Sekce

Galerie

/gallery/nvl2selena.jpg

Samantha najde své staré deníky, dá je Seleně, aby ji pochopila.

3. Samanthiny deníky

 

Selena:

„Musíš jí to říct!“ osočil mě Edward.

„Ale já nemůžu. Otisk?“ zeptala jsem se.

„Nejspíš, promluvím s Alecem, ale mámě to řekneš! Divím se, že jí to hned nedošlo! Víc se ovládej,“ radil mi šeptem, aby nás nikdo neslyšel, ale mamina nás stejně zmerčila.

„Co tam máte za tajnosti?“ zavolala na nás, když si všimla, že jsme pozadu.

„Jen se mě na něco ptala, nic závažnýho,“ odpověděl pohotově Edward a mrkl na mě.

Nikdy by mě nenapadlo, že strejda Edward bude můj komplic, byla jsem ráda, že když už jsem se do téhle situace dostala, že mi někdo pomůže. Nemůžu to přece mámě jen tak říct.

 

Pomalu jsme je došli, byla jsem nervní víc, než předtím.

„Co se děje?“ špitla Ness.

„Později,“ odpověděla jsem.

„Dobře,“ bylo mi jasné, že to nechce řešit před partou všechno-slyšících upírů.

 

„Tady je knihovna, v současnosti obývaná naším dalším hostem Nahuelem,“ pokračovala Jane v jejím provázení.

„Ahoj, Nahu,“ pozdravila toho snědýho hezouna. „Tohle jsou Cullenovi a Blackovi,“ představila nás.

„Ahoj všichni, jsem Nahuel, dost jsem tu o vás slyšel. Hlavně o některých,“ mrkl na mamku.

Pak k němu přicupitala Jane a něco mu šeptala. Edward se uchichtl. Ona ho balí!!! Bylo mi to hned jasný.

„Později se ještě uvidíte, musíme pokračovat,“ vyzvala nás Jane, abychom pokračovali. Vedla nás dál dlouhou chodbou

„O patro níž je tělocvična, tady je kuchyňka, kdybyste v ní cokoli postrádali poproste Giannu, postará se o to,“ radila nám Jane. Pak jsme šli po schodech o patro výš.

 

„Samantho, tvůj pokoj zůstal nedotčen. Je tak, jak jsi ho opustila, Aro vždy doufal, že se vrátíš,“ zastavila se u prvních dveří. Mamka se zhluboka nadechla a vzala za kliku.

„Bezva,“ uniklo jí ze rtů.

„Naproti Carlisleův pokoj, vedle pokoj pro Bellu a Edwarda, dál Charlie a na konci chodby mají pokoj děvčata,“ rozdělila nám pokoje, aniž by se zeptala, kde a s kým chceme bydlet.

„Zavazadla už máte v pokojích, teď si odpočiňte, zítra vás čeká náročný den!“ pokračovala zase Jane.

„Co nás zítra čeká?“ byla mamka ostražitá.

„Buď v klidu Sam. Nic, co bys nezvládla, jen ples na přivítanou,“ uculovala se. „Jdeme Alecu!“ rozkázala bratrovi. Rozčílila mě tím.

„Jdu s vámi, přijdu později zlato,“ doběhl je Edward, poté co políbil Bellu na tvář. Šel si promluvit s Alecem. Povzdechla jsem si a zapadla jsem za Ness do pokoje.

 

Sam:

Bylo tak strašně ponižující vrátit se do tohohle pokoje, který pro mě byl několik let vězením. Jane měla pravdu, nezměnilo se tu vůbec nic.

„Tvůj dívčí pokoj,“ špitl mi do ucha Jacob a pevně mě zezadu objal. Otočila jsem se k němu a políbila ho. Poslední kluk, kterýho jsem tu měla, byl Alexander. Teď tady mám svého manžela.

„Jsi v pořádku?“ ptal se mě.

„Zvládnu to, je to už dlouho,“ otočila jsem se ke své staré skříni. Pořád v ní vysely ty přestárlé šaty, co jsem kdysi strašně ráda nosila. Tehdy byly moderní! Dokonce ani vůně levandule ze skříně nezmizela. Pak jsem očima střelila ke spodnímu šuplíku, byly tam moje deníky. Byla jsem překvapená, když jsem klíč našla na svém místě. Skrýš v kozačkách sice nebyla nic originálního, ale díky pavučinám, jsem věděla, že ho tam nikdo nenašel.

„Co to je?“ zeptal se mě Jake, když jsem si první svazky položila na klín.

„Můj život v tomhle hradě,“ řekla jsem šeptem a otevřela jsem ho na náhodné stránce.

 

23. července 1922

Dnes jsem strávila celý den s Alexem, vyjeli jsme si na koních a projížděli jsme se po vinicích patřících mému otci. Poprvé jsme se milovali. Bylo to to nejkrásnější, co jsem kdy cítila. Dnes otce požádám, aby pro mě Alexe proměnil…

Pak jsem deník zabouchla. To byla poslední noc, kdy Alex žil. Vzpomínky, byly až moc živé.

 

„Sam,“ přiklekl ke mně Jake. „Asi bys to neměla číst,“ dodal a stáhl si mě do své hřejivé náruče.

 

„Možná bych je mohla dát Seleně. Pochopí, jak je Aro nelítostný. Připadá mi tady tím vším příliš nadšená,“ tiskla jsem se k Jacobovi.

„Jak myslíš,“ políbil mě na čelo a pomohl mi na nohy.

„Donesu jí je hned,“ setřela jsem si z tváře poslední slzy a vydala se na konec chodby za svou dcerou.

 

Selena:

„Jak jsem to mohla udělat?!“ byla jsem na sebe naštvaná.

„Za otisk přece nemůžeš!“ uklidňovala mě Ness.

„Mámě to zlomí srdce, Aleca nesnáší!“ byla jsem zoufalá a vesměs rozhodnutá, že budu otisku vzdorovat.

„Pochopí to, má s tím zkušenosti, ne?“ objala mě. Pak se ozvalo zaklepání. Až jsem se lekla. Co když nás někdo poslouchal?

Otevřela jsem dveře a tam stála mamka, vypadala smutně.

„Mami, stalo se něco?“ pozvala jsem ji dál.

„Jen vzpomínky, něco jsem ti přinesla,“ podala mi staré – dost staré – sešity. Já jsem si v duchu oddychla. Neslyšela nás.

„Co to je?“ tvářila jsem se nadšeně.

„Moje deníky, chtěla bych, aby sis je přečetla. Nechci, abys dopadla jako já.“

Nevěděla jsem, co jí na to říct. Musela to tady hrozně nenávidět a já se otisknu do Aleca!!! V duchu jsem si nadávala. Ness se tvářila vyděšeně.

„Aro si bude hrát na tvého nejlepšího přítele, bude tě chtít okouzlit a získat na svou stranu. Nejspíš vás obě,“ podívala se i na Ness. „Je v nich všechno až do doby, kdy jsem odsud utekla,“ nadechla se.

„Děkuju, mami! A neboj, Aro mě neočaruje!“ zkoušela jsem ji uklidnit. Položila jsem deníky vedle Ness na postel a objala jsem ji.

„Mám tě moc ráda, holčičko a nechci, aby mi tě někdo vzal,“ políbila mě na čelo.

„Neponocujte dlouho, dobrou noc,“ zavřela za sebou dveře a já jsem se po nich svezla. Byla jsem zoufalá. Nemůžu milovat Aleca! Mámu by to zabilo.

„Co budeš dělat?“ zeptala se tiše Ness.

„Nejdřív si přečtu ty deníky a budu se snažit Alecovi vyhýbat!“ sáhla jsem po tom, na kterým byl nejmladší letopočet - 1948.

 

23. dubna 1948

Dnešní útěk snad vyjde. Aro mi sice nedal moc příležitostí se s jeho návštěvou domluvit, ale on mi slíbil, že mi pomůže. Je mou poslední nadějí. Už tu nevydržím ani den! Nenávidím to tu!

 

Četla jsem matčin poslední zápis.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

1)  marcela (29.07.2011 13:32)

Hezký,hezký,hezký.

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek