Sekce

Galerie

/gallery/426863_467725636580415_1629286443_n.jpg

Jacob dostal od Ness nelehký úkol a nebude vědět, jak se s ním vypořádat. A Val s Noahem? Posuďte sami :D

5. kapitola

 

 

Práce byla hotová, všechno bylo nachystané na další den. Noah sledoval otce, který ještě dokončoval nějaké drobnosti, a pak se vydal do koupelny v horním patře. Valerii neviděl od jejich rozhovoru v kuchyni. Nemohl pochopit, co ho přimělo políbit ji na tvář, ale byl rád, že to udělal. Nepoznával sám sebe, ale bylo mu to jedno. Byl rozhodnutý Valerii získat. Její vůně ho k ní stále neuvěřitelné vábila, ale už jen díky tomu, že od Sarah věděl, že ona k němu patří, bylo lehčí se ovládat a nepřipouštět si, co s ním její přítomnost dělá.

Vyšel z koupelny a zastavil se u dveří Valeriina pokoje. Pozorně se zaposlouchal, aby zjistil, co dělá jeho otec, a když k němu z dolního patra nedoléhaly žádné zvuky, bylo mu jasné, že otec šel odnést nějaké nářadí do auta. Zhluboka se nadechl a zaklepal na dveře. Během chvilky se otevřely a v nich stála překvapená Valerie.

„Noahu?“

„Jo, tak se jmenuju,“ koutek úst se mu zvlnil do úsměvu a Valerii se podlomily kolena. Nechtěla na sobě dát znát, co s ní ten jeho lišácký úsměv dělá, ale šlo to opravdu špatně.

„Jo, to vím taky,“ ušklíbla se na něho.

„To jsem rád. Hele, promiň mi ty fórky. Přišel jsem sem, abych se tě zeptal…“ Najednou ho všechna jeho sebejistota opustila a odhodlání uteklo bůhví kam.

„Zeptal se na co?“ chtěla vědět Val se zdviženým obočím.

„No… Uf, tak jo,“ zabrblal si sám pro sebe a zhluboka se nadechl.

„Chci se tě zeptat, jestli bys se mnou šla v pátek do toho kina?“

„Takže si v kuchyni nedělal srandu, že za to, že mi bude pomáhat, si s ním každý pátek vyrazím.“ Valerie cítila, jak se začíná červenat. „Ježíš, holka, dej se dohromady! Jsi starší než on, neměl by tě tak rozhodit!“

Valerie se nadechla a zvažovala svoji odpověď a taky se pokoušela uklidnit, aby jí třeba nepřeskočil hlas jako nějaké puberťačce.

„Půjdu s tebou v pátek do kina, ale…“

„Skvělý! A žádné ale neberu na vědomí.“ Usmál se ze široka.

„Není to rande! Jen si vyjdeme jako přátele. Jinak nikam nepůjdu!“ Noah se usmíval a pomaličku se k ní skláněl. Sebejistota se vrátila a on si ten pocit náramně užíval.

„Já přece nemluvil o tom, že to bude rande, ale…“ Byl tak blízko jejího obličeje, že by stačilo pohnout se ještě o kousíček a líbal by ji na rty.

Valerie těžce polkla.

„Ale co?“ řekla tiše a odtrhla pohled od jeho plných rtů.

„Ale jestli si to přeješ?“ Z přízemí se ozval Jacob a Noah se napřímil.

„Noahu, odjíždíme!“

„Uvidíme se zítra,“ usmál se a šel směrem ke schodišti.

„Noahu, počkej!“  Vyšla na chodbu a chtěla ho zastavit a to rande mu vymluvit, ale už byl pryč.

„Sakra!“ Vrátila se do pokoje a vztekle bouchla dveřmi. Lehla si na postel a v hlavě si přehrávala jejich rozhovor. Až po chvíli si uvědomila, že se usmívá a že možnost, že to bude vážně rande, ji těší.

 

XXX

 

Jacob sledoval Noaha, jak bere schody po třech a usmívá se.

„Co jsi tam dělal, ty don chuane?“ odepnul si opasek s nářadím, který měl zapnutý kolem pasu.

„Nic.“

„Aha, a to nic ti vyvolalo na obličeji výraz, jak kdybys vyhrál v loterii?“

„Dá se to tak říct,“ Noah si vzal batoh, který ležel u schodů.

„Nebudu se tě na nic vyptávat, chci jen, abys byl opatrný, rozumíš?“ díval se svému synovi upřeně do očí.

„Neboj se, začínám to mít čím dál víc pod kontrolou, teda, co se té mojí výhry týče.“ Přehodil si batoh přes rameno a společně s otcem vyšel ze dveří.

„Vyznáš se vůbec v tom, co k ní začínáš cítit?“ zeptal se ho Jacob, když se zastavil u auta.

„Nemám nejmenší tušení, vím jen to, že mě děsí představa, že by se jí něco stalo. Co já vím, možná je to otisk a možná ne. Vím jen to, že se mi tohle nikdy nestalo. Nikdy jsem tohle necítil, ani v přítomnosti Leah.“

„Uvidíme, ale můžu tě ujistit, že Valerii nejsi lhostejnej.“ Jacob hodil opasek do auta a otočil se zpět na syna.

„Jak si můžeš být tak jistej, tati?“

„Nejsem slepej a teď mazej, musím jet domů, přijedou k nám Rachel s Paulem na večeři.“ Jacob nastoupil do auta.

„Přijedu pozdejš, zajdu ještě za strejdou Sethem.“ Jacob přikývl a nastartoval auto. Noah počkal, až odjede, a šel ke své motorce.

 

XXX

Amber přijela domů v mnohem lepší náladě, než když odjížděla. Všimla si, že Jacobovo auto už je pryč, a byla ráda. Určitě by zjistil, že má v kabelce cigarety, ale toho náhubku by si nevšiml. Nemohla se dočkat, až mu s ním zahoupá před nosem.

Otevřela dveře od domu a šla do kuchyně. Měla hlad jako vlk, a tak si to namířila rovnou k lednici, kde na ni na talíři čekala porce od oběda.

Ohřála si jídlo v mikrovlnce a pustila se do něj. Celou dobu čekala, až se v kuchyni objeví Valerie, ale nikde nikdo.

Dojedla jídlo, talíř odložila do dřezu a vydala se za ní.

Zaklepala na dveře a vešla dovnitř. Valerie ležela na posteli a na tváři měla položený polštář.

„Pokoušíš se o sebevraždu?“ přešla k posteli a posadila se. Valerie sebou cukla a sundala si polštář z obličeje.

„Možná?“ ušklíbla se a posadila.

„Můžu vědět proč?“ sundala si brýle z nosu a očistila si skla lemem trička.

Když Valerie neodpověděla, Amber napadlo, že to má něco společného s Noahem. Přeci jen byla taky mladá a taky se bránila citům, které začínala cítit k Frankovi.

„Je za tím ten hezkej indián, co?“ nasadila si brýle.

„Co?“ Valerie na ni vyvalila oči, až se Amber lekla, že jí spadnou do klína.

„Mluvím o Noahovi. Má s tím tvým pokusem o sebevraždu něco společnýho?“

„V pátek s ním jdu do kina. Řekla jsem mu, že to nebude rande, jenže on to celý překroutil!“

„A proto se tváříš takhle? Jestli nechceš, aby to bylo rande, tak to rande nebude. Záleží jenom na tobě.“

„No právě,“ Valerie vzdychla, znovu si lehla a na obličej si hodila polštář.

„Vyjdi si s ním a uvidíš. Každopádně přijdeš na jiný myšlenky a zmizneš z tohodle baráku.“

„Hmm.“

„Jdu si dát sprchu a půjdu se chvilku natáhnout. Kdyby jsi chtěla jít ven, klíčky od auta najdeš v kuchyni.“

Amber vstala z postele a odešla. Přitom se culila, jak je Noah fikanej. Valerie u ní byla sotva týden a ona se o Samuelovi zmínila jen jednou. Ten kluk byl to, co Valerie hledala, a ani o tom nevěděla.

 

XXX

Když Amber odešla, Valerie se posadila na posteli a rozhodovala se, co bude dělat, aby se zbavila myšlenek na Noaha. Teta měla pravdu, když nebude chtít, aby to bylo rande, prostě to rande nebude. Je už dost stará na to, aby takové věci měla pod kontrolou. A možnost vzít si klíče od auta a jet se někam podívat, byla lákavá. Nejspíš jí začínalo hrabat z toho, že je pořád mezi čtyřmi stěnami. Vstala z postele a šla si pro bundu. Mohla by se zajet podívat do města. Pláž raději vynechá, mohla by tam narazit na Noaha a ještě by si myslel, že ho tam hledá.

Seběhla schody a šla do kuchyně pro klíče. Rozhodla se, že zajede do Port Angeles a může se tam podívat po nějaké brigádě. Musela si přiznat, že se jí do New Yorku ještě nechce vracet a rozhodně to nebylo kvůli Noahovi. Jen se konečně cítila, jako by našla domov a nechtěla se toho pocitu tak brzy vzdát. Vrátila se do pokoje pro peněženku a doklady a vyrazila.

 

 

Port Angeles bylo rozhodně větší než Forks a nepůsobilo na Valerii tak zašedle. Zastavila naproti malému bistru a vystoupila z auta.

Mohla by se zeptat třeba tam, jestli nepotřebují výpomoc v kuchyni, nebo obsluhu.

 

Za doprovodu cinknutí zvonečku na dveřích vešla dovnitř a byla obdařena zvídavými pohledy hostů. Rozhlédla se po bistru a málem to s ní seklo, když se její pohled zastavil u boxu, který byl bokem od ostatních.

„No to snad ne!“ zabrblala si pod nos. Měla štěstí, že ji neviděl, a tak se rychle posadila do boxu hned u dveří. Mohla by jít pryč, ale nechtěla, aby si myslel, že před ním utíká.

 

XXX

 

 

„Tak jo, strejdo. Najíme se a pak zajdeme pro ty náhradní díly.“ Noah hleděl do jídelního lístku a studoval, co by spořádal.

„Jen doufám, že z té motorky nechceš udělat raketoplán a já za ty díly nezaplatím majlant.“ Seth se napil kávy.

„Neboj se, nechci, aby se Jake přerazil, sotva nastartuje,“ rozesmál se. Jake byl Sethův syn. Měl oslavit šestnácté narozeniny a jeho otec se rozhodl, že mu dá motorku. Sice ne novou, ale s Noahovou pomocí v perfektním stavu.

„To jsem rád a už si konečně vyber.“

Noah nakrčil nos, kdyby to šlo, asi by sežral všechno, co bylo na lístku napsaný.

Najednou ho přestal lístek zajímat a začal se rozhlížet po bistru.

„Hledáš něco?“ díval se na něj Seth nechápavě.

„Co? Ne, nic, promiň, hned přijdu.“ Vstal od stolu se Sethovým pohledem v zádech.

Cítil její vůni, jako by seděla jen pár centimetrů od něj. Věděl přesně, kde je.

Pomaličku šel k boxu u dveří. Seděla tam s majitelkou bistra, byla zabraná do hovoru a ani si nevšimla, že Noah stojí vedle ní.

„Takže jsem domluvené. Beth příští týden odjíždí, můžete nastoupit místo ní.“

„Super, díky moc.“ Valerie se usmála na majitelku, která odcházela.

„Ahoj.“ Polekaně se na Noaha otočila, když slyšela jeho hlas.

„Ahoj,“ opětovala mu pozdrav a automaticky se posunula, aby mu umožnila sednout si vedle ní. Až pak jí došlo, že to nechtěla udělat. Čím blíž byl, tím víc si připadala mimo.

Noah se posadil vedle ní a usmál se na ni. Kdyby neměl uši, nejspíš by měl odklápěcí hlavu. Choval se jak blbec. Odkašlal si a přestal se usmívat, musí přece vypadat jako rozumnej mužskej a ne jako puberťák, zabouchlej do svojí sexy učitelky na střední škole.

„Našla sis práci, takže se u Amber zdržíš dýl?“

„Jo. Ač nerada, musím přiznat, že se mi ve Forks líbí a zatím mě to do New Yorku netáhne. A jelikož se nechci unudit k smrti, našla jsem si práci.“ Noah z ní nespouštěl oči a Valerie z toho byla nervózní.

„A co tady děláš ty?“ Napila se kávy a sledovala Noaha přes okraj hrníčku.

„Jsem tu se strejdou. Musíme zajít nakoupit nějaký součástky na opravu motorky.“

„Proto ji nemáš venku? Ale ráno byla v pohodě, ne?“

Noah se usmál a naklonil se k Val blíž.

„Moje motorka je v pořádku, Val, a kdykoliv tě na ní rád svezu,“ zašeptal a Val se málem rozpustila. Noah se odtáhl a jako by se nic nedělo, pokračoval: „Opravuju motorku pro Sethova syna k narozeninám a přijel jsem s ním autem. Kdybys chtěla, můžeš mi o víkendech pomáhat.“

„Já… Já se v motorkách nevyznám, umím nanejvýš opravit dodge.“

„Děláš si srandu? Ty se vyznáš v autech?“ vyvalil na ni oči. Valerie se rozesmála a Noahovi se rozbušilo srdce. Ještě ji neviděl takhle se smát a byl rád o to víc, že byl původcem toho smíchu, i když nevěděl proč.

„Ne, kecám, Noahu. Jediný, v čem jsem docela dobrá, je vaření. Auto umím jen nastartovat a řídit, to je všechno.“

„Ou, fajn, dostala jsi mě. No, ale kdyby ses chtěla něco naučit, mile rád ti posloužím.“

„Dobře, promyslím si to a dám ti vědět.“ Najednou byla konverzace mezi nimi uvolněná.

Všechno to napětí jako by zmizelo mávnutím proutku. Valerie si s Noahem povídala dobrou půl hodinu, než je vyrušil Seth, že musí jít nakoupit ty součástky a pak musí jet domů. Valerie nechtěla, aby Noah odešel. Bylo jí s ním dobře, až moc dobře.

„Vadilo by, kdyby Noah nakoupil ty součástky a já ho pak odvezla k vám pro jeho motorku?“ Oba dva se na ni překvapeně podívali. Nejvíc asi Noah, ale Valerie viděla v jeho pohledu kromě překvapení i radost.

„Jak je libo. Tady máš peníze, kdyby to nestačilo, řekni Tonymu, ať mi to napíše na účet, že se s ním zítra vyrovnám,“ podával Noahovi peníze a šel ke dveřím. Valerie si nemohla nevšimnout, jak na něj Seth mrknul a usmál se.

„Chlapi jsou všichni stejní, ať je jim dvacet nebo čtyřicet.“ Valerie zakroutila hlavou. Noahovi cukal koutek, když si všiml, že Valerie přistihla Setha při činu.

„Jsem rád, že půjdeš se mnou.“

„Hele, moc si nefandi, dělám to jen proto, že nemám co dělat.“ Valerie vytahovala peněženku, aby zaplatila, ale Noah ji zastavil. Vytáhl z kapsy peníze, položil je na stůl a podíval se na Val s úsměvem.

„Vážně mi chceš říct, že to děláš jen proto?“

„Ne, dělám to i proto, že je to možná tvůj poslední den naživu, než tě Amber rozcupuje za tu myčku. Ber to tak, že ti chci zpříjemnit tvůj poslední den.“ Podívala se na něj vážně. Noah se rozesmál a postavil se.

„Jsem ti nesmírně vděčný a teď pojď, než nám zavřou krám.“ Napřáhl k ní ruku, aby jí pomohl vstát. Valerie chviličku zaváhala, ale pak svou dlaň vložila do jeho. Jejich dlaně do sebe zapadly jako dva kousky skládačky, jako by byly pro sebe stvořené. Jeho stisk byl pevný a přitom jemný. Valerie se podívala na jejich spojené ruce a pak na Noaha, který se na ni usmíval, jako by věděl něco, o čem ona neměla nejmenší tušení…

 

Valerie ležela v posteli a usmívala se jako blbec. Odpoledne strávené s Noahem se jí moc líbilo. Bylo to jiné, než když se potkali na pláži. Oba byli uvolnění a smáli se vzájemnému pošťuchování. Valerie se začínala čím dál víc těšit na pátek a na to, až si s Noahem vyrazí. Ať už to bude rande nebo ne, věděla, že si to užije. Noah byl zábavný, a i když byl o sedm let mladší, vůbec to tak Valerii nepřipadalo, ba co víc, cítila se s ním jako jiný člověk. Jako by její minulost zmizela.

Zavřela oči a s úsměvem na rtech se vydala do říše snů.

XXX

 

„Jacobe?“ Ness stála v kuchyni a chystala snídani. Její manžel vyšel z koupelny jen v teplákách a na tváři měl rozetřenou pěnu na holení. Ness sjížděla jeho nahou hruď pohledem a málem se zadusila, když jí zaskočila slina.

Jacob k ní přiletěl a začal ji opatrně plácat po zádech.

„Měl bys nosit tričko pro svoji vlastní bezpečnost a taky jestli nechceš být vdovec.“ Dostala ze sebe, když se mohla nadechnout.

„Promiň. Ale ani nevíš, jak mě těší, že ti svým tělem způsobuju takový stavy.“ Usmál, zbytek pěny si utřel ručníkem a políbil ji na tvář.

„Ty mi dokážeš způsobit daleko…“

„Dobrý ráno,“ Noah vešel do kuchyně a Ness zrudla až ke kořínkům vlasů.

„Noahu!“ hlas jí přeskočil o oktávu výš. Jacob se rozesmál a tím si vysloužil pořádný šťouchanec do žeber.

Noah sledoval vražedný pohled své matky a nechápavý otcův pohled, vyvolaný tím úderem, a rozesmál se.

„Asi jsem přišel nevhod, jdu si dát sprchu a vy můžete pokračovat.“

Jacob počkal, až jejich syn zmizne, a s jiskřičkami smíchu v očích se otočil na svoji ženu.

„Co to mělo být?“

Ness nabobtnala jak papiňák.

„Víš ty co? Nic, nebylo to nic a ani večer nic nebude. A až budeš příště něco chtít ty, nevymlouvej se na to, že u nás bude Rachel s Paulem.“ Otočila se a šla pokračovat v chystání snídaně.

„Co jsem řekl?“ Díval se na ni nechápavě.

„Nic!“

„Naposledy ses takhle vztekala, když si čekala Sarah.“

Ness se k němu otočila s uslzenýma očima a Jakeovi to došlo.

„Ty jsi těhotná?!“ Oči mu div nevypadly na podlahu.

„Bingo, ty Einsteine!“

„Ale… Jak dlouho to víš?“ přišel k Ness blíž a začal jí utírat slzy.

„Od včerejška. Volala jsem Belle, a když jsem jí řekla, co se začíná dít s Noahem, Alice jí vytrhla telefon z ruky a začala nadšeně švitořit o tom, že mi gratuluje k miminku.“

„Alice se může plést.“

„Když jsi byl v práci, byla jsem si koupit test a byl pozitivní.“

„A proč jsi mi to neřekla včera?“

„Protože sotva se za tebou zabouchly dveře a zjistil si, že Sarah je u Daniela, vrhl ses na mě a nepustil mě ke slovu.“ Znovu se červenala a Jacob se při vzpomínce na včerejší odpoledne strávené s Ness v posteli usmíval jak měsíček na hnoji.

„Ness, mě nevadí, že budeme mít další dítě.“ Hladil ji po tváři.

„Je mi skoro čtyřicet, Jakeu!“

„Ale vypadáš na dvacet,“ políbil ji na špičku nosu.

„Nedělej si z toho srandu,“ řekla chabě, když jí Jacob zasypávala celou tvář něžnými polibky.

„Nedělám, jsi ta nejkrásnější a nejsilnější ženská, co znám, a společně zvládneme. Tak jako vždycky.“

Konečně se na něj usmála a v očích se jí objevily jiskřičky smíchu.

„Co tě tak pobavilo?“

„Jsem zvědavá, jak to řekneš dětem, protože tahle část je na tobě.“ Ness se rozesmála, když viděla Jacobův výraz…

 

 

XXX

 

Valerii probudilo klepání na dveře. Pomalu jako slimák se vyhrabal na nohy, přehodila si přes noční košilku župan a šla otevřít. Kdyby věděla, kdo stojí za dveřmi, vletěla by do koupelny jak namydlenej blesk a dala by se trošku dohromady. Jenže to nemohla tušit, a tak stála naproti Noahovi s rozcuchanými vlasy, skoro polonahá a s vytřeštěnýma očima.

„Noahu, co tady děláš?“ Když viděla, kam směřuje jeho pohled, rychle si zavázala župan.

„Ehm…“ podíval se jí do očí a usmál se.

„Říkal jsem ti, že ti budu dělat každý ráno budíček.“

„A… aha. No, tak to ti pěkně děkuju, ale teď padej, jo?!“ Začala do něj strkat a usmívala se.

„Dobře, dobře, už jdu, ale vidět tě takhle po ránu byl pro mě opravdu potěšující zážitek.“ Smál se a zvedl ruce, jako by se vzdával.

„To věřím, div ti nevypadly oči z důlků. Uvidíme se za chvilku.“ Zalezla zpět do pokoje a zabouchla dveře, o které se pak opřela celá rudá.

 

Noah seběhl schody a šel do kuchyně za otcem, který pil kávu a pozoroval Amber, jak se uchechtává.

„Můžu vědět, čemu se smějete?“ zeptal se jí a napil se kávy.

„Až bude vhodná chvíle, dozvíš se to. Teď by mě ale zajímalo, proč, když kolem tebe projde Noah, seš rudej až na prdeli, Blacku?“ Posadila se naproti němu a pozorovala ho ostřížím zrakem.

„Musíte být čarodějnice, jinak to není možný.“ Noah zpozorněl a šel se posadit k nim ke stolu. On na otci nic nezpozoroval. Na rozdíl od paní Johnsonové měl hlavu plnou Valerie a okolní svět nějak moc nevnímal.

„Děje se něco, tati?“

Jacob přestal pozorovat Amber pomstychtivým pohledem a podívala se na Noaha.

„No, víš… máma a já… sakra práce!“ Cítil, jak rudne, a protřel si rukama obličej.

Amber ho sledovala a culila se.

„Co se děje, tati?“

„No víš, máma…“ Jacob nevěděl, jak má říct svému dospělému synovi, který z něj mohl udělat co nevidět dědečka, že bude mít dalšího sourozence, a přítomnost Amber mu to neulehčovala.

„Tak dělěj, Blacku! Nějak jsi ztratil řeč, co? Kanče jeden!“ Amber se rozchechtala na celou kuchyň.

„Tati, tak co je?!“ Noahovi docházela trpělivost. Když Amber viděla, jak se Jacob nemohl vymáčknout, pustila se do toho sama.

„Tady tvůj tatínek se ti chystá sdělit, že si s tvojí maminkou zadělali na další miminko.“ Jacob na ni vyvalil oči a stejně tak Noah.

„Sakra ženská, jak to víte?!“

„Tohle město je malý, Jakeu. Včera večer mi volala Doris z lékárny a víš moc dobře, že ta vyžvaní i to, co neví. Řekla mi, že tam včera byla Ness a kupovala si těhotenský test. No, a když jsem viděla, jak se tváříš, když se kolem tebe mihne Noah, došlo mi to.“

„Co komu došlo?“ Valerie vešla do kuchyně a Jacob měl sto chutí udělat nohou díru do podlahy a propadnout se bůhví kam.

Noah se podíval na Valerii a vyhrkl:

„Budeme mít dítě!“

Valerie šokem zakopla o vlastní nohu a skončila Noahovi na klíně.

„My dva?!“ podívala se na něho nechápavě a to už se Amber nemohla nadechnout v záchvatu smíchu.

„Na vás taky dojde,“ dostala ze sebe nakonec a utírala si uslzené oči.

 

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

maryblack

4)  maryblack (06.10.2012 11:35)

Holky, děkuju moc abych prozradila aspoň něco málo...:D Tohle těhotenství bude probíhat úplně normálně teda jestli Ness nezaškrtí Jacoba. Každej ví co má těhotná ženská za nálady, že jo? :D No a budu se snažit, aby se v další kapitolce už něco semlelo, ale moc tomu nevěřím, :/ Val s Noahem si prostě dělají co chtějí a vůbec mě neposlouchají No snad to bude stát za to. Díky moc za komenty

Marcelle

3)  Marcelle (05.10.2012 11:54)

My dva?! Je to skvělý

Niky

2)  Niky (05.10.2012 10:44)

Krásně to mezi Noahem a Val jiskří A už se těším, jak to bude probíhat na tom jejich rande nerande
Jéé a bude další mimčo, to je úžasný No jo, jak řekla Amber, Jacob je kanec
A ten konec mě vážně dostal „My dva?!“...„Na vás taky dojde.“ Parádní kapitolka! Honem dalšííí

Empress

1)  Empress (05.10.2012 10:03)

Zlato
Pekne sa nám začína príbeh rozbiehať a zatiaľ správnym smerom :D :D Val a Noah sú jasný rovnako, ako nebo bez mráčika Čo tam po veku, veď ten je len číslo
A Jake s Ness boli tak sladkýýý a bude mimí, bude mimí, jupí Dúfam, že pre tento krát ich osud ušetrí, už by si to obaja zaslúžili
Celá kapča bola jedna veľká jízda :D a ja sa neviem dočkať ďalšej Takže šupky dupky Inak

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse still