Sekce

Galerie

/gallery/426863_467725636580415_1629286443_n.jpg

Na přání některých mých čtenářek, jsem se odhodlala napsat příběh Noaha. Doufám, že se vám bude líbit a budu vděčná za každý váš komentář. :-)

 

Do Forks přijíždí Valerie, která si prošla hodně bolestnou cestou a hledá tam útočiště před další strátou - smrtí jejího snoubence. Odhodlaná, že už nikdy nikomu neotevře své srdce však potkává Noaha, který všechna její předsevzetí změní. Jenže nic nebude tak lehké, zvlášť když Noah je syn měniče a poloupírky.

 

Prolog

Valerie Weaveringová seděla u svého pracovního stolu a myšlenkami se vracela k události, která jí změnila život. V ten jediný okamžik přišla o všechno – o muže, kterého milovala, o budoucnost, kterou si plánovali, sny, které měli. Její kancelář byla jediné místo, které jí ho nepřipomínalo.

„Val? Jsi v pořádku?“ Před jejím stolem stála její nejlepší přítelkyně Amanda. Ona jediná věděla, co se skrývá pod maskou nepřístupné ženy, která den co den vchází s hrdě vzpřímenou hlavou do své kanceláře.

Valrie odtrhla pohled od květináče, stojícího v rohu místnosti, a podívala se na svoji nejlepší přítelkyni. Nemělo smysl tvrdit jí, že je v pořádku, protože Amanda ji znala moc dobře a vždycky poznala, když se snažila tvářit spokojeně. Byly nejlepší přítelkyně od dětství. Amanda znala její rodiče, prožívala s Valerií její smutek, když ji v sedmnácti letech zemřela matka a o dva roky později její mladší bratr Daniel.

„Nemůžu uvěřit, že už není, Amando,“ řekla tiše.

„Já vím, zlato. Ale ty jsi silná, dostaneš se z toho. Samuel by nechtěl, aby ses tak trápila. Vím, že všechno to, co jsi si vytrpěla, bylo těžké a bolestné a že díky Samuelovi jsi znovu otevřela svoje srdce. Ale teď to musíš zvládnout sama. Musíš znovu najít tu sílu a jít dál.“ Se Samuelem se Valerie seznámila rok poté, co zemřel Daniel. Nejdříve jeho lásku odmítala, měla strach někoho milovat, protože ti, které milovala ze všech nejvíc, ji opustili. Ale Samuel byl vytrvalý a nakonec si její srdce získal. Amanda neznala zamilovanější pár, než ty dva. Měli tolik plánů. Otevřít si společně restauraci, pořídit si krásný domek, mít děti. Ale v den, kdy měli v realitní kanceláři převzít klíče od budovy, kterou si pronajali, Samuel nepřijel. Byl na cestě za Valerií, když se jeho vůz srazil s nákladním autem. Řidič náklaďáku byl opilý a vjel do protisměru. Samuel byl na místě mrtvý. Valerie se zhroutila.

„Já vím, ale je to tak těžké. Znovu se vzchopit a pokusit se zacelit tu díru v srdci. Už jsem toho prožila tolik a nevím, jestli budu mít sílu udělat krok dál. Všude, kam se podívám, ho vidím, kromě téhle kanceláře.“ Valerie si prohrábla vlasy a zoufale se podívala na Amandu.

„Myslím, že by bylo nejlepší, kdyby jsi na pár týdnů odjela někam daleko. New York je sice město všech možností, ale myslím, že potřebuješ změnu. Najít svůj vnitřní klid a tady, v tomhle šíleným městě, se ti to určitě nepodaří.“ Amanda se posadila na židli na protější straně stolu a sevřela Valeriinu ruku, jako by jí chtěla dodat svoji sílu. Valerie se podívala ven z okna a sledovala holuby, kteří seděli na římse. Amandin návrh se jí nezdál špatný. Zvažovla všechna pro a proti. Měla by v New Yorku zůstat kvůli práci, ale věděla, že Amanda se o chod jejich malé restaurace dokáže postarat sama, ale na druhou stranu opustí všechno, co jí připomínalo Samuela. A ona i přesto, že jí ta bolest ničila, odejít nechtěla.

„Myslím, že odjet by mi nepomohlo, Am, nechci to na tebe všechno hodit.“ Zaměřila svůj pohled na svoji kamarádku.

„Milá zlatá, mě nezblbneš. Sama moc dobře víš, že o tuhle naši mini restauraci se dokážu postarat sama. A pokud se chytáš vymlouvat na to, že nevíš, kam se vydat, já jsem právě dostala senzační nápad.“ Valerie věděla, že když si Amanda něco usmyslí, je těžké jí to rozmluvit, a tentokrát ji bylo jasné, že bude muset odejít domů a začít si balit kufry.

Rezignovaně sklonila hlavu a hypnotizovala papíry s objednávkami, které ležely na stole.

„Vzdávám se. Tak kam mě pošleš? Budu jen doufat, že ne tam, kde bydlí tvoje sprostořeká teta Amber?“ Amandin smích jí byl odpovědí.

„Věděla jsem, že budeš ráda. Teta Amber si tě oblíbila, bude nadšená, že za ní přijedeš,“ smála se od ucha k uchu.

„To je sice hezký, že si mě oblíbila, ale přece mě nemůžeš poslat tam, kde lišky dávají dobrou noc?!“ Valerie se snažila tvářit dotčeně, ale koutky úst jí cukaly.

„Ale jdi! Není to tam tak špatný. Co si vzpomínám, když jsme tam byly jako holky o jarních prázdninách, moc se ti tam líbilo, Val! Tak se nedělej,“ smála se.

„Ok, pojedu,“ Valerie se postavila a šla k oknu. „Ale jen abys věděla, až se vrátím a budu mluvit jak dlaždič, bude to tvoje vina, protože ty jsi mě tam poslala.“ Amandin smích se rozléhal po kanceláři.

„Mylím, že nějaký to prdelkování od tety ti neuškodí. V New Yorku je třeba mít trošičku říznější slovní zásobu,“ utírala si uslzené oči. „Jdu ti koupit letenku a ty teď upaluj domů a psychicky se připrav.“ Otočila se na podpadku a vyšla z kanceláře.

Valerie šla zpět ke stolu a plácla s sebou na židli.

Pojede do Forks! Myslela si, že už jí nic horšího v životě potkat nemůže a teď tohle.

V kanceláři se zdržela ještě asi půl hodiny. Roztřídila Amandě všechny potřebné dokumenty a objednávky, které bylo třeba upřednostnit, a pak se vydala domů.

Její malý, dvoupokojový byt se nacházel jen blok od restaurace, takže jí cesta trvala deset minut. Spousty lidí Brooklynem opovrhovalo, ale Valerie ne. Amanda ji od jejího nápadu otevřít si tam restauraci odrazovala, ale ona se nedala. Pravda, začátky byly těžké, ale Val se nevzdávala a to bylo dobře. Její kuchařský talent si získal spoustu hostů a stálých štamgastů, kteří restauraci pravidelně navštěvovali. Val zvládala pár měsíců vše sama, ale nakonec toho bylo tolik, že potřebovala něčí pomoc, hlavně v účetnictví. A tak poprosila svoji nejlepší přítelkyni Amandu, která místo přijala. Nakonec se z ní stala spolumajitelka, která mimo to měla pod dohledem i personál. Valerie jí chtěla podnik přenechat a otevřít novou restauraci se Samuelem, ale po jeho smrti od plánů ustoupila.

Když dorazila do svého bytu a rozhlédla se, dopadl na ni smutek. Se Samem tu trávili spoustu času, takže jí ho každý kout připomínal. Po jeho smrti bydlela Valerie měsíc u Amandy, a než se vrátila do svého bytu, Am se stihla postarat o Samovy věci. Val věděla, že je Amanda nevyhodila, ale uschovala v jedné z těch garáží u jejího domu. Bylo dobře, že to udělala. Val by toho nebyla schopná.

Hodila klíče od bytu na stolek v předsíni a vydala se do kuchyně. Potřebovala se napít, a tak vytáhla ze skříňky sklenici a napustila ji vodou. Přála si, aby tak jako spláchne žízeň, mohla spláchnout i bolest, co měla v srdci, ale věděla moc dobře, že takhle to prostě nefunguje a ona se bude trápit dál. Položila prázdnou sklenici na kuchyňskou linku a šla do ložnice.

Lehla si na postel, skopla boty a tajně doufala, že do města jménem Forks přestala létat letadla kvůli nedostatku cestujících, a tak ji Amanda nechá na pokoji a ona nebude muset letět k její tetě Amber.

Zavřela oči a vzpomněla si na její návštěvu u Amber, když jí bylo šestnáct.

Ale děvče, tohle není taková díra, jak se zdá, uvidíš sama. Jednoho dne se sem vrátíš a budeš ráda, že máš kam zdrhnout od toho bordelu, co se u vás v New Yorku děje. A věř, že budeš ráda za každou prdel, kterou vypustím z téhle nevymáchané pusy, protože to je prd oproti tomu, co tam u vás vypouštěj některý děcka, co jsou teprve ve školce. A doprdele práce, jestli se mejlým.“ To byla poslední moudrá slova tety Amber, než odjížděly s Amandou domů. Z přemýšlení ji vyrušil telefon. Neměla chuť vstávat z postele, a tak se po chvíli ozval záznamník: „Moje drahá, milovaná přítelkyně. Vím na stoprocent, že se teď válíš na té svo super obří posteli a chce se ti spát. Ale mám pro tebe novinku a kvůli ní bys spát neměla. Zítra v deset letíš do Forks. Takže si běž hezky sbalit pár hadříků... mimochodem, přibal i něco sexy, protože nikdy nevíš, co se stane ve Forks. A teprve potom můžeš jít hajinkat. Ráno v sedm jsem u tebe jak na koni. Takže se připrav na pořádnou jízdu... s tetou Amber. Papa, zlato.“

I když Val neviděla Amandu osobně, věděla, že má na tváři úsměv a v očích jí blýskají jiskřičky smíchu.

„Dobře, Val, to zvládneš. Pár dní odpočinku potřebuješ a tetu Amber nějak zvládneš. Už ti není šestnáct,“ zamumlala si sama pro sebe, protřela si rukama obličej a posadila se na posteli.

„Tak a jde se balit.“ Rozhlédla se po ložnici a ztěžka vzdychla. Vstala z postele a šla do komory pro kufr.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

maryblack

7)  maryblack (02.09.2012 23:28)

Děkuju Niky

Niky

6)  Niky (02.09.2012 23:14)

Jéé, tak jsme se dočkali Jsem moc ráda, že ses do toho pustila
Je mi líto Valerie, čím vším si musela projít :( Ale teď už to snad bude lepší a lepší
Už frčím na další kapitolku

maryblack

5)  maryblack (02.09.2012 18:34)

Marcelle, děkuju

Marcelle

4)  Marcelle (02.09.2012 18:29)

Empress

3)  Empress (02.09.2012 17:52)

To by som prosila Žiadne naťahovanie, áno?

maryblack

2)  maryblack (02.09.2012 15:05)

Díky Em Další kapča bude brzo, tak se připrav A snad se bude líbit .

Empress

1)  Empress (01.09.2012 18:45)

Zlato, no konečne Je to tu Ale ti to trvalo, ty potvora Nabudúce prosím rýchlejšie
Tak a teraz ku kapitole - prológuB) Asi takto a ešte Viac zo mňa nedostaneš, ale jedno áno: Páčilo a veľmi:) Takže šup, nech je tu nová kapča cobydup Inak

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek