Sekce

Galerie

/gallery//Perex obrázek.jpg

Já vím, já vím, jdeme pozdě, ale když těm chlapům to rozhodování tak neskutečně trvá...

 

volně navazuje na Vlk vs Anglán

Bos ♥

 

 

                                          Paul

 

 

Tohle se může stát jenom mně! Nakopl jsem motorku a zároveň se i trochu zastyděl, protože ona za to rozhodně nemohla. Ne, ona ne. No kdo by řekl, že chlap může zapomenout natankovat? A to jsem před pár kilometry míjel benzínku, no, dneska vážně nic nejde, tak jak má.

„Jaku? Došel mi benzín, nemohl bys vyzvednout mašinu? Jo, no, u té odbočky na pláž… jo, no, tak jo, počkám! A hele… dík!“ Rozpačitě jsem zaklapl telefon, děkování mi nešlo. No, ono mi toho poslední dobou nešlo víc… Ještěže ta naše známost s Cullenovými měla tak materiální následky, jinak bych tady skončil bez benzínu a s vybitým mobilem. Ty Jasperovy hračky vydržely mnohem víc než normální sektorové zboží. K čemu všemu může být dobrý upír…

Netrvalo dlouho a rachotavý zvuk Jakovy motorky se mi vetřel přes uši až do mozku. Jeden by řekl, že automechanik bude mít mašinu v pořádku, ne?

„Nějak ti to klepe,“ neodpustil jsem si přátelské šťouchnutí.

Jake sundal helmu, posadil ji před sebe na nádrž a zvedl ke mně otrávený pohled. „Zrovna jsem se na to chystal, jenže nějaký sklerotik si mě evidentně plete s donáškovou službou!“

V obraně jsem zvedl ruce a zacouval: „Sorry, brácho. Jen jsem potřeboval vyzvednout mašinu, domů bych to vzal po čtyřech.“

„To jsi měl zavolat Sethovi, já po lese s kanystrem v zubech běhat nebudu.“ Narazil si helmu zase na hlavu a přes ječící stártér na mě zařval: „Sedej!“

Mašina se pod naší tíhou prohla, ale Jake ji stejně odpíchl jako by chtěl odstartovat na Mars. Polekaně jsem se zachytil jeho bundy, ale pak jsem rychle přehmátl dozadu na opěrku. No, nebylo to ani bezpečné ani pohodlné, ale tak nějak jsem se nemohl donutit chytit se ho za ramena.

To když jsme jeli naposledy ve dvou…

Ještě pořád jsem si dokázal jasně vybavit, jak se ke mně tiskla… jak voněla… jak se smála.

„Paule!“ Vůbec jsem si nevšiml, že Jake už zastavil.

Spustil jsem nohy na zem, zpod sedadla vytáhl kanystr a bezeslova zamířil k prvnímu stojanu. Trochu se mi třásly ruce.

Pořád jsem ji měl před očima.

Ona…

Jake se znenadání objevil vedle mne a podával mi plechovku limonády. „Kolu?“

Neměla ji ráda, nebo to alespoň říkala, ale nebyli jsme spolu tak dlouho, abych si byl jistý, jestli to nebyla jen výmluva. Vlastně jsme spolu nebyli dost dlouho na nic…

„Paule?“

„Dík!“

Vzal jsem si od Jaka limonádu a posadil se vedle motorky na obrubník. Jake se sesul vedle mne a víčka plechovek zasyčela. Mlčeli jsme. Chvilku, pak mu to nedalo.

„Hele, Paule, já do toho moc nevidím, ale tohle všechno je kvůli ní?“

„Tohle všechno?“ zopakoval jsem nepřítomně a utrhl kovový kroužek.

„No, vystřelil jsi jako by ti hořelo za patami a tři dny o tobě nikdo nevěděl, já…“ Jake pokrčil rameny a já se nadechl.

„To ta písnička!“

„Písnička?“

„No ta, co si teď Emily pouští celý dny, už jsem to nemohl vydržet… musel jsem vypadnout.“

„To ti ji tak připomíná?“

„To je trošku moc osobní, Jaku,“ usmál jsem se, „promiň!“

Netušil jsem, že se ten kluk umí červenat. Další pousmání jsem zamaskoval loknutím. Připomíná je slabé slovo…

„Vlastně jsem ji nikdy neviděl,“ odkašlal si Jake, „myslím, že nikdo z nás.“

„Poučil jsem se,“ znovu jsem se musel usmát, „všichni si pamatujeme, jak se nám Bellin obličej míhal před očima ve dne v noci!“

Jake znovu zčervenal a já se zase zastyděl, protože připomínat druhým jejich slabosti není nic, na co bych měl být pyšný.

Musel jsem se hodně ovládat, ale představa, že by ji někdo ze smečky viděl tak jako já… to bych nesnesl. Byla moje… jen moje! No, teď už vlastně ne. Vybrala si jeho…  toho přijatelného, zajištěného, věkově přiměřeného Angličana.

Studenej čumák to je! To se mnou se smála.

Zaskočený, překvapený úsměv, když si uvědomila, že mi opravdu jde o ni. Nadšený, jásavý, když se konečně uvolnila. Něžný, skutečný úsměv, když si myslela, že ještě spím. A rozpačitý, přistižený, když jsem otevřel oči. A překvapený a nadšený, když jsem ji k sobě zase přitiskl. Já…

„Proč odešla?“ Jake vždycky dokázal trefit citlivý bod.

„Asi měla strach," odhodil jsem kroužek směrem ke koši.

"Z čeho?" dotíral dál Jake.

"Že nás dohoní skutečnost!“ pokrčil jsem rameny, sám jsem si nebyl jistý.

„Skutečnost?“

„Jsem mladší, Jaku!" povdychl jsem si. "Kluk! Našla si někoho přijatelnějšího!“

„A ty to tak necháš?“ Jake si s tím svým předurčením zřejmě myslel, že to takhle funguje u všech.

„Vybrala si,“ pokrčil jsem rameny a zvedl se ze země. „Díky, Jaku,“ zatřásl jsem kanystrem, „zpátky to dojdu!“

„Ale vrátíš se?“ znejistěl.

„Neboj, rovnou cestou domů!“ Zvedl jsem dva prsty na přísahu a zasalutoval mu. Chtěl jsem být sám, alespoň ještě chvilku.

 

Vyšel mi v ústrety, jen co jsem zaparkoval. A z Emiliina okna se už zase linula ta melodie…

„Poslouchal jsi někdy ten text? Ta písnička je o naději, ne o prohře…“

Byla to velmi dlouhá noc,
tys byl jak kluk,
já pila moc,
to prapodivné spojení.
Do moře svůdných pocitů,
vstoupil jsi se mnou
a jsi tu,
jak blahodárné koření.

Zůstáváš,
zůstáváš...

Ref:
Tu tvou vůni cítím dál
i když už svítá.
Nahé stíny tančí dál
po záclonách.
Tu tvou vůni cítím dál,
jenom blázen by to vzdal
a šel spát
a šel spát.

Snad šlo o náhlé vzplanutí,
ležel jsi jen tak bez hnutí,
měla jsem pocit, že máš rád.
Žena když z lásky procitá,
nechce se dělit,
počítá,
nepřizná, že se blíží pád.
Zůstáváš,
zůstáváš...

Ref:
Tu tvou vůni cítím dál
i když už svítá.
Nahé stíny tančí dál
po záclonách.
Tu tvou vůni cítím dál,
jenom blázen by to vzdal
a šel spát
a šel spát.


Jenom blázen by to vzdal… rozběhl jsem se… a slyšel, jak se Jake směje… snad…

Tak ukaž svou pravou tvář
a kde to svý srdce schováváš.
Pro koho máš ho, vědět smím,
to smím.

Ref:
Tu tvou vůni cítím dál
i když už svítá.
Nahé stíny tančí dál
po záclonách.
Tu tvou vůni cítím dál,
jenom blázen by to vzdal
a šel spát
a šel spát.

Tu tvou vůni cítím dál
i když už svítá.
Nahé stíny tančí dál
po záclonách.
Tu tvou vůni cítím dál,
jenom blázen by to vzdal
a šel spát
a šel spát.

/Tu tvou vůni cítím dál i když už svítá/

L. Wronka + P. Šiška / Helena Vondráčková / Album Vodopád

                                                                                                                                     HMR/2013

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

Empress

16)  Empress (20.07.2013 21:34)

Aaaaaa, úžasné Vôbec by mi nevadilo nejaké pokračovanie

HMR

15)  HMR (18.07.2013 06:00)

:)

julie

14)  julie (17.07.2013 19:32)

wau, teď jsem vážně zvědavá, jak tohle dopadne... :-)
Kocoure, nádhera!
Ale při tomhle: "No kdo by řekl, že chlap může zapomenout natankovat?" jsem si parádně poprskala monitor

Twilly

13)  Twilly (16.07.2013 10:18)

Pro všechny, milášku, pro všechny

12)  hela (16.07.2013 08:53)

HMR

11)  HMR (15.07.2013 17:13)

když myslíš... vyvracet ti to nebudu

Bosorka

10)  Bosorka (15.07.2013 17:04)

Hani, ty jsi poklad, víš to? Pokud ne, tak ti to budu neustále opakovat!

HMR

9)  HMR (15.07.2013 16:52)

je třeba se ještě zamyslet...:)

Bosorka

8)  Bosorka (15.07.2013 08:48)

Agitovala si tak krásně, že si připadám, jak ta největší mrcha!

HMR

7)  HMR (15.07.2013 06:11)

M, no, jo, no... když se beta fláká na dovolené...
Bos, z těch tvých komentářů si nejsem jistá, jestli jsem to Paulovi spíš nezavařila... to měla být jeho agitka...
ST,
T, ale pro koho????

Mirus

6)  Mirus (15.07.2013 06:09)

Tady se někdo pustil do psaní a zatajil to:-) tststs:-) Ale opět úžasné, čte se to samo

Bosorka

5)  Bosorka (13.07.2013 19:12)

A ta fotka v úvodu OMG!
tohle je tak schizofrenické! Rozdvojená osobnost hadr! Až se začnu sama se sebou hádat, to bude něco

Bosorka

4)  Bosorka (13.07.2013 18:57)

Haničko....já opravdu nevím, jak ti poděkovat... Jak krásný příběh si z toho udělala... Jak jsem štěkala na děti, ať se jdou najíst k babičce, protože já si tohle prostě musím přečíst a hlavně přehrát v hlavě jako film... A přehrávalo se to samo. Opravdu nikdy by mě nenapadlo podat to takhle a tak pravdivě: „Jsem mladší, Jaku!" povdychl jsem si. "Kluk! Našla si někoho přijatelnějšího!“
Děkuju, děkuju a ještě jednou děkuju

SestraTwilly

3)  SestraTwilly (13.07.2013 16:56)

Cica,ty si taká tajnostkárka,tak som včera dobre tušila,
že si niečo vyprodukovala. Takto ma naťahovať!!!
Ale som rada,lebo poviedka je super, páčila sa mi.
Dúfam,že v takýchto šľapajach budeš pokračovať aj dalej.

Twilly

2)  Twilly (13.07.2013 15:29)

No jak asi? DOBŘE, ne?

HMR

1)  HMR (12.07.2013 21:52)

mňau
teď jsem vážně zvědavá, jak to dopadne...

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse still