


06.08.2010 [20:00], Ree, +Zpovědnice, komentováno 41×, zobrazeno 7872×

Komu vděčíme za to, že DeSs začala psát?
Co v její řeči znamená PČS a kdo je to vlastně Saša, která ji podporuje v psaní?
Zázrak? To rozhodně byl – MisaBellsiny jednorázovky. Abych začala úplně od začátku, někdy mezi Štědrým dnem a Silvestrem jsem si stáhla Stmívání. Za asi tak týden a něco jsem měla přečtené všechny čtyři knihy. V té chvíli u mě nastal PČS – Po Čtecí Syndrom. Doba, kdy o každé knize přemýšlím, spojuju si souvislosti, domýšlím nebo přetvářím konec, zjišťuju víc o ní i autorovi. A když jsem se tak toulala na netu, narazila jsem na outtaky. A fan fiction, která mě hodně zaujala.
A asi za tři týdny od tohoto objevu jsem se registrovala, zapnula čistou stránku ve wordu a položila ruce na klávesnice. A nikdy bych nečekala, že se dostanu až sem – dokončím několik povídek a budou se líbit. Snad…
Popravdě, to nevím. Někdy mě prostě něco osvítí a já najednou vidím kostru nebo útržky příběhu, jindy se inspiruju filmem nebo knihou. Nejčastěji si nové nápady promýšlím po cestě do školy a ze školy. Ale nikdy neznám přesný konec, a pokud ano, stejně ho pak změním. Děj se kapitola od kapitoly mění.
Jo, tak ten neznám – pokud nepíšu, jsem pryč, nebo za to může prostě lenost. Když se mi nechce, tak se mi nechce a nehne se mnou ani TGV.
Ne, nemám. Nerada se svěřuju, nepotřebuju, aby mě někdo dokonale znal – vystačím si sama…
Jinak, Saša je můj osmák degu. (Nevěděla jsem, jestli je to samička nebo samec, tak dostala jméno vhodné pro obojí. Dnes už to vím – samice.)
Vezmu to jen krátce. Jsem spíš uzavřený typ, nikomu se nesvěřuju, mám ráda svá tajemství a nesnáším, když se mi někdo snaží dostat pod kůži a tvrdí, že mě chce jen lépe poznat a je to pro mé dobro. Nesnáším přetvařování; vždycky jsem sama sebou bez ohledu na to, co si o mě ostatní myslí. Jsem nerozhodná a nesnáším možnosti, když už si jednu vyberu, stojím si za ní, ať se děje co se děje, jsem příliš tvrdohlavá. Neoplývám zrovna zvědavostí, nezajímají mě věci, do kterých mi nic není. Myslím, že jsem docela učenlivá, ráda čtu historické knihy. Miluju starověký Egypt, obzvlášť 18. a začátek 19. dynastie. (Hatšepsut, Amenhotep III., Achnaton, Nefertiti, Tutanchamon, Aje, Haremheb, Ramesse, Sethi,…) Nerada to přiznávám, ale jsem hrozný strašpytel. Vyleká mě kdejaký stín, ale fóbii mám jen jednu – šíleně se bojím a štítím pavouků. Když nějakého vidím, naprosto automaticky spustím ječák, až se třesou okenní tabulky. Většinou je vyděsím a oni utečou - a pak spím na gauči v obýváku.
Texie chtěla charakteristiku i popis, takže pokračuju. Nejjednodušší to bude takto: 176 cm, 54 kg a 17 let. Dlouhé hnědé vlasy rovné jako hřebíky a zelené oči. Bývám hodně opálená a vydrží mi to vždy i přes zimu, nosím nevýrazné barvy – šedou, černou, bílou nebo tmavě modrou. A nesnáším šaty, sukně a podpatky. Naši mi vždycky říkali, že jsem se měla narodit jako kluk – jako malá jsem si hrávala s autíčky a ještě pořád ráda šplhám po stromech, i když teď mám raději horolezecké stěny a skály. Ale své pohlaví bych za nic na světě nevyměnila!
Prý rychlých…
TS píšu, protože je to pro mě únik do vlastního světa, kde můžu v povídkách zmínit svoje sny, a nikdo se mi nevysměje. A protože si jako každá autorka strašně ráda čtu komentáře – kladné i záporné.
Nejvíc mě zaujal Eclipse kvůli bojovým scénám. V akčních filmech a thrillerech si prostě libuju – filmy s Jackiem Chanem, Stevenem Segalem, trilogie Matrix a podobně.
S oblíbenou postavou je to trošku těžší. Zaujala mě samozřejmě Bella – obyčejná holka s obyčejným životem a pak bum, přijde zvrat a ona se ocitá v pohádce. A pak je tu Tanya, všichni ji do svých povídek dosazují jako mrchu, ale v knize taková vůbec nebyla. Chvilku jsme na tom byly podobně. Ale vítězí Emmett – silný, vtipný, a když je potřeba, i vážný.
Zatím je celkem klid, strávila jsem pouze několik dní na dovolené u moře s rodiči a pár večerů na zábavách. A jednu oslavu mých sedmnáctin, i když trochu opožděně, ale slavit v létě je lepší než v únoru. Ale teď, v srpnu, nebudu vědět, kde mi hlava stojí. Musím na týden k babičce – pomáhat jí a na týden do lázní – miluju procedúry, bahno a masáže. Naposledy jsem tam byla jako malá, tak si chci oživit paměť. No a chystají se další oslavy narozenin přátel, výlety, Jeseníky, kola, brusle, bazény, aquaparky a zábavy. A do toho všeho mám o víkendech brigády, plus pár večerů, když nebudou stíhat. Prostě fofr.
Já jsem takový ten romantický snílek. Už asi od třinácti doufám, že mě to přejde, ale žádný zvrat nenastal. Za těch deset let samu sebe vidím v domečku na pobřeží Španělska s hezkým, hodným a chytrým manželem a tak dvěma dětmi. S občasnými výlety do České republiky nebo do Los Angeles, New Yorku, Las Vegas, Luxoru, Káhiry… Trochu nerealistické, ale tohle je moje představa o krásné budoucnosti.
A prsty na klávesnicích? Po pravdě, tím si nejsem jistá. Ráda bych psala, pracovala doma, ale nemyslím, že bych měla budoucnost jako spisovatelka. FF zvládám v pohodě, ale když mám něco sepsat do školy – chraň bůh. Odmala jsem chtěla být archeoložka, teď bych brala egyptologii…
Ale co ze mě jednou bude? To netuším…
20) DeSs (06.08.2010 21:05)
MisaBells... Jsem! Jednou jsem byla na táboře, zaměřeném na sebeobranu. No, měli jsem vedoucího mladého vojáka, měl v létě pauzu. V tu dobu zrovna pořádně pršelo, jehličí dřelo, bláto spinilo a komáří kousnutí svědily - prostě nás v podstatě donutil si ostříhat, ehm, spíš oholit vlasy do hola. Bylo mi dvanáct a měla jsem vlasy skoro po zadek. Sice se to na těch čtrnást dní hodilo, ale když jsem potom přišla do školy ostříhaná jak náš třídní... No, nikomu bych to už nepřála.
Od té doby jsem si nikdy nenechala zastřihnout vlasy víc než tři centimetry...
19) Anna43474 (06.08.2010 21:04)
Ráda jsem tě pobavila
a jestli můžu ještě jednu, tak jaký je tvůj nejoblíbenější den v týdnu a proč???
18) sfinga (06.08.2010 21:04)
Dess, taky nesklapnu nedočtenou knížku. A dovolím si ti něco doporučit: Lauren Haney - Amonova pravice a Bezhlavý muž.
Dvě perfektní detektivky ze starověkého Egypta.
17) MisaBells (06.08.2010 21:01)
Dess, malinko tě nahlodám, ale kdyby ti někdo nabídl 1000 000 kč za tvé vlasy... nedáš? Prostitutku chápu, zvířátka též, ale vlásky? Jsi si jistá, že 100 kg zlatého prasátka tě neoblomí?
16) DeSs (06.08.2010 21:00)
Sfingo, nemáš zač...
Já čtu prostě skoro všechno, baví mě to a když se mi dostane do ruky knížka, nikdy neskončí se záložkou zpět v knihovně. (Snad až na kuchařku
)
14) DeSs (06.08.2010 20:58)
MisaBells, to je zákeřná otázka, nikdy neříkej nikdy, že...
Ae určitě bych něco našla, třeba bych nikdy nedělala prostitutku
. Taky bych nikdy nikomu vědomě a schválně neublížila, nemučila zvířátka...
Nikdy bych dobrovolně nešla po tmě do lesa, neostříhala si nehty ani vlasy na krátko... Myslím, že bych ještě něco vymyslela, ale to by mohlo stačit...
13) DeSs (06.08.2010 20:53)
Sfingo, to je různé. Prostě jdu do knihovny, a když mě něco zaujme titulem nebo obálkou, vyzkouším to. Ale mám ráda v podstatě všechny sestry Bronteovy, Jane Austen a nepohrdnu ani Němcovou - jsou to většinou povinné četby, ale pro mě žádné mučení.
Pak mám ráda scify a nadpřirozené - sem patří Twilight, Harry Potter, Letopisy Narnie...
Zajímavé jsou taky báje, pověsti a různé legendy. Nejraději mám egyptské, ale australské, keltské, řecké nebo české také nejsou k zahození...
A moje nejoblíbenější - knihy o starověku, zvlášť o Egyptě. Tady ale dávám přednost těm, které mají v pozadí nějaký obyčejný lidský příběh. Třeba Nefertiti a Nefertari od Michelle Moran, Odrazy v Nilu od Suzenne Frank, Schramkova trilogiie - Amenofis, Achnaton, Tutanchamon.
A oběcně musím říct, že mě vždy zaujmou více knihy od žen. Prostě mi víc sedí...
12) MisaBells (06.08.2010 20:49)
Dess ještě jednu, můžu? Napadlo mě, jestli existuje na světě něco, co bys v životě neudělala ani za tzv. Zlaté prase. Existuje? Proč?
11) DeSs (06.08.2010 20:46)
Ajjinko, mám. Pokud nepočítám puberťáckou sestru, které musím nustále něco vysvětlovat, jako třeba aby přestala být drzá na rodiče, protože pak to schytáme všechny, tak mám ještě čtyřletou sestru, o kterou se věčně starám já. Vodím ji do školky, pak ze školky, pak jí dávám najíst... A pak máme psa, je to fena německého ovčáka - Dita, patří té starší sestře, ale poslední dobou na ni kašle a naši zvířata nemusí, takže se o ni starám já. A pak máme rybičky, ty jsou taťkovi a stará se o ně dobře, já mu s nimi jen pomáhám nebo když odjede na služebku, tak o ně pečuju zase já. A měla jsem králíká (nezakrslého), jmenovala se Pepina a umřela loni v létě. Měla jsem ji šest let...
10) DeSs (06.08.2010 20:41)
Anna43474, tvá otázka mě vážně rozesmála, ale vím přesně, co bych dělala!
V první řadě bych ho poprosila, aby chvilku počkal a vyslechl si mě. Pak bych se ho zeptala, jestli mě přemění a co je pravda na hororech o upírech.
Pokud by souhlasil, (a nebyl nějaké chlupaté strašidlo, zvrásněná obluda nebo něco nechutného), ochotně bych nastavila krk. (Nejlépe, pokud by to byli upíři z Twilight.)
A pokud by nesouhlasil, rychle bych vytáhla mobil a napsala si jednu MMS. Poslala bych jeho fotku s textem: Měla jsem pravdu!, jedné své kamarádce, která nechce přiznat, že BY MOHLI existovat...
No a pak bych asi musela poslušně umřít a nechat se pohřbít...
8) Ajjinka (06.08.2010 20:36)
Tak to jsi můj člověk! Přepínání naprosto odlišnejch stylů a v podstatě nevnímání písniček... to je mi povědomý
Jestli můžu, tak ještě jednu: Zmínila ses o osmákovi, máš ještě nějaký jiný hladový krk na starosti? ![]()
7) Anna43474 (06.08.2010 20:35)
Moje otázka zní: Co bys dělala, kdybys v noci v temné slepé uličce v neobydlené části města, kde tě nikdo neuslyší, narazila na upíra???
6) DeSs (06.08.2010 20:24)
Ajjinka, jak kdy. Ale je vlastně jedno, po pár minutách ani nevím, že něco poslouchám. Prostě nevnímám. Ale často mívám puštěné rádio... Nemám totiž nějaký zláštní hudební vkus, klidně poslouchám Michala Davida, a pak si zapnu třeba Green Day, Linkink Park nebo Slipknot. Prostě to, co se mi líbí a na co je nálada.
5) DeSs (06.08.2010 20:22)
MisaBells, když jsem na eu dočetla outtaky a rozhodla se zkusit přečíst i FF, jako poslední tam vyšla jedna z tvých jednorázovek a já zkusila prostě první věc. Pak jsem přečetlai předcházející kapitoly a čekala na další... ![]()
(Promiň, že jsem tam nenechávala komentáře - nebyla jsem ani registrovaná a raději jsem zůstala v ústraní).
4) DeSs (06.08.2010 20:19)
Ree, tak tohle je zákeřná otázka. Kdybych nečetla Rozbřesk a některé zdejší povídky, jednoznačne bych zvolila Jacoba. Ale teď?
Nejméně sympatický je mi asi Caius, je strašně tvrdohlavý a zlý, nebere ohledy na ostatní a bojí se neznámého. A když má k tomu moc... Už v Novém měsící je jednoznačně za jejich smrt a potom v Rozbřesku, když chce zabít Reneesme... Nikdy jsem ho neměla ráda, ale nějak zvlášť mi nevadí, patří ke Stmívání... ![]()
3) Ajjinka (06.08.2010 20:15)
Tvou fóbii z pavouků plně chápu, jsou to škaredá stvoření!
A já se zeptám: Píšeš potichu (ne, nemyslím hlasitost ťukání do klávesnice
), nebo ti při psaní vždycky hraje nějaká ta hudba? Popřípadě jaká?
2) MisaBells (06.08.2010 20:14)
Ta první věta mě dojala
To ani nevím, páni...
Týjo, jsem v šoku... Musím si to přečíst ještě jednou...
Hloupý dotaz, ale proč já?
21) DeSs (06.08.2010 21:07)
Sfigno, děkuju, určitě se po tom mrknu. Do knihovny musím v pondělí, takže uvidíme...