Sekce

Galerie

/gallery/Blazne muj milovany.jpg

Tohle je moje další POPRVÉ na ff. Dovolila jsem si zneužít Váš nádherný jazyk pro své, čistě sobecké, účely a napsala jsem povídku, kterou vypráví Alice. Příběh nám přibližuje pocity, které cítila Alice před setkáním s Bellou, kterou Cullenovi opustili v New Moon, a teď ji musí požádat o pomoc při záchaně svého bratra.

Veliké DÍKY patří Bosorce a Evelyn...

Blázne můj milovaný! (1. část)


Tahle vize byla spíš noční můra, než jen nějaká ta klasika, na kterou jsem za svá léta upírství zvyklá. Měla jsem pocit, že mě někdo praštil do žaludku. Normální KO. Prohra na body, na celé čáře. Ale koho by neskolilo vidět člena svojí rodiny chtít se sprovodit ze světa?

Vyběhla jsem z domu jako posedlá. V ruce mi cinkaly klíčky od Carlislova mercedesu a když jsem cestou potkala Jazze, jen jsem mu lípla rychlou pusu na tváře a pohladila jeho krásný nechápavý obličej. Ve spěchu  jsem ještě stihla říct, ať se o mne nebojí, že mu pak zavolám a vše vysvětlím. Na víc nebyl čas.

Sedla jsem si do auta a strčila klíček do zapalování. V rekordním čase jsem nastartovala a vyrazila. Ač jsem upír už mnoho let, cítila jsem se nervózně, jako kdyby mi lidství nebylo vůbec vzdáleno. Za pár minut se setkám s ní. Mou přítelkyní. Spíš, dívkou, která kdysi bývala mou přítelkyní. To bylo před tím, než jsem se tak bláhově nechala přemluvit svým nejmilejším bratrem. Celá tahle situace je šílená, protože vím, že jen ona, jako jediná, může tomu bláznovi ve všem zabránit. Otázka zní, zda-li vůbec ještě chce.

Když vůz zaparkoval na jejich dvorku, ruce na volantu se mi chvěly trémou. Zůstala jsem tam raději ještě chvíli sedět a marně jsem se snažila nabýt ztracený klid, ale moc mi to nepomohlo. Nastartoval mě až puch, který mě udeřil do nosu. Mokré zapařené ponožky. FUJ!

Musel to být někdo z La Push! Tipovala jsem to na toho tajtrlíka Jacoba, co se kolem Belly pořád motal.

Starost o Bellino bezpečí – vždyť jí přece mohl ten čokl kdykoliv ublížit – zařadila v mojí hlavě pomyslnou šestou rychlost a já, i přes ten neuvěřitelný smrad, stála v okamžiku za dveřmi s napřaženou rukou, připravenou zaklepat.

Bella otevřela dveře po prvním zaklepání. Vypadala jinak, něco v jejím pohledu se změnilo. Málem mě to srazilo na kolena.

„Potřebuje tě…“ hlesla jsem.

Stála. V její tváři se nepohnul jediný mimický sval.

„Jeho nesnáze mě nezajímají!“ odsekla mi tvrdě. Teď ale nebyl čas na její revoluci. To jsem nesměla  dopustit. Ublížil jí hodně, to jsem dobře věděla a taky jsem mu to měla za zlé, ale teď jsem ji potřebovala.

„Bello...“ slyšela jsem vlastní kňouravý hlas.

„Ne!“ V té chvíli mi přišla jako socha bez špetky citu. „Už mě nebude víc týrat! Nic mi do něj není!“ Otočila se ke mně zády.

„Je ve Volteře, Bello...“ zkusila jsem to touhle cestou. O tom proklatém městě věděla vše a taky o jejích vladařích. Propalovala jsem pohledem její záda a doufala jsem, že ji to obměkčí. Její dlouhé mlčení mě zbavovalo naděje.

O to více jsem byla překvapena její bouřlivou reakcí, jež mi nakonec předvedla. S tím jsem opravdu ale nepočítala. Prudce se otočila zpátky ke mě. Neuniklo mi, jak byla bílá strachy v obličeji a že na mě třeštila vyděšené oči. Snad mi tady neomdlí? prolítlo mi hlavou. Prosím, teď opravdu ne, Bello!

„Bello?“ zkusila jsem jí oslovit, ale jako by mě vůbec neslyšela. Chovala se jako v transu, přesto nevěřícně zašeptala: „Proč se chce zabít?“ Jak věděla, že se chce zabít? Na věštění jsem tu přece já?!

„Myslí si, že už nejsi mezi živými, Bello,“ snažila jsem se jí situaci co možná nejšetrněji vysvětlit.

„Proč?“ Její nevěřícný výraz ji pořád nezmizel z tváře, když se dožadovala vysvětlení.

„Protože, támhleten…“ procedila jsem mezi zuby a kývla jsem hlavou k tomu čoklovi, co během našeho rozhovoru zatínal pěsti i svůj vlčí chrup, „… Edwardovi do telefonu lhal a bůhví proč řekl, že jsi mrtvá.“

Čokl krátce zavrčel a já ho zpražila pohledem.

„Proč?“ zeptala se opět Bella.

To mě probralo z mých fantazií, kde jsem toho zpropadeného čokla ničila snad stovkou různých způsobů. Jak jsem ji měla říct, že to celé bylo vlastně kvůli mně? Zastyděla jsem se, ale věděla jsem, že Bella si zaslouží znát celou pravdu.

Se svěšenou hlavou a tlumeným kajícným hlasem jsem přiznala: „To já tě viděla, jak se chceš zabít a skáčeš ze skály. Rose byla u mého vidění a volala  to Edwardovi.“

Jakob opět výhrůžně zavrčel.

„Jacobe, nech toho!“ okřikla ho Bella nakvašeně.

„Proč?“ zeptala se opět. Byla jako obehraná deska. Zvedla jsem hlavu a upřela na ní překvapený pohled. Čekala jsem, že si to od ní pěkně slíznu. Čekala jsem, že na mě bude křičet nebo mě ignorovat. Co jsem ale opravdu nečekala, byl její ledový hlas.

„Proč by ho mělo zajímat, zda-li jsem mrtvá? Už mě přece víc nechtěl. Řekl mi, že pro něj nejsem dost dobrá. Odmítl mě.“ Ztichla.

„A jen tak mimochodem, já se zabít nechtěla, byl to jenom cliffdiving,“ dodala chladným tónem z kterého mi běhal mráz po těle. Mně, upírce!

Její slova působila jako zářezy na kůži posypané solí.

„On ti tehdy v lese lhal, Bello, snad jsi mu neuvěřila!“ Cítila jsem, jak ztrácím půdu pod nohama. Když mi teď neuvěří, ztratím i Edwarda.

Mlčela. Ani jednou se na mě nepodívala. Už jsem jí za to nestála, ale já ji chápu. Zklamala jsem ji. Nejsem dobrá přítelkyně, ta by nesouhlasila s takovým stupidním… ach Edwarde, jestli to přežiješ, roztrhám tě vlastníma rukama a přísahám, že tvůj zadek si dá rande se sirkami!

„Lžeš!“ vyřkla svůj krutý soud.

„Nikdy jsem ti nelhala. Nikdy, přísahám!“ Čas nemilosrdně utíkal a pocit blížící se tragedie narůstal každou vteřinou. Teď bych byla svolná k lecčemu, co mému pitomému bratrovi pomůže. Cokoliv… opravdu cokoliv, můj milovaný blázne… bratříčku!

„Bello, ztrácíme čas, prosím, nikdo krom tebe ho nezastaví…“ Snad prvně jsem nehrála štěněčí pohled. Pro tentokrát byl opravdový.

„Dej jí už konečně pokoj, krvesajko! Nevidíš, že s vámi už nechce mít nic společného?!“ štěkl na mě ten čokl.

„Jakobe, přestaň, to, jak se rozhodnu, bude jen a jen moje věc!“ okřikla ho Bella.

Měla jsem chuť vypláznout na něj jazyk jako malá holka, i když jsem ještě neměla vůbec vyhráno.

Bella ještě chvíli přemýšlela a pak přistoupila ke staré kredenci. Otevřela oprýskaná dvířka a vytáhla notes a tužku. Pomalým krokem se došourala ke kuchyňskému stolu a zasedla za něj.  Zamyslela se a začala něco psát.

Čokl i já jsme ji bedlivě sledovali. Pak vzhlédla a věnovala mi dlouhý zamyšlený pohled. Něco mi říkalo, že se mohu začít radovat.

Bella pak vytrhla popsanou stránku z notýsku a podala ji čoklovi.

„Jacobe, mohl bys to dát, prosím, tátovi?“ Dívala se mu přímo do vykulené tváře. Chytla ho za ruce a čekala, co odpoví.

„Že to pro mě uděláš?“ zeptala se nejistě.

Zuřil. Ale spíš na mě než na ni.

„Vidíš, co děláš?“ utrhl se na mě. „Už z toho byla málem venku, ty zatracená malá…“ křičel na mě zuřivě, ale Bellina drobná ručka dokázala zastavit nejen jeho slova i jeho třas. Položila mu ruku na tvář a donutila ho pohlédnout jí do očí.

„Jaku, že to dáš tátovi, slib mi to,“ naléhala.

Nakonec to vzdal. Teď už mi ho bylo i docela líto, taky vím, jaké to je ztratit Bellu.

„Jdem, dřív než si to rozmyslím!“ promluvila na mě Bella a vyrazila ke dveřím.

Zhrnutí

(2. část)

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

Twilly

32)  Twilly (30.04.2012 10:01)

Jo ták, já jsem tak trochu šprajcovací typ, myslím, že to chtělo trochu té hrdosti :D :D

Clea

31)  Clea (30.04.2012 08:59)

Twilly, v týhle první kapitole jsem ještě úplně nechápala tu tvojí Bellu, měla jsem pořád před očima tu knižní a ta se v podstat hnedka rozhodla, že pojede...ta tvoje nechtěla hnedka pomoct Eďouškovi, nooo ale hnedka v druhý kapitole si to u mě vyžehlila

Twilly

30)  Twilly (29.04.2012 21:40)

A copak se ti, Cleoušku, nelíbilo na mojí Bellince? Docela by mě to... ehm, zajímalo

Clea

29)  Clea (29.04.2012 18:27)

Alice je naprosto skvělá Ale tahle Bella, no, jak bych to...prostě tahle Bella není ta pravá
Hnedka jdu na další díl a doufám, že bude napsanej stejně pěkně (a snad bude delší )

MisaBells

28)  MisaBells (23.07.2011 00:19)

Heh... no... tahle Bella mi je dost silně proti srsti... Nech ji doma, Krví! Já si ho zachráním sama! Uteklo to rychle. Čtu, čtu a najednou Zhrnutí. (WTF???) Ale jedeme dál! Máme tu další písmenka a já se fakt těším. Jak jsem na tohle mohla proboha zapomenout? Nechápu! Dmu se pýchou, že tě osobně znám!

Twilly

27)  Twilly (14.06.2011 23:28)

Tak vidíš, taky jsem federativní dítě (vlastně já jsem ještě pod červenou hvězdou zrozená :D ) a hele co to se mnou udělalo... Dík za koment. Ani netušíš, jak moc mě zahřál u srdíčka

Lenka326

26)  Lenka326 (14.06.2011 23:25)

Slovenštinu louskám ráda. S velkým studem se přiznávám, že jsem federativní dítě, můj starý otec pocházel z Turč. Sv. Martina a měl doma obrovskou knihovnu, kterou jsme jako děti louskaly. Byla tom většinou klasika - Kukučín, Hviezdoslav atd, ale i něco zábavného. Třeba celého Dumase, Vinnetoua, Odviate vetrom nebo Angeliku jsem četla vlastně jen slovensky. Jako teenager jsem zvládala i psát, ale teď bych to nedala a moc se stydím.

Jo jo, na tvoji Alici v Prepáčte už se chystám a opravdu se těším. ;)

Twilly

25)  Twilly (14.06.2011 23:15)

Děkuju Leni, to víš, ona se mi povedla i v dalších povídkách, jenomže to už je v mém rodném jazyce.. myslím, že nakupuje jenom v jedné mé povídce... :D... takže jestli máš chuť se louskat slovenštinou...

Lenka326

24)  Lenka326 (14.06.2011 23:05)

Twilly, klaním se před tvou češtinou i nápadem na jiný pohled na Bellin odjezd do Voltery. A díky za milující Alice, už mám dojem, že kromě několika vzácných povídek z ní zbyla jen nakupující a čančající fúrie.

Twilly

23)  Twilly (11.06.2011 22:33)

Holky já jsem tak zblbá tou vaší chválou... koukám na vaše komenty a nevěřím vlastním očím

Hani, když mě to taky chybělo a proto jsem si to napsala, jak si to představuju já..
Marcelko, děkuju

Haničko, tys mi hodně pomohla s korekcí... ty moje čárky... ale já to doběhnu, slibuju .. děkuju moc

Ivka, ty vieš, že to bol môj sen, skúsiť to v češtine... ani vo sne by mi nenapadlo, že to takto dobre vypáli...

Marvi
Lejla
ano bude pokračování
Krisi, byl to můj velký sen, zkusit si to... já vím, vyrůstala jsem s češtinou po boku, četla kvanta knih v češtině, ale to ještě neznamená, že ji umím. Je to ale fakt úžasné... zkušenost k nezaplacení
Děkuju milica
Carloušku, ty a tvoje A-čka.. co s tebou... chodilas poza ff... ale ne, zlato. Tak krásně si napěla na mě chválu, že rudnu jak Bella děkuju, Olifku
Díky Rusalko moje
Janičko, miluju ty tvoje nadšené smajlíky... prozáří mi pokažedé den, děkuju
Bájuško moje vybájená, to ty mě taky... děkuju
Bosi, taky se těším
Silvaren... já myslím, že Bella není tak měkká, jak se zdá
Ne Hani, nezůstane... ale opravdu to není ta úplně zdecimovaná Bella, jak ji známe...




HMR

22)  HMR (11.06.2011 07:11)


Že by tahle Bella zůstala ve Volteře?

Silvaren

21)  Silvaren (10.06.2011 09:22)

Máš můj obdiv za svou češtinu! A za Bellu!

Bosorka

20)  Bosorka (10.06.2011 06:30)

Twilly

19)  Twilly (10.06.2011 06:28)

Bože můj holky... tak "na hnilíčko" jsem nebyla už léta. Děkuju vám za podporu a za krásná slovíčka. Na druhém dílku se již pilně pracuje :D...

Bye

18)  Bye (09.06.2011 22:05)

Nóóó, tak jestli tohle bude mít pokračování, troufnu si tvrdit, že to milovaný blázan nebude mít vůbec lehké. Tahle Bella mu ještě tu díru v hrudi dá pěkně sežrat!
Twildo, překvapilas. Jak novým úhlem pohledu na staré věci, tak i použitím češtiny. Obojí s lehkostí a za jedna!

Janeba

17)  Janeba (09.06.2011 21:52)


Děkuji!!!

Verýšku , po delší pauze jsem dnes nakoukla a ohromil mě tvůj SKVOST psaný česky!!! Nádhera!!! Jsi šikulka a dalas to naprosto úžasným způsobem! Variace na NM je pro mě vždy srdeční záležitostí!! Bellinka se tu neprojevila jako čekající trpitelka, ale jako sebevědomá a rozhodná bytost!!! Veverko, docházejí mi slova obdivu vůči tvému dílu a tak nechám promlouvat opravdu jen smajlíky!!!
Děkuji!!!

Kamci

16)  Kamci (09.06.2011 20:38)

skvělé, i když tak temné a ponuré,( ale tak to zkrátka je).
úžasná čeština, nejde poznat, že to není tvůj rodný jazyk

Carlie

15)  Carlie (09.06.2011 20:26)

Jé, máme tu novou skvělou českou autorku!
Twillinečko , krásná čeština, teď Ti nastane velké dilema, který nástroj, který jazyk k vyjádření svých nádherných nápadů, které promlouvají přímo z duše, tak jak to jen Ty umíš :-), použít
Bella byla vykreslena velmi realisticky! To její rozhořčení, uražení... i zděšení, které následovalo po slově Volterra... psychologii postav prostě zvládáš opět na jedničku!
Vítej i na tomto poli, drahá autorko
Jsem zvědavá, co se bude dít dál, na psychologicky plastický příběh, který určitě vymodeluješ.
Omluv mě dnes, nejsem schopná příliš formulovat myšlenky, takže to beru krátce. A zároveň na tomhle místě přijmi omluvu za moje "áčko" u Tvé kapitolovky, eviduju resty u Tebe i jinde na ff, ale poslední dobou toho na čtení moc nedám... obzvlášť ne dnes s migrénou... ale chtěla jsem, abys věděla, že jsem pořád členem fanklubu (členský příspěvek - koment - tak postupně všude dodám... ;-) )
Papa, moje milá Twillinko, hezky ses v psaní rozjela, takže čest ;-)

milica

14)  milica (09.06.2011 19:48)

Krásná povídka, vůbec bych nepoznala, že to napsala nečesky mluvící autorka ;) I když jsou si ty naše jazyky tak podobné. Už jsem tě obdivovala když píšeš komentáře, které jsou většinou v češtině. Pravdou je že já moc slovenkých povídek nečtu, protože je to pro mě "těžké čtení." A ty tady vykouzlíš krásnou povídku, krásně česky
Máš můj obdiv

Kristiana

13)  Kristiana (09.06.2011 19:42)

Chladná a zlomená Bella mi vyrazila dech! Ach, co to s ní Edwardův odchod provedl. Velmi bolestivé a nádherné!
Náš nádherný jazyk? Twilluško, ovládáš ho líp než spousta těch, pro které je přirozený, proto je stejně náš jako i tvůj .
Obdivuji, že jsi se do toho pustila. Sama bych si v jiném než českém jazyce psát netroufla, i když mě to mnohdy láká.

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek