Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/30dn%C3%AD1.jpg

ČTRNÁCT DNÍ

 

 

Tak schválně... Kdopak se skrývá za Vanessou, hm?

Tu noc Anna spala slabě. Nemohla pořádně zabrat a ještě několik hodin po půlnoci se převalovala, než konečně zabrala. Minulý den byl pro ni jako procitnutí. Uvědomila si, že se to vážně děje. Kolem ní – aniž by si to kdy uvědomila – existoval úplně jiný svět. Svět plný nadpřirozena, upírů, poloupírů a bůhví, čeho všeho ještě. A ona k tomu patřila. Nebo spíš bude patřit, až uplyne těch prapodivných třicet dní – jak jí vysvětlil Peter.

S Vanessou si padly do oka. Zatím co Peter s Charlotte se přes den drželi v jejich skrýši, procházela se Vanessa s Annou po okolí. Než šly večer ty dvě spát, protože poloupíři taky spali, slíbily si ráno výlet do servisu, aby zjistily, co je s jejím Chevy nového.

„Spíš?“ Anna zvedla hlavu z polštáře, aby lépe viděla do dveří, ve kterých se na ni culila čilá Vanessa.

„Ne.“

„Tak jdeme?“

„Ty jsi nezmar, Van…“ zamručela Anna a s hlasitým výdechem, plným protestů, se vysoukala z peřin.

„Proboha! Neříkej mi Van! To mi rovnou můžeš říkat Helsingu!“ děsila se.

„A jak ti mám asi říkat? Vanessa mi přijde moc dlouhé,“ smála se Anna, zatímco se převlékala za paravánem.

„Já nevím. Ještě mi zatím nikdo neřekl jinak než Vanesso. Peter s Charlotte si na zdrobněliny nepotrpí.“

„Jak ses k nim vůbec dostala?“ zajímala se Anna, když už na to Vanessa zavedla řeč.

„To není důležité,“ vzdychla Vanessa a vzduch se v pokoji náhle ochladil, jako kdyby vzpomínky byly kus ledu. Anna pochopila, že dokud Vanessa nebude chtít, nic jí nepoví. Dooblékla se a vyskočila zpoza paravánu s hereckým: Tradá!

„Super! Tak jdeme,“ vyhrkla Vanessa a znovu to byla ta veselá, nedočkavá holka.

Cesta vedla asi míli přes pole, než se objevil první z domků označujících se tady jako civilizace. V plném žáru a prachu si Vanessa s Annou probojovávaly cestu k servisu.

„Na to vedro jednou umřu, fakt jo,“ vztekala se Vanessa.

„Příště bereme vodu,“ konstatovala Anna a otřela si obličej do trička. Vanessa se zasmála a z ničeho nic přiložila Anně k obličeji dlaň. Anna několikrát prudce zamrkala a vyjekla, když se jí před očima objevila vlastní tvář, jak je rudá vzteky a stírá si krůpěje z tváře.

„Sakra, co je to?“ vřeštěla, ale nedokázala se tomu vyhnout.

„To umím. To je můj dar, Annie,“ chlubila se Vanessa.

„Děsit lidi?!“

„Ne, ty hlupáčku. Umím promítnout moje myšlenky a vzpomínky. Peter říká, že to ještě nikdy neviděl. Není to skoro k ničemu, ale lepší, jak televize. Mám hodně bujnou fantazii, víš?“ zašeptala démonicky a mrkla na Annu.

„To teda jo. V té tvé vidině jsem vypadala líp než normálně,“ odfrkla si Anna a pokoušela se uklidnit vlastní srdce.

„Hele, Annie. Servis na dvanácti hodinách!“ vyhrkla Vanessa a oběma se ulevilo, že mají cestu za sebou.

 

***

„Nesnaž se, Alice,“ usadil ji Richard dřív, než se stihla nadechnout. Prošel kolem ní s lahví v ruce a ve chvíli, kdy z ní odšroubovával uzávěr, zmizela mu z ruky. „Hej!“

„Přestaň chlastat!“ sykl na něj Emmett a vyhodil lahev z okna. Richard vystrčil vzdorovitě bradu a zatnul zuby. „Podívej se na sebe. Vypadáš jako houmlesák! Neoholený, neumytý! Copak si fakt myslíš, že po tomhle holky jedou?!“

„Nezajímají mě holky,“ odfrkl si Richard.

„A co kdyby se tu teď ukázala Anna, hm?“ Richard sebou trhl při tom jméně.

„Už to nikdy neříkej.“

„Co jako? Anna? Anna, Anna, Anna! Anna!!“ křičel Emmett. „Jsi tak zdevastovaný, že se nezmůžeš na nic, ty srábku!“

„Je to tvoje vina, do háje! Kvůli tobě je z ní to, co je! Nebýt tebe, bylo by to…“ začal Richard a s každým dalším slovem se mu víc a víc zadrhával hlas, až nakonec jen zasípal a vzlykl. Nohy ho neudržely a poroučel se k zemi. Klesl na kolena jako odsouzený při popravě.

„Já to vím, Ardy. A budu s tím existovat do konce věčnosti,“ vzdychl Emmett. „Ale dovol mi alespoň zachránit tebe, když jsem to u ní nedokázal.“

„Jdi k čertu, Mc Carty,“ vzlykl Richard.

„Rodinné návštěvy praktikuju jen na vánoce,“ odpověděl opatrně Emmett.

„Podívej se na mě. Znal jsem ji týden a totálně mě pobláznila. Týden bez ní a já lezu po zdi, že tu není. Nevím, kde je, s kým je, proč tam je… Alice ji z nějakého stupidního důvodu nevidí, Bella mlčí a Edward mě má taky u zadku.“

„Přestaň tu kňučet, vstaň a snaž se. Najdeme ji spolu, jo? Pomůžu ti,“ nabídl Emmett a Richard vzhlédl. Nevěřil vlastním uším.

„Fakt?“

„No jasně! Jsi můj malý bráška, přece!“ zvolal Emmett.

„Vy jste paka,“ zasmála se Alice, když se Richard vymrštil ze země a skočil Emmettovi kolem krku tak překvapivě, až ho povalil na zem.

„Co to tady je?“ Edwardův hlas je vyrušil.

„Kopulujeme tu!“ smál se Emmett.

„Přidáš se?“ nabídl mu Richard. Edward jen zmateně povytáhl obočí a naklonil hlavu na stranu.

„Emme, jsi si jistý, že jsi chtěl říct ehm… kopulujeme?“ zajímal se Edward.

„Jsem? Nejsem? No prostě tady vymýšlíme plány.“

„Takže kujete a ne kopulujete,“ opravil ho Edward.

„Nepatrný rozdíl,“ bránil se Emmett.

„Hele, neřekl bych. To kopulování mi nějak nahání husinu. Z čeho to asi je?“ spekuloval Richard a raději se z řehtajícího se Emmetta zvednul.

„Neptej se,“ hýkla rozesmátá Alice. Pak se to stalo. Richard se na Alici zrovna díval, takže to viděl do přesných detailů stejně, jako Edward, který měl navíc výhodu čtení myšlenek. Alice se přestala smát a její zorničky se roztáhly. Zamrzla a její výraz zvážněl. Dívala se kamsi do prázdna a nereagovala na nic kolem sebe. Richard těkal pohledem mezi ní a Edwardem, který vypadal stejně překvapeně.

„Co je?“ vydechl Ardy.

„Anna,“ hlesl Edward a konečně se Richardovi podíval do obličeje.

 

***

Přecházela po bytě jako hladový tygr.

„No tak, ozvi se! Potřebuju, aby ses ozvala,“ mumlala Bella na mobil v ruce. „Annie, kde jsi? Kde jsi? Proč nevoláš?“ Dva dny o ní neměla ani jedinou zprávu. V tuhle chvíli si nepřála nic jiného, než aby o ní měla nějakou zprávu. Něco, co by ji uklidnilo, ale Anna nevolala.

„Všechno se sype, tak volej!“ vrčela Bella.

Ten rozhovor s Edwardem… Prekérní situace, ze které se vylíhl nejtupější závěr. Alice vyklidila pole, ale Edward stáhl ocas mezi nohy s jakousi trapnou povídačkou o tom, že jsou odlišní. Jasně, že jsou! On je chlap a ona holka! Jaký větší rozdíl by mohl myslet? Fajn, byl ještě bohatý, krásný, galantní a nemocný. Ona byla chudá, obyčejná, jedla hamburgery rukama a skákala lidem do řeči, což byl vrchol neslušnosti. Fajn, byli fakt každý jiný. Hodně jiný. Jenže to věděl od začátku.

Ten víkend to všechno změnil. Jako kdyby vynesl na povrch veškeré rozdíly. I Annie to cítila, jenže Bella to vidět nechtěla. Nehodlala připustit, že je na tom čtyřlístku něco divného. Edward – nebo to byl Richard? – řekl, že nejsou rodina, ale když viděla Alici s Edwardem, přísahala by, že mají stejné geny. Oči, kůže, dokonalost… Nebo snad holdovali plastické chirurgii? A Richard? Nebyl tak dokonalý jako ti dva, ale rozhodně měl svoje charisma a krásu, těsně hraničící s tou Edwardovou.

„Do pytle, Pooleová, volej!“ zopakovala nakvašeně a mrskla mobilem na gauč. „Jdu do koupelny a až se vrátím, budeš zvonit,“ vrčela.

Než dosedla na mísu, zaslechla skladbu z telefonu. Vyběhla skoro sprintem a ignorovala uražené rameno, ukopnutý malíček a zlomený nehet, když zvedla mobil.

„Annie?!“ vyjekla.

„Richard,“ ozvalo se ve sluchátku. „Bello, jde o Annu. Už vím, kde je. A vím, že ty jsi to taky věděla.“

„Nezačínej, Richarde. Nic jsem nevěděla,“ bránila se, ale její víra v to, že on nic neví, se otřásla v základech. Jeho hlas byl… ledový. „Co o ní víš? Ozvala se ti?“ I to by ji snad potěšilo, hlavně, kdyby o ní měla zprávy.

„Dá se to tak říct. Vím, že jsi jí asi slíbila, že budeš mlčet, ale pro dobro… Prostě… Bello, Annie je hodně nemocná, proto odešla. Jestli ji nenajdeme, zemře.“ Bella tiše vyjekla a žaludek se jí několikrát nepříjemně přetočil.

„Co to říkáš?“

„Pravdu. Už není moc času, Bello. Potřebuju vědět víc, než jen to, že má rozbité auto.“ Do prčic, jak ví o autě?!

„Auto?“

„Tvého Chevyho. Přestaň s tím, prosím. Co chceš za to, že mi to povíš? Nové auto? Hospodu? Bar? Dům? Bankovní účet s šestimístným vkladem?“

„Neurážej mě, Richarde,“ zavrčela dotčeně Bella.

„Jsem zoufalý chlap, Bello,“ vzdychl.

„Já vím. Je mi to líto – tebe mi je líto. I Annie. Všeho a všech. Dobře, vím, kde je, ale neřeknu ti to.“

„To jsme se moc daleko nedostali, Bello.“

„Asi máš špatné přesvědčovací metody, Richarde,“ vzdychla Bella.

„Jen nejsem kruťas.“

„Asi nechci vědět, co by bylo, kdybys byl kruťas,“ zašeptala Bella a síla jeho slov ji dohnala. Anna je nemocná?

„Děkuju,“ vydechl Richard.

„Co? Za co?“ nechápala Bella.

„Za informaci, Bello.“

„Jakou?!“

„O Annie.“

„Nic jsem ti neřekla!“

„Někdy stačí jen pomyšlení,“ odpověděl tajemně a telefon ohluchl. Zešílel!

 

***

„Nebraska?“ divil se Edward, zatímco Richard položil telefon. Snažil se nezávidět mu, že s ní mluví, ale šlo to ztěžka. Bella. Takový malý kousek od jeho ucha. Malilinký a přesto tak vzdálený. Cosi, co Richard řekl, přimělo Bellu, aby na Annu pomyslela. Alice ji chytila na svém radaru a bylo to.

„Kousek od Nebrasky. Nevím, kde přesně. Asi to neví ani Bella,“ upřesnila to Alice.

„Takže je to pravda? Bella ji kryje?“ zajímal se dál Richard.

„Mohla to být stejně tak náhoda, že se to sešlo. Nevíme, co si Bella myslí, Ardy. Ani nevíme, jestli ta její tichá mysl dokáže nějak zastínit naše ostatní dary,“ opakoval Edward. Snažil se ho ukonejšit. Nedávat mu moc nadějí. Pravdou bylo, že doufal, že když Annie najdou, bude Bella mít oporu. Takhle byla absolutně sama a dokonce si pohrával s představou, že by sám Alici navrhl, aby za Bellou zašla.

„Ráda,“ souhlasila najednou. Edward se zamračil, ale nakonec se jen souhlasně, děkovně a smutně usmál.

 

***

„A kam pojedeš, prosím tě?“ vyzvídala Vanessa, když došly s Annou zpět do domečku. Chevy byl už spravený a ráno bude dodělaný úplně.

„Chtěla jsem na Floridu.“

„Co tam?!“

„Nevím. Prostě… Bydlí tam teta.“

„A co Texas?“ navrhl najednou Peter.

„Proč Texas?“ vyhrkla Anna unisono s Vanessou.

„No… My tam máme namířeno. Můžeš jít s námi. Prý tam je veselo. Je tam hodně našich,“ dodal, aniž by použil slovo upír. Anna se zamyslela, ale nenašla jediný důvod, proč by neměla souhlasit. Jestli – a den ode dne tomu věřila víc – je pravdou, že z ní bude upír, měla by se s tím víc seznámit. A Vanessa jí hodně přirostla k srdci za ty dva dny. Byla to její nebraská Bella.

„Ale to je mimo Floridu, Annie…“ upozornila ji Vanessa.

„Myslím, že mi to nevadí, Nessie…“ odpověděla jí se smíchem Anna a Vanessa se k ní přidala, kvůli té vtipné přezdívce, kterou jí Anna vymyslela.

„Nesnáším přezdívky,“ zubil se Peter a nechápavě vrtěl hlavou, jak se může Vanesse líbit Lochneská příšera jako zdrobnělina jejího jména.

„Nessie se mi líbí,“ usadila ho Vanessa a mrkla na Annu. „Lepší než Helsing,“ dodala a všichni tři se rozesmáli nanovo.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

HMR

18)  HMR (03.07.2011 00:39)

Holdují plastické chirurgii, já to věděla!

Lenka326

17)  Lenka326 (26.06.2011 09:11)

„Kopulujeme tu!“ smál se Emmett.
Vanessa jako Nessie, to se mi líbí, navíc poloupírka s projekcí myšlenek... Jen nechápu, když může být s těmito upíry, pro radši nezůstala s těmi "svými"? Kam chce utéct? Stejně tomu neuteče...

16)  Anna43474 (14.06.2011 19:03)

Vanessa je jasná Teď jen jestli je Jake vlčák
Bože, ten Emmův přeřek Já už mám dneska dost, vážně
Takže Texas??? Hmm, to bude ještě dlouhá cesta... Pro všechny
TKSATVO

Jula

15)  Jula (13.06.2011 21:13)

Malinký a nepatrný uzlík? To jsem zvědavá, jaký další mega uzel na nás chystáš

eMuska

14)  eMuska (13.06.2011 20:48)

Joj, moj závidiaci smajlík... Nebooj, ona ťa chce, len ty si dummkopf... Jojš, tešujem!

MisaBells

13)  MisaBells (13.06.2011 19:27)

Krví, ustřinete??? Chudák Richard!!!
Bos, když mě by to zajímalo, víš jak... Abych věděla, jestli zdrhat, nebo ne...

Bosorka

12)  Bosorka (13.06.2011 18:17)

Se Míšo ani neptej!

Twilly

11)  Twilly (13.06.2011 18:07)

Buď to budeme rovnou háčkovat, nebo si vemem nůžky a ustřihnem to :D

MisaBells

10)  MisaBells (13.06.2011 18:05)

Ale tohle je zatím malinkatý a nepatrný uzlík! Co budete dělat potom???

9)  Iwka (13.06.2011 18:02)

Ufufuf, a víc to zamotat nechceš?! Peter, Charlotte a hlavně - Vanessa??? Páááni, páááni, jsem totálně nejvíc nejzmatenější! Vžum, prosím, rychle další, jsem závislá na tom, jak dokonale píšeš!

Twilly

8)  Twilly (13.06.2011 17:45)

Ano, takže Vanessa je Nessie ... no dobře...

... ale když Emmett a Richard "kopulovali, tak jsem měla namále... málem jsem v práci vyprskla smíchy Mišutko, ty jsi ďábel

Lenka

7)  Lenka (13.06.2011 17:32)

Koukám, že Anna nějak rychle zapomněla na ty, co jí mají
rádi. I když je naštvaná, tak by je neměla takhle vyšoupnout ze života.:p
Jinak moc pěkná povídka. Tebe vždycky napadne něco originálního.

miamam

6)  miamam (13.06.2011 16:18)

Teda ta Anna mě teď trochu štve, pořád byla hysterická, a když se teď objeví úplně cizí upíři, zobe jim z ruky. Když měla doma přátele, utekla od nich. :p chjo :/ Belly je mi fakt líto:(

SarkaS

5)  SarkaS (13.06.2011 15:15)

Myslela jsem si, že to tak bude a jsem ráda, že jsem mělaq pravdu. Jen Belly je mi vážně líto Anna na ní totálně kašle, není to zrovna dobrá kamarádka...

Fanny

4)  Fanny (13.06.2011 15:03)

Hezký, jen něco mi říká, že to nebude tak jednoduchý. A Texas? No, tam asi nebude moc vegetariánů, co? S těma darama je tam taky pěknej bordel, no a pomalu čekám, kdy Vanessa řekne, že její pravý jméno je Renesmee... "Trochu" se v tom ztrácím...

semiska

3)  semiska (13.06.2011 13:54)

Moc pěkný. Snad ji Richard najde brzo. :)

MaiQa

2)  MaiQa (13.06.2011 13:53)

Tak jo, prostě vycházím ze stínu. Nemohla jsem nenapsat komentář, to prostě nešlo.
Ihned, jakmile jsi ukázala Vanessin (jak se to sakra skloňuje) dar, došlo mi, že je to vlastně Nessie.
A teď už mě jen zajímá, kdy Ardy najde Annu a Edward řekne Belle pravdu.

Kristiana

1)  Kristiana (13.06.2011 09:59)

Rodinné návštěvy praktikuju jen na vánoce.
Kdyby jen Ardy věděl, že teď jí nic nehrozí. Chudáček. Je mi ho líto. :'-(
Nessie?
Dneska mi ten pohled do budoucnosti nevyšel. :'-( :-D :-D

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek