Sekce

Galerie

/gallery/NessJake.jpg

Několik odpovědí na proč... Proč má Edward červené oči? Proč se nevrátili do Ameriky? Proč nejeli pro Ness a Jacoba osobně?

Další ,,okecávací" dílek. Slibujeme, že dál už bude akce. Oni se nám všichni trošku rozjeli :-)

Příjemné počtení přejí Gassie a Carlie.

PS: Dnes pravděpodobně předposlední dílek.

Kapitola 12

Volterra, 2012

Trojice upírů seděla v trůnním sále. Původní euforii z vydařené akce vystřídaly obavy. Najednou nevěděli, co dál. Jak co nejlépe pro všechny vyřešit nově nastalou situaci?

„Musíte vládnout se mnou,“ rozhodl Marcus. „Nemůže být jeden vládce, stejně jako nemůže existovat upíří svět bez vládců.“

Edward si srovnal dlouhý černý plášť. Ušklíbl se nad něčím, co slyšel v něčí mysli. „Nezlob se na mě, Marcusi, ale mé jediné myšlenky jsou na odchod. Vezmu svou ženu a vrátíme se do Ameriky najít naši dceru a zbytky rodiny.“

Starý upír se zamračil. „Aro s Caiem mají spoustu přívrženců. Bez vás svou pozici neudržím,“ pohlédl do jejich zlatých očí. „Jen pár dní, než se situace urovná,“ mluvil tak tiše a rozvážně, jak se na vládce slušelo. „Pak pošleme pro vaše blízké a uspořádáme soud.“

„Ale…“ pokusil se Edward o protest. „A co dál?“

„Žádné ale, jsi příliš mladý, abys pochopil, co je v sázce. Přestože z mých bratrů se v průběhu let stali bezcitní jedinci, neznamená to, že jejich myšlenky byly špatné a práce zbytečná. Pokud se ocitne upíří svět bez vládců, tak se strhne bitva o nového panovníka. Padnou nevinní. Na nás je tomu zabránit. Jsi rozumný muž, Edwarde. Chceš, aby tvá dcera žila ve světě bez pravidel, kde by se musela každý den bát o svůj život? Někdo vládnout musí a ode dneška to jsi ty. Upírům nemůžeš dát na výběr. Strhla by se bitva.“

Edward mlčel, jen sklopil zrak. Pozoroval své boty. Uvědomoval si, že Marcus mluví pravdu. Pohled na Jaspera ho o tom přesvědčil. Budou vládnout.

„Akorát budeme muset přehodnotit některé vaše zvyky,“ upozornil je vládce a prstem ukázal na jejich oči.

----------

„Tak proč pro ně nemůžu sama?!“ křičela Bella tak hlasitě, že ji musel slyšet celý hrad. Edward jí právě řekl o dohodě s Marcusem. Nelíbilo se jí to. Byla proti tomu. Chtěla svou dceru u sebe a ono to nešlo.

„Musíš tu zůstat se mnou. Nastaly změny a potřebujeme tebe, Alice i Chloe, abyste nám stály po boku,“ pohladil ji po pažích. Chápal všechny její připomínky. Bylo to tolik těžké ji neposadit na letadlo. Ale jaká byla šance, že je tam najde?

„Nenajdou je. Skrývají se. Už pět let se je snaží najít,“ zavzlykala a opřela si hlavu o jeho rameno.

Neřekla mu nic nového. Oba četli Arovy záznamy. Zhluboka se nadechl. To nejhorší jí ještě neřekl. „Budou je muset unést.“

Bella vykulila oči. „Proč!“ její klid odplul někam do dáli. „Roky se trápí a ty je chceš nechat unést?!“

Sesunul se po stěně na zem. Jako kdyby chtěl postavením svého těla vyjádřit své nejniternější pocity. „Dobrovolně s nimi nepůjdou. Jacob má z Volturiových pochopitelný strach. Oba víme, že prchnou vždy, když ucítí upíry.“

„A když jim nějak doručíme vzkaz?“ chytala se Bella i té nejmenší naděje.

„Budou si myslet, že to je Arův nápad. Necháme pátrací skupiny dál pročesávat Ameriku a Kanadu. Jen je požádáme, aby se chovali jemněji.“

 

Volterra, 2014

Marcus udělal dva kroky. Jediný zástupce staré Volterry v novém rozložení sil. „Také já bych vás chtěl chvíli požádat o vaši pozornost. Mnoho let jsem seděl na trůně se svými bratry. Věřil jsem, že jejich pohnutky jsou čisté, ale jejich skutky mě přesvědčily o opaku. Touha po dodržování zákonů přerostla veškeré meze. Začali trestat nejen provinilce, ale i jejich rodiny. Pro vlastní zájmy nechali gardisty porušovat nastavené hranice. Stvořili armádu mocných upírů, která pohromadě držela jen díky daru jedné z nich,“ pohledem se zastavil na Arovi. „Jejich touha po moci se nezastavila před ničím. Už dávno jejich jednání a chování postrádalo lidství. Možná je chyba mluvit o nich, protože i já jsem se toho účastnil a domníval jsem se, že děláme dobře. Ale po událostech na louce jsem prohlédl. Bylo špatné tu rodinu trestat jen proto, že se jim narodilo dítě. Za co jsme je vůbec chtěli potrestat, že se ta dívka chtěla stát upírkou? I mezi námi jsou tací, kteří to chtěli. Nebo si snad zasloužili trest za to, že nevěděli, že může mít lidská žena dítě s upírem? Sáhněme si do svědomí, kdo z nás to věděl. Proto jménem nových vládců vznáším obvinění proti Arovi a Caiovi. Chci požádat vás všechny, abyste s námi rozhodli, jestli jsou vinni.“

Aro se zasmál a vstal: „Můj milý, hloupý bratře! Myslíš si, že nás můžeš z něčeho vinit? Správně jsi řekl, že jsi celé roky vládl s námi. Jsi upír. Za tak krátký čas ses nemohl změnit. Čeho si myslíš, že dosáhneš, když budeš vládnout s těmi vegetariány?“ Obrátil se k ostatním přítomným. „Přiznejte si to. Každé společenství musí mít zákony a někoho, kdo dohlíží na jejich dodržování. Upíří svět potřebuje vládce.“

„Ale takového, který vládne spravedlivě, Aro,“ křikl Eleazar. „Marcus už sám řekl, v čem vaše vláda spočívala. Neměřili jste všem rovným dílem.“

„Dopadne to stejně, jako když vládl s námi,“ vmísil se do hovoru i Caius. „Moc změn se udělat nedá. Pokud se upíři nebudou nikoho bát, vymknou se kontrole,“ rozhlédl se, jako kdyby si ověřoval, že jeho řeč dostatečně zapůsobila, a znovu se posadil.

„Chcete ještě něco dodat, bratři?“ zeptal se Marcus.

Odpovědí mu bylo zaryté mlčení.

„Dobře, slyšeli jste názor jejich i ten náš. Chce se ještě někdo vyjádřit?“

„Pane,“ vystoupila z řady vysoká blond upírka, „mohu promluvit?“ Po boku jí jako tělesná stráž stál její druh.

Marcus přikývl a dal jí slovo: „Tanyo.“

Jmenovaná upřela pevný pohled na dvojici obviněných a zvučným hlasem, který okouzlil většinu přítomných mužů a vyvolal závist mnoha žen, si vyžádala plnou pozornost všech, pronesla: „Jistě jste slyšeli příběh o upířích dětech…“

V sále to zašumělo a přítomní si vyměňovali překvapené pohledy. Toto téma bylo povětšinou tabu. Tím spíše se o něm nemluvilo před členy Denalijského klanu, protože to byla právě Tanyina matka, která za stvoření takového dítěte zaplatila životem.

Marcus sebou trhl, ale Edward, který si v Tanyiných myšlenkách přečetl, kam se chce ve svém proslovu ubírat, mu položil uklidňujícím gestem ruku na rameno.

„Přeměna dítěte v upíra je nezodpovědným a neodpustitelným činem,“ pokračovala již o poznání tišším hlasem plným dávné bolesti plavovlasá upírka. „Ne proto, že tyto děti mohly porušit zlaté pravidlo našeho druhu - prozradit nás. Ale proto, že se nenasytně krmily a nebylo možno je korigovat, neboť uvízly na stejném stupni svého vývoje. A… vzít lidskou budoucnost dítěti je také zločin.“

Tanya se odmlčela a vděčně přijala stisk Felixovy dlaně.

„Má matka byla za tento čin po právu potrestána. Já a sestry jsme unikly, i když Caius,“ upřela obviňující pohled na jmenovaného vládce, který jí ho nezúčastněně bez jediné stopy lítosti oplatil, „preferoval pojem kolektivní vina. Aro nás nechal jít, protože si v našich myšlenkách přečetl, že jsme o matčině rozhodnutí neměly ponětí. Tehdy rozhodoval spravedlivě… Volterra nebyla vždy taková jako před sedmi lety… Věřím, že na počátku byly pohnutky Volturiů správné, i oni chtěli řád a mír, nechali se však opít vlastní mocí, která jako červotoč postupně proměnila na perníkovou hmotu základy upírského světa, který prve tak dobře vystavěli.“

Tanya si odkašlala a pokračovala: „Upíří děti, jak jsem už řekla, jsou zločinem. Ale Nessie? Dcera Edwarda a Belly není upířím dítětem… A když to Aro a Caius pochopili, proč nepřestali s jejím pronásledováním? A oni věděli, kým je a jak se bude vyvíjet… léta studovali Nahuela, dospělého poloupíra. Šlo jim o spravedlnost? O upíří řád? Nebo o pouhou pomstu?“ Nadechla se. „Nebo jen chtěli zkoumat něco, co jim přišlo neobvyklé a zvláštní?“

Aro vyprskl s náhlým poznáním směrem k Felixovi: „To tys ho nechal utéct!“ Tanyin druh jen hrdě vystrčil bradu.

Jasper, který celou dobu monitoroval pocity všech bytostí v sále, aby v případě náhlé změny včas varoval svou rodinu (stejně jako Alice, která je jistila pomocí sledování vizí budoucnosti, zatímco Bella nad nimi bděla se svým štítem), vycítil ty drobné posuny nálady. Rázně, hlasem navyklým ze své lidské vojenské minulosti, pronesl: „Už dost řečí. Je čas jednat, potrestat staré vládce!“

Aro prudce vstal a zvolal: „Je pošetilé myslet si, že lze vládnout demokraticky! Copak chcete? Parlament?“ Sarkasticky se zasmál a s pohrdavým úsměvem pokračoval: „Více lidí u moci znamená vždycky jen boj o koryto, moc, dohadování, zatímco rozhodování o podstatných věcech stojí stranou! Neposlouchejte ji,“ kývl hlavou směrem k Tanye, „je zaslepená lidskou slabostí… láskou! K tamtomu vegetariánovi!“ Ukázal kostnatým prstem na Edwarda.

Tanya si vyměnila lehce pobavený úsměv s Edwardem, když si ji Felix žárlivě přitáhl k boku.

Marcus se vložil do rozhovoru: „Láska není slabost, byly to právě vztahy, které byly schopny nesobeckého sebeobětování svých zájmů pro zájmy našeho druhu. Byli to Edward a Bella a další páry, které tu vidíte, které přes bolest z odloučení se svou rodinou, dětmi… dokázaly neúnavně budovat základy nové Volterry. Mnozí z vás vědí, že spravedlivě rozsoudili spory, které za tu dobu na různých místech světa vznikly. A víte také, že mnohokrát dosáhli dohody a smíru mezi znesvářenými stranami… a upřednostnili ji před represemi. Sáhněte si do svědomí a řekněte mi, jestli lžu, když řeknu, že za ty dva roky zabránili zdejší noví vládci možná i válce.“

Caius si pohrdavě odfrkl: „Podívejte se na ně! Jak dlouho vám vydrželi vaše ušlechtilé pohnutky? Sami jste začali opět pít lidskou krev!“

Oči publika se upřely na rudé duhovky bývalých vegetariánů. Z davu se ozvalo nespokojené mumlání a mručení.

Edward si vyměnil pohled se všemi členy své rodiny a ujal se slova: „Myslíte si, že je to lidská krev, která dává upírovi sílu a moc? Myslíte si, že bez návratu k naší prapůvodní podstatě bychom Volterru neudrželi?“

Na znamení si všichni sňali rudé kontaktní čočky a místnost jako by se prosvětlila zlatým světlem, které vysílaly oči všech. Jako poslední ukázal zlatavý pohled Marcus.

Jasper doplnil: „Humanita je klíčem, celé ty roky jste v nás věřili a uznávali naši autoritu proč? Protože jsme budili hrůzu? Protože jsme byli ti krvelační upíři? Nebo pro to, co a jak jsme vykonali? A nyní vidíte, co nás celou tu dobu drželo ve Volteře, nebyla to touha po moci, ale rodinná pospolitost.“

Publikum vydechlo.

Aro se dětinsky rozesmál: „Lidskost? Lidstvo samo je vlk v rouše beránčím! Vraždí se po staletí navzájem kvůli daleko malichernějším důvodům! To si berete za vzor? Jste politováníhodní!“

Edward rozvážně pokýval hlavou: „Máš pravdu, Aro. Ale je to lidstvo samo, které bude muset najít svou humanitu. Na nás a vás teď je, rozhodnout se, jakým směrem se budeme ubírat my.“

Dál už bylo ticho. Zástupci všech upírů, poloupírů, měničů a jiných bájných bytostí se v tajném hlasování vypořádávali se svou minulostí.

A Alice se na tváři objevil vítězný úsměv.

 


 

Povídky od Carlie

Povídky od Gassie

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

maryblack

26)  maryblack (20.03.2012 00:42)

Anna43474

25)  Anna43474 (12.09.2011 17:28)

Bravo!!!
Felix pustil Nahuela???
Takže vládli oni??? Týýýjo
Pořád mi ale nejde do hlavy... mluvilo se o zničení některých v boji na louce... Rose a Emmett??? :(
TKSATVO

ambra

24)  ambra (14.02.2011 20:24)

Teď mi ty jejich motivy připadají tak jasné a pochopitelné... To asi jen moje podvědomí se bránilo uvěřit, že by dokázali tak dlouho odkládat setkání .
Ten soud. Když si vzpomenu, kam jste se dostaly od zdánlivě jednoduchého romantického příběhu a tulení jacoba s Ness (ne že by mi to nestačilo až do konce povídky! )!!! Ale tohle! TOHLE!!!
Napsat úvahu s hlubší myšlenkou, navíc úvahu, která nejen že nenudí, ale skoro drásá... Dívky, tleskám a klaním se
A hádejte, co mě čeká teď!!!

Twilly

23)  Twilly (26.01.2011 17:48)

Holky nekomentovala jsem vše, přestože jsem vaší povídku četla. Líbí se mi a hodně moc. Tento díl byl ale ... no... jak to jenom.. PERFEKTNÍ!!!! Tolikrát skoňována humanita z politického i filosofického ponětí byla zpracována na jedničku s hvězdičkou. Je to na výbornou. Všechny slovíčka zatínaly své drápky hloubějc dovniř mého hrudníku. Jsem zasažena ... Opravdu, skvělé, holky . Jdu číst konec

Gassie

22)  Gassie (25.01.2011 21:24)

Yasmini, děkujeme

Yasmini

21)  Yasmini (25.01.2011 21:16)

Děvčata nádherné Jdu hned dál.

Gassie

20)  Gassie (25.01.2011 18:37)

Jménem svým a jménem Carlie, vám děkuji.
Dnes se nebudu vykecávat. A slibuji, že vám to přístě vynahradíme.

Bye

19)  Bye (24.01.2011 23:17)

„Láska není slabost..."
„Humanita je klíčem..."
„Lidskost? Lidstvo samo je vlk v rouše beránčím!"
Holky, tohle psychologicko-politický pojednání už přesahuje rámec ff!

MaiQa

18)  MaiQa (24.01.2011 14:14)

Ha. A mají to v kapse. Alice se usmívá.

17)  ada1987 (24.01.2011 12:30)

tesim sa na pokracko! perfektne!

sakraprace

16)  sakraprace (24.01.2011 10:09)

Díky poslední větě tuším, že to dobře dopadne. Jen bych chtěla vědět, kde je Emmett a Rose. Zahynuli na louce nebo jen nejsou s nimi ve Volteře???

15)  Tru (24.01.2011 10:03)

Jo, hurá Takže ta párty po sedmi letech stejně bude:)

14)  Raduššška (24.01.2011 08:39)

Michangela

13)  Michangela (24.01.2011 08:32)

Nosska

12)  Nosska (24.01.2011 07:13)

Alice se usmívá? Hm, to je moooc dobře

11)  Aalex (24.01.2011 06:45)

Úžasné. Budu se opakovat, ale další skvělá kapitola. Edward s Jasperem a Markem to vzali za správný konec. Proč někoho takového nemáme v parlamentu?

Ewik

10)  Ewik (23.01.2011 23:36)

Jen jedno velké DĚKUJI!

9)  jenka (23.01.2011 22:58)

Moc milé. Čekám, že brzy bude poslední kapitola, že? Tohle je jedna z těch povídek, které dodají klid a dobrou náladu. I když tragické konce bývají považovány za lepší (z uměleckého hlediska), někdy je opravdu třeba prostě vydechnout... A k tomu se tohle příjemné čtení hodí dokonale. I když, minulé díly (hlavně ty počáteční, kdy ještě všechno vypadalo ponuře), nepostrádaly pořádnou dávku napětí. Díky.

Fanny

8)  Fanny (23.01.2011 22:37)

Krásné, ale já se teď opravdu nezmohu na více než, že můžu říct: Je to dokonalé!

Karolka

7)  Karolka (23.01.2011 22:32)

Tedy! Tohle! To je politické drama, ale výborně napsané politické drama! Četla jsem to jedním dechem a najednou byl konec! Výborné! Skvělé! Jste neskutečně dobré! A děkuji za tu poslední větu.
P.S. Žasnu, jak do sebe všechno zapadá. Prostě excelentní!

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Jacob - EC promo