Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/cougar.jpg

Billy se vrátí od Claire a já čučím na to, jak ho láska změnila.

Moje trdlo se rozhodne pro dost nebezpečnou věc, ale já ho v tom nenechám.

Volavka a hodinky

Mibel

Billy se připotácel domů v pozdním dopoledni. Těšila jsem se na to, jak mu vrátím všechny ty narážky a dvojsmyslný poznámky, kterýma mě častoval od tý doby, co jsem začala chodit s Cainem. Jenže pak vešel dovnitř. Zválenej, neoholenej, s kruhy pod očima, ale zářící tak, že připnout ho do sítě, tak rozsvítí všechny žárovky v Carlisle. Najednou jsem absolutně neměla chuť rejt do něj.

Jenže tu chuť měl jeho brácha Charlie.

„Tak co, mistře? Ukázals tý holce svý osobní kouzlíčko? Podle toho jak vypadáš…“ nedořekl.

Billy viditelně pohasl a tiše prohodil: „Dobytku!“

Potom už jsme viděli jen jeho záda.

Billy, který nesrší sarkasmem na všechny strany? Nehádá se? Nemožné!

Dívali jsme se na sebe a v každý tváři jsem viděla stejný údiv.

Edward na nás sykl. „Nechte ho na pokoji.“

Podle toho, jak se usmíval, bylo asi všechno v pořádku.

V poledne sešel dolů, naobědval se a zase zmizel do pokoje. Nikdo za ním nešel, ani Charlie, ne. Raději se koukal s Emmettem a Jacobem a Sethem a Caineem na basket. Ale mě to nedalo. Potichu jsem zaklepala na dveře pokoje a vešla dovnitř. Billy ležel na posteli, vlasy ještě mokré ze sprchy, ruce za hlavou a čuměl do stropu.

„Jdeš mi oplatit všechny mý blbý kecy na tvou adresu? Do toho, tetičko.“

„Neblbni, Billy, to není můj styl.“

Otočil ke mně hlavu a pak si sedl. Pokynul mi rukou a já to pochopila jako nabídku toho, abych si přisedla k němu.

„Tak co se děje, vlčáku? Teda kromě toho, že ses zabouch‘ do obyčejný holky.“

Zavrčel. „Claire není obyčejná!!!“

„Uklidni se, já to přece vím. Myslela jsem to tak, že není jednou z nás, příšer. Jak to vůbec snáší?“

Usmál se a zase se rozzářil vnitřním světlem.

„Fantasticky. Představ si, vůbec se mě nebojí, půl noci se mě vyptávala na to, jaký to je bejt vlkem a jaký jsou naši upíři. Je strašně statečná. A miluje mě!“

„Tak, kde je problém?“ zeptala jsem se, ale v tu ránu mi to došlo. „Ty se bojíš, že ti jednou umře.“

Kývnul.

„Mibel, já stoprocentně vím, že ona je ta pravá. A nechci koukat na to, jak mi odchází. Ale taky se nechci vzdát svý podstaty. Líbí se mi bejt vlkem. Nejsem jako brácha.“

„Koukej, řeknu ti něco, co bude podobný tomu, co řekl Seth tvýmu bráchovi. Znáte se chvíli, chodíte spolu vteřinu, nech tomu volnej průběh. Je jí necelých sedmnáct a ty můžeš klidně přiznat pětadvacítku, takže máte fůru času, než to bude aktuální,“ uklidňovala jsem ho.

„Mibel, vždycky jsem tě měl rád, ale kdy jsme si začali tak rozumět?“ zeptal se udiveně.

„Vítej mezi dospělý,“ zašklebila jsem se a on mě přátelsky dloubnul pod žebra.

Obrátila jsem list.

„Podle hlášky, cos prve hodil po bráchovi, se v noci nekonaly žádný orgie, ani vášně v revíru, co?“

Zakroutil hlavou.

„Jen jsme celou noc leželi na její posteli a povídali si. Nechci to uspěchat, přece jen jí je teprve šestnáct.“

„Skoro sedmnáct, vlčáku. Ale jinak se před tebou klaním. Chlap, kterej dostane každou holku, co před ním neuteče na strom, nebo se nezahrabe až k zemskýmu jádru a přesto se dokáže ovládnout… nějak nám cullenovatíš, hochu.“

Zasmál se ale, pak pokračoval ve vážným duchu. „Mibel, já už se nikdy nebudu posmívat našim. Víš, tomu jak se mají rádi a vůbec jak je vidět, že se mají rádi. Stejně je to divný. Dneska se vztahy rozpadaj dřív, než pomalu začnou, lidi se rozváděj jak na běžícím pásu a u nás? Jen se podívej.“

„Možná si někdo tam nahoře myslí, že když už jsme příšery a monstra, tak že nás tím potrestal dost a tímhle nám to kompenzuje,“ přemýšlela jsem nahlas.

„Hlavička,“ usmál se, přimáčkl mě k sobě a líbl na tvář. „Díky.“

„Zač?“

„Za to že jsi, kotě.“

„Hele zase tak měkkej bejt nemusíš, vlčáku,“ zašklebila jsem se, abych to trochu odlehčila.

„Myslíš?“

„Myslím.“ Zvedla jsem se a nechala ho samotnýho, aby to všechno rozdejchal.


A zase dny letěly jako splašený. Konečně jsme byli všichni spárovaný. Billy dost brzo po našem rozhovoru přivezl Claire k nám a představil ji celou rodinu. Tu pravou rodinu. Byla formát, přijala nás bez mrknutí oka, bez rozbušení srdce. No, vzhledem tomu, co všechno měla za sebou – nehodu, bezvědomí, mnohaměsíční rehabilitaci a nakonec zjištění, že nebude chodit, tohle byl proti tomu jen slabej čajíček. Dokonce i teta Rosalie, která byla vůči cizím lidem rezervovaná, se k ní chovala srdečně a přátelsky. Claire si vzpomněla, že mi slíbila pumu z korálků a tak mi ji přivezla. Vlastně nám, protože druhou vyrobila pro Cainea. Ty dvě a Billyho vlk se stali předmětem obdivu všech. A tak za několik dnů nosili na řetízku kolem krku přívěsek všichni. A každý z nás měl něco, co ho dokonale vystihovalo. U měničů to bylo jednoduché, všem vyrobila vlka, v barvě jejich srsti, ale co se týče ostatních, naprosto se překonala.  Rosalie dostala růži, Emmett baseballovou pálku, Esmé malilinkatý domeček, Carlisle prostý kříž, který mu připomínal otce. Jo i náše vážná hlava rodiny propadla jejímu kouzlu. Alice dostala miniaturní střevíček a Jasper konfederační vlajku. Nejvíc nás pobavili Edward a Bella. Lev a jehňátko. Ale lev se houpal ve výstřihu Belly, takže hádejte, kdo nosil jehňátko. Prostě Claire byla poklad a zapadla k nám, jako by k nám patřila odjakživa.

Táta si zavzpomínal, na svýho kamaráda Quila Atearu. Jeho žena se taky jmenovala Claire a Quil se do ní otiskl, když už jí byly dva. Naše Claire se mu líbila stejně, jako tamta. Prostě jsme ji milovali všichni, ale samozřejmě nejvíc její Billy.

Na první pohled to byla náramná idyla. Jenže… ani osm upírů a pět vlků nedokázalo najít jednu šílenou pumu. Caine směl jen do školy, domů a k nám. Naši pročesávali lesy, ale nic.

Jeden večer jsme seděli v obýváku a dovnitř se vřítil naštvanej Emmett s ostatníma upírama v patách. Svalil se do křesla, který nesouhlasně zaprotestovalo skřípotem a zavrčel.

„Já vím, že se nemůžu cejtit utahanej, ale už fakt toho mám dost. Plácáme se od ničeho k ničemu, mrháme časem a nic. Když si představím, kolik bych za tu dobu ulovil medvídků.“

„Dej pokoj, ty medvídku,“ ozvala se Rose. „Toho ďábla prostě musíme chytit.“

„Jo? Asi to nevím,“ zabručel Emmett. „Ale kdy to bude? Víme o něm už od ledna a máš pomalu červen a ten zatracenej vrahoun nikde.“

„Tak holt budeme hlídat dál,“ zavrčela Rose.

„Počkej, Emmett má pravdu,“ vložil se do hovoru můj Caine. „Takhle ho nikdy nenajdete. Objevil se přece vždycky, když mi chtěl nějak ublížit, když jsem byl venku. Jenže teď mě všichni hlídáte, nesmím nikam sám, takže nemá důvod se objevit.  Prostě musím vystrčit nos.“

Okamžitě mi to došlo. Ten pitomec chce dobrovolně dělat volavku!

„Ne!“ vykřikla jsem. „Zbláznil ses? To nemůžeš.“

„Mibel, musím. Kvůli mně se to děje, je to můj otec.“

„Není! Tvůj táta, tvůj pravej táta právě sedí doma a čte svýho milovanýho Kinga, rozumíš, s touhle zrůdou nemáš nic společného.“

Usmál se na mě smutně a mě to rvalo srdce. I když bych byla z duše ráda, aby to bylo za námi, nedopustím, aby se vystavoval nebezpečí. Jenže naši jako obvykle měli jinej názor.

„Caine, jestli to chceš risknout, bylo by to řešení,“ řekl vážně Carlisle. „Jen musíme přijít na to, jak tě ochránit. Nemůžeme být poblíž, upíří pach pozná a vlčí, díky střetu s Billym, také.“

„Tak s ním budu já a dám vám vědět, až se ta puma objeví,“ skočila jsem jim do řeči. Když si mermomocí musí hrát na hrdinu, tak si aspoň ohlídám. Přesně, jak jsem předpokládala, našim se to nelíbilo, táta na mě řval, ale já si stála za svým a vyvracela jednu námitku za druhou.

„Víš, co ten parchant umí s pamětí, co když to zkusí na tebe dřív, než nám dáš vědět?“

„Minule stál proti mně a neudělal to, nejspíš to na mě ani nepůsobí.“

„Nejspíš. To je teda argument.“

„Já před ním stála, ty ne!“

„Krucinál, zavřu tě doma a nemíním se o tom bavit.“

„Já taky ne, táto. A doma mě neudržíš, ani kdyby mě hlídala celá vlčí smečka, to přece víš.“

„Hergot, Mibel!“

Stáli jsme proti sobě, on zatínal pěsti, a skřípal zubama, já byla kupodivu naprosto klidná. A právě ten okamžik si vybral Caine na to, aby se mi to pokusil rozmluvit.

„Mibel, já nemyslím, že…“ dál se nedostal. Zvedla jsem proti němu ruku a pomalu k sobě přisunula palec a ukazováček ve známým gestu. Sklapni.

Poslechl.

Právě tohle uvolnilo napjatou atmosféru. Emmett totiž zařval smíchy a s ním i ostatní.

„Kluci vzdejte to, tu neukecáte,“ pronesl Edward a objal mě kolem ramen. „Je tvrdohlavá jako moje Bella. Tak ji vybavíme mobilem s naprogramovaným tísňovým voláním a pro jistotu dostane gépéesku.“

„Díky,“ stoupla jsem si na špičky a líbla ho na tvář.

„Poslouchej, miláčku, jakmile vy dva půjdete ven, nahlásíte, kam jdete. Žádný tajnůstkaření. Budeme vědět o každém vašem kroku,“ řekl mi Edward a varovně se mi zadíval do očí. Přikývla jsem.

„A muchlování si nechte na doma, aby vás ta puma nepřekvapila se staženými kalhotami,“ přidal se Emmett a já jako obvykle zrudla.

Rosalie nic neříkala, jen si sundala hodinky a natáhla ruku ke svému manželovi.

„Dělej, Emmette.“

Sundal i ty své a podal je Rose. Došla k nám a podala mi je.

„Ode dneška je oba budete mít na ruce. Neustále. Rozumíš?“ řekla přísným hlasem.

„Teto?“ Co si pamatuju, oba je nosili. Vlastně jsem strejdu neviděla jinak, než že na jedné ruce měl hodinky a na druhé kožený pásek s rodinným erbem.“

„Kdysi zachránily život tvýmu tátovi a mámě, tak ber. I když jsou staré, je v nich funkční GPS.  A vy si vyhrabte ty svoje,“ otočila se na Cullenovi. „Jestli jste je nechali doma, tak se pro ně Jazz otočí. Do rána může být zpátky. Já vím, mohli bychom si pořídit lepší, ale proč? Tyhle fungují, to vám můžeme s Emmem potvrdit. Navíc jsou nenápadné a pohodlnější na nošení. Mobil jim může vypadnout z kapsy, hodinky jsou praktičtější.“

„Poslouchej, bloncko, nejsi náhodou původně bruneta?“ zeptal se táta a Edward se zašklebil.

„Ne, čokle, ta inteligence je moje,“ odsekla Rose, které okamžitě došlo, na co naráží.

Najednou se k tátovi přitiskla máma a vzdychla. Zaklonila hlavu a koukala na něj s nerozluštitelným výrazem.

„Bojím se o ně. Pamatuješ, tenkrát?“ špitla.

Táta ji objal a něžným hlasem řekl:

„Já vím, Ness, ale už je to hromada let. Neboj, dám na ni pozor, na holku jednu paličatou.“

„No nic, naše královna nařídila, jedu. Alice, nechceš se mnou?“ zvedl se Jasper z gauče.

„Urazilo by mě, kdyby ses nezeptal, stejně nevíš, kde jsou.“ usmála se Alice.

„Alice, prosím, zkontrolujte při té příležitosti dům a přivezte poštu,“ požádal Carlisle.

Usmála se na něj, vzala Jaspera za ruku a za chvíli jsme už slyšeli vzdalující se auto.


Když jsme byli později u nás v pokoji, zeptal se mě Caine na to, co to mělo dole znamenat.

„Víš, jak jsem ti před časem vyprávěla kroniku naší rodiny? Jak tátu s mámou unesli v Římě a naši je hledali v katakombách?“

„Jo, ti upíří zmetci je tenkrát chtěli vyměnit za Edwarda, Bellu a Alici.“

„No a ty hodinky byly tenkrát jediný pojítko mezi nimi a zbytkem rodiny. Naši si je schovali, ale Emm s Rose je do dneška nosí. Mají se moc rádi, i když strejda tetu rád zlobí a ona mu to oplácí. Baví je, že jeden o druhým vědí čtyřiadvacet hodin denně. Je to trochu dětinský, ale vlastně tím dávají najevo, jak jim na sobě záleží.“

„Mě na tobě taky záleží, a proto nejsem vůbec nadšenej z toho, že kvůli mně chceš tak riskovat,“ zamračil se Caine a vzal mě do náruče.

„Neriskuju kvůli tobě, ale kvůli nám. Chci to mít za sebou. Miluju tě a dám na nás oba pozor, slibuju.“

Dívala jsem se mu zblízka do očí a viděla v nich starost. Pohladila jsem ho po tváři a potom ho políbila. Jen zlehka, ale on si mě přimáčkl ještě těsněji a jeho polibek mi sebral kyslík.  V jeho objetí se snadno zapomínalo na to, že život není peříčko a tam venku je zlej a krutej svět.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

24)  nathalia (09.11.2011 22:20)

Paradni dil!!!!

Lenka326

23)  Lenka326 (06.11.2011 21:04)

Krásná kapitolka! Billy je v tom až po uši, ale naprosto mě dostali Rose a Emmett. Hodinky!!! Už bych na ně i zapomněla, to je roků!!!! Tohle bylo jedno z nejkrásnějších gest, jaké jsem kdy četla.
Škoda, že se nad těmi zaláskovanými příšerami pořád vznáší hnusný stín toho ďábla Henryho.
Moc se těším na pokračování.

Anna43474

22)  Anna43474 (06.11.2011 13:50)

Mrazí mě a jenom se v duchu ptám, kdo umře tentokrát :'-(

TKSATVO

Lia

21)  Lia (06.11.2011 12:39)

nádhera úžasná kapitolka už se těším na další dílek

20)  ada1987 (06.11.2011 10:22)

jéééééééééééééj! rychle pokračko!

Jula

19)  Jula (05.11.2011 23:21)

Z Billyho se vážně stal rozumný mladý muž Jenže co Claire? Jedině, že by se do ní některý domácí upír lehce zakousl, bylo by po problému.
Rose a Emmett jsou úžasní :D
Mám teda trochu strach z jejich plánu na vylákání toho zmetka, ale snad se nic nestane a bude z něho brzy ta Míšou avizovaná předložka ke krbu

Nosska

18)  Nosska (05.11.2011 21:21)

A je tu to, na co jsme celou dobu čekali, Cullenovi se připravujou na akci

17)  Hanik (05.11.2011 21:06)

Konečně další díl , už jsem ani nedoufala že se tu objeví nový :D těším sa na další a doufám že bude rychlejc

Bosorka

16)  Bosorka (05.11.2011 20:32)

Konečně jsem se dočkala dalšího dílku, ale stálo to za to, zlato! ;)
No jo, co s tím, milý Billy?....že by rafnout, kousnout, přeměnit?

15)  Betynka (05.11.2011 20:30)

suuuuuuuuuuuuuper. Úžasné. To jsem zvědavá, kdy se Henry objeví. Patří ti velký potlesk. Těším se na další kapitolu. snad bude brzo.

KalamityJane

14)  KalamityJane (05.11.2011 15:53)

nádhera, nádhera, nádhera!

Fanny

13)  Fanny (05.11.2011 14:34)

Billy má na věčnost kapku jiný názor, takže trošku vyvstává problém, co bude, ale Mibel to poznamenala pěkně.

Už aby toho hajzla chytili a byl konečně klid

12)  Babča S. (05.11.2011 14:03)

MisaBells

11)  MisaBells (05.11.2011 13:49)

Poslouchej, miláčku... Tak,opět jsem si kapitolu nadmíru užila. Už aby toho pumáka našli a udělali z něj rohožku před krb! Mibel je prostě Mibel a tu neukecá nikdo! (Skoro teda. ) Ivíííí a dál?

eMuska

10)  eMuska (05.11.2011 12:36)

chlapec zlatý zaclairovaný je úplne že uáááááá! tešujem tešujem!
A daj mi bacha na dvojku

9)  mollynkaska (05.11.2011 11:03)

Krásný! Moc pěkný! Už se nemohu dočkat, až se ten zmetek objeví!

Marvi

8)  Marvi (05.11.2011 10:50)

Krásná kapitolka, nejlepší byli Emmett s Rosalii, ty jejich hodinky B) B) Já jen doufám, že všechno dobře dopadne

wuzinka

7)  wuzinka (05.11.2011 10:40)

Achchchchc Billy je sladký Tajně doufám, že se Claire nechá nakonec přeměnit a zůstanou s rodinou. Moc se těším na další díl, snad se to nějak vyvrbí se starým Cougrem.....

sakraprace

6)  sakraprace (05.11.2011 10:22)

Billy je sladkej, jen se trochu bojím, aby mu do vztahu s Claire nevlezl otisk.
Myšlenka kompenzace láskou je krásná. Sfin, nádherná kapitola s příslibem akce, která bude samozřejmě až v další kapitole, takže prosíííííím, prosím, smutně koukám, dej sem další brzo. Co třeb zítra???

Hanetka

5)  Hanetka (05.11.2011 08:07)

Jujky... takže dojde na akci? Moc se mi to líbilo a ten postřeh, že pánbůh chtěl příšerám vykompenzovat osud věčnou láskou, to se mi moc líbí. Jenom... museli si ji zasloužit. Každá příšera tu možnost nemá - Volturiovi určitě ne a Cainův otec taky ne.
Těším na pokráčko!

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse still