstu čím dál víc. Každé její slovo, každý úsměv, to všechno ve mně jen prohlubovalo ten neuvěřitelný pocit. Když se nadšeně rozvyprávěla o své oblibě téměř syrového nebo syrového masa, moje žízeň zesílila. Vůbec neví, co dělá – ve skupince upírů vyprávět o krvavém steaku... Jasper měl co dělat, aby si nemusel odběhnout na bleskový lov, viděl jsem, jak s potemnělýma očima sleduje les a potichu nadává na to, jak vemlouvavě dokáže Minnie líčit chuť tatarského bifteku.

Nálada byla skvělá. Celá rodina byla rozesmátá a užívala si návštěvy lidí, Nessie se s Minnie pošťuchovala jako malá a Minnie sice chvílemi brblala, ale viděl jsem, jak jí září oči. Ani jsem is neuvědomoval, že se usmívám pokaždé, když se na ni Edward podívá. Byl jsem docela rád, že jsem dnes zůstal v pokoji. Venku bych rozhodn nebyl nápadný s pohledem upřeným do nikam a tímhle dementním úsměvem... Neuvěřitelné.

Odpoledne jsem se ale přesvědčil o tom, že Minnie je mnohem vnímavější a chytřejší, než se na první pohled zdálo. Všimla si, že Cillenovi nejedí. Potichu se zeptala Jakea, který stejně jako poloupírka Ness jedl celý den, jestli zbytek rodiny drží dietu. Rázem všichni ztuhli. Jacob však zareagoval skvěle, rozchechtal se a pak Minnie vyprávěl o tom, že všichni se cpou jako prorvaní. Dal tak čas ostatním, aby honem popadli kus jídla a předsstírali, že jsou zrovna v půlce sousta. Edward si nechal naložit dva obrovské steaky a s pohledem upřeným na tu smrdící nálož na svém talíři si šel pomalu sednout. Nezáviděl jsem mu. Minnie ho určitě sledovala a on bude muset vážně jíst... Za tohle se mu budu muset omluvit.

Naštěstí se ta moje holka rozhodla zmizet do domu a já pobaveně poslouchal Edwardovo úlevné vydechnutí.

Jenže ona už měla podezření. Navíc hned v domě nachytala Jaspera, jak hází svou a Alicinu porci do drtiče odpadků. Vymlouvali se na to, že nejedí maso a zeleninu, ale nechtějí rozesmutnit své rodiče. Tentokrát si Edward nevdychl úlevně a zřetelně jsem slyšel, jak mumlal něco o idiotech. Ve stejnou chvíli Minnie v domě říkala něco o bláznech a nechala tu věc být a já ji miloval zase o něco víc.

Navečer, když si s ní Carlisle povídal o své práci a ona hltala každé jeho slovo, pošeptal Edward Rosalii, jestli by mohla Minnie udělat kávu. A Rose, přestože u toho slavnostního dopoledního zjištění nebyla, už věděla, jak se věci mají, a byla ráda. Mluvila o tom s Edwardem a zaslechl jsem i krátký útržek rozhovoru s Bellou, a v obou se svěřila, že má Minnie ráda. Že jí chyběl potrhlý lidský element v domě. A pokud se Minnie nechystá sbalit nikoho z upírů a okamžitě se přeměnit, Rose na ni klidně bude dávat pozor s Edwardem.

Poprvé za ten den jsem se zamračil. Rozhodně doufám, že má v plánu jednoho upíra sbalit. Nebo se spíš nechat sbalit. A jestli mi do toho Rosalie bude kecat, budeme si muset vyjasnit názory.

Když večer hopsala za Nessie a Alicí nahoru a vypadala, že z pyžamového večírku s lakováním nehtů nemá úplně radost, musel jsem z Edwarda vyskočit a přepnout jen na tlumený příjem. Vidět Minnie v pyžamu očima Alice a být jí tak blízko, že bych se jí mohl dotknout, to už bylo na hranici mého sebeovládání. Byl jsem si jistý, že vnuknutí pířkazu Polib ji by mi šlo víc než snadno.

 

Když se stmívalo, našel jsem Edwardovu mysl. U nich bylo ráno a on běžel lesem. Sakra, kam zase šel? Proč nesedí u postele Minnie? Nebo proč aspoň není v domě, abych mohl poslouchat její srdce?

Když skočil po velké pumě, došlo mi, co dělá. Překvapeně jsem otevřel pusu a sáhl si na jazyk, když jsem uctíli chuť její krve. Chutnala mnohem lépe, než ti pitomí klokani! Neměla na lidskou, ale chutnala hodně podobně. Hm, takže šelmy. No, těch tu moc nenajdu. Možná bych se měl... Ne, ještě ne. Jen by se letadlo dotko země v Americe, rozběhl bych se za ní, a na to je moc brzo. Ještě se musím pořádně potrénovat. Čeká mě spousta pobytu mezi lidmi a hlavně potřebuju, aby zmizela ta krvavě rudá barva mých očí. Nemůžu před ni přijít jako lidojed.

Na mýtině nedaleko konce lesa, kde už jsem dokázal slabě slyšet její srdce, Edward čekal na zbytek rodiny. Carisle s Alicí se vynořili od severu, Bella s Rose se se smíchem objevily mezi stromy a Bella se hned šla přivítat se svým mužem. Nessie se k nám řítila sama. Vesele se smála a volala:

Vyhrála jsem, ty loudo!“

A pak jsem uslyšel dunění, těžký dech něčeho velkého, a ucítil jsem Jacobův pach, jen v mnohem koncentrovanější podobě. Automaticky jsem se nahrbil, protože všechny moje instinkty křičely a věděl jsem, že se blíží nebezpečí, ale Cullenovi stáli nehnutě.

Z lesa vyběhl obrovský načervenalý vlk, zabrzdil těsně před Nessie a štěkl. Vlkodlak? Ale... Takhle nevypadali, když jsme je tenkrát lovili v Rumunsku! A ten pach je jiný, a je den, co to sakra...

Prostě jsem rychlejší, lásko, smiř se s tím,“ culila se Nessie a ten velký vlk jí oblízl celý obličej. Plácla ho po čumáku a na oko se zlobila. Pak mu podala nějaký hadr a vlk se vrátil mezi stromy. Edward se otočil jinam, uslyšel jsem zvláštní šustivý zvuk a pak se vůně zeslabila a dech i tlukot srdce byly lidské.

Nemyslíš, že bylo trochu nefér mě nalákat před toho medvěda? Chtěl se prát!“ ozval se Jacobův hlas a Edward se na něj znovu podíval. Byl to on, v lidské podobě, na sobě jen kalhoty. Vůbec jsem netušil, co je zač. Ale vysvětlovalo to jeho teplotu, smrad a to, že se mu nedostanu do hlavy.

Tam je ještě medvěd?“ zeptal se Edward se zájmem. „Že bych ho sebral Emmettovi?“

Nech si ho na jindy,“ napomenula ho Bella. „Jdeme domů, Minnie už bude vzhůru. A já tam budu první!“ křikla a rozeběhla se.

Héj!“ udělala Ness rozesmátě a taky vyrazila k domu. Viděl jsem, jak Bella zpomaluje, aby svou dceru nechala vyhrát, a než jsem se nad tím stihl pousmát, Alice vyjekla a Edward zrychlil. Měli jsme Ness už skoro nadosah, ale nestihli jsme to včas.

Ne!“ zakřičel Edward ve chvíli, kdy ona vběhla do domu a zakřičela:

Je tu máma?“

A Esmé automaticky odpověděla:

Ještě nepřiběhla.“

Došlo mi, co se stalo, a zalila mě vlna chladu, jak jsem se lekl. Ona je přece oficiálně jejich máma. Tohle už před Minnie neokecají. Tohle už je moc. A pak se úlek změnil v nadšení. Budou jí to muset říct!

Edward už byl uvnitř domu a viděl jsem Minnie, úplně bílou, zorničky rozšířené strachy. Vypadala vyděšeně, bál jsem se, že omdlí. Jasper vypadal podobně a Edward ho okřikl. Bylo vidět, že se trochu probral a začal se soustředit, a evidentně ukočíroval své emoce, protože Minnie se ulevilo. Ani tak ale nevypadala dobře, věděla, že se něco stalo. Věděla, že něco je špatně, vždyť jsem viděl, jak zkoumavě poměřovala jejich oči, určitě jí muselo být divné, že mají stejnou barvu. Musela si všimnout, jak jsme chladní, jak jsme jiní. Byla by slepá. Byla moc blízko. Hrozně jsem se bál, co udělá, jak zareaguje. Teď... Být u ní, řekl bych jí to sám, a udělal bych to tak opatrně, jak bych jen dokázal. Doufal jsem, že Edward se svouotcovskou láskou to udělá stejně.

Vysvětlím ti to,“ řekl tiše Edward, došel k ní a natáhl ruku, aby ji mohl pohladit, ale ona ucukla. Stáhl se a mě to hrozně zamrzelo. Bála se, bála se moc. Viděl jsem, jak se třese, slyšel jsem, jak vyděšeně buší její srdce. Bylo mi jí tak líto.

Jen počkáme na ostatní, ano?“ pokusil se ji Edward znovu uklidnit, ale bylo to marné. Přišlo mi, že začíná být mimo, že nevnímá.

Myško, neboj,“ řekl Edward mírně, ale naléhavě. A v tu chvíli vyděšená Minnie zavřela oči a jako mávnutím proutku se její dech i tep začaly klidnit. Co se stalo?!

Co je?“ lekla se Esmé a Edward přišel až k Minnie, sehnul se k ní a zblízka jí zkoumal obličej. A pak, než jsem si sithl uvědomit, co dělá, jí sáhl na tvář.

Minnie?“ řekl nahlas a já se zalykal blahem. Byla tak teplá a měkká, hřála bříška mých prstů a její vůně mě obklopovala. Kdybych měl srdce, teď by bušilo nadšením a vzrušením a zároveň strachem, protože Minnie vůbec nereagovala.

Nevím, co jí je, jen pomyslela na nějaký vodopád a najednou zmizela,“ vyhrkl Edward rozčileně. Mezitím se do kuchyně nahrnul zbytek rodiny a jeden přes druhého se snažili zjistit, co se děje. Rose byla rozčilená, Bella měla spíš strach o Minnie a Jasper se omlouval, že se vyděsil a ještě do svých emocí zatáhl Minnie. Carlisle lehce odstrčil Edwarda stranou a moje prsty byly najednou prázdné. Alice stála o kousek dál a usmívala se.

Děláš si srandu?“ otočil se na ni Edward. Alice pokrčila rameny:

Viděla jsem to, bude v pohodě. Vezme to. Stačí jí to jen říct.“

Jsi blázen, Alice,“ vyjel po ní Edward. „Nemůžeme jí to jen tak řict!“

Ale já to viděla, Edwarde. Proč to chceš řešit? Prostě se to stane, Minnie se dozví, kdo jsme a vezme to. Ona nás má ráda, sám jsi mi to říkal. A říkal jsi, že myslí jinak, že je jiná. Tak teď nehledej zbytečné komplikace. Až se probere, řekneme jí to.“

To je úžasné,“ vydechl Carlisle nadšeně. „Všechny funkce má v normě a podle zorniček je teď jako v REM fázi spánku. Vypadá to, že se naučila ovládat svou mysl tak, že se před námi schovala uvnitř své hlavy. Není to sice nejlepší řešení problémových situací, ale její tělo se takhle se stresem vyrovnalo prakticky samo.“

Snažil jsem se přebrat si všechny ty informace – Minnie se dozví, co jsme zač a nebude jí to vadit, a navíc je teď nějak mimo, utekla před nebezpečím do své hlavy. A má je ráda a je jiná... Věděl jsem, že nemůže být normální člověk. Normálních lidí jsem potkal miliony a nikdo z nich se mi nedokázal dostat pod kůži...

Pokud Alice říká, že Minnie bude v pořádku, probral bych ji. Jaspere, jakmile přijde k sobě, phodně ji klidni, prosím. Je možné, že by se zase chtěla schovat, nebo že by její tělo upadlo do šoku, a tomu se chci vyhnout, ano?“ rozdával Carlisle příkazy. Edward se podíval na Jaspera a přikývl. Carlisle pak došel pro svou lékařskou brašnu a vylovil nějakou malou lahvičku. I přes to, že byla pořádně zavřená, ucítil jsem nepříjemný pach. Když ji Carlisle rozšrouboval, všichni jsme se automatikcy se zkřivenými obličeji otočili. Byl jsem si jistý, že tohle mi Minnie probere – vzbudilo by to i mrtvého.

A zabralo to. Začala kašlat a Carlisle honem lahvičku zavřel a schoval ji do brašny. Minnie otevřela oči, zamračeně se rozhlédla a pak se zase vyděsila. Naštěstí zasáhl Jasper a na tom, jak se její tělo uvolnilo, bylo vidět, že jeho uklidnění pomohlo. Všichni mluvili jeden přes druhého, Esmé se jí omlouvala, Ness se ptala, jestli je v pořádku, ale Minnie nevypadala, že by je nějak vnímala. Zírala do stolu a odmítala zvednout hlavu.

Kdo tě to naučil?“ zeptal se Carlisle a ona po chvilce zaváhání řekla jméno nějakého lékaře. Carlisle se s profesionálním nadšením rozpovídal o tom, že četl o jeho práci a jestli by mu Minnie mohla říct víc, ale Edward ho varovným tónem zarazil. Minnie asi nechtěla, aby se o tom někdo dozvěděl víc. Děkoval jsem za jeho nadání a zároveň znovu litoval, že ho nemám sám.

Pak se slova ujal Edward, ale vlastně jen upoutal Minniinu pozornost. Dívala se na něj nevěřícně a přísahal bych, že v tom pohledu bylo i lehké pobavení. Zaměřil jsem se na její zorničky a v nich jsem uviděl, že Edward se tváří jednoduše vyděšeně. On, upír. Chápal jsem ho, bál se, že teď se všechno pokazí a Alicina vize se rozplyne jako dým. Já se bál té samé věci. Potřeboval jsem, aby Minnie přijala naši přítomnost. Potřeboval jsem, aby je měla ráda i jako nelidi. Potřeboval jsem, aby třeba jednou měla ráda mě.

Carlisle začal pěkně zeširoka, nejdřív vysvětlit to nedorozumění s matkami. Minnie vypadala zmateně, nechápala, jak může být Nessie dcerou někoho, kdo je stejně starý. Pořád se ale neděsila, její srdce jen trochu zrychlilo, ale nejevila známky stresu. Ani když Edward řekl, že u lidí by něco takového nebylo možné.

Nejste normální lidi,“ řekla tiše. Nebyla to otázka.

Ne, myško,“ přitakal Edward. Všichni napjatě čekali.

Chci, abys věděla, že ti nikdo neublíží. To, jak jsme se chovali včera, jak se chováme ve škole, to jsme my. Jsme takoví. Znáš naše povahy. Nejsme pro tebe nijak nebezpeční, ano?“ vysvětloval a chvilku počkal, dokud nepřikývla. Strnule jsem stál a a hlavou mi běžely tisíce myšlenek, které se nakonec slily do jedné jediné prosby. Ať to vyjde.

To, co vidíš, je naše hra na člověka. Ve skutečnosti jsme rychlejší, silnější, odolnější,“ pokračoval Edward a přišlo mi, že se mu nechce vyslovit pravdu. Stejný názor měla i Alice, která ho odstrčila stranou, popadla Minnie za ruku a já nevěřícně sledoval, jak jí s úsměvem oznámila, že jsme upíři.

Upíři,“ zopakovala Minnie a pak se lehce zamračila, jak přemýšlela. Nakonec se ušklíbla a zareagovala naprosto neuvěřitelně:

Vážně ze mě nemusíte dělat kreténa!“

Napadlo mě totéž, co Carlisla – je v šoku Edward si ale stál za svým, tvrdil, že jim prostě jen nevěří.

Jasně, mám vám věřit, že jste rodinka, co si k večeři cucne dva tři lidi a jde spát do rakve?“ vrčela Minnie a já se zase musel usmívat.

Ale my se neživíme lidskou krví,“ smála se Alice a ona jediná vypadala, že si tuhle situaci užívá. „Jsme vegetariání, živíme se krví zvířat.“

Vy to myslíte vážně,“ hlesla Minnie a ztuhla.

Minnie, nelžeme ti. Ale věř mi, opravdu se nás nemusíš bát,“ snažil se Edward, aby zněl tak lákavě, jako nikdy, Tímhle podmanivým tónem hlasu jsme dokázali omámit kohokoliv. Minnie si zaraženě prohlížela zbytek rodiny, všichni se tvářili uvolněně, spadl jim velký kámen ze srdce. Teď už to nevypadalo, že s křikem uteče.

Takže upíři,“ řekla nakonec smířeně. Po chvilce přemýšlení se podívala mně přímo do očí a řekla:

Ukaž špičáky.“

A já se rozchechtal jako blázen. Byl jsem šťastný, absolutně spokojený, protože Minnie, moje Minnie to vzala v pohodě a ví, kdo jsem! Teď jsou věci o tolik snažší! Teď už ji prostě jen musím přesvědčit o tom, že ji miluju! A že pro ni udělám všechno a postavím se komukoliv a budu spokojený, jestli mě nechá aspoň přespat ve stejném domě, abych mohl její srdce poslouchat naživo.

U Cullenových probíhala debata o očích a o Nessině původu a Minnie vypadala čím dál uvolněněji a nakonec se začala usmívat. Vypadala, že ji to samotnou překvapilo. Když se pak Emmett nabídl, že jí ukáže, co všechno umí, nadšeně souhlasila. Všichni se přesunuli před dům a já pobaveně sledoval, jak mrkla ve chvíli, kdy Emmett odběhl pryč.

Neviditelnej?“ zamračila se zmateně a v tu chvíli bych ji nejradši popadl do náruče a vyzkoušel, jak chutná líbání s ní.

Jenže pak mi došlo, že vypadá podivně. Jako by se chtěla rozbrečet, ale zároveň smát, přes obličej jí přeběhlo několik různých výrazů a najednou se tam objevilo jen překvapení. Tiše zasténala.

Jaspere, ty ji ještě pořád klidníš?“ zeptal se Carlisle a Jasper souhlasil v tensamá okamžik, kdy si Edward tiše zanadával do kreténů. A pak Minnie vykřikla a omdlela.

Zařval jsem a v pokoji vystartoval chytit ji o mikrosekundu dřív, než Edward. Ale zatímco já zničil stůl, on ji chytil do náruče. Stál jsem v troskách dřevěného stolku a cítil jsem její teplé tělo na svém, překvapeně jsem se díval na její uvolněnou tvář, nezdravě bledou, a jediné, co jsem měl v hlavě byla starost o ni. Žádná žízeň, žádný chtíč, jen aby ji sakra ten Edward dostal co nejdřív do pohodlí a Carlisle jí pomohl. Měl jsem vztek, protože ti dva amatéři se nedokázali pořádně dohodnout a protože se tvářila pořád tak vyrovnaně a klidně, zahltili ji informacemi. A ona to nezvládla. A já měl chuť jim utrhat hlavy.

A na druhou stranu jsem jim byl vděčný.

Protože jsem ji měl v náruči.

Teda skoro.

 


Další kapitola

Všechny povídky

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1 2   »

Bosorka

25)  Bosorka (17.12.2011 21:08)

v záchvatu své melodramatické zamilovanosti jí šeptal, že je jeho všechno - Edouš, jak vyšitý! A křížkovým stehem

Janeba

24)  Janeba (20.11.2010 14:44)

Zlatíčka Cullenovi! Miláček Will! Přidávám se ke stádečku s totálně zblblým výrazem ve tváři a provoláním NEBRASCE - sláva, odcházím, číst dál! Díky!

blotik

23)  blotik (23.10.2010 19:10)

Jé, to je nádera. Wow. Prožívat to celé znovu... JE to super.

Abera

22)  Abera (05.05.2010 11:25)

21)  Adelka (20.04.2010 17:39)

Komentář už jsem přidávala, ale bohužel jsem si nějak nevšimla, že musim opsat kód, tak píšu znova... Takže, čím bych tak začla? Je to naprosto úžasný, skvělý, dokonalý, bombastický a nepřekonatelný!!! Hrozně se mi líbilo, jak jsi Minie popsala pohledem Willa (její chování, obzvláště vodopád). Fakt se mi hrozně líbí jeho poznámky a postřehy!! Už se nemůžu dočkat okamžiku, kdy Will u Cullenů zaklepe na dveře!! Už aby to bylo!!:)

20)  Jana (20.04.2010 16:02)

Ach, to je úúúúžasný, zhltla jsem kapitoly na jeden zátah. Ikdyž vím, co se dělo z pohledu Minie, užívám si Willovy myšlenky, reakce a jeho pohled. Jsi skvělá. DĚKUJU.

19)  Pavla (20.04.2010 12:10)

Nádhera..je fajn tu mít pohled i Willa! Krása už se nemůžu dočkat až se potkají!!

sfinga

18)  sfinga (20.04.2010 12:04)

Ahoj, bála jsem se, že mi bude chybět Minniin sarkasmus, ale je to dóóst dobrý. Moc se těším na Willovy myšlenky, až po akci v bance si Minnie musí odskočit do koupelny a po návratu mu s roztomilou samozřejmností vleze zpět na klín:-)

AliceBrandon

17)  AliceBrandon (19.04.2010 21:38)

Miluju Minnie. Miluju Willa. Miluju dementní úsměvy a patetičnost a plány na nechání sbalení sebe sama.
Miluju Nebrasku.

(Omlouvám se, dneska ze sebe nevyplodím nic víc než, že tuhle povídku strašně žeru a i když je děj známý, těším se na další kapitolku jak malej Jarda, protože průzkumnou sondu do mužského zamilovaného mozku si nenechá ujít žádná rozumně uvažující baba)

Nebraska

16)  Nebraska (19.04.2010 21:35)

Holky moje, už jsem vám řekla, jaké jste zlaté? Fakt, jste! Děkuju! :-)
A Popo, tys mě dostala :-D Já si říkala, že si toho nikdo nevšimne :-D Jsi miláček ;-)

Bye

15)  Bye (19.04.2010 21:00)

Máš tam toho krásna samozřejmě moc a moc, ale mně tentokrát tak nějak utkvěl v paměti jeden speciální okamžik. Popis vodopádu zvnějšku. Paráda!!!

sakraprace

14)  sakraprace (19.04.2010 19:24)

Naprosto přesně vím, jak vypadá Willův dementní úsměv - mám ho pokaždé při čtení této povídky na své tváři.
Ukaž špičáky - výborná hláška, zase jsem si musela utírat monitor.
Will je úžasnej, já chci další díl, vždy jsem strašně smutná, že už jsem tu kapitolu dočetla, já ji prostě potřebuji

lied

13)  lied (19.04.2010 19:14)

Willův pohled je prostě senzační zažívat všechno od začátku z jeho pohledu :-)

12)  Bobo (19.04.2010 18:28)

Díky, že si spojila dvě kapitolky, zřejmě kvůli nedočkavcům, co otravovali celý víkend, za všechny závisláky děkuji :-)

11)  Kaylinka (19.04.2010 17:16)

Paráda..to je naprosto krásná kapitolka.. Už se moc těším na další

Popoles

10)  Popoles (19.04.2010 17:08)

Neb co mi to děláš? Můj výraz po celou dobu čtení, vážně vypadal, jako u chovance ústavu pro postižené debilitou.
Dementní úsměv na obličeji jsem měla určitě ještě hodinu po tom, co jsem dočetla.
Já ten Willův pohled zbožňuju. Tebe zbožňuju!

Naprosto nádherně se mu vrtáš v hlavě i v pocitech.
To, jak místo slovo smečka, které jsi použila v předchozích dílech, nahradilo slovo rodina, mě dojalo. Pochopil vazby mezi Cullenovými, a pak ta pasáž, kdy mu došlo, že Ness je opravdu dcerou Belly a Eda, a že by se tedy mohl Min přiblížit fyzicky i jako k člověku ….hmm…zase debilní úsměv.
Jsem zvědavá, jak zareaguje na Jakea, až se dozví, co je skutečně zač. A vážně se nemůžu dočkat, až se potkají v reaálu.
Když si vezmu, jak je z ní úplně hotovej a pak si vzpomenu, jaké kapky mu dávala ze začátku, je mi ho chudáčka líto.
Ještě že víme, že se dají dohromady. :) :) :)
Strašně se těším na scénu v bance a pak vánoce a pak…..ach jo – prostě se nemůžu dočkat pokračování.
Škoda, že tu nejsou plácající smajlíci...

ChrisTea

9)  ChrisTea (19.04.2010 14:23)

Willův pohled je naprosto perfektní!!! Moc se těším na další díl!!! :-)
ChrisTea

8)  snizka (19.04.2010 14:10)

úžasný prostě skvělý :-)

Ree

7)  Ree (19.04.2010 13:06)

Uch, alespoň jsi mi zkrátila ty nudné hodiny ve škole. Díky ti! Díky i Willovi, je úžasný :D

Hanetka

6)  Hanetka (19.04.2010 13:01)

To byl prfekttní díl,a jak dloooouhý. Senzace, vidět to takhle z druhé strany. ajak už jsem psala minule - obdivuju tě. Takhle celý příběh přepsat ještě jednou, to je makačka. A díky ti za to!:-) :-) :-)

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek