Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/Double%20trouble.jpg

18. kapitola - Bella, krásná víc než dosti, Edward žloutne žárlivostí!


Kapitolu napsala Hanetka.

Bradavice

Když Bella s Hermionou vstoupily do jejich ložnice, její kufr už tam byl. Kdy ho sem ten Hagrid dopravil? podivila se, ale pak jí došlo, že tady v hradu se o to nejspíš postarali domácí skřítci.

„Kterou postel si můžu vzít?“ zeptala se Hermiony věcně.

„Tu u okna. Já spím támhle v rohu, hned vedle knihovničky. U dveří je Levandule a vedle ní Parvati,“ vysvětlila jí Hermiona. Z její postele seskočil zrzavý křivonohý kocour se sraženým čumákem, otřel se jí o nohy a tázavě mňoukl.

„To je Nell, Křivonožko. Nelly, tohle je Křivonožka,“ představila je Hermiona.

„Tenhle kocour vypadá, že má osobnost,“ řekla Bella uznale,  dřepla si a natáhla ruku, aby kocoura pohladila po hřbetě. Křivonožka natáhl krk a nedůvěřivě si k její ruce přičichl. Znovu mňoukl, ucukl a znovu si přičichl. Mrskl ocasem a zmizel zase na Hermionině posteli.

„Asi se mu nelíbíš,“ řekla Hermiona se zadostiučiněním. Chytrý kocour. Jí se tahle podivná čarodějnice s nezvykle velkým sexappealem taky nelíbila. Kluci na ni reagovali stejně jako na Fleur, a to tahle hnědovláska určitě nemá za babičku vílu. Má jen hluboký výstřih a to, co v něm klukům nastrkuje pod nos, to má Hermiona taky. Jen ji nikdy nenapadlo to takhle vystavovat.

„Asi ze mě cítí Blacka,“ pokrčila rameny Bella. Black – Jake – musel zůstat ve společenské místnosti, kde se stulil na koberec vedle krbu a nejspíš se rozhodl, že zbytek dne prospí. Kolej byla prázdná, studenti byli nejspíš na odpolední výuce, a tak zatím příchod nové akvizice nevzbudil žádný rozruch. Harry a Ron zůstali dole a vypadalo to, že Bellin půvab je dostatečným námětem jejich rozhovorů pro zbytek jejich dnů, takže měli o zábavu postaráno.

„Měla bych si vybalit,“ podotkla. „Jsou tu nějaké skříně?“

„Ne,“ zavrtěla Hermiona hlavou. „U postele máš noční stolek, kam si můžeš dát to nejnutnější,  a malou knihovničku na školní potřeby. Všechno ostatní máme ve svých kufrech. Ty v něm nemáš šatníkovou úpravu?“ Otevřela svůj kufr, který připomínal spíš lodní bednu, a Bella spatřila vnitřek docela rozlehlé šatny. Dovnitř vedlo pár schůdků, po levé straně visela ramínka s hábity, bundami a kabáty, v botníku pod ramínky bylo seřazeno několik párů bot a vedle conversek tam zahlédla i jedny střevíčky na podpatku. Vpravo byl prádelník s hromadou šuplíků a zrcadlo s velkým toaletním stolkem.

„No páni!“ vydechla Bella. „Tak tohle kouzlo neznám. Mám jen zvětšený vnitřek kufru, aby se mi tam všechno vešlo. Ale tohle…“

„Chceš pomoct?“ neochotně se zeptala Hermiona, ale fakt, že umí něco, co tahle čarodějnice z tak prestižní školy ne, jí dělal náramně dobře.

„Kdybys byla tak hodná…“ podívala se na ni Bella prosebně a Hermiona se viditelně rozzářila. Vytáhla hůlku, provedla nějaký složitý manévr a zpěvavě pronesla: „Armarium feminae maior!“ a ukázala hůlkou na Bellin kufr. Když ho Bella otevřela, vypadalo to v něm stejně jako v Hermionině, jen ty hábity na ramínkách měly trochu jiný střih.

„Tohle se v Salemu nosí běžně?“ neodpustila si Hermiona.¨

„Jo,“ přikývla Bella. „Ale je to dívčí škola, a já jsem si nikdy dřív nějak neuvědomila, jak to bude působit na kluky…“ nechala doznít do prázdna. „Taky nejsem nadšená, že vzbuzuju tolik pozormnosti,“ začervenala se.

To si vyprávěj holubům, pomyslela si Hermiona. Dobře jsem si všimla, jak koukáš po Cedrikovi.

„A to se ti žádný nelíbí?“ zeptala se a čekala, že Swanella bude zatloukat, ale ta se začervenala ještě víc a špitla: „No… ten Cedrik… nevypadá špatně, viď?“

S úlevou, že si nevyhlídla Rona, Hermiona přisvědčila. „Jo, máš pravdu. Ale chodil s Cho, než… umřel nebo co se to s ním stalo. A ta si myslí, že se k sobě zase vrátí. Přitom ještě na Valentýna jela po Harrym a teď se k němu úplně otočila zády. Ta holka je blázen. Nikdy jsem ji moc nemusela, je dost nestálá a není na ni spolehnutí. Kdyby se ti povedlo jí Cedrika odloudit…“ Možná bych mohla i ty tvoje výstřihy vzít na milost, dokončila v duchu svou myšlenku. Ale nahlas to neřekla.

„Cho?“ zeptala se Bella, ale dobře věděla, o koho jde. Pche, ta nemá šanci. Ani Tanya ho nedostala, a ta byla proti téhle šikmooké Číňance jiný kalibr. Ale pak ji napadlo, že Edward má přece radši brunetky, a přestala si být tak jistá.

„No, pomalu bude čas na večeři,“ přerušila její myšlenky Hermiona. „Pojď, doprovodím tě do Velké síně. Tam se obvykle scházíme na všechna hlavní jídla.“

„Jo, jasně,“ souhlasila Bella a v duchu zajásala – tam mají šanci se vidět! V nestřeženém okamžiku strčila do záhybů hábitu termosku se zbytkem dračí krve od Siriuse. Měl ji ještě ze školních let a možná bude trošku prošlá, ale nic jiného po ruce nebylo. Ještě, že je ta sukně tak široká, pomyslela si spokojeně, zdá se, že co krejčí ušetřil na živůtku, na rozevlátém zbytku si vynahradil. Alespoň není vidět, co si nacpala do kapes. A snad bude mít šanci ji nějak Edwardovi podstrčit.

Zvedly se, po cestě s sebou přibraly i Harryho a Rona, ale na odchodu ještě Bella Hermionu zastavila. „A co Black?“

„S námi nemůže. Křivonožku krmí domácí skřítci, jsem si jistá, že Blackovi taky něco donesou,“ mávla rukou Hermiona.

„Jenže on je zvyklý jíst to, co já,“ lekla se Bella, aby mu Dobby nenasypal do misky Pedigree.

„Tak mu něco vezmi s sebou. A už nezdržuj,“ popoháněla ji Hermiona už prolézala vchodem za hladovým Ronem a Harrym.

***

Na večeři se „Cedrik“ nedostavil. Bella se sice dobře najedla, ale nervózní byla pořádně. Sice mu předevčírem poslala bandasku krve… ale co to je jedna bandaska pro žíznivého upíra, když je zvyklý vypít za lov i dvě pumy, tři laně nebo medvěda? Litřík mu na moc dlouho nevystačí. Jak mu má sakryš tu termosku propašovat?

A ještě ke všemu byla středem pozornosti veškerého osazenstva nebelvírského stolu, které bylo jako obvykle přenáramně pyšné, že opět ulovilo celebritu. Kluci ze všech ročníků od pátého výše se mohli přetrhnout, jak se snažili na sebe upozornit, a ti mladší na ni alespoň mrkali. Kdykoliv sáhla po míse nebo tácu, aby si nabrala jídlo, šest či osm rukou ho popadlo, aby jí to podalo, a ke konci večeře už byla unavená neustálým uhýbáním a uskakováním před vylitými omáčkami a rozsypanými bramborami.

„Tak co, Swanny, kdy nám předvedeš, co umíš?“ trošku si ji dobíral Fred (nebo George, zaboha je od sebe nedokázala rozeznat). „Ukaž, co vás v Salemu učí. Pravou čarodějnici jsme tu ještě neměli.“

„Neřekla bych, že se to bude nějak významně lišit od toho, co probíráte tady,“ snažila se z toho vykroutit Bella.

„Nech ji,“ ozval se od vedlejšího stolu pohrdavě Malfoy. „Ježibaby neumějí pořádně kouzlit, dokud jim nevyraší na nose bradavice,“ dodal škodolibě a od zmijozelského stolu se ozval hurónský řehot.

Fred s George, vyskočili, rudí v obličeji, a už už chtěli vytáhnout hůlky, aby bránili čest jejich nejnověší spolužačky, ale Bella je zastavila. Hůlka jí v kapse zase zasršela a ona měla najednou pocit, že přesně ví, co má udělat. Sevřela ji v prstech a vytáhla z kapsy. Mávla proti zmijozelským, nakreslila do vzduchu tvar, co vypadal jako psací dvojka v kruhu, a zpěvavým hlasem, který jako by jí nepatřil, pronesla: „Ovis de cygni magicis!“

Z hůlky vytryskl proud vody a za chvíli mezi nebelvírským a zmijozelským stolem byla malá tůňka, která bleskově obrůstala mechem a kapradím. Nad vodou se zajiskřila stříbřitá mlha, která houstla a houstla, až se z ní vyloupla nádherná bělostná labuť. Ta zamávala křídly a vznesla se ke stropu Velké síně, kde zakroužila pod hvězdným nebem. Když se nesla nad zmijozelským stolem, něco jako by od ní začalo padat k zemi. Všichni zmijozelští na to zírali s otevřenými pusami, jen Malfoy se na Bellu mračil stejně, jako to dřív dělával na Harryho Pottera, a tak si ani nevšiml, že ten padající předmět míří přímo na něj. Teprve rána do hlavy a obrovský řehot nebelvírských ho probraly a zmateně si sáhl na vlasy, odkud mu za límec stékalo něco slizkého a lepivého. Vyskočil a za doprovodu posměšného dupotu a pískání většiny ostatních kolejí rychlým sprintem opustil místnost, následován Crabbem a Goylem.

„Panečku, viděli jste to?“ dusil se smíchy Fred (nebo George). „Ta labuť mu snesla na hlavu vejce! A pěkně z vejšky!“

„Koukám, že Salem je opravdu kvalitní škola,“ kuckal se George (nebo Fred). I ostatní se dusili smíchy, jen Hermiona na to celé koukala trochu nevraživě.

„To je sice hezké,“ prohlásila, „ale kdo to teď všecko dá do pořádku? Myslím, že Filch z toho jezírka nebude nadšený.“

„Z jakého jezírka?“ otázala se Bella nevinně a sedla si. V momentě, kdy schovala hůlku do kapsy, všechno zmizelo – podlaha byla stejně obyčejně kamenná jako dřív.

Hermiona jen rozmrzele stiskla rty. Tahle holka jí půjde na nervy. To věděla jistě.

***

Ráno před snídaní Bella začala být vážně netrpělivá. Jestli tam Edward zase nebude, co si počne? Včera doufala, že když jsou pod jednou střechou, nebude problém  se sejít, ale jak se zdálo, bude to složitější, než myslela. Jake byl taky rozmrzelý, noc ve vlčí kůži u krbu ho nebavila, obzvlášť, když se k němu přišel přitulit Křivonožka a ani vrčení nepomáhalo, aby se ho zbavil. Zakousnout tu potvoru nesměl, a tak musel poslouchat, jak mu to zvíře přede přímo do ucha  a navíc smrdí kočičinou. Bella si to poněkud vyžehlila tou hromadou jídla, co mu včera přinesla od večeře, a trochu si užíval opatrný respekt mladších studentů Nebelvíru, kteří se tomu obřímu psovi vyhýbali širokým obloukem, ale už se nudil. Možná měl opravdu radši zůstat u Hagrida.

Když se Bella konečně dostala ke snídani, marně se kolem rozhlížela, jestli neuvidí Edwarda. U mrzimorského stolu nebyl a Bellu přepadl strach, jestli ho nakonec nestrčili zase ke svatému Mungovi. Ale neměla moc času o tom uvažovat.  Fred s Georgem si ji usadili mezi sebe a už jí nakládali snídani jako pro dřevorubce. „Stejně jdeš pak s náma na vyučování. A máme přeměňování s McGonnagalovou, Lektvary se Snapem a ještě Obranu proti černé magii s Umbridgeovou, takže posílit se potřebuješ pořádně,“ nedbal na její námitky Fred (nebo George).

„Po tom, cos nám tu předvedla včera, se na to dnešní vyučování vyloženě těším,“ přidal se k němu George (nebo Fred). „Umbridgeová z tebe bude hotová. Zakazuje nám na hodinách používat hůlky!“

Bella se jen pousmála. „Kouzlit jde ale i bez hůlek, ne? Pro čarodějnice je bezhůlková magie jedna z nejdůležitějších disciplín,“ rozhovořila se čím dál odvážněji, protože cítila, jak jí hůlka v kapse přátelsky srší a byla si jistá, že jí nějak vnukne, jak na to. Koneckonců to dělala celou dobu.

U vchodu do velké síně se strhnul nějaký rozruch. „A hele, Cedrik,“ prohlásil Fred (nebo George) rozjařeně. „A uchvátila ho Babeta do svých drrrápů!“ zavrčel přehnaně. „Chudák,“ dodal soucitně.

„Proč chudák?“ zeptala se zvědavě Bella.

„No protože Babeta je přesvědčená o každém klukovi, že po ní jistojistě šílí, a chová se jako koketka, nakrrrucuje se a cvrrrliká,“ zadrnčel znovu, „a přitom… jen se na ni podívej!“

Belle se pozorně zadívala na skvadru holek, která obklopovala jejího Edwarda, a povšimla si toho stvoření, které se křečovitě drželo rukávu jeho hábitu a ostatní holky se snažilo máváním druhé paže odehnat. Mrňavá, rozježené bílé vlasy, plochá jako prkno a asi stejně tak přitažlivá. A nadskakovala jako rozčilený tenisák. Edward vypadal, jako by si vyšel na procházku se špatně ostříhaným maltézským pinčem. Bella se neudržela a rozesmála se nahlas. Oba kluci Weasleyovi se už dávno svíjeli vedle ní.

Edward při vstupou do Velké síně už měl všeho zase plné zuby.  Marvel byl otravnější než Emmett – už od rána, sotva proloupl oči, nezavřel pusu a mlel a mlel a mlel. Sotva se dal trochu do pořádku a po Marvelově upozornění na sebe natáhl ten prapodivný černý hacafrak, hůlka, kterou si strčil do kapsy, mu v ní propálila díru. Kde se to ocitl? Příště podpálí i jeho! Opatrně ten mizerný klacek obalil do dvou kapesníků a ještě opatrněji ho znovu vložil do kapsy, poté, co mu nějakým záhadným kouzelným způsobem Marvel tu kapsu zase zacelil. V Mrzácké společenské místnosti se na něj vrhla zase ta Babeta ze světa a odvlekla ho sem, a po cestě se na ně nabalovaly další a další holky a zdálo se, že si snad na něj všechny chtějí sáhnout. Už aby byl u stolu. Vedle něj se z každé strany vejde pak jenom jedna. A třeba by si mohl sednout kl Belle… jestli tam bude.

U vchodu střásl většinu toho kdákajícího hejna a rozhlédl se, jestli ji neuvidí. Byla tam. A on málem dostal infarkt.

Tak za prvé, zase měla ty samé šaty co včera. Vlastně ne! Tyhle byly sice taky černé, ale s nádechem do tmavoruda a výstřih, jestli to je vůbec možné, měly ještě hlubší! A z jedné i druhé strany vedle ní seděli dva hromotluci, velcí jak rugbyoví obránci, a oba byli zrzaví jako on!

„Došla jim fantazie, nebo co? Jsou jak přes kopírku, obludy,“ vrčel si pod nos. A Bella se s nimi ke všemu smála a vypadala naprosto šťastně a spokojeně, že ji civí do výstřihu a div neslintají nad tím, co vidí.

Zatmělo se mu před očima a potácivě se Babetou nechal dovést k mrzimorskému stolu. Ani si nevšiml, že od Havraspáru na něj dychtivě mávala Cho Changová a začala se tvářit zmateně, když zjistila, že si jí nevšímá. Sledovala jeho pohled, a když jí došlo, že se dívá upřeně na Bellu, zamračila se tak, že začala připomínat čínského mandarína.

Babeta mu naložila plný talíř, ani nevěděl čeho. Co ta Bella tam… mučí ho schválně? Teď jí jeden z té sériové výroby objal kolem ramen! A ona mu tu ruku nesetřásla! Zavrčel.

„Nechutná ti, Cedrriku?“ optala se starostlivě Babeta.  „Můžu ti naložit něco jiného, kdybys chtěl,“ afektovaně se zachichotala a žertovně do něj drcla loktem. Sice si ho trochu narazila, ale dělala, jakoby nic.

„Ne, děkuju,“ zahučel Edward temně. „Nejsem zvyklý moc snídat.“ Vzal vidličku a začal se vrtat v míchaných vajíčkách, nebo co to bylo za hmotu. Pohledem pořád skenoval Bellu a ty dva zrzouny, co se tam s ní řehtali jako koně a přitom zírali… na něj? Smějí se snad jemu? A Bella taky? Bodlo ho u srdce.

Zapíchl pohled do talíře a trucovitě přehraboval vajíčka z jedné strany na druhou. Babetu a její ječák přestal vnímat a jen se utápěl v sebelítosti. Kde se to ocitl? Ničemu nerozumí, považují ho tu za někoho jiného, a teď to vypadá, že si z něj všichni včetně jeho lásky budou dělat legraci. Ve vajíčkách nakonec našel zalíbení. V jednotlivých kouscích si představoval členy toho chumlu kolem Belly. Jedno očičko, nosní dírka… Pích do hlavičky! Z pochmurných myšlenek – a docela uspokojivého tyranizování vajec - ho vytrhlo jemné zakašlaní, z jehož zvuku se mu málem znovu rozběhlo srdce.

„Ehm… Cedriku?“

Vzhlédl a utopil se v hnědých očích, čokoládových očích, JEHO očích, které se na něj dívaly s… co to je? Soucit? Nechce soucit, chce lásku! A myslel si, že ji má!

„Jo, to jsem asi já,“ odsekl nevrle.

„Já vím,“ řekla konejšivě. „Zdá se mi, že ti nechutná… ještě jsi nic nesnědl.“

„Přešla mě chuť z toho výhledu,“ sykl znovu.

„Tak jsem ti přinesla… Víš, u nás v Salemu se učíme vařit posilující lektvary,“ ignorovala jeho poznámku. „Zkus jeden ochutnat, třeba by ti mohl pomoci,“ podávala mu nerezovou termosku a usmívala se jako anděl.

„Dík,“ utrousil a položil ji na stůl.

„Pojď, Swanny, jdeme,“ vzal ji kolem ramen jeden z těch zrzavých otrapů. „S Cedrikem se ještě uvidíš, máme dnes s Mrzimorem společnou výuku. Tak se měj, Cede!“ mávl mu a i s tím druhým v závěsu a s Bellou v podpaží odpluli z Velké síně. Edwardovi zaskřípaly zuby a vidlička v jeho ruce povolila. Zmačkal ji jako papírovou lodičku. Smradi zrzaví!

„Co to je?“ zvědavě popadla Babeta termosku a už šroubovala víčko.

„Posilující lektvar, dej to sem,“ sápal se po ní Edward. Ať je to co je to, je to od Belly a on to chce!

„Fuj, vždyť to smrrdí jako krrev,“ ušklíbla se Babeta, která už do termosky stačila strčit nos. Edward v duchu zasténal. Krev?  Panebože, zase ty kroupy!

Hanetčino shrnutí xxx MisaBellčino shrnutí

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

Nika

24)  Nika (07.07.2011 20:51)

Jedno očičko, nosní dírka… Pích do hlavičky!

nikolka

23)  nikolka (06.07.2011 21:10)

ale, ale chlapček nám trošičku žiarli...
a Bella s dvojčatami, zaujímavá kombinácia

Lipi4

22)  Lipi4 (06.07.2011 02:33)

Tak Ed nám žárlí :D :D :D :D :D :D aspoň to výjmečně není Jake, ale úžasný Fred a Georgem

Michangela

21)  Michangela (03.07.2011 22:19)

Jula

20)  Jula (03.07.2011 21:37)

Chudák Edward, aby se po té dračí krvi neosypal

Twilly

19)  Twilly (03.07.2011 21:34)

Musím říct, že se mi velice líbila scénka, kde Cedric/Edward tyranizuje vajíčka no náááááádhera

milica

18)  milica (03.07.2011 20:29)

Chudák Edward, je mi ho čím dál tím víc líto. Super, jako vždy

Amisha

17)  Amisha (03.07.2011 20:25)

Já tenhle příběh prostě zbožňuju!!!
Holky jste nejlepší!

Marvi

16)  Marvi (03.07.2011 19:56)

Nádhera, ten vtip, no všechno... úžasné!!!!

markmark

15)  markmark (03.07.2011 19:53)

Jedno očičko, nosní dírka, pích do hlavičky kam na to chodíš?

Kamci

14)  Kamci (03.07.2011 18:48)

chudáček Eda

MaiQa

13)  MaiQa (03.07.2011 16:35)

Bosorka

12)  Bosorka (03.07.2011 16:13)

Prošlá dračí krev? Hele aby mu to nezabarvilo duhovky jinak než je zvyklý ;)

KalamityJane

11)  KalamityJane (03.07.2011 16:03)

"plochá jako prkno a asi stejně tak přitažlivá. A nadskakovala jako rozčilený tenisák. Edward vypadal, jako by si vyšel na procházku se špatně ostříhaným maltézským pinčem."

Kam na to chodíš?!! Nemůžu se od smíchu zvednout ze země!:D :D :D

Judy

10)  Judy (03.07.2011 15:37)

Hahaha! :D
Bombastický! *worshi
Už se nemůžu dočkat jejich společné hodiny. Snad by mohli sedět spolu. :D

Lenka326

9)  Lenka326 (03.07.2011 15:16)

O-ou! Naše nenápadná Bella jako hvězda Bradavic chudáček Edward. Pořád nechápe, kde je a co se to kolem něj děje a teď ještě tohle! A v krvi má kroupy!!!

Fanny

8)  Fanny (03.07.2011 14:37)

vytočenej Malfoy (pěkně mu to Bella natřela) A žárlivá Hermiona (jako kdyby měla proč), na závěr "kroupy" A já se válím smíchy po podlaze

Kim

7)  Kim (03.07.2011 14:16)

chudák, chudák, chudák :( :(
ale jinak skvělý

SarkaS

6)  SarkaS (03.07.2011 13:39)

Edwarda tíhle tempem brzy klepne. Bella tomu těmi oblečky taky zrovna nepomáhá

Anna43474

5)  Anna43474 (03.07.2011 13:24)

Jedno očičko, nosní dírka... Pích do hlavičky!
Chudák on Co mu to děláš???
Drrračí krrrev ala krrroupy???
TKSATVO

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek