09.04.2011 [23:45], Anna43474, Povídky jednorázové, komentováno 9×, zobrazeno 501×

Odstíny krve.

Nějak to přišlo samo. Pardon, já to psát nechtěla. :-)

Tripple drabble.

Ten obraz tam stál dlouhá léta. Zdálo se, že čas i obyvatelé zdejšího hradu na něj dávno zapomněli. Nepovšimnut se opíral o stěnu a tiše se vysmíval všem těm přežívajícím neživým bytostem, které se považovaly za pány světa. Ve své samotě se těšil jedinému požitku – a to zbožňování sama sebe. Nejednalo se o pouhý dřevěný rám, plátno a změť barev na něm, ač se to tak mohlo zdát.

To krása oné bytosti, ženy namalované na plátně, s níž si nikdo nezadal. Byla prastará, obdobně jako zdejší vládci. Byla nevšedně krásná a pohled na ni nezapomenutelný, avšak… I nesmrtelní zapomínají, stejně jako zapomněli na ni.

Žila, či snad přebývala v nejzadnějším koutku galerie nesmrtelných vládců, kam nikdo nesměl vkročit. Ten kout, stejně jako obraz, byl zapovězen i samotným vládcům – jen jeden, ten jediný, kterému kdy doopravdy patřila, ji směl zahlédnout; ten jediný, který nad ní kdy měl moc.

Často na ni přicházel pohlédnout, jen zběžně, aby zjistil, zda se od chvíle, kdy ji viděl naposledy, změnila. Vždy se usmál a zavrtěl hlavou. Jen ona tedy spatřovala smutek v jeho očích. Přitom ho však nepolitovala, neopětovala mu úsměv ani laskavé slůvko útěchy, které pro ni tolikrát měl on.

Nakonec odešel, stejně jako vždy. Ona tam opět zůstávala sama, tichá a krásná, tak jak ji kdysi zpodobil malíř. Ač roční období pokaždé nově vykreslila krajinu za okny paláce, ona se neměnila. Nikdy se neusmála, panovačný pohled neodplavily jarní deště a stejně tak ladnou šíjí nepohnul letní vánek.

Chodíval za ní každé ráno, jen jí na okamžik znovu pohlédnout do očí a věnovat okouzlený úsměv. Žalostný úsměv na prastaré tváři, darovaný milované bytosti, kterou už oči jeho majitele nikdy nespatří. Poslední smutný pohled a jeden jediný kratičký povzdech. Poté znovu odcházel. Jen Dydime, nehybná a neživá, spatřovala smutek v očích svého bratra.

Shrnutí

Přidat komentář

Autor:

Text:

Opište tento text:

Komentáře

1

9)  belle (21.04.2011 22:59)

nádherné, krásné, prostě áááccchhh

8)  ambra (15.04.2011 22:57)

Ani, krásné. Z těch prázdných plynoucích staletí, kdy zůstává jen vina a bolest, hrozně mrazí. Zachytila jsi to dokonale

7)  krista81 (12.04.2011 00:14)

to bylo krásně smutné - nebo smutně krásné?

6)  Evelyn (11.04.2011 10:38)

Anni, to bylo nádherné

5)  Janeba (11.04.2011 08:20)

Aniatd, ajjaj!
Děkuji!!

3)  KalamityJane (10.04.2011 08:46)

nádherné, moc povedené

1)  eMuska (09.04.2011 23:51)

Krásne, fakt! Častejšie by si mala nechcieť písať!

1