Sekce

Anketa

Komu v hokejovém semifinále Slovensko-Česko fandíte?

Slovensku (6) Česku (11) Slovensko zlaté, Česko bronzové (12) Česko zlaté, Slovensko bronzové (51) Oběma, hlavně ať si jedni odvezou zlatou a druzí bronzovou (12)

Celkem hlasů: 92

Galerie

07.11.2010 [14:15], Amisha, Povídky jednorázové, komentováno 27×, zobrazeno 878×

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/zlat%C3%A1%20r%C5%AF%C5%BEe.jpg

Bella má ráda listopad a nebojí se tmy. Do dneška...

Tmavá ulice a ty jdeš z kina. Film se ti celkem líbil, ale vidět znovu už ho asi nemusíš. Horory nikdy nebyla tvoje silná stránka. Přitáhneš si bundu blíž k tělu. Venku je hrozná zima. Co taky čekat od půlky listopadu. Prokřehlé ruce si snažíš zahřát vlastním dechem, vlastně tě ani nenapadne se rozhlížet. Taková zima ti je a oči se ti klíží. Když se bezděky otočíš na druhou stranu, jenom abys mohla přejít, kontroluješ, jestli tam přece jenom nejede auto. Velké těžké vločky padají a ty skrz ně zahlédneš velkou tmavou mužskou siluetu. Ten muž nepochybně zírá tvým směrem a tobě naskakuje husí kůže.

Otřeš si rukou obličej protože mokré vlasy se ti lepí na čelo a zakrývají ti oči. Máš pocit, že máš mžitky před očima. To přece nemůže... Pomyslíš si. Ale stejně pro jistotu přidáš do kroku. Ještě dva bloky budov a jsi doma. Vysloveně slyšíš, jak tě volá teplá vana. To je ono - zaměstnat hlavu je to, co ti rozežene hloupé myšlenky. Zkusmo se znovu rozhlédneš a ta temná silueta je pryč. Ale jenom proto, aby se objevila znovu přes roh. Potlačíš nutkání zakřičet. Proklínáš se za podpatky a sukni. Proč jsi proboha v mínus pěti potřebovala minisukni? Přestává ti být zima a na nohou jistě budeš mít puchýře, jak se snažíš přidat do kroku. Spíláš si a vysvětluješ sama sobě, že nikdy, ale opravdu nikdy už tyhle hrozný boty nenazuješ. Nutkání zout se a pokračovat bosky i přes marast na silnici zesílí, když zpozoruješ, že ta silueta zvolna vykračuje směrem k tobě.

Pobízíš svoje tělo k větší rychlosti. Ještě poslední roh. Už vidíš dveře...

Uleví se ti když zaklapneš dveře svého bytu. Opřeš se o ně a s úlevou vydechneš. Pomyslíš si něco o tom že už ti ze všech těch upírů určitě šplouchá na maják a jdeš do koupelny aby sis splnila ten sen o vaně a něčem ostřejším. To ti nemůže přece nikdo zazlívat, že ne?

"Isabello," ozve se, zrovna když nastavuješ teplotu vody. Prudce se otočíš, ale nikde nikdo. Srdce ti buší rychlostí, která se nedá změřit. Jak by se taky dostal k tobě do bytu.

Vypínáš vodu a se sevřeným hrdlem jdeš zkontrolovat hlavní dveře. Všechno v pořádku.

Okna! Napadne tě, pak se v zápětí uklidníš. Přece bydlím dost vysoko. Ale co, pro jistotu. Projdeš všechny pokoje a vše se zdá v pořádku, až už zbývá jenom kuchyně.

"Isabello," ozve se znovu ten líbezný, a přitom tolik hrozivý hlas.

"Do prdele!" ulevíš si. Pocit, že jsi se zbláznila stoupá. V kuchyni je zhasnuto a ty, než zmáčkneš vypínač, se podíváš na okno.

Kde za sklem na tebe zírají dvě černé oči. Vidíš je, protože odráží světlo z digitálních hodin na lednici. Hlasitě se zajíkneš, protože kolem domu není nic, na čem by ta osoba mohla stát.

Zavřeš oči a pomyslíš si několikrát do háje. To se přece nemůže dít tobě. Otevřeš jedno oko a potom druhé, abys zjistila že za oknem nikdo není.

Ale než se ti stihne ulevit, ozve se ti přímo u ucha: „Isabello“...

A pak se probudíš.

Říkáš si, jaký že to byl zvláštní sen. Pořád před očima vidíš ty oči. Ale venku už je světlo a tak v klidu vstáváš. Procházíš bytem a když si rukou čechráš vrabčí hnízdo na hlavě, když si všimneš zpola napuštěné vany. Dech ti uvízne v krku a ty se bojíš vkročit do kuchyně. Když se nakonec odhodláš, najdeš na okenní tabulce vyškrabané své jméno. Zvenku.

 

 

Přidat komentář

Autor:

Text:

Opište tento text:

CAPTCHA

Komentáře

1 2   »

kajka

27)  kajka (27.03.2012 18:47)

Amisho, ty víš, jak vyděsit! Mám štěstí, že je za okny slunečný podvečer, vedle mě skáče syn a z rádia hraje hudba. Stejně mi na krku stojí chloupky. Skvěle navozená atmosféra strachu! Brrrrr. Vůbec si nechci představit, že tvou povídku čtu v noci ve ztichlém spícím bytě.

Kristiana

26)  Kristiana (17.06.2011 08:26)

Uch. Neskutečně děsivé a realistické. Proto nekoukám na horory. :-D

25)  Renata (25.01.2011 19:22)

Super!!!

dorianna

24)  dorianna (06.12.2010 11:03)

Vzhledem k tomu, že mám pro strach uděláno, mě tohle nevyděsilo, spíš mě zaujalo jak je to zvláštně napsané... nejsem si jistá jestli je to přítomný čas, ale je to moc pěkně napsané.

Amisha

23)  Amisha (08.11.2010 17:38)

Hanetko: Jsem ráda, že se ti to líbilo.
SarkaS: Jo! Konečně jsem v něčem první
churinka: Děkuju.

churinka

22)  churinka (08.11.2010 13:04)

Velmi originální!!!!Super.

SarkaS

21)  SarkaS (08.11.2010 08:04)

brrr, já mám husinu ted by se mi tu opravdu hodil smajlik jak se klepe a schovava se pod perinu, protoze by dokonale vystihnul moje pocity... Zajimave napsane, myslim ze v tomhle stylu jsem jeste nic necetla

Bosorka

20)  Bosorka (08.11.2010 07:57)

Hanetko - nějak mi to připomnělo jeden díl Profesionálů. Sjůůůzn, Sjůůůůzn....

Hanetka

19)  Hanetka (07.11.2010 20:55)

Teda, Amisho... jsem v šoku. Jdu obhlédnout okna a už v životě nika nepůjdu potmě sama. ještě že nejsem Isabella. Moje jménuo by neznělo tak hrůzostrašně, zaplaťpánbůh.

Amisha

18)  Amisha (07.11.2010 20:43)

Miško: Ono to šlo samo
Linfe: Co ti na to říct? Jsem ráda, že se ti to líbí.
Michal7: To jsem ráda, že nejsi slabá povaha, protože já jo.
Bosorko: Neboj tyhle byly černý...
Janeba: Kdo ví?
Krista81: Kuš potvoro... žádný pokračování. Jsem ráda, že se ti to líbilo.

krista81

17)  krista81 (07.11.2010 20:22)

Pááni, pěkně strašidelný
Byla by z toho pěkná povídka na pokračování

Janeba

16)  Janeba (07.11.2010 20:14)

No páni, to byl nářez! A to mám jít ještě někam večer? Ale počkej, to byl Edward?! Tak ten by snad dovnitř mohl! Super dílko! Díky!

Bosorka

15)  Bosorka (07.11.2010 19:15)

Právě jsem na všech v oknech v pokoji zatáhla žaluzie! Fuj oči-většinou červené- za oknem, to je moje noční můra už dlouho...brrrr
Jsem četla a ani nedutala, hned vedle mě jsou prosklené dveře na balkon .....

14)   (07.11.2010 18:30)

Celou dobu mi běhal mráz po zádech. Oddychl jsem si, když byla doma, ale horor zdaleka neskončil...
A ten pohled, kdo to vyprávěl... čekal jsem cokoliv, ale "ty" jsem vážně nečekal. Jako by to tím bylo strašlivější... a poslední věta mě dorazila. Ještě že nejsem slabší povaha...

Linfe

13)  Linfe (07.11.2010 18:26)

Uf, nevím, co ti na to napsat než že se pokusím popsat ti ty pocity.

Cestu z kina jsem si snažila jasně představit. Na kůži mě zábly sněhové vločky a v oblasti kolem srdce narůstalo napětí. Ta scéna v domě mi připoměla, proč se vlastně nedívám na horory. Bylo to tak živé. Tep někde až v krku. Skoro jsem si juchla, když jsem zjistila, že se jí to jenom zdálo. A ty poslední věty mě zase posadily tvrdě zpátky do židle. Tep zase někde v krku. Hodně, hodně realistické a hodně hodně dobré. Otázkou je jestli se tím budu ještě někdy chtít dobrovolně vyděsit ;)

Ami je to moc moc moc dobré.

MisaBells

12)  MisaBells (07.11.2010 17:24)

a to mám jít jako na noční jo????? Po tomhle, jo???? No počkej, jen co to tu doklapu, tak si mě nepřej na ICQ, raději uteč, Isabello!
Mazec lováčku!

Amisha

11)  Amisha (07.11.2010 17:18)

Sakruško: Promiň, snad jsem ti neublížila
Kamikadze: To zase budu muset po tmě pro cibul.
Karolínka: Děkuju miláčku. Za všechno...
Aalex, ada: Díky
Bye: Promiň já už nebudu psát... Tvoje zdraví především
Děkuju holky

Bye

10)  Bye (07.11.2010 16:59)

Teda Ami!!!
Nejspíš mě zachránilo, že to bylo tak krátký. Ne, teď nejde o dech, už jsem docela vytrénovaná. Ale od chvíle, kdy ji poprvé oslovil... jsem se dostala do takový nějaký celkový hororový křeče. Fakt sugestivní!
Jdu se podívat do zrcadla. Myslím, že u tý okenní tabulky mi popraskaly žilky v očích.

Tyjo, a jak to bylo dál?

9)  ada (07.11.2010 16:52)

skvely

8)  Aalex (07.11.2010 16:27)

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Do premiéry zbývá:

Náhodný obrázek