Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/mimo%C5%88.jpg

Varovala jsem vás. Nečekejte žádná překvapení. Jede se do Port Angeles pro šaty. I když... :)

Edward zmateně zamrkal. Obrátil se ke mně.
„Už tě zase slyším,“ vzdychl nešťastně.
„Ale já na sex s tebou teprve pomyslela,“ vyjekla jsem vyděšeně. „Přísahám, že jsem o tom ještě ani nepípla!“



Mike se zamračil a jeho bojovný postoj definitivně ochabl. Když Edward zamířil jeho směrem, dokonce couvnul a trochu se přikrčil. Prostě se mu nechtělo porvat se. Porvat se kvůli mně.

Jenže Edward se nechtěl rvát. Chtěl odejít. Jen tak. Bez vysvětlení.

Ještě u dveří se otočil.

„Ehm… uvidíme se zítra. Ve škole. Asi. Nejspíš.“ A zmizel. Než jsem stihla zpanikařit, že dole narazí na mámu, zahlídla jsem ho běžet k lesu.

Mikovi se vrátila sebedůvěra.

„Nechceš mi to nějak vysvětlit?“ zeptal se s našpulenou pusou a založil si ruce na svých předimenzovaných prsních svalech.

Chtěla jsem úplně něco jiného než vysvětlovat. A tak jsem udělala těch pár nutných kroků, rozpřáhla se, a než stihl můj bývalý přítel zavřít překvapením pootevřenou pusu, vrátila jsem mu aspoň částečně to ponížení, které mi připravil.

A ne, nevykládejte mi nic o nedostatku důkazů a presumpci neviny.

Zaúpěl tak, až jsem si chvilku myslela, že s tím rozvrtaným zubem třeba přeci jen nelhal. Ale neměla jsem náladu ověřovat to, takže jsem jen otevřela dveře a beze slova na ně ukázala.

Snad za to mohl fotbalový trénink, ale těmhle jasným gestům Mike vždycky rozuměl. A taky byl zvyklý poslouchat kouče, takže opravdu poslušně vycouval.

Svalila jsem se zpátky do postele. Rozhodování o tom, jestli půjdu do školy, jsem věnovala asi dvě vteřiny. Poslední chřipku jsem měla někdy v páté třídě, takže jsem si tohle volno hodlala trochu užít. Nepochybovala jsem, že se okamžitě začnu zaobírat myšlenkami na Edwardovy ruce, rty, pevná stehna a fakt divné věty o slyšení a neslyšení. Jenže noc plná kontrolního buzení mi asi přece jen dala zabrat. Po minutě se mi začaly zavírat oči.

„Bello!!!“ Máma dnes musela posnídat extázi, jinak jsem si její nával energie nedovedla vysvětlit. Sotva jsem se mátožně posadila, ozvalo se tiché zaklepání. Další návštěva? Že by se Edward vrátil, aby mi konečně vysvětlil výkyvy ve svých náladách a stylu oblékání?

Nebyl to Edward, ale jeho otec. Vzpomněla jsem si, že mi o jeho možná návštěvě říkal.

„Dobrý den, doktore,“ přinutila jsem se usmát.

„Carlisle,“ opravil mě. Potěšilo mě to. Vždycky mi přišlo divné říkat mu doktore. Ne že by mu ten bílý ohoz neslušel, ale vypadal spíš jako děsně sexy herec oblečený za doktora kvůli nějakému seriálu.

„Můžu dál?“

„Jasně,“ kývla jsem.

Zkontroloval mi zorničky a takové ty věci, zamračil se, když jsem mu řekla o svém druhém blinkacím extempore a spokojeně pokyvoval, když jsem vzápětí horlivě vysvětlovala, že teď už je mi vážně naprosto skvěle.

Až na toho brouka v hlavě, že.

Ale o tom jsem se nezmínila nahlas a zdálo se, že od něj se žádných výkřiků o slyšení něčeho, co jsem ještě nevyslovila, nedočkám. Nakonec mi poručil zůstat dalších pár hodin v posteli – hodný chlapec – přidal radu ohledně nerozrušování se – naivní chlapec – a nakonec se dvakrát zhluboka nadechl a zamračil. No, nemusel tak okatě dávat najevo, ať si vyvětrám.

Rozloučil se a zmizel stejně rychle, jako jeho divný, ale neodolatelný syn. Překvapilo mě, když jsem slyšela odjíždět auto. Skoro bych čekala, že si někde u dveří taky nazuje běžecké boty a vezme to tryskem přes les.



Většinu dne jsem prospala. Probudil mě až telefon. Jessica. Cítila jsem slabý záchvěv zklamání. Neměl by mi Edward zavolat? Nebo ještě líp: neměl by se za mnou pod nějakou záminkou stavit? Zopakovat tu ranní věc se rty, jazykem a sténáním?

„Bello, posloucháš mě?“ Jess zněla netrpělivě.

„Ehm… promiň. To víš, to ten naražený mozek. Takže cos říkala?“

„Jestli platí ten dnešní nákup. Port Angeles. Měly jsme jet i s Angelou pro šaty.“ Zaváhala jsem. S Mikem na ples ani jinam určitě nepůjdu, a že by mě tak brzo pozval někdo jiný? Pravděpodobnost byla mizivá, ale nemohla jsem riskovat nepřipravenost.

„Vyzvedneš mě?“ zeptala jsem se a přistihla se, že zvažuju, jaké šaty se hodí k příšerným kalhotám, děsivé košili a kousavé vzorované vestičce.



Konečně jsem něco snědla, dala si sprchu, něco normálního na sebe (nikdy by mě nenapadlo, že budu tolik přemýšlet o přednostech džínoviny) a hlavně velké tmavé brýle. Modřiny se rozlily až k lícním kostem a připomínala jsem Apače na válečné stezce. S make-upem jsem to vzdala – i lehký dotek na kůži mi vháněl slzy do očí.

Blbý náledí. Blbý sjetý gumy. Blbý Mike. Blbý mlčící Cullen.

V obchoďáku to bylo peklo. S monokly a s mou náladou neladilo vůbec nic. Nakonec jsem se s Jess a Ang domluvila, že se trochu projdu a sejdeme se později v naší oblíbené restauraci.

Nechápu, co mě to napadlo. Pokud to není nezbytně nutné, neprocházím se. Někdo, kdo měl každý kotník zvrtnutý nejmíň pětkrát, prostě nechodí jen tak trajdat!

Samozřejmě poprchalo, ale bylo nad nulou, takže to naštěstí nijak zvlášť neklouzalo. Zarazila jsem se u knihkupectví a přemýšlela, jestli nekoupit Edwardovi nějakou odbornou literaturu o lidech, co slyší hlasy, ale pak jsem si vzpomněla na Carlislea. Pokud je Edwardův otec doktor, nebudu se jim do toho montovat. Jestli je s ním něco v nepořádku, museli si toho doma jistě všimnout. Kdo ví, třeba je to, jak se projevuje teď, jeho nejlepší období. Třeba byl dřív úplně mimo.

Vzpomněla jsem si na jeho zmínku o tom, že musel mít kvůli nemoci domácího učitele. Jo, to je ono! Ta nemoc asi nesouvisí s bederní páteří, bude to spíš nějaká duševní porucha. S povzdechem jsem se vydala dál.

Jak jsem tak dumala o své smůle – nejdřív fotbalista, potom cvok – zatoulala jsem se do opuštěné slepé ulice. Nedostatek zvukových a zrakových podnětů mě rychle probral, bleskově – no tak dobře, co nejrychleji – jsem se otočila na patě a vyrazila zpátky.

Stál v ústí uličky a číhal na mě.

Chlap.

Dva metry, kožená bunda, tmavé džíny.

Skoro bolestně se mi zastesklo po tesilu a vlně.

Hrábla jsem do kabelky, ale pepřák nikde. Okamžitě se mi vybavilo, jak jsem ho půjčila Angele před prvním ostrým rande s Benem. Angela nejenže nemluvila sprostě, ale vždycky byla trochu hysterická, když mělo dojít na fyzický kontakt. Chtěla mít jistotu, že ji budoucí otec jejích dětí – tak o Benovi vždycky uvažovala – na první schůzce neznásilní.

Angela nakonec bez větších potíží nechala Bena sáhnout si a já tu teď stála s holýma rukama proti úchylovi.
Jo, fakt smolný den. Do třetice všeho…

„Dobrý večer, slečno, můžete mi pro…“ Já nedokončila myšlenku, on větu.

Nesnášela jsem tátu za to, že mě nutil čtyři roky chodit do kurzu sebeobrany. Myslela jsem, že kromě spousty modřin a pár lehčích zlomenin to na mně nezanechalo následky. Teď se ale stalo něco vážně divného.

Tři poslední kroky k chlápkovi jsem urazila skoro Edwardovskou rychlostí. Přitom mi dopředu vyrazila pravačka s prsty sevřenými do pevného špalíku. Nechtějte vědět, kam neomylně zamířilo moje koleno.
Že jsem se v obou případech docela trefila, se ukázalo vzápětí.

Úchyl se držel za krk, chroptěl a zároveň se zlomil v pase a pomalu se sunul k zemi. Teď jsem mohla v pohodě utéct, ale chlapec měl smůlu. Připletl se mi do vážně pitomého dne.

„Tak ty takhle, ty jeden, ty… ty!“ vykřikovala jsem nad ním – udýchaná a připravená pomstít všechny přepadené dívky za deset let pozpátku. Couvla jsem, znovu se rozběhla a…

Ne, neměla jsem se spoléhat na svou levou nohu. Denní dávku rovnováhy jsem dávno spotřebovala, takže když jsem si chtěla připravit pravačku k výkopu, skončila jsem na zemi, jen pár centimetrů od vykulených a vyděšených očí.

Počkat! Vyděšených?! Ne, tohle na mě nehraj! Zůstala jsem sedět na naraženým zadku, omotala si kolem prstů popruh kabelky, a začala do něj mlátit aspoň takhle.

„Bello! Přestaň!“ Kde se tam, kruci, vzalo Cullenovic naleštěný Volvo? A jak to, že jsem ho nepostřehla dřív? A kde se tu vzal Edward?!

Moje napřažená ruka zůstala trčet ve vzduchu a na svůj výraz bych rozhodně nemohla být pyšná. Došel ke mně, popadl mě za loket – zdaleka ne tak něžně, jako minulý večer – postavil mě na nohy, a odstrčil mě k chodníku. Pak si přidřepnul k tomu otrapovi.

„Jste v pořádku, pane? Můžu pro vás něco udělat?“ Chlap něco zachrčel, zavrtěl hlavou a pořád se těma vykulenýma očima díval na mě.

„Nebojte se, slečna už vám neublíží. Bylo to nedorozumění, myslela si, že ji chcete přepadnout, viď Bello?“ podíval se na mě významně.

„Jak myslela? Číhal tu na mě, on…“

„Viď, Bello!“ přerušil mě přísně a významně zahýbal obočím.

„No,“ řekla jsem nakonec, úplně zpitomělá.

Edward tomu individuu pomohl na nohy a odvedl ho ke dveřím nejbližšího domu. Až teď jsem si všimla, že je tam zlatá cedule s názvem nějaké advokátní kanceláře.

„Nechtěl jste náhodou sem, pane?“ zeptal se Edward sladce. Už jsem se v tom orientovala. Jedno zachroptění bylo zřejmě ano.

„Tady je moje vizitka,“ pokračoval ten ňouma, který se teď jako ňouma vůbec nechoval – což ostatně ráno taky ne, ale teď mi z toho neměkla kolena – „můj otec je lékař. Pokud budete potřebovat ošetření, i dodatečné, volejte ve dne v noci. Ještě jednou se omlouvám.“ Jemně ho poplácal po uváleném rameni, otevřel dveře a strčil ho dovnitř. Pak se pomalu otočil ke mně.

„Ten chlap se tě chtěl zeptat, kolik je hodin. Má tady schůzku kvůli žalobě na obchod, kde mu na mokré podlaze uklouzla noha. Raději si nepředstavuju, co by se stalo, kdybych tě nezarazil.“

Oč pomaleji mi to docházelo, o to rychleji jsem rudla.

„Ach…“ No, z vás by možná vypadlo něco chytřejšího.

"Ano, docela vhodné citoslovce,“ ušklíbl se, ale poznala jsem, že už není tak nabroušený. A vzpomněla jsem si na jiná ach, která už jsem ten den vypustila z pusy. Mozek mi konečně začal pracovat.

„Chlap mě snad nezažaluje, ale teď už mi to prostě musíš vysvětlit,“ zamračila jsem se a rázně si dupla. Proč, proboha, zase pravačkou? Nemusím říkat, co se stalo vzápětí, že ne.

Jasně, levačka podjela a Edward Cullen zase nadzvukově zrychlil. Právě včas, aby mě zachytil.

„Modrá ti vážně hrozně sluší,“ vydechl zasněně, skloněný nad mým obličejem.

Až po druhém polibku mi došlo, že měl na mysli moje monokly.



Graceland


předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1 2 3   »

Janebka

41)  Janebka (27.06.2013 13:53)

Aáááááách, Bella mlátička ........
Děkuji!!!

Ivana

40)  Ivana (18.11.2012 03:04)

geniálna kapitlka. Úžasne som si ju užila.

eMuska

39)  eMuska (11.11.2012 01:15)

chá, ona ho zmlátila! ona ho fakt zmlátila! tak takáto prevrátená sága je snáď lepšia ako od Meyerovej!

Ajjinka

38)  Ajjinka (07.07.2012 03:40)

Fajn, připisuju ti další um - perfektně dokážeš zabít romantickou chvilku! Ten konec! To je na tuhle hodinu asi příliš
Bella mlátící Mika, pak chudáka pána To jsou nezapomenutelný věci, fakt
Jsi světová, Gracee A jo, budu to klidně opakovat pořád dokola

Pilly

37)  Pilly (21.06.2012 17:47)

Chudák Bella mala blbý deň a odniesol si to náhodný okoloidúci

Janeba

36)  Janeba (04.06.2012 08:12)

Grace, :D
Děkuji!!!

35)  Dsewood (05.03.2012 18:06)

Vyjde někdy další dil?
Super kapitola

Tralala

34)  Tralala (27.02.2012 23:57)

Aaaaa uz ma nestvi stale tu nieje dalsia kapitola. Tak mi teraz laskavo povedz co mam robit rano pri ranajkach ked tu nemam svoju oblubenu prisadu do caju?:(

gucci

33)  gucci (27.02.2012 23:08)

:D :D :D ... .....

leelee

32)  leelee (27.02.2012 00:57)

kytka

31)  kytka (26.02.2012 22:49)

Jedna perlička, co perlička - PERLA - vedle druhé.
Nedá se vybrat nejlepší, ale přece jen zmínka o snídání extáze ...
Díky za báječné čtení.

julie

30)  julie (26.02.2012 22:04)

aúúúúúúúúúúúúúú

29)  Anna43474 (23.02.2012 21:11)

Ježíš Ona ho na-napadla Bože můůůj

Grace

28)  Grace (23.02.2012 20:00)

Ještě jednou děkuji;) .
Rosalie, já tě vážně používám jako nudometr. Už jsem začínala doufat, že s tím můžu seknout .

Rosalie7

27)  Rosalie7 (23.02.2012 19:17)

Vážně? Karate Kid Bella?
A ta romantika na konci... Modrá jí sluší Ne, tohle prostě nemůžu. Jsi návyková, Grace, a stejně tak i ten tvůj nažehlený, vestičkami vybavený Edward.
A Mike konečně dostal nálepku ex, což mi udělalo strašnou radost - jen jsem zvědavá, jak na Bellina nového přítele zareaguje škola. Nějak si nnejsem jistá, že budou vzdychat a tajně závidět, jak tomu bylo v originále... A na to se taky moc těším!
Děkuju za tohle krásné čtení

TeenStar

26)  TeenStar (22.02.2012 20:50)

Dokonalá kapitola! ;)

mima19974

25)  mima19974 (21.02.2012 22:36)

Dokonalé!!! Chudák chlap!!!

24)  w (21.02.2012 22:27)

Grace

23)  Grace (21.02.2012 20:06)

Kočky, díky;) . Jste výživná výživa pro můj zlenivělý mozek:) .

Natt

22)  Natt (21.02.2012 17:41)

Tak ale dobrá je, takhle skolit chlapa, to se jí musí nechat víte, koho mi to připomnělo? Pelikána Husu ze Stripese.:DDDD

1 2 3   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek