Sekce

Galerie

http://stmivani-ff.cz/gallery/R+Paul.jpg

Rachel je pevně rozhodnutá. Čeká ji zkrášlující den...

Celou noc jsem probrečela. Samozřejmě jsem to dusila polštářem, aby mě máma neslyšela. To bych jí pak ale musela všechno vysvětlit, nebo si najít výmluvu, protože jak ji znám, tak by to běžela říct Sue Clearwaterové. Je teď s ní šíleně velká kamarádka.

Obličej jsem měla nateklý, kruhy pod očima, jak jsem vůbec nespala, ale co víc – hrozně mě bolelo srdíčko.

Je to zvláštní. Jednou se mi podívá do očí, já se zamiluju a celou mě to zničí. Teda – ON mě zničí.

Ještě včera, když jsem od nich odcházela, tak jsem byla jen naštvaná a plná odhodlání, že ho dostanu na kolena a ukážu mu, co jsem zač. Ale v noci to na mě všechno spadlo. Už ani nevím, proč bych jemu, nebo dokonce sobě měla něco dokazovat. Bylo by to na nic. Radši se už nikdy v životě neukážu na ulici a zůstanu tady ležet do konce života.

Taky mi vadí, když máma vysloví název tady té rezervace. Hned si ho vybavím, zase dostanu ránu do srdce a mám na krajíčku.

Bože. Zase brečím.

Koukla jsem se na budík – pět hodin ráno. Tak to je vážně super.

Vylezla jsem z postele, a chtěla si jít opláchnout obličej ledovou vodou, aby si toho nateklého obličeje máma nevšimla.

Pořád jsem přemýšlela, jestli nemám jet s mámou do Forks – jsou tam prý skvělý obchůdky s oblečením. No jo, to je celá ona. Pořád by mě jenom nutila do toho hezčího, v čem vypadám víc jako princezna. Jako malá jsem totiž jezdila s mámou na různé módní přehlídky, dokonce jsem se i některých účastnila – byla jsem malá, sedmiletá holčička, v růžovoučkých šatičkách, s korunkou na mých natočených vláscích. Tenkrát se mi to ještě líbilo. Obouvala jsem si máminy obrovské boty na podpatcích, a chodila v nich po pokoji. Taky jsem si často půjčovala její šminky a hlavně rtěnky. Ona se tomu jen smála, a ani se na mě nezlobila.

Jo. Myslím, že máma má ještě někde ceny – dost často jsem vyhrávala. Byla jsem strašný puntičkář. Jakmile jsem měla tričko jenom někde špatně vyžehlené, hned jsem za mámou běžela. Hrozně jsem si na čistotě trpěla.

A proč jsem s tím přestala? Proč jsem teď taková špindíra, která se ani pořádně neučeše? To je jednoduchý. Ve škole se mi všichni začali posmívat, za to, jaká jsem byla. Docela jsem se i dobře učila, takže mě nazývali vymóděná šprtka. Jo, na školách to spíš bývá tak, že kdo je hezkej, tak tomu spíš všichni padají k nohám, ale já jsem to štěstí neměla. Nejdříve jsem tohle to pošťuchování nevnímala, ale pak se to rozneslo po celé škole, takže mě tak začali nazývat úplně všichni.

Takže následovalo to, že jsem nosila jen hnusné oblečení a i tak jsem se snažila vypadat – jako ošklivá holka. No a to trvá až do teďka.

Opět mě hrozně bodlo u srdce. Vešla jsem do koupelny a podívala se na sebe do zrcadla. Ach ne – vážně vypadám jak nafouknutá žába.

Rychle jsem tedy strčila obličej pod kohoutek a snažila se tu ledárnu co nejdéle vydržet.

Máma stejně stává brzy, takže když ji vzbudím, nic se nestane.

Znovu jsem se podívala do zrcadla – nateklost se pomalu, ale jistě ztrácela. Snažila jsem se na sebe podívat z toho lepšího úhlu. Posledně jsem viděla jenom to špatný.

Takže…

Oči – řekla bych, že nejsou ani moc velké, ani moc malé. Kdybych si vzala řasenku a upravila si obočí, které ty oči schovávalo, nebylo by to zas tak moc špatné a pleť bych si nechala vyčistit.

Představila jsem si, jak bych vypadala, kdybych si na sebe vzala trošku víc holčičí oblečení.

Páni, vážně bych mohla vypadat jako dřív – krásná a roztomilá holčička, jenom trošku vyšší a starší.

Najednou mě ta představa nakopla.

Ano! Budu hezká jako dřív, a ukážu těm klukům, o co všechno přicházej! Řekla jsem si v duchu s hrdostí a se smíchem.

Běžela jsem rychle do pokoje, vyndala si všechny své úspory (za to mi ty peníze stojí) a strčila si je do kapsy džínsů. Ještě jednou jsem běžela do koupelny, osprchovala se a snažila se nemyslet na Paula. Tedy… ne tak jako do teďka. Budu se snažit být nad věcí. Už ani to srdce tolik nebolelo.

Umyla jsem si i vlasy, abych nevypadala jako strašidlo. Myslím, že tím plánem mámu fakt překvapím.

Když jsem byla hotová, namazala jsem chleba nám oběma, abychom mohly vyrazit co nejdřív.

Mámu jsem už slyšela v koupelně. Páni! Já se… vážně se strašně moc těším. Ani jsem nevěřila, že budu ještě někdy mít tak skvělou náladu.

No konečně jde…

„Ahoj, zlato. Jé, ty jsi udělala snídani i mně. Děje se snad něco? A jak to, že jsi už vzhůru?“ No jo… to by nebyla máma, kdyby se pořád nevyptávala.

„No, víš…“ nevěděla jsem, jak začít. „Napadlo mě, že bych mohla jet s tebou a koupit si nějaký lepší oblečení. Tohle je vážně strašný, měla jsi naprostou pravdu.“

Ona najednou začala zářit a usmívala se. Pak se ale nějak zvláštně zamračila. A sakra.

„Rachel? Není v tom nějaký kluk? Takhle odhodlanou nakupovat jsem tě dobrých deset let neviděla.“ Další rána u srdce.

„Ne!“ schválně jsem vykulila oči. „Ty jsi tady snad nějaký viděla? Jen mě už prostě přestává bavit nosit dokola šedou mikinu a roztrhaný džínsy.“ Snad to zabralo.

Ona mě ale najednou objala. Nechápala jsem to.

„Rachel! Tak konečně se v tobě probudila ta normální holka, co touží po nakupování.“ Málem bych řekla, že jí začaly téct slzy.

Už jsem se nadechovala, že jí ještě něco povím, ale ona byla rychlejší.

„Víš, co by možná bylo lepší? Mohla bych tě hodit do Port Angeles. Tam toho je ještě víc, možná bys taky mohla ke kadeřníkovi.“ To ale řekla jen opatrně.

„Jasně!“ řekla jsem celá štěstím bez sebe. „Tak jo. Hele pojedeme tam teď, ty budeš pracovat hodně dlouho a pak si pro mě přijedeš, ano?“ Ona se jen zasmála, snídaně se ani nedotkla a už jsme nasedaly do auta. Páni, to bude jízda!

Asi se ve mně opravdu ta stará, milující módu, holka probudila.

Máma mi ještě přispěla dvěma tisíci na nákupy, což od ní bylo fakt velkorysé.

Celou cestu jsem byla jak na trní a nemohla se dočkat.

Když jsme tam za hodinu a kousek byly, políbila jsem ji v rychlosti na tvář, poděkovala a už jsem běžela – na nákupy!

 

Nevěděla jsem co dřív. Tak jsem se rozhodla jako první pro kosmetický salón. Tam jsem strávila dvě hodiny. Dostala jsem pleťovou masku, upravili mi obočí a lehce mě nalíčili.

Nechala jsem tam všechny máminy peníze, ale co, kosmetika zadarmo se cení, ne?

Když jsem se jukla do zrcadla, tak jediný, co mě napadlo, bylo wow! Měla jsem lehce zvýrazněné oči, upravené obočí, a krásnou, čistou pleť. Ještě ty vlasy a oblečení.

Pomsta bude sladká, Paule!

Jen co jsem vešla zpět na ulici, zajela jsem hned do nejbližšího obchodu s oblečením.

Už ani nevím, co říkat – páni nebo wow?

Tohle jsem vážně už nějakou dobu neviděla. Všude byly regály a věšáky plné úžasných hadříků.

Přišla ke mně prodavačka a zeptala se, jaké mám přání.

Já jen ukázala na své tělo a řekla: „Je mi jedno, kolik to bude stát. Chci vypadat dokonale.“

„Tak v tom případě, vítejte!“ řekla s lišáckým úsměvem na tváři. Byla mi vážně sympatická.

Ještě se mě cestou k prvnímu regálu ptala, jakou mám představu. Já ale nevím. Jen jsem pokrčila rameny.

Ta byla evidentně ve svém živlu. Do rukou mi naházela spoustu oblečení, a já šla zkoušet. Celou dobu stála u kabinky a hodnotila všech dvanáct outfitů. Půlka z nich mi sedla dokonale, takže jsem jen kývla a ona mi je vzala na pokladnu. Ještě jsem ji poprosila o boty. Chtěla mi dát podpatky.

„Víte, já si nejsem jistá, jestli v tom budu umět chodit.“ Řekla jsem jí nejistě.

„Jen to zkuste a uvidíte, že budete jak z módního časopisu.“ Řekla se smíchem.

Vyzkoušela jsem si tedy kozačky, kotníčkové a na klínku. Vzala jsem si všechny. Musela jsem uznat, že prodavačka měla pravdu. K tomu jsem si vzala ještě jedny tenisky a šla rovnou ke kase.

Té paní jsem strašně moc děkovala a slíbila, že přijdu brzy zase.

Zbýval už jen kadeřník. Ten byl ale přes půl města, takže trvalo, než jsem tam došla.

Ale zase byl velmi příjemný, takže na mě ten optimismus přenesl.

Trošku se mému vrabčímu hnízdu smál, ale co vykouzlil – to jsem vážně nechápala.

Umyl mi vlasy, o několik centimetrů je zkrátil, prostřihal, dal mi do nich výživu a kulmou je natočil. Nechtěla jsem se koukat do zrcadla. Chtěla jsem si totiž na sebe vzít to oblečení, boty a ještě se trošku namalovat líčením, které jsem si cestou sem koupila.

Také jsem si všimla, že mi udělal patku.

„Musím Vám říct, ty vlnité vlasy Vám opravdu sluší. Jestli chcete, můžu Vám prodat kulmu a různé výživné krémy.“ Samozřejmě jsem to brala všemi deseti.

Peněz mi ale moc nezbylo.

Šla jsem na nejbližší záchodky, kde jsem se převlékla. Nejistě jsem doklapala na podpatcích k zrcadlu, a nemohla jsem uvěřit vlastním očím…

Baru

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

17)  ada1987 (23.08.2011 18:08)

16)  Nerea (22.08.2011 22:11)

WOW. Je to boží. CHtěla bych viět Paula jak se bude tvářit až ji uvidí a PUF! - otisk. ÁÁááááh. Těším se na další kapču.:D

Paja

15)  Paja (22.08.2011 21:30)

Holka jde do sebe, to ji jen schvaluju a kdyby jsi vložila nějakou fotečku, jak si ji asi představuješ, nezlobila bych se
Jsem zvědavá jak se bude tvářit Paul a její mamka, ti ji ani nepoznají...už aby byla další kapitola

Bosorka

14)  Bosorka (22.08.2011 18:56)

Trpící Paul? To nezvládnu :D

Baru

13)  Baru (22.08.2011 18:53)

Nebojte, skákat do náruče mu nebude, ledaže bi si kleknul na kolena a odprosil ji... ale na to je moc velkej drsňák :D jo a piskot94 - ber to jakože to je už přepočtený do našich

piskot94

12)  piskot94 (22.08.2011 18:41)

narazila jsem na tuhle povídku a je super:D Paul se chová jak blbec, ale strašně se těším, až Rachel uvidí po její proměně :D
akorát dva tisíce dolarů je v přepočtu kolem čtyřiceti tisíc promiň jsem rejpal

11)  mollynkaska (22.08.2011 17:45)

áno..to je vončo a ať Paul trpí, né že po 3 kapitolách mu skočí.. do náruče ;)

10)  Lejla (22.08.2011 17:26)

Baru, jen nás to nech pořádně vychutnat. Jen at' trpí a prosim tě, né aby mu po dalších dvou kapitolách skočila do náruče

THe

9)  THe (22.08.2011 17:25)

A Paul dostane co proto. Rachel mu to nandá. Jsem na něho vážně zvědavá. :D
Opět úžasná kapitola.

8)  annaliesen (22.08.2011 17:07)

honem další díl

Baru

7)  Baru (22.08.2011 17:00)

Jo, nebojte, Rachel má ještě velké plány

Kaca

6)  Kaca (22.08.2011 15:03)

a Paul se má na co těšit
Doufám že mu to Rachel nandá :D ale jinak jsem taky pro fotku
Náákupy, tak to bych si taky chtěla zažít přijít a říct oblečte mě :) ale Raachel! Za chvíli bude zase na žebříčku společnosti a jak se zdá, ti kluci vyvrhelové těším se na další

5)  lokinm (22.08.2011 14:49)

4)  Lucie (22.08.2011 14:28)

Pro tohle máme doma hlášku- Per to tam!!!

ann: taky bych chtěla vidět fotku, ale asi nám zbývá si jenom představovat...

3)  ann (22.08.2011 14:15)

chtěla bych vidět její fotku ;)

2)  Lejla (22.08.2011 13:16)

Rachel a ted' do toho!!! Dej mu co za to a pořádně PODUSDIT, prosím:) :)
At' si to BOSORKA pořádně vychutná

1)  Milisent (22.08.2011 12:52)

Je z nej kočkááááááá :) :) .

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek