Sekce

Galerie

http://stmivani-ff.cz/gallery/cougar.jpg

Drama v lese. Co jsem si svou záchrannou akcí nadrobila.

Sen o dvou pumách.

Kamenná náruč, která je měkká.

Zraněná

Hvězdičky.

Spousty hvězdiček.

Hlasy.

…zasloužil bys kluku. Tos nemohl něco říct?…

… a co asi. Napochodovat k ní a říct jí, že se občas měním v pumu?…

… Jacobe, nech toho. On přece nevěděl, že existujeme…

… mlč, pijavice, jestli si myslíš, že ti někdy zapomenu, žes mi málem zabil dceru.…

… kluci, nechte se, jste jak malí. Edwarde, odvez Cainea domů. Nessie zavolej Carlisleovi...

A zase ticho.

Víčka mám jako z olova. Nejdou zvednout.

Krásná louka zalitá sluncem. Stojím uprostřed a rozhlížím se. Najednou se ozve zavrčení. Puma! Blíží se ke mě, našlapuje kočičím krokem. Nebojím se, vždyť to je můj Caine. Zavrčí  a ještě jednou, blíží se a oči mě hypnotizují. To nejsou oči Cainea, tyhle jsou zlé. Najednou se za mnou ozve řev. Druhá puma a tentokrát ta moje. Obě šelmy se na sebe vrhnou. Je slyšet vzteklé řvaní. Drásají se a koušou. Převalují se v trávě a jedna na druhou útočí. Obě krvácí z mnoha ran. Najednou se jedna druhé hluboko zakousne do krku a zlomí jí vaz. Potom se otočí na mě. Je to ta se zlýma očima. Pomalu se přibližuje. Už cítím její páchnoucí dech.

Pomozte mi, někdo!

„Mibelko, klid, neházej sebou. Ublížíš si.“ Slyším mámin jemný hlas a její hřejivou dlaň na svém čele. Konečně se mi podaří otevřít oči.

Nade mnou se sklání Nessie. Ve tváři nemá žádnou barvu. Její čokoládové oči plavou.

„Ma – mi? Co – co se…stalo?“ každé vyřčené písmenko mě bolí. Každé nadechnutí mě bolí.

„Skočila jsi před rozjetý buldozer, holčičko. Málem jsme tě ztratili.“

K mámině tváři přibyla Bella a Eli.

„No sláva. Probrala se.“

„Ty trdlo, co tě napadlo? Postavit se do cesty lovícímu upírovi? Copak jsme ti od malička nevtloukali do hlavy, jak se máš na lovu chovat?“ vyčítala mi Eli.

„Caine! Co je s ním?“

„Je v pořádku. Na rozdíl od tebe. Měl o tebe hrozný strach. Edward ho odvezl domů.“

Nessie mi přitiskla dlaň na tvář.

Celou scénu jsem viděla z dálky, protože Nessie zůstala pozadu. Všechno se odehrálo ve zlomku vteřiny. Edward se řítil na pumu, já před ní skočila a Edward to do mě napálil. Odhodil mě šílenou ranou dozadu. Přelítla jsem pumu a zády narazila do stromu, který se pod mým tělem přerazil. Padla jsem k zemi jako hadrová panenka. Všichni se ke mně rozeběhli, ale najednou se zarazili. Puma se otřásla a místo ní tam stál docela nahý Caine. Škoda, že máminy oči jsem zajímala víc já, než on, protože byl nádherný. Máma po něm jen zblikla a pak se sklonila ke mně. Vypadala jsem jak mrtvá. Najednou mámu odstrčil táta a přitiskl své ucho na mou hruď.

„Nebije jí srdce, nedýchá,“ zavyl. Ve chvilce přeložil dlaně jednu přes druhou, položil mi je na hruď a začal masáž srdce.

„Kde seš, pijavice? Dokaž, že jsi ještě nezapomněl umělý dejchání, hergot!“

„Jedna, dva, tři – nádech… jedna, dva, tři – nádech,“ odpočítával jak stroj a Edward mi vdechoval vzduch do plic. Táta přerušil masáž a znovu poslouchal mé srdce.

„Chytla se! A dýchá!“

„Díky bohu,“ vydechla Bella. „Ta rána byla tak silná, že ji zastavila srdce. Ještěže jste vy dva měli díky mně trénink.“

Potom jsem slyšela hádku, mezi tátou, Edwardem a Cainem.

„Zasloužil bys kluku. Tos nemohl něco říct?“ rozčiloval se táta.

„A co asi. Napochovat k ní a říct jí, že se občas měním v pumu?“

„Jacobe, nech toho. On přece nevěděl, že existujeme,“ snažil se tátu klidnit Edward.

„Mlč, pijavice, jestli si myslíš, že ti někdy zapomenu, žes mi málem zabil dceru, tak to seš na omylu!“ řval táta na zkroušenýho Edwarda.

V tu chvíli zasáhla Bella.

„Kluci, nechte se, jste jak malí. Edwarde, odvez Cainea domů. Nessie zavolej Carlisleovi. Já odnesu chudinku Mibel do auta a vy ostatní fofrem oblíkat.“

Ještě jsem zahlídla, jak mě Bella bere opatrně do náruče a potom maminka svou dlaň oddálila.


No nazdar, co jsem to provedla?

„Je to se mnou zlý?“

„Večer přijede Carlisle. Edward tě sice prohlédl a tvrdí, že nic zlomeného nemáš, ale jistota je jistota,“ vysvětlila mi.

„Mami, chtěla bych, aby sem přišel táta a Edward, šlo by to?“ poprosila jsem.

„Nevím, nevím. Ti dva v jednom pokoji, já bych to neriskovala,“ kroutila hlavou Eli.

„Nevím, co zamýšlíš, ale skočím pro ně. Nessie, zůstaň si u Mibelky,“ řekla Bella a zmizela.

Za chvilku byli ti dva u mý postele. Stáli kus od sebe a předstírali, že tam ten druhej není. Jacob se tvářil nasupeně a Edward bolestínsky. Oba zněžněli, když podívali na mě.

„Edwarde… chtěla bych se ti omluvit, za to co jsem provedla. Já vím, byla to pitomost a asi se na mě budeš hodně dlouho zlobit,“ řekla jsem kajícně.

„Isabelko, já na tebe? To spíš ty na mě, vždyť jsem ti ublížil.“

„Ublížil? Málem jsi ji zabil, pijavice,“ vybuchl táta.

„Jacobe!“ kárala ho Bella.

Cítila jsem, jak se mi oči plní slzami. Mí dva nejmilejší chlapi spolu nemluví. A kvůli mně. Jestli se ti dva nesmíří, tak to nepřežiju. Začala jsem brečet. Nejhorší na tom bylo, že každý vzlyknutí mě nesnesitelně bolelo.

„Mibelko, co ti je? Začalo tě něco bolet víc?“ vyděsil se táta a naklonil se nade mě.

Zavrtěla jsem němě hlavou. Nedokázal jsem říct ani slovo, hrdlo jsem měla jako sevřené. Prosebně jsme se zadívala na Edwarda.

Prosím.

„Isabelko, vždyť má pravdu. Nedivím se mu, že mě nenávidí. Nikdy si neodpustím…“ Edward se odmlčel.

To já to zavinila. Jenom já. Je to jen má chyba. Kvůli mně se na tebe táta zlobí…

„Isabelko, nemůžeš si myslet, že za všechno můžeš ty, tohle byla prostě moje chyba. A nemůžeš to ani zazlívat tátovi, že je na mě rozlobený.“

Kdybych tak mohla vyskočit a padnout tátovi kolem krku, ale neodvažovala jsem se ani hnout. Jen jsem ležela a brečela.

Táta koukal střídavě na mě a na Edwarda a sledoval náš jednostranný rozhovor.

„Táto,“ našla jsem svůj ztracený hlas.

Rezignoval.

„Dobře. Ale jestli ještě jedný ženský z mý rodiny něco provedeš, tak si mě nepřej… ty…ty upíre jeden.“

Táta napřáhl ruku a Edward ji stiskl.

Rozbrečela jsem se znova, tentokrát radostí.

„A ty přestaň brečet, nebo si ublížíš, třeštidlo jedno. Ježíš, nikdy v životě jsem nepochyboval o tom, že jsi moje dcera, ale dneska…“

„Dneska jsi celej tatínek,“ usmála se Eli.

Táta zavrčel, ale moje sestra pokračovala.

„Už ti vyprávěl, jak se po přistěhování na Cairngorms denně rval ve sklepení s Niallem, protože mu prostě nešlo do hlavy, že by mohl bejt upír silnější než on?“

„Nebo, jak zdrhnul do La Push, protože si myslel, že pro mě není dost dobrej?“ navázala mamka.

„No, mě se nejvíc líbilo to, jak se bál říct Leah, že její dcera Sam se míní odstěhovat do Skotska.On – Alfa.“ smál Seth, který se objevil s klukama ve dveřích.

„Ba ne, jestli něco nejlépe vystihuje dnešní situaci, pak to, jak Leah v bitvě s novorozenými napadl jeden z nich a Jacob ji šel bezhlavě na pomoc. Kosti na pravé polovině těla měl napadrť a Carlisle ho musel nadopovat morfiem,“ práskla Bella.

Táta rudnul, bledl, zelenal, ale nakonec sklonil hlavu.

„Ach jo. Ona ta blbost bude fakt dědičná. Edwarde, promiň, fakt za to nemůžeš.“

Vzduch se zázračně vyčistil. A my se smáli. Teda já moc ne, protože jsme při tom sykala bolestí.

„Já čekal chór plaček nad lůžkem těžce raněné a ona tu panuje volná zábava,“ zahlaholil Carlisle a dovnitř se vhrnuli všichni Cullenovi.

Nastalo bouřlivé vítání. Díky mému zranění jsem toho byla ušetřena. Jen Emmett poznamenal, že jsem celá Bella. Ta, že si zlomila ruku o vlkodlaka a já jsem se kvůli pumě nechala přejet parním válcem. Carlisle je všechny kromě Esmé, vyhodil. Pomohli mi svléct vršek od pyžama a stáhnout níž kalhoty, což se neobešlo bez mého sykání a pak jsem jen sledovala jejich vyděšené pohledy.

„Mibelko, bude to bolet, asi hodně bolet,“ řekl soucitně a potom se jeho chladivé ruce dotkly mého břicha. Zařvala jsem bolestí a ohnala se. Esmé si sedla ke mně a chytila mi ruce. Carlisle opatrně, ale pro mě strašně bolestivě, prohmatával moji hruď, břicho a podbřišek. Pak jsem se s pomocí Esmé musela posadit a nechat si prohlídnout ještě záda. Vsedě jsem se viděla.

Ó, můj bože.

Od prsou až ke slabinám jsem byla jedna velká černá podlitina. Už jsem se nedivila tomu, jak jsou vyděšení. Konečně to bylo za mnou a Esmé mě opatrně oblékla a jemně položila.

„Je to dobré, Mibelko. Opravdu jsi nic zlomeného neměla, před nejhorším tě ochránila kombinace upíří kůže a vlčí regenerace. Ale tyhle naraženiny a modřiny tě bolí a budou bolet. Moc bych nedal za to, že některé ti způsobil Jacob tou masáží srdce. Takže ti tady nechám léky. Měly by zmírnit bolest. Předepisuju naprostý klid, nejméně na týden. Minimálně deset hodin spánku a čtrnáct hodin láskyplného rozmazlování. A vstát smíš jenom, když půjdeš do koupelny, jasné? První dny bych byl radši, kdyby tě tam někdo zanesl,“ dokončil Carlisle a usmál se na mě.

„Ehm, babi?“ špitla jsem a Esmé mě vzala do náruče. Když mě donesla zpátky, byl můj pokoj přecpanej upírama a vlkama. Babi mě položila na postel a já si užívala rodinnou atmosféru. Naši se překřikovali, líčili, co dělají. Usmívala jsem se a nasávala radost plnými doušky. Nikdy jsem netušila, že mi budou tolik chybět. Koukla jsme se podezřívavě na Jaspera, jestli si náhodou nepohrál s mojí náladou, ale na můj tázavý pohled jen zavrtěl hlavou. Najednou hupsnul na mou postel Emmett. Jak si zprudka sedl, matrace se zhoupla a mě do poničených zad vystřelil šíp bolesti. Neudržela jsem se a zasténala.

V mžiku se Emmett ocitl na podlaze a Rosalie na něj vrčela.

„Ty pitomče, to musíš být jak slon v porcelánu?“

Vyděšený Emm se mi ze země omlouval.

„Neblázni, strejdo, přece se mi nebudeš omlouvat za mou nešikovnost.“

Zazubil se na mě: „Mibel, ty seš celá Bella.“

Svraštila jsem obočí a předstírala hluboké přemýšlení. „Kde jsem už tohle jen slyšela… Hej, neříkáte mi to všichni už od mýho narození?“

„Je to dobrý. Mibel je drzá,“ zajásal Charlie.

V nejlepší zábavě nás rozehnal Carlisle.

„Mibel si potřebuje odpočinout. A my musíme na lov. Plánovali jsme to na zítra, ale když jsme museli dost nakvap přiletět, alespoň ověříme, co vám tady běhá po lese.

„Jenom, prosím tě, nelovte pumy, nebo vás Mibel zakousne,“ vyprskl smíchy Billy a já se zamračila. Caine! Ach jo, co asi dělá? Jak to nese?

Edward se nade mnou naklonil a uklidnil mě. „Neboj, promluvil jsem si s ním a slíbil mu, že jakmile se zotavíš, dám mu vědět.“

„Díky,“ řekla jsem vděčně.

Byla noc a v domě bylo ticho. Naši už dávno spali a Cullenovi byli na lovu. Jen tři osoby bděly. Edward s Bellou, kteří se pravděpodobně věnovali jeden druhému a… já. Tak strašně se mi chtělo spát, ale jakmile jsem usnula a ve spánku se neopatrně převrátila, vzbudila mě šílená bolest. Když se to stalo počtvrté, neodvažovala jsem se už usnout. Jen jsem tiše ležela a potichu kňourala. Asi ne dost potichu, protože se najednou otevřely dveře a dovnitř vklouzli Edward a Bella. Cvaknul vypínač lampičky a pokoj zalilo zlatavé světlo.

„Mibelko, proč nespíš?“ zeptala se Bella a opatrně si ke mně sedla.

„Ve spánku sebou dost hází a bolest ji vždycky probudí,“ řekl Edward. „Neboj, broučku, to vyřešíme.“

„Zůstaneš tu s ní?“

Kývl. Potom si lehl vedle mě a nabídl mi náruč.

„Opři se o mě tak, aby se ti pohodlně spalo. Budu tě držet, abys byla v klidu,“ vysvětlil mi.

„Zkazila jsem vám noc,“ zafňukala jsem, když jsem se k němu opatrně tiskla a nechala Bellu, aby mě přikryla. Moc dobře jsem si všimla, že má na sobě župan a Edward jen volné domácí kalhoty.

„Troubelko, nic jsi nám nezkazila. Takových nocí bylo a ještě bude,“ utěšovala mě. Potom zhasla lampičku a odešla.

„Tak co, broučku, leží se ti pohodlně?“ zašeptal mi Edward do ucha.

„Připadám si, jako když jsem byla malá. To jsi mě taky takhle uspával.“

Potichu se usmál a pak mi začal broukat do ucha. Za chvíli jsem spala jako mimino.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1 2   »

Twilly

36)  Twilly (25.05.2011 13:23)

jo jo jo jo jo jo.. sfin.. už jsem jak v pondělí u Mišutky... ne a ne se odtrhnout... skvělý

Lipi4

35)  Lipi4 (14.04.2011 22:25)

Fuj :p , hnusná noční můra co má co strašit chudinku ..... A úžasná mamina Ness a její zobrazení co se stalo ... Je vidět, že Mibel je Jacobova, a že jí nikde v porodnici nevyměnili :D :D :D ... díky za úžasný připomenutí co se stalo v minulých seriích ... . .Jen by mě zajímalo odkdy je blbost dědičná :D :D :D a já jen jestli si mám dávat bacha .... Mám blbej nápad - Mibel je vlastně, možný potomek, který by se narodil Belle a Jacobovi, kdyby se Bella tenkrát rozhodla pro něj (tedy podle chování atd.)...

Sfinguško , jinak je to dkonalá kapitolka , u který jsem se bála , řvala smíchy a dokonale se bavila

Faire

34)  Faire (07.04.2011 14:57)

:) B)

Lenka326

33)  Lenka326 (18.02.2011 18:09)

Ou, chuderka malá, ta je teda zřízená! Ještě štěstí, že je poloupír a snad se z toho dostane rychle a bez následků. Jsem ráda, že se zas ukázali děda Carlisle a babi Esmé, ale můj favorit je děda Eda, on se o ni tak úžasné stará.
Těším se na prozrazení pravdy na všech stranách, snad se Cainovi uleví, že už na to svoje tajemství není sám.

Ewik

32)  Ewik (16.02.2011 18:30)

Uf, tak je v pořádku. A co Caine?! Musí si to hrozně vyčítat.
Krásný díl.

Yasmini

31)  Yasmini (11.02.2011 23:05)

No ještě že tak. Tak puma :):D:D:D

Linfe

30)  Linfe (07.02.2011 10:28)

Myslím, že už jsem k tomu svoje řekla. Navíc fakt nevím, co dalšího napsat, když už tuhle povídku miluju.

Hanetka

29)  Hanetka (06.02.2011 18:35)

Chudák Mibel! Potřískaná, pomlácena, a ještě k ní nepustěj toho pumáka ani na návštěvu? Nebo se za ní bojí? Asi chudák taky neví, co by. Snad si brzo vysvětlí, kdo je co zač a kdo co cítí. Už aby to bylo.

Dennniii

28)  Dennniii (06.02.2011 10:54)

nádherná kapitolka, nejlepší jak spolu Edward s Jacobem nemluvili:D :D Krásný uspávání, Edward je prostě zlatíčko
A to Cainovi není podezřelý, že Cullenovi nejsou normální lidi????

27)  kamčí (05.02.2011 15:29)

teda, a co Caine, to se ani trochu nepodivil, že Cullenovi nejsou lidi? a pak se nechá jen tak odvézt domů od Mibel?!:p :p :p
Edward je sladkej, taky bych se nechala uspávat
moc hezká kapča

sakraprace

26)  sakraprace (05.02.2011 10:16)

Bohudík se Jake s Edwardem nezabili, ikdyž Edward by se nejspíš ani nebránil. Mučedník jeden
A Mibel je v pohodě, trochu otlučená, ale v pohodě, to se mi fakt ulevilo
A co Caine?? Jakto, že se mění a neví nic o upírech?? Už by mu mohli dát vědět, že je Mobel v pořádku a pozvat ho na návštěvu! Snad ho Jake nepřerazí :D

Jula

25)  Jula (05.02.2011 09:58)

Nádhera
Možná bych se taky nechala převálcovat, abych měla Edwarda v posteli

24)  Tru (05.02.2011 09:37)

MisaBells: A to víš, že čte:)

sfinga: Krásná kapitola, chci taky takhle uspávat!! Kde se mám zapsat do pořadníku? Na scéně je další měnič, juchajda:)

23)  Pegas99 (05.02.2011 09:29)

Kvůli všem tvým povídkám už mám ráda Edwarda! Bože můj a já byla vždy věrný Team Jacob. Kam jsem se to dopracovala! ten smajlík s tím nemá nic společného, ale mě se prostě šíleně líbí :D :D

Bosorka

22)  Bosorka (05.02.2011 08:25)

Čte Mišulko, čte...:D

MisaBells

21)  MisaBells (05.02.2011 08:14)

NO do prčic, teď tam jsou!!! (Fajn, fakt za to může to kafe, už toho nechávám.)

MisaBells

20)  MisaBells (05.02.2011 08:14)

Sakra, bez těch smajlíků to vypadá divně, ale já musela opravit hruPku

MisaBells

19)  MisaBells (05.02.2011 08:12)

Pche, to jsou otázky, jestli se mi leží pohodlně!!! Jasně, že leží!!! Komu by se neleželo??? (Kromě tebe, Iví.) Uááá splnil se mi sen! Vídám se s Ianem a v posteli se objímám s Robertem! Já tě prostě miluju Ivuško!
P.S.: Kapitola jako vždy svostně sfingovská, ale to ti určitě dochází z mých nadšených výroků nejen na ff, ale i icq!!! Už jsem ti řekla, že tě lovuju? Páni... Já jsem předávkovaná kafem, tak mi to mele, ale tohle je prostě můj ráj, nemůžu si pomoct. Kdyby ses rozhodla to zfilmovat, tak trvej na Ianovi, Robertovi a mně! Já ti za to postavím mohylu a nastěhuju ti domů Taylora!!!!! I promise! viva la Iva
P.S.S.: Snad ty komentáře nikdo nečte

18)  Aalex (05.02.2011 05:49)

Krása, kapča plná citů... Prostě nádhera. Nemůžu se dočkat, co Caine. Minimálně už by se nemusel bát dát jí pořádnou pusu.

Abera

17)  Abera (05.02.2011 02:58)

Pěkný

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek