Sekce

Galerie

/gallery/426863_467725636580415_1629286443_n.jpg

Mezi Val a Noahem to jiskří jako v elektrárně. Vznikne z toho požár? To se ještě uvidí... :)

4. kapitola

 

Teta Amber se vyhrabala z postele a šla si do koupelny opláchnout obličej a vyčistit zuby. Rozhovor o Frankovi ji v noci docela rozhodil, i když se před Val snažila vypadat, že to tak není. Ale přeci jen, jakmile si připomněla to, na co dlouhých pětatřicet let zkoušela zapomenout, bodlo jí u srdce jako už dlouho ne. Nebylo divu, že ráno vstala nevrlá a s pořádnou pifkou na Jacoba. Musela si přeci na někom zchladit žáhu a on byl dobrý cíl. Nejen proto, že si nenechal nic líbit, ale taky proto, že věděl, že ona to tak nemyslí a jen potřebuje vypustit páru. Šla do ložnice a pokoušela si vzpomenout, kam položila brýle. Na nočním stolku nebyly.

„Ty jsi tak šikovná ženská, Amber! No jasně, proč by sis odkládala brýle na noční stolek, když je můžeš hledat po celým baráku a přitom se u toho přerazit, protože nic nevidíš?“ pokoušela se zaostřit svůj pohled, ale nebylo jí to nic platné. Sedla si na postel a hledala pro sebe ty nejpeprnější nadávky, když se ozvalo klepání na dveře.

„Jestli je ti život milý, tak sem nelez!“ zavolala.

„A jestli je život milý vám, tak si dojdete pro brýle, než se někde přerazíte!“ ozvalo se za dveřmi.

Amber se usmála, když uslyšela Jacoba. Co by dala za to, mít takového syna. Vstala z postele a šla pomalu ke dveřím.

„Otoč se Blacku, jsem jen v noční košili a nemám zájem, aby si mě potom obviňoval z pedofílie. Mimochodem, kde jsi ty zatracený brejle našel?!“ Pomalu otevřela dveře. Jacob stál tak, jak mu nařídila, otočený směrem ke schodům s dozadu nataženou rukou, ve které držel brýle.

„Vy máte do pedofila hodně daleko, Amber. Spíš bych to hodil na sexuální harašení,“ smál se.

„Nebuď drzej, nebo ti jedna přiletí, i když je ti čtyřicet. Kdes ty brejle vyčmuchal?“ zeptala se, když si je nasazovala na nos.

„Kdyby jste večer nekouřila, tak byste je nehledala.“

Amber se zamračila.

„Jsi horší než policejní pes!“

„Vy mi máte co vytýkat. Nevím, kdo včera hledal cigarety v kuchyni a vyděsil Valerii.“ Pořád stál otočený zády a vůbec mu nevadilo, že na Amber nevidí. Bylo mu jasné, že se špatně vyspala.

„Co ta holka neví, to nepoví. A moc se nesměj, jinak ti dneska nedám najíst! Musím si s tvojí ženou vážně promluvit, aby tě trošičku srovnala do latě. A teď bež a dej si kafe.“ Zavřela dveře. Hned se cítila líp.

 

XXX

 

Valerie seděla v kuchyni s Jakem a povídali si. Chtěla se ho zeptat, kde je Noah, ale bylo jí to trapné. Sama sobě připadla trapná. Nejdřív se mu chtěla vyhýbat a najednou ho vyhlížela.

„Amber se špatně vyspala, tak se s ní dneska nedávej do křížku, od toho jsem tady já,“ promluvil na ni Jake s úsměvem.

Valerie si lokla kávy a otáčela hrnek v ruce.

„Jak to víte?“

„No... pracuju tady pár tejdnů a už ji znám. Pokaždé, když se špatně vyspí, tak se se mnou hádá.“ Usmál se.

„A vám to nevadí?“ Valerie se znovu napila a sledovala Jakea.

„Ne. Teda ze začátku jsem nevěděl, jak se mám chovat, když se do mě pustila, ale potom jsem si řekl, že mi není sedmnáct a nemusím si to nechat líbit, i kdybych měl přijít o práci. Začal jsem jí vracet její útoky a poznal jsem, že se jí to líbí a mně vlastně taky. Nikdy jsem nepoznal, jaký to je, hádat se s mámou, a tak si to s Amber vynahrazuju.“

„Amber vás má ráda,“ usmála se a vstala od stolu, aby odložila hrnek do dřezu.

„Jo, já ji taky, ale neříkej jí to, začala by si dovolovat ještě víc.“ Valerie se otočila na usmívajícího se Jacoba, za kterým ve dveřích stála teta. Ruce založené v bok a brýle nasazené na špičce nosu.

„Neměl bys něco dělat, Blacku? Nebo tě platím za kecání?“ Valerie viděla, jak se Amber snaží tvářit vážně, ale koutky úst ji zrazovaly, když jí cukaly v náznaku úsměvu.

Jacob se postavil a s hrnkem v ruce se na ni otočil.

„Myslím, že jedno kafe a příjemný povídání s někým, kdo se po ránu netváří jak Jack Rozparovač, je jen malá odměna za to, že jsem vám našel brejličky,“ usmíval se od ucha k uchu.

„No, vidím, že už jsi svoje kafe dopil, tak se dej do práce. Jinak se nebudu jak Rozparovač jen tvářit, ale dám se i do jeho řemesla,“ posunula si brýle na kořen nosu a šla si k lince nalít kávu a přichystat snídani.

Jacob se rozesmál, položil hrnek na stůl, spiklenecky mrknul na Valerii a šel si za svou prací.

Valerie pozorovala Amber, jak se motá po kuchyni, a na konec se jí odvážila zeptat, jestli je v pořádku.

„Nic mi není, Val. Jen jsem ráno vstala špatnou nohou. Ještě pár škodolibých hádek s Blackem a budu v pohodě. Mohla bys dneska uvařit? Chtěla bych si pro něco zajet do města.“

„Jasně, ráda. A co potřebuješ nakoupit?“ Valerie byla zvědavá. Teta Amber jí chtěla odpovědět, ale v tom se z chodby ozval Jacob:

„Jestli si jedete pro nový cigarety, tak vám je stejně vyčmuchám!“

„Ne, nejspíš zajedu koupit pořádnej náhubek, aby ses neukecal k smrti, Blacku. A dej se do práce!“ Amber se usmála na Valerii a šla se posadit se snídaní, kterou si přichystala.

Potřebovala koupit hřbitovní svíčky, potřebovala si popovídat s Frankem.

 

XXX

 

Noah se probudil s nečekaně dobrou náladou. Přikládal to tomu, že se svěřil rodičům, čímž se mu ulevilo a nemusí se v tom máchat sám. Moc dobře ale věděl, že to není jen tím. Těšil se, až uvidí Valerii. Nedalo se říct, že by se za ten den prožitý na pláži nějak sblížili, ale on měl v plánu to napravit. Chtěl se s ní spřátelit, chtěl ji vidět usmívat se a chtěl být původcem toho úsměvu.

Vstal z postele a šel do koupelny, ještě nikdy nebyl tak rychle osprchovaný. Sarah se u snídaně jen usmívala tomu, jak je její bratr veselý. I Ness měla radost, že má dobrou náladu. Ona sama byla kvůli tomu, co se s ním dělo, jak na jehlách. Bylo dobře, že Noah tomu nepodléhal. Od toho tu byla ona, jeho matka, která ponese břímě toho, co se s jejím synem děje. Sledovala Noaha, jak vychází z domu, počkala, než odejde i Sarah, a šla k telefonu. Musela dát vědět své rodině.

 

 

Noah  zastavil před domem paní Johnsonové. Její auto bylo pryč a před domem stála jen dodávka jeho táty. Sundal si helmu a zadíval se na okno. Jakmile spatřil Valeriinu siluetu, rozbušilo se mu srdce. Nechápal, jak v něm může vyvolat takové pocity. Sundal si batoh ze zad, dal do něj přilbu a přehodil si ho přes rameno. Pomalu kráčel k domu a pořád sledoval okno pokoje. Valerie se nad něčím skláněla, ale jako by cítila jeho pohled, zvedla hlavu a jejich pohledy se setkaly. A Noahovi se zastavilo srdce. Najednou mu bylo jedno, co se s ním stane, chtěl být jen v její blízkosti a vidět ji šťastnou. I kdyby se proměnil, nebyl by první vlk, který by to musel své vyvolené vysvětlit, a Noah věděl, že ona je ta pravá. Ona je jeho...

 

Vešel do domu a pozdravil otce, který ještě dodělával nějaké drobnosti před tím, než měl začít obkládat zdi.

Jakmile Valerie zaslechla jeho hlas, zrudla. „Co je to s tebou, holka? Chováš se jak nějaká puberťačka!“ Odhodlaně si utřela ruce do utěrky a vydala se za Jacobem a Noahem. Nechtěla dát najevo, co s ní dělá jen to, že je v domě.

„Ahoj,“ pozdravila a zastrčila si pramen vlasů za ucho. Noah se na ni otočil, pozdravil ji a usmál se. Valerie měla pocit, jako by jí nohy měly vypovědět službu a měla se každou chvíli sesunout k zemi. Musela se chytit zábradlí, aby to ustála. Hleděli si do očí a ani jeden z nich nepromluvil.

Jacob sledoval ty dva, jak na sebe hledí, a usmál se. Moc dobře věděl, co se asi děje. I přes to, že se jeho syn nezačal měnit – zatím. Nejspíš se schylovalo k otisku, možná, že se dokonce otiskl, ale upíří čast v něm ten pocit ještě umocnila a on byl Valerií okouzlen tak, jako kdysi Edward Bellou.

Nakonec si odkašlal a tím ty dva probral.

Noah se konečně zmohl na slovo a přestal hledět na Valerii.

„Tati, co potřebuješ?“ Otočil se na otce a snažil se tvářit normálně a ne jako by viděl anděla.

„Dones mi to nové nářadí z auta a pak se dáme do práce.“ Noah přikývl. Valerie sledovala, jak odchází, a posadila se na schod.

„Val, nepálí se ti tam něco?“ zeptal se Jacob a natáhl vůni spaleniny do nosu.

„Ježíšmarjá, cibulka!“ Vystřelila do kuchyně a dala se znovu do krájení cibule, jelikož ta předchozí začala připomínat brikety.

 

Noah se vrátil do domu s potřebným nářadím a dal se s otcem do práce. Sem tam sledoval dveře do kuchyně, jestli se v nich neobjeví ona, ale když slyšel bouchání hrnců, bylo mu jasné, že se morduje s obědem.

Zabral se teda do práce a přestal vnímat čas.

 

Valerie vytáhla kuře s nádivkou z trouby a začala chystat stůl k obědu. Celou dobu měla nutkání jít se podívat, co se děje vedle, ale nakonec to neudělala. Když bylo všechno hotové, protřela si obličej, zhluboka se nadechla a vyšla z kuchyně.

„Oběd je hotový, tak si jděte opláchnout ruce a můžete ke stolu.“  Noah vzhlédl od práce a podíval se na Valerii. Tváře jí hořely, oči se jí leskly, a když si všiml, jak si skousla spodní ret, měl pocit, že dostane infarkt.

Věděl, že se chová jak idiot. Předešlý den na pláži se s ní bavil docela normálně, ale dneska nebyl schopný vykoktat ani pozdrav.

„Dobře, Val. Ale co Amber, nepočkáme na ni?“ ozval se Jacob.

„Myslím, že Amber přijde později. Podle mě jela za někým, na kom jí hodně záleželo, a potřebuje si pročistit hlavu. Odložím jí porci na později,“ odpověděla. Noah se konečně rozhoupal a promluvil na ni:

„To není možný, žádná veselá výměna názorů u stolu?“

„Měl jsi tady být ráno, to už jedna proběhla,“ usmála se na něj Valerie.

„Sakra,“ Noah se postavil a oprášil si kolena.

„Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí,“ zasmála se.

„Jo, na to už jsem přišel, ale neboj, od zítřka budu jezdit brzo ráno. Máš se na co těšit. Budu ti dělat budíček.“ Noah ji propaloval pohledem. Valerie se mu dívala do očí a přemýšlela, jestli si jen nenamlouvá, že s ní Noah flirtuje přímo před svým otcem.

„Tak si dávej pozor, ať tě po ránu neobleje kýbl studené vody. Abys věděl, tak i za ty dva dny, co jsem tady, jsem od Amber pochytila… jak to nazvat... Jo, už vím! Škodolibost. V tomhle baráku je jí hromada a nedá se jí vyhnout.“ Pokoušela se mu nahnat strach. Noah se k ní pomaličku přibližoval.

„Tak to si to s tím kýblem rozmysli, já se tady zdržuju dýl než ty a škodolibostí jsem prolezlej skrz na skrz.“  Když to říkal, jeho tvář byla jen pár centimetrů od její a Valerie měla v krku knedlík. A ta jeho vůně ji zbavila všech smyslů. Noah se ni šibalsky usmál a vyběhl do patra, kde byla další koupelna. Valerie za ním hleděla a nechápala, kam se poděl ten stydlivej kluk z pláže. I když musela přiznat, že tenhle Noah se jí líbí víc.

Jacob si odkašlal, prošel kolem Valerie a následoval Noaha.

„Měla by ses dát dohromady, jinak začneš cítit něco, co už jsi v životě cítit nechtěla, řekla si v duchu a odešla do kuchyně.

 

Valerie sklízela talíře ze stolu. Jacob a Noah odešli pracovat a ona konečně osaměla. Mohla nádobí naskládat do myčky, ale neměla co na práci, a tak se rozhodla ho umýt ručně. Před očima měla Noaha a jeho pohled, kterým se na ni díval počas oběda. Mohla se snažit sebevíc, ale nedokázala na něj přestat myslet.

„Já ti nevím, ale čistější ten talíř asi nebude,“ ozvalo se jí za zády. Valerie se lekla a málem talíř upustila do dřezu. Otočila se za hlasem, který ji vylekal.

Noah stál opřený o futra, ruce překřížené na prsou a pozoroval Valerii s úsměvem na tváři.

„Nemáš nic jiného na práci, než mě děsit k smrti?“ Valerie se snažila potlačit radost z toho, že za ní přišel, a snažila se tvářit naštvaně, ale moc se jí to nedařilo.

„Promiň, to jsem nechtěl,“ přestal se opírat o futra a šel za Valerii k lince. Vzal utěrku a druhou ruku napřáhl k Valerii a naznačil jí tak, aby mu podala talíř, který držela. Ona to udělala, ale dávala si velký pozor, aby se jejich kůže nedotkla a ona talíř neupustila na zem.

„Nemusíš mi pomáhat, docela to zvládám. Myslím, že tvůj táta potřebuje tvoji pomoc víc,“ sledovala ho, jak utírá talíř a sama se dala znovu do umývání.

„Táta musel zajet pro něco domů, takže zrovna teď nemám co na práci. Takže bys mě měla zapřáhnout.“ Usmál se na ni, dal talíř do skřínky a vzal si od Valerie další.

„Dobře, tak pak bys mohl třeba umýt záchod.“

„Děláš si srandu?“ Noah přestal utírat talíř.

„Myslím to smrtelně vážně,“ Valerie zadržovala smích, když viděla, jak se Noah tvářil.

„Dobře, ale pod jednou podmínkou,“ začal znova kroužit utěrkou po talíří.

„Dělala jsem si srandu, Noahu.“

„Ale i tak s tebou uzavřu dohodu, dobře?“ Valerie se přestala věnovat nádobí, zastavila vodu a s rukama složenýma na prsou a zdviženým obočím se podívala na Noaha.

„Jakou?“

„Hele, budu ti každej den pomáhat s nádobím a ty za to se mnou půjdeš každej pátek do kina.“

„Amber má myčku, Noahu.“ Usmála se na něj Valerie.

„Od teď myčka nebude fungovat, koukej,“ položil talíř, vytáhl ze zásuvky kabel od myčky, odběhl do chodby a vrátil se se šroubovákem. Chvilku se tam nimral s koncem káblu a pak se na Valerii usmál s vyceněnýma zubama.

„Bohužel, myčka nefunguje.“ Schoval šroubovák do kapsy.

Valerie na něho hleděla s vykulenýma očima.

„Amber tě přerazí,“ kroutila hlavou.

Noah nechápal, kde se to v něm vzalo. Udělal krok směrem k Valerii, levou rukou ji pohladil po tváři a tiše zašeptal: „Ty mi za to stojíš,“ políbil ji na tvář. Když se vzdálil od její tváře, hleděli na sebe užaslým pohledem. Noah chtěl něco říct, ale v tom uslyšeli, že se Jake vrací. Usmál se na ni a odešel z kuchyně. Valerie ještě dlouho stála na místě s rukou přiloženou na tváři, kam ji políbil, a s úsměvem na rtech.

 

XXX

 

Valerie domyla nádobí a šla do svého pokoje. V zádech cítila Noahův pohled, ale raději se na něj ani nepodívala, aby neviděl, jak rudne. Jacob počkal, až uslyší cvaknutí dveří, a podíval se na svého syna.

„Jak se cítíš, Noahu?“  Noah se na něj podíval a pousmál se.

„Je mi fajn, zatím se cítím dobře. Její vůně mě pořád strašně přitahuje, ale jsem klidnější. Asi protože vím...“ zarazil se, protože málem prozradil Sarah. A ta musela říct rodičům sama, jakým darem oplývá.

„Asi protože víš co?“ Jacob položil vodováhu a podíval se tázavě na Noaha.

„Ale nic, tati. Jen prostě... Já nevím, když jsem blízko ní, mám pocit, že tak to má být. Ignoruju i ten třes v mým těle, snažím  se ho nevnímat, a když to dělám, je všechno v pořádku.“ Jacob přikývl.

„Dobře, jsem rád, že je to lepší, ale i tak buď opatrný. A teď pojď, musíme si změřit podlahu a natáhnout si tady lanka. Zítra ji budeme zalívat betonem, tak ať to není křivý.“ Noah přikývl a dali se do práce.

 

 

Valerie ležela na posteli. Měla by zavolat Amandě a zeptat se jí, jak to jde v restauraci. Vzala telefon z nočního stolku a vytočila Amandu. Po třetím zazvonění se ozval její hlas.

„No ne! Valerie, to je dost, že ses ozvala!“

„Ahoj, Am. Promiň, ale nějak jsem se zapomněla,“ usmála se Val.

„Bezva, takže terapie jménem Forks zabrala dřív, než jsem čekala. Jak se ti tam líbí a co teta?“ Amanda se usmívala, to bylo Val jasné.

„Jo, dá se říct, že Forks má na mě dobrý vliv. Amber je... Je bezvadná, až se stydím za to, jak jsem o ní mluvila.“

„Říkala jsem ti to.“

„A jak to jde v restauraci? Zvládáš to?“ posadila se.

„Jo, všechno je v naprostým pořádku. Přemýšlela jsem, že bych to tady na víkend zavřela a jela se podívat za tebou.“

„Jo, to by bylo fajn, protože si musím promluvit s někým, kdo není dohazovač.“

„Ale, ale! Copak se děje v díře zvané Forks? Že by byl někdo na obzoru a teta si nedá pokoj?“ Amanda se smála.

„To není vtipný, Amando. Víš moc dobře, že už nechci žádnýho chlapa ani vidět. I když tenhle je... Já prostě, ježíši, kašli na to.“ Valerie se postavila a šla k oknu.

„Val, moc dobře víš, že do konce života nemůžeš žít jak jeptiška. Tak se na tetu nečerti. Je hezkej?“

Valerie si povzdechla.

„Takže je hezkej jako hřích samotnej! No, už se těším, až ho uvidím! Příští týden jsem tam jak na koni.“

„Je vidět, že jste s Amber stejná krev, že já jsem ti vůbec něco říkala.“ Valerie si promnula oči.

„Zlato, musím letět, přivezli objednávku. Ozvu se co a jak s tou mojí návštěvou. Pozdravuj tetu. Papa.“ A ticho. Amanda ukončila hovor. Valerie šla k posteli a žuchla sebou na ni.

„Noah ti pěkně motá hlavu, ani se nenaděješ a budeš v tom lítat až po uši.“ Valerie zavřela oči a rukou si sáhla na tvář, kam ji Noah políbil.

 

XXX

 

 

Práce byla hotová, všechno bylo nachystané na další den. Noah sledoval otce, který ještě dokončoval nějaké drobnosti, a pak se vydal do koupelny v horním patře. Valerii neviděl od chvíle, kdy před ním doslova utekla do svého pokoje. Nemohl pochopit, co ho přimělo políbit ji na tvář, ale byl rád, že to udělal. Nepoznával sám sebe, ale bylo mu to jedno. Byl rozhodnutý Valerii získat. Její vůně ho k ní stále neuvěřitelné vábila, ale už jen to, že díky Sarah věděl, že ona k němu patří, bylo lehčí se ovládat a nepřipouštět si, co s ním její přítomnost dělá.

 

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

maryblack

9)  maryblack (28.09.2012 16:28)

Díky Niky jak se zdá Noah je šikovnej po tatínkovi By mě zajímalo co ještě rozebere, než ho Amber vážně přerazí Díky moc za koment

Niky

8)  Niky (28.09.2012 16:15)

Skvělá kapitolka Já bych řekla, že se už určitě za chvíli rozhoupou, zvlášť když teď spolu budou trávit víc času při umývání nádobí Myslím, že dlouho odolávat nevydrží ani jeden „Bohužel, myčka nefunguje.“ Jde vidět, že si umí poradit :D
Tak honem další kapitolku

maryblack

7)  maryblack (27.09.2012 13:27)

Marcelle díky No Noah by se už rozhoupat chtěl , ale Valerii se moc nechce Bude to těžší než jsem myslela Holka jedna bláznivá Já bych takovýho čapla a už se ho nepustila :D No snad se děvče co nejdřív umoudří a bude nějaká action Každopádně díky za koment, potěšil

Marcelle

6)  Marcelle (27.09.2012 11:53)

Určitě se budu opakovat, ale já je miluju. Už aby se k něčemu rozhoupali. Díky za skvělý díl

Empress

5)  Empress (26.09.2012 21:41)

Ale ale, poznáme rôzne výhovorky, všakáno
Ja si počkám

maryblack

4)  maryblack (26.09.2012 21:35)

Já a zahálet? Kde si na tom byla? :D Můj mozek je neustále online a moje pedel už necíti bolest

Empress

3)  Empress (26.09.2012 21:31)

S tým počítam, že bude čím skôr Však ja si už na teba dám pozor, neboj nič, nebude čas na zaháľku

maryblack

2)  maryblack (26.09.2012 21:25)

Zlato, díky za koment
No Amber a Jake... Co ti mám povídat, prostě si nedají pokoj:D
A Val a Noah? No táhne se to sněma jak sopel, ale co nadělám Noah je ještě neviňátko , tak se mu nediv :D A Val je tvrdohlavá jak mezek A pozor na výrazy. Není švihnout, jako švihnout Na pedeli sedím pořád a už ji mám docela bolavou Další díl bude snad brzo a snad se ti dva trošičku rozhejbou Nech se překvapit

Empress

1)  Empress (26.09.2012 21:13)

Amber s Jakeom a ich hádky sú božie Vždy sa teším čo si na nich vymyslíš a aké výmeny názorov medzi nimi prebehnú :D
No a naša ústredná dvojica, už by si mohli švihnúť, takýmto tempom budú mať prvé rande za pol roka:D Ale iskrenie, či skoro požiar...ehm asi takto
Zlato, super dielik, takže predpokladám, že už sedíš na pedeli a píšeš ako vzteklá :D
Inak ťa čaká

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse still