14.06.2010 [15:45], Amisha, ze série Přetržení všech pout, komentováno 4×, zobrazeno 2538×

Darren se nezdá...

Vydrží Edward?

Cullenovi začali mít jasno. Prostě se ho zbaví a tečka. Stával se opravdu nepříjemným. Emmett už vymýšlel, jak ho vylákat někam ven, a Jasper si říkal, že jemu je to jedno a klidně by ho roztrhal i tady. Edwardovi z nich šla hlava kolem. Nikdo si nevšiml, jak Darren mezitím zírá na Bellu a pokouší se jí vnutit pocit, že chce jít s ním. Bella za ty roky uměla svůj štít ovládat natolik, že dokázala rozeznat schopnost, která na ni působí a i co by jí měla udělat. Opětovala mu jeho pohled. V jednu chvíli se zatvářila naprosto oddaně a pozorovala zvětšující se vítězný úsměv na jeho tváři.

„Až naprší pitomče!“ vyplázla na něj jazyk a přilákala tak pozornost zbytku rodiny.
Edward okamžitě zbystřil a v hlavě si nadával, že nedával pozor. Bella mezitím vykročila k němu, aby se mohla schovat do jeho náruče. Jak ji ten pitomec unavoval. Proč vždycky ona?

Darren byl v první chvíli štěstím bez sebe, než přišel na podvod od té malé potvory. V hlavě mu proběhla scéna, kterou si moc rád přehrával. Byla o jedné dívce, kterou ze zoufalství donutil k milování s ním. Problém byl v tom, že byla člověk a on v půlce dostal hlad...

No tak si to pak upravil tak, že místo ní byla Bella. Jenom ten konec mu nešel domyslet. Tak by si přál, aby mohl mít reálné vzpomínky. Byl přesvědčený, že je ale už brzo bude mít.

Vyrušilo ho dunivé vrčení. Uvědomil si, že tohle bylo hlasité i na upíra. Ten její měl neuvěřitelně vyšinutý výraz, pomyslel si.

Edward okamžitě schoval svou lásku a v hlavě viděl ty nechutnosti, co si ten prevít myslel. První scéna s tou nebohou dívkou a následně když ji nahradil Bellou, jeho vidění se začalo barvit do ruda, nevědomky začal Belle drtit pas. Bella ucházela jako balonek. Když už neměla vzduch jemně, ale důrazně chytila manželovy ruce a zmáčkla. Víc nepotřeboval. Uvědomil si, že v záchvatu zuřivé žárlivosti ji málem přetrhl vejpůl. Bude mít co žehlit.

Darren nechápal jak a proč. Sledoval Edwardovy vyceněné špičáky a náhle mu došlo, že zapomněl na takovou drobnost, jako je to protivné čtení myšlenek. Nebyl sebevrah, proto se rozhodl, že se stáhne. Byl rozhodnutý nějak účinně prolomit tu jejich obranu.

„Tak, děcka, protože evidentně nemáte smysl pro humor, já jdu na svojí další hodinu, pááá.“ A byl pryč.

„Miláčku, promiň, kdybys slyšela ty jeho nechutné myšlenky, víš…,“ otočil se Edward na Bellu, ale ta ho přerušila.

„Doma si to spolu vyřídíme! Není potřeba k tomu mít takové obecenstvo.“ Vykroutila se mu a šla na svou hodinu. Edward za ní hleděl a nevěděl, jestli se bát, nebo těšit. Nakonec pokrčil rameny, teď to nevyřeší. Šel na svou hodinu. Zbytek rodiny je sledoval a když nebezpečí zdánlivě pominulo, odebrali se také do svých tříd.

Bella šla na hodinu fyziky, na chodbě nikdo už nebyl. Přemýšlela, jak z té šlamastiky ven. Edward reagoval nepřiměřeně, to byla pravda, ovšem jeho sklony k ochraně její osoby se lety nezmenšovaly, ba naopak neuvěřitelně narůstaly. Povzdychla si. Když nabrala znovu vzduch, došlo jí, že není sama a že ten pach opravdu nechtěla cítit. Darren.

„Hele koho pak to tu máme? Jdeš nějak pozdě, ne?“ pochechtával se.

Bella uvažovala, proč se v té kanceláři ředitele vlastně zdržela a jestli to stálo za ten malér, ve kterém teď bezpochyby byla.

„Do toho ti nic není.“
„Ty jsi pořád tak protivná,“ povzdechl si na oko.
„Do toho tobě nic není!“ zopakovala důrazněji.
„No jak se to vezme, že? Hele já se fakt chtěl přátelit a opravdu nemůžu za to, že vy jste předpojatí.“ snažil se ji uklidnit.

Zírala na něj a přemýšlela, co tím chce dokázat. Na jednu stranu měl pravdu, ani ho neznají a rovnou ho odsoudí. Její váhání mu stačilo, aby pokračoval.

„Tak mi dej alespoň šanci, ne? Jak můžu zkusit ukázat, že jsem hodný, když mě od sebe odháníte. Já už se dokonce snažím živit jako vy. Opravdu vás obdivuji. Jak jen to dokážete?“

Takhle když s ním mluvila, bez Edwardova vrčení jí nepřišel tolik protivný.

„Jde o cvik. Jenom nevím, proč bys to dělal, když vypadáš tolik spokojený s tím, co jsi?“ zeptala se už klidněji.

„Zamiloval jsem se,“ prohlásil a díval se jí upřeně do očí. Snažil se ji omámit, jako by nevěděl, že u upíra to nejde.

„To mě těší, znám ji?“

„Myslím, že dost důvěrně.“

„Opravdu?“ podivila se.

„Ano, jde o tebe Bello. Nechápu to, přišlo to jako rána z nebe a já proti tomu nemůžu bojovat,“ přiznal.

Bella zamrzla v pohybu. To byl průšvih.

„Ale já mám Edwarda, miluji ho a jsme spolu už pár desítek let. Nezlob se, ale nehodlám na tom nic měnit,“ snažila se mu jemně vysvětlit skutečnost.

„Ale já jo, věřím, že nakonec zjistíš, že jsem mnohem lepší, já to prostě nevzdám,“ rozohnil se.

No nazdar, to je jako tenkrát s Jacobem. Jenomže on byl její nejlepší přítel, kdežto o tomhle nic nevěděla a už vůbec netušila, co by mohla čekat.

„Jak chceš, ale je to marná snaha.“

To mu stačilo, musel jenom najít způsob jak ji zaujmout. Pokýval hlavou.

„Pomohla bys mi s tím lovem? Je to o tolik těžší než s lidmi,“ upřel na ní štěněčí pohled a doufal, že kývne.
„Myslím, že někdo z nás ti pomůže.“

Byl spokojený, už jenom proto, že neřekla přímo ne.

„Dobře, tak já už tě nebudu zdržovat, navíc se sem řítí nejspíš tvá rodina, zkus jim prosím vysvětlit, jak se věci mají ohledně mé stravy a i mé žádosti k vám,“ otočil se a zmizel.

Mizet umí dobře, pomyslela si trpce. Bylo zvláštní, že u ní byl první Jasper, Edward se držel až za Emmettem. Vyhledala jeho oči, měl je sklopené. Nechtěl na ni koukat.

„Bello co ti chtěl?“ Jasper byl velmi nervózní, že nepřišli dřív. Darren mohl jeho milované sestřičce ublížit.

„Chtěl vědět, jak lovit zvířata,“ odpověděla automaticky. Pohledem pořád visela na Edwardovi, který odmítal zvednout hlavu. Najednou se otočil a prostě zmizel.

„Co to?“ na víc se nezmohla a tázavě se otočila na Alici a Jaspera, chtěla odpovědi na spoustu věcí, ale nejvíc ji zajímalo, proč utekl.

„Stydí se, jak na tebe žárlil a žárlí,“ odpověděl Jazz.

Bella chvilku uvažovala, je to ale blázínek.

„Kam běžel?“ zeptala se Alice.

„Tam kam vždycky,“ usmála se na ni a ještě jí stihla vrazit do ruky batoh.

Bella vyběhla z budovy a tak tak držela lidský běh. Sice nepředstírali, ale bylo dobré zvyk udržovat, co kdyby jednou zase museli. Naskočila do svého auta a vyrazila směr jejich chaloupka, kterou teď téměř nepoužívali, jenom když Edward trucoval. Dojela na lesní cestu a zbytek chtěla doběhnout. Když v tom ucítila oheň.

Rozeběhla se, co jí síly stačily. Doufala, že Edward je v pořádku a že ten oheň nemá s ním nic společného. Marně. Když doběhla na lesní mýtinku, kterou oba tak milovali, spatřila, jak chaloupka tone v plamenech a před ní zápasí Darren a Edward.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

4)  Linfe (10.10.2010 17:28)

No tak to je průůůůser.....boha proč jim ti dívní upíři nedají konečně už jednou pokoj, už mě to nebaví. já chci romantiiiiiikuuuu

3)  sakraprace (14.06.2010 22:05)

Tak to je fakt průšvih. Ten Darren mi leze na nervy, záludník záludná. Amisho, kde je další odstavec??? Co se stalo???? %mankote, teď nebudu spát.

2)  sfinga (14.06.2010 19:31)

Grrr, nejdřív Edward málem rozmačká důvod své existence, a pak ten důvod Darrenovi nalítne na medový slůvka
Hele, patent na useknutý konce mám já, jasný???
Okamžitě mi prozraď, jak to s těma dvěma kohoutama dopadne

1)  Raduska97 (14.06.2010 16:39)

Krása

1