Sekce

Galerie

/gallery/Myšák.jpg

Téma: Sulpi chce Vánoce

Autor: miamam

Počet bodů: 36

Aro seděl ve své komnatě a mrzutě si třel hladkou tvář. V krbu na biolíh za sklem plápolal oheň, venku zuřila vzácná sněhová vichřice a už zase tu byly Vánoce.

Pro-bo-ha!!!

Několik staletí vydrželi bez slavení takových hloupých svátků, dokud si Sulpicia neuvědomila, jaká je to vlastně zábava. Takže posledních dvacet let, kvůli jeho trapnému prořeknutí o tom incidentu s Ježíšem, se to vše opakovalo s drobnými obměnami. Co na tom, že jednou se slavily Vánoce americké, jindy francouzské? Pořád to byla stejná otrava.

Někdo zaklepal na dveře a vstoupil. Aro se ani neohlédl, jen lehce nasál vzduch, aby zjistil, kdo přišel...

Takový smrad!

Vymrštil se z křesla a s nosem a hrdlem v jednom ohni zíral na Marcuse. Oči mu div nevypadly z důlků, když si všiml, co jeho bratr drží na stříbrném podnose. Nadechl se, aby ho řádně sepsul, jenže se mu sevřelo hrdlo nad tím puchem a prudce se rozkašlal. Opřel se ztěžka o červeně čalouněný ušák a sípavě se snažil rozdýchat ten dráždivý kašel...

Najednou mu došlo, jak pošetile se chová. Na co kašel? Na co dýchání??? Zadržel dech a představil si nějakou šťavnatou, krvavou, lepou slečnu, dokud se nedostavil kýžený účinek: spustil se mu jed. Několikrát polkl, aby spláchl tu hořkost v hrdle, až se mu ulevilo. Stiskl rty do úzké čárky a namířil prstem na tu věc na tácu. S nakloněnou hlavou a pozvednutým obočím se tak ptal Marcuse: „Co to má znamenat?“

Marcus zakoulel očima a položil tác na konferenční stolek.

„Ýzdopa, bůj bilý bratře,“ zahuhňal zmučeně. Aro zaklapal naprázdno pusou a svůj prst nyní nasměroval ven z pokoje. Marcus našpulil rty a během sekundy už stáli před Arovou komnatou. Tentokrát se Aro nadechl opatrněji.

„Co to zatraceně bylo?! Čmoudí to jak Jasperova paruka a smrdí to jak ohořelá pneumatika! A co to máš, kurnik, na nose?! To si myslíš, že s tímhle budeš vypadat jako neohrožený vládce upírů???“ prskal Aro a šermoval Marcusovi prstem před nosem, na kterém byl dřevěný kolíček. Marcus si ho se zafuněním sundal.

„Promiň. Ale díky tomu nezapomínám, že nemám moc dýchat, když jsem blízko františka,“ sklonil Marcus hlavu.

„Františka? Jakého Františka?“ zeptal se Aro zmateně.

„To byla ta čoudící věc, Aro. Sulpicia se letos rozhodla slavit české Vánoce. A tohle tam prý pálí, aby jim to doma vonělo,“ pokrčil Marcus rameny. „Jasper nosí paruku?“ zamumlal zmateně.

Aro odbyl bratra mlasknutím jazyka o patro a nevěřícně kroutil hlavou. Tohle lidem voní?! Tím by tak akorát mohli vykouřit mor. Zamračeně si bratra měřil.

„Nemůžeme podléhat každým nesmyslům, jaké Sulpicia vymyslí! Jak bychom vypadali před gardou? A co kdyby se to dozvěděli ostatní? Okamžitě za ní zajdu a rozmluvím jí to.“

„To nebude tak jednoduché,“ ozval se z konce chodby Caius vyděšeně. „Zapojila do výzdoby úplně všechny. I Jane,“ dodal mnohem tišeji.

Aro zachoval chladnou tvář, ale uvnitř něj to vřelo.

„Kde je,“ procedil skrz zuby. Caius s Marcusem společně ukázali směr a zamumlali: „V kuchyni.“

Aro to vzal tryskem do kuchyně, oba bratři za ním v běhu vláli jak hadr na holi.

U dveří do kuchyně je postavil na zem, zvedl pěst a chystal se zabušit na dveře –

„Tíí-i-cháá nóóóc! Sváá-a-táá nóóóc!“ ozvalo se dvojhlasně z kuchyně.

Arovi zapraskaly klouby, jak pevně pěst sevřel, a tak tak se ovládl, aby s ní neprorazil do dveří díru. Marcus zmučeně zakňoural a Caius skryl svůj obličej v dlaních.

„Vždyť zpívají úplně falešně!“ zašeptal Caius rozhořčeně.

Nakonec se s klepáním nezdržovali, prostě Aro strčil do dveří, které se vylomily z pantů.

„Víš, bratře, klika byla na druhé straně,“ řekl klidně Marcus a Aro na něj netrpělivě zamával rukou.

„Proč se zdržovat banalitami,“ zavrčel a rozhlédl se po místnosti.

„Jála líííd, v bláááhý klíííd!“ ozývalo se z přilehlé místnůstky.

„Jsou ve špajzce!“ houknul Caius a snažil se nacpat si všechny prsty do uší. „Promiň. Já tohle nevydržím,“ s omluvným výrazem se vytratil z kuchyně.

Marcus s Arem nevěřícně přešli ke spíži a s hnusem nakrčenou pusou si měřili Jane a Sulpicii, obě zaprášené od mouky a cukru, jak vyřvávají vánoční píseň. Vypadaly... Nezvykle.

„Sulpi, miláčku, můžeš na slovíčko?!“

„Aró! Drahoušššku! Přřišels´ mi pomoct? Hek!“ škytla Sulpi, čemuž se Jane začala chechtat, až se sklátila mezi police s klobásami.

„Budešš lepit linecký kolešká???“ Sulpicia doklopýtala k Arovi a pověsila se mu na krk. Široce se usmívala, až jí byla na zubech vidět ulpělá krev.

Jane se s funěním zvedla a snažila se vyjít ze spíže. Marcus jí uhnul se štítivým zašklebením.

„Na to si přšipijém vánočšním punčíčškem!“ zahihňala se Jane a ze skleněné mísy na lince nalévala naběračkou krvavě červenou tekutinu do skleniček. Snažila se moc nerozbryndat, ale trochu stejně rozlila, jak se lehce kymácela. Pobrala skleničky a rozdala Arovi a Marcusovi, potom ještě Sulpi a sobě.

„Na ty šeský Vánoce,“ povzdychla si s připitomělým úsměvem a vyklopila do sebe celý obsah. Marcus si podezřívavě přičichl ke skleničce.

„Hm. Normální lidská, jen něco je v ní navíc... Taková štiplavá, no...“ přemýšlel nahlas.

Aro si usrkl.

„Co jste do toho daly, proboha?“ zamračil se na Sulpicii, která vypila naráz svoji skleničku a natahovala se po té Arově.

„Jsssme si sstošily jednoho českýho panáčška,“ řekla vážně Sulpi. Hihňající se Jane překvapeně ztichla a vyměnila si s ní zaražený pohled, pak se obě tak rozchechtaly, až šly do kolen.

„Panáčška jssme si stočily... A daly jsme si z něj panášš-hihi! Panáčka!“

„Hehehe, panáška jsme nalily do panáčška!“

Obě se úplně zajíkaly smíchy a vzlykaly bez slz.

„Buď tak hodný, okamžitě to vylij,“ zašeptal Aro a Marcus s přikývnutím přiskočil k lince, vylil zbytek mísy do dřezu a pustil proud vody.

„Jen pro někoho doběhnu,“ sykl Marcus a zmizel. Aro naštvaně poklepával nohou, zatím co se obě upírky uklidňovaly, jak po upírsku (rychle) střízlivěly. Nakonec pomalu utichaly a začaly se tvářit zmučeně.

Po deseti minutách už byly celkem v pořádku. Jane se chytila za hlavu a slabě zakňučela.

Zrovna když se zvedaly z podlahy, dorazil Marcus a vedl s sebou dva nadšené turisty, kterým nadšení vydrželo tak akorát do chvíle, než Aro řekl: „Dámy. Spravte si chuť.“ Turisté se zatvářili zmateně, Jane a Sulpi žíznivě a pak už bylo slyšet jen řev, klokotavé srkání a polykání.

„Tak a teď mi laskavě vysvětlíte, co to tu děláte za bordel,“ vrčel Aro. Sulpi i Jane už vypadaly normálně – jen Jane se trochu přikrčila při slově bordel.

Sulpi by nejspíš lehce zrůžověla, kdyby mohla, ale nakonec upřela na svého manžela své krásné velké červené oči a zamrkala.

„Promiň, to byl jen jeden český alkoholik. Už jsem naprosto v pořádku,“ mávla rukou a pohladila manžela po tváři. Kéž by se nemusel holit i jinde, pomyslela si smutně. Zářivě se na Ara usmála.

„A ten smraďoch u mě v pokoji? Ten františek?“ dodal Aro smířlivěji.

„Neboj se. To nakonec není... Hm. Moc příjemné. Sehnala jsem něco lepšího: purpuru. Je ze směsi bylin, dává se prý na plotnu,“ otočila se ke kuchyňské lince a zamyšleně se dívala na sklokeramickou varnou desku.

„To asi nepůjde jen tak,“ nakrčila čelo a zadívala se zpět na Ara. „Nevadí, nějak to vymyslím. Pomůžeš mi s tím cukrovím, že, miláčku. Jane, ty jdi balit s Marcusem dárky, je jich ještě spousta,“ zazubila se Sulpi. Marcus se snažil vymyslet nějakou výmluvu, ale na nic nepřišel. Smutně nabídl rozpačité Jane rámě a odešli. Na Ara šly mdloby. Sulpi nelenila a uvázala mu kolem těla zástěru s kresleným kuchařem propagujícím Podravku, popostrčila ho k lince a nasázela mu tam krabice s vychladlým cukrovím a několik sklenic s marmeládou.

„K čemu tohle všechno? Jenom mě trápíš, moje milá, a nakonec to stejně budeme muset vyhodit,“ povzdychl si Aro a začal mazat.

Sulpicia vytáhla odněkud teflonovou wok pánev, postavila ji na plotnu a vysypala na ni půl kila purpury.

„Kdepak. Až to bude hotové, necháme to roznést po Volteře a za symbolický peníz to prodáme. Lidé se dozvědí líp o naší vstřícnosti a otevřené náruči.“

Aro překvapeně zamrkal.

„To je chytré, moje milá! Přilákáš nám díky tomu turisty,“ pokyvoval hlavou a usmíval se. Sulpicia si spokojeně pomyslela cosi o tom, že bez krku by se ta její hlava domácnosti nepohnula, a políbila manžela na tvář.

„Tady to dáš do těch krabiček, až to bude hotové. Pak necháme Felixe, ať se taky zapojí. Demetri už stejně ověsil chodby girlandami...“ vytáhla ze zadní kapsy kalhot mobil a naťukala smsku. Hned po tom, co ji odeslala, se ve dveřích kuchyně objevil Felix.

„Ano, madam?“ úslužně se uklonil. Když si všiml Ara v zástěře, vyprskl smíchy, ale rychle svůj smích zadusil a snažil se ho zamaskovat zakašláním.

„Hrrm. Pardon. To ten sm... kouř, co se line po hradě,“ snažil se tvářit klidně.

„Felixi! Ach, můj milý Felixi. Ty náš... veselý mužíčku!“ zavrkala Sulpicia a blížila se volným krokem k němu. Felixovi ztuhly rysy – tušil nějakou zákeřnost.

„Neboj se! Najdi Giannu – a pokus se ji prosím nezabít, zdá se být celkem schopná! Dá ti úplně nový, ještě zabalený kostým. Ten si oblečeš a pak budeš s několika tebou vybranými jedinci roznášet cukroví, až s ním budeme hotovi.“ Odmávla ho rukou, že může odejít. Felix odcházel velmi zachmuřený, čemuž se pro změnu zasmál Aro.

„To budou krásné Vánoce!“ sepjala Sulpi ruce na hrudi a povzdychla si. „Okamžik! Vlastně ještě detail... Pustíme si, ehm, vánot-šní kou-ledy,“ přešla k malé hi-fi sestavě a pustila cédéčko.

„Ta čeština je vážně divný jazyk. Aspoň tahle dvě slova jsem se ale naučila,“ usmála se spokojeně.

Aro zakoulel očima a zaskřípal zubama. Za pár dní je to pryč! Za pár dní bude klid! Na celý rok! Opakoval si v duchu jako mantru, načež se nevědomky začal pohupovat do rytmu Chtíc, aby spal. Goťák je vážně umělec, pomyslel si Aro celkem spokojeně.

„No vidíš, nakonec to není vůbec špatné, slavit Vánoce,“ pousmála se Sulpi a prsty dirigovala ve vzduchu. „To bychom příští rok mohli zkusit i Velikonoce, co říkáš, miláčku?“ zeptala se nevinně.

Aro upustil nůž a rozmáčkl sklenici s marmeládou.

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

miamam

12)  miamam (04.01.2012 12:17)

monikola: B) Doufala jsem, že se někdo chytne i na ty narážky...
Astrid, ta čmoudící purpura z teflonový pánve a dusící se Aro nad františkem bylo první, co mě napadlo při psaní téhle povídky

monikola

11)  monikola (04.01.2012 09:58)

Felixi! Ach, můj milý Felixi. Ty náš... veselý mužíčku! VESELÝ!!! tak toto bola slušná mňamka a tie Velikonoce zabili i mňa, nielen Ara

Astrid

10)  Astrid (03.01.2012 20:19)

Takže vo Volterre sa lepili koláčky, tá predstava :D , ale Jasperova paruka ma položila úplne:D :D :D a čo to varili purpuru?
Bavila som sa:) *xmas*

miamam

9)  miamam (01.01.2012 16:35)

Hi, to je moc fajn, že jste se u toho bavily

8)  hela (01.01.2012 15:48)

františek a purpura

Bye

7)  Bye (31.12.2011 21:14)

Nalily jsme si panáčka z panáčka
České Vánoce ve Volteře - výborný nápad. Škoda, že Arovi nezaskočila kost z kapra!

Kamci

6)  Kamci (31.12.2011 19:09)

AliceBrandon

5)  AliceBrandon (31.12.2011 18:52)

Dokonalé! U panáška jsem skoro uchcá - ehm, ucucávala taky ;)

Marvi

4)  Marvi (31.12.2011 14:33)

Hodně jsem se nasmála chudák Aro, ale pokud budou velikonoce ráda si je přečtu

belle

3)  belle (31.12.2011 00:56)

super povídka *fworks* *fworks*

Nosska

2)  Nosska (30.12.2011 23:26)


Sám velký Aro se nechává dirigovat od manželky a poslouchá božskýho Káju

Janeba

1)  Janeba (30.12.2011 22:56)

miamam,
Děkuji!!!

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse