Sekce

Galerie

/gallery/Srdci neporučíš.jpg

Je tu druhá kapitola. Nahlédneme do dne, kdy vše začalo.

2. Kapitola – Začátek bláznovství

Přítomnost:

Kdyby to šlo, přes slzy bych neviděla, ale já už nemohla brečet. Nemohla jsem ze sebe tu bolest dostat jinak než vzlyky. Každou chvíli se měli vrátit, ale já nebyla připravena je vidět, jeho opět vidět. Ne, na to jsem neměla. Šla jsem dovnitř a na papír napsala vzkaz, že musím být sama a vrátím se. Dala jsem ho na stůl do obýváku, a poté utekla do lesa. Nevěděla jsem kam přesně utíkám, ale utekla jsem. Zastavila jsem se až na mýtině v lese. Posadila jsem se a moje myšlenky zabloudily ke dni, kdy to vše začalo, kdy jsme si vyznali lásku, i když to bylo bláznivé.

**********

Minulost:

Byli jsme sami doma jako už tolikrát. Koukali jsme se na film, ale zvrtlo se to a my začali s polštářovou bitkou. Smála jsem se na celý dům a užívala si další šťastný den s mým bratrem. Už jsem skoro neměla sílu, ale odmítala jsem se vzdát, když mě přiklíncoval k podlaze. Byl nade mnou a držel moje ruce nad hlavou. Obličejem byl těsně u mě. Můj dech se ještě víc zrychlil, stejně jako tlukot mého srdce.

Nevěděla jsem, co to do mě vjelo. Možná věděla - moje touha po něm. Nadzvedla jsem hlavu a vyhledala jeho rty. Jeho reakce mě překvapila. Čekala jsem, že se odtáhne a bude na mě řvát, co blbnu, ale on se zapojil do polibku snad ještě dravěji než já. Pustil moje zápěstí a jeho ruce klouzaly po mých rukou dolů po mé siluetě.

Zachvěla jsem se pod těmi dotyky. Svoje ruce jsem přemístila do jeho bronzových vlasů. Chtěla jsem, aby se čas zastavil a my tak zůstali navždy. Odtáhl se ode mě a oba jsme lapali po dechu. Měla jsem zavřené oči, bála jsem se je otevřít, aby na mě nezačal křičet.

V tom jsem uctila opět jeho sladké rty na mých. Možná v tom nejsem sama, možná nejsem jediný blázen na téhle planetě, který je zamilovaný do svého sourozence. Ne, tomu nevěřím. Edward byl vždy příklad cudnosti a neudělal by nikdy nic tak hloupého, to jen já. Zase se ode mě odtáhl, protože jsme už nestačili s dechem. Cítila jsem jeho zrychlený dech na své tváři. Otevřela jsem oči a dívala se do těch jeho zelených, ve kterých se skrývalo tajemství, ale já netušila jaké. Najednou udělal to, co jsem čekala od začátku. Odtáhl se ode mě asi tak metr a klekl si, posadila jsem se a dívala se mu do očí.

Čekala jsem, kdy začne mít přednášku o tom, jaká to byla blbost, že jsme sourozenci, ale on mi jen opětoval pohled a mlčel. Nevydržela jsem to ticho a nejistotu.

„Tak už něco řekni, křič, ale něco dělej,“ zakřičela jsem na něj najednou. Nevím, co to do mě vjelo. Snad bolest z toho, jak jsem blbá a zamilovala jsem se do bratra. Jen se na mě nevěřícně koukal, ale stále nic nedělal.

Najednou se ve mně něco zlomilo a já se rozbrečela, nešlo to zastavit. Nešlo to ovládnout, nechápala jsem svoje emoce, nic. Když mě objal a přitáhl k sobě do náruče, chvíli jsem se s ním prala, protože to nešlo, nechtěla jsem, aby mě utěšovat, ale byl silnější. Pevně mě chytil a uvěznil ve své náruči. Přestala jsem se s ním prát a brečela mu do hrudi.

„Pšš, nebreč, Bells,“ šeptl mi do ucha. Ale já nemohla přestat brečet a slzami mu smáčela triko.

„Jsem... blbá,“ soukala jsem pořád ze sebe.

„Nejsi, Bell! Neplač, prosím,“ šeptal a tisknul si mě k sobě pevně. A lehce se se mnou jako s miminem kolébal.

„Jsem, to jen já se můžu…“ Raději jsem se odmlčela. V tu chvíli ztuhl, přestal se kolébat a odtáhl si mou tvář od sebe. Zadíval se mi do očí a hypnotizoval mě, jako by se pokoušel něco přečíst z mých očí.

„Co můžeš jen ty?“ zeptal se mě naléhavě. Odvrátila jsem od něj tvář, nechtěla jsem se na něj dívat, ale on mi dal ruku pod bradu a donutil mě se na něj podívat. Palcem mi přejížděl po hraně brady a díval se mi do očí.

„Bell, odpověz mi, prosím,“ šeptal naléhavě, a jak se mi díval do očí, donutil mě jako vždy mu vše vyžvanit.

„Miluju tě,“ vyhrkla jsme bezmyšlenkovitě. Poté jsem si přikryla pusu rukama, a pláč začal nanovo. Jsem úplně blbá, nadávala jsem si neustále.

„Bože,“ vydechl překvapeně po chvíli a zase si mě k sobě přitiskl a kolíbal se se mnou.

„Jsem blbá, úplně blbá,“ vzlykala jsem dokola.

„Nejsi, nejsi, Bell,“ šeptal a dával po mi chvilkách pusy do vlasů, byla jsem tím zmatená. „Taky tě miluju,“ vydechl po chvíli poraženě.

Ztuhla jsem a chvíli tu informaci musela zpracovávat. Opravdu to řekl? Ptala jsem se sama sebe. Nevěřícně jsem se odtáhla a podívala se na něj. Ale než jsem stačila cokoliv říct, už drtil moje rty svýma. Nemohla jsem tomu uvěřit, ale neměla jsem čas na nic myslet, když si jeho rty přivlastnily moje.

Ten večer se naši vrátili a my jsme společně jako každý večer večeřeli. S Edwardem jsme seděli naproti sobě a nenápadně na sebe pokukovali. V klidu jsem si jedla do chvíle, než se na mé noze objevila ta jeho. Opatrně mi moji nohu hladil a s rošťáckým úsměvem se na mě díval. Naši si ničeho nevšimli.

Přitáhl si židli ještě blíž ke stolu a protože jsme ho neměli nějak široký, naše nohy se dotýkaly. Přitáhla jsem se schválně taky blíž a vyčkávala, co bude dělat. Donutil mě svým kolenem roztáhnout nohy a pak mi tam vklínil nohu. Všimla jsem si, že máma i táta už dojedli, tak jsem toho využila. Odtáhla jsem se a začala sbírat talíře, Edward se hned přidal. Jako tichá myška mě následoval do kuchyně, zatímco naši šli do obýváku na televizi.

Položila jsem nádobí do dřezu a v tu chvíli jsem měla kolem pasu něčí ruce. Otočil si mě k sobě a hladově spojil naše rty. Nechápala jsem, co dělá. Chce, aby to hned zjistili naši? Rychle jsem se od něj odtáhla.

„Nebázni, Edwarde, naši jsou doma,“ okřikla jsem ho tiše. On se jen usmál a ještě jednou mě políbil. Pustili jsme se do mytí. On utíral a tak když čekal na nádobí, stál za mnou, objímal mě kolem pasu a líbal na krku.

Bože, bylo neuvěřitelné, jak jsem tehdy byla šťastná, až to nebylo možné. Nemohla jsem uvěřit, že to Edward dělá. On nikdy nebyl takový typ, aby tajil před rodiči něco velkého a hnal se do takové blbosti, do jaké jsme se hnali. Zkáza byla zaručena, ale ani jeden si to neuvědomoval, nebo nechtěl. A jen jsme vždy přemýšleli, jak být spolu, aby to nebylo nápadné. Jak se toho druhého dotknout.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

natali

13)  natali (14.09.2010 23:07)

nadhera kdybych taky mela brasku Edwarda tak se asi taky zenu do takovy blbosti sem zvedava co bude dal

Ewik

12)  Ewik (28.08.2010 11:42)


I když toto téma opravdu hraničí...
Doufám, že z toho brzy vybruslíš.

Pawi

11)  Pawi (27.08.2010 18:49)

Omg, je to naprosto úžasný už aby byla neděle, ach jo, takovou dobu čekat tvoje povídky přímo ZBOŽ-ŇU-JU

10)  Lucie (27.08.2010 18:11)

Marketa

9)  Marketa (27.08.2010 17:26)

další kapitolu

MaiQa

8)  MaiQa (27.08.2010 14:12)

Jak se říká, zakázané ovoce chutná nejlépe. (Není to náhodou i motto Twilight?) To je pravda. Moc se mi ten nápad líbí, ale je mi líto, že jakmile jsou z nich upíři nejsou spolu. Teda jestli jsem to pochopila správně. Ale myslím, že ano.

Elizabeth

7)  Elizabeth (27.08.2010 12:42)

Díky tvým výtvorům jsem vůbec začala číst povídky, anamor. A vůbec toho nelituju, protože ty prostě píšeš krásně. Mě osobně se tohle téma líbí, zakázaná láska je nejhezčí, takže budu nedočkavě čekat na další kapitoly. S čistým svědomím můžu říct, že ty jsi jedna z nelepších autorek.Opravdu.

piskot94

6)  piskot94 (27.08.2010 12:28)

no, já fakt nevím, jestli jsem divná, ale mě se to prostě strašně líbí! ať už je to trestné a prostě tabu, tak se mi líbí způsob, jakým to píšeš, jejich vyznávání citů a prostě já se do toho zažrala už při první kapitole, takže já se klaním a upřímně obdivuji, že ses do toho tématu pustila máš zaručenou jednu kapitolek chtivou čtenřku!

5)  Leni (27.08.2010 11:30)

Výborná kapitolka. Myslím, že je lepší toto téma, než psát o vraždách a jiných krutostech. Láska mezi vlastními sourozenci asi není úplně v pořádku, ale toto asi nebudou vlastní bratr a sestra. Nebo se mýlím? Rozhodně je to zajímavé.;)

BellaMcCullen

4)  BellaMcCullen (27.08.2010 10:22)

:)

3)  Lejla (27.08.2010 08:44)

Je to opravdu moc zajimave tema, kazdopadne tohle tady jeste nebylo. I kdyz sou lide, kteri ti za vyber nametu budou asi sypat popel na hlavu, me samotne prijde to tema velice originalni. Dilek byl skvely a ja nedockavosti cekam na dalsi.

ambra

2)  ambra (27.08.2010 08:03)

anamor, nezlob se, nechtěla jsem se do toho motat, ale incest je jedno z největších společenských tabu. V literatuře či ve filmu si na to troufnou jen největší "borci". Je mi jasné, že příběh se vyvine tak, že ti dva nebudou vlastní sourozenci. Jenže to je zase oslí můstek z mýdlových oper... Já Ti nevím, prostě ses podle mě pustila na moc tenký led. Představa, že jí Edward pod stolem roztahuje nohy, i když si zatím myslí (a vůbec o tom nepochybuje), že je to jeho sestra, je prostě nechutná... Pokud překročíme tyhle hranice, může si to Bella příště rozdat třeba s Charliem...

lied

1)  lied (27.08.2010 07:24)

dokonalá kapitolka od tebe to jinak už ani nejde

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek