Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/vlček.jpg

Agnes dostala minule polibek a přehodnocuje svoje city. Jen jestli už není pozdě. A Sulfurina? Zřejmě se to o polibku nějak dohmátla taky. A přece nebude sedět v pokoji a nenechá Jakea někde vyvádět nepřístojnosti. Musí si ho ohlídat...

17. kapitola – Kdo je kdo

Do večera se domů vrátili všichni Cullenovi a Esme s Bellou pro lidské obyvatele srubu přichystaly báječnou večeři. A světe div se – poprvé od té aféry s vtipy a klatbou místních mužských se dostavila i Sully. Jake jí pomohl po schodech dolů; no, vlastně ji přinesl, a když je Agnes viděla, jak ji Jakeovy paže objímají v náručí a jak ona jemu visí kolem krku, píchlo ji u srdce. Mohla se stokrát přesvědčovat, že když ji Jake nese, jinak ji držet nemůže; a že ji nést musí, toho byla dostatečným důkazem sádra na noze, ale stejně jí vadilo, jak se k němu Sully tiskne a tulí.

Kdybych nebyla pitomá, mohla jsem se k němu tulit já, pomyslela si hořce a zahlodala v ní závist a žárlivost. Pak se jí ale v očích zablýsklo odhodlání.

„Zítra se ze stanice vrátím až večer, Esme, nevadí?“ zeptala se schválně nahlas, aby ji určitě zaslechl i Jake.

„Jistěže ne, zlato,“ odpověděla Esme. „Máte něco v plánu s Devlinem?“

„Hm, nevím, možná. Určitě bude chtít, abych se zdržela. Ale po práci mám domluvenou i vyjížďku s Tonym. Už ty saně začínám zvládat. Nechceš se připojit, Jakeu?“ obrátila se teď na něj přímo. Dosud si jí nevšímal, ukládal Sully na židli a pozornost věnoval jí.

Když uslyšel svoje jméno, překvapeně se na Agnes podíval a zmateně zamrkal. Nessie ho zve? Co se stalo? Srdce mu poskočilo radostí, ale pak ucítil Sullyin stisk na ruce – jako by mu říkala, aby se neukvapil.

„Asi ne, Ness. Sully by tu zůstala sama a nudila by se. A možná by to vadilo Devlinovi – to tě nenapadlo?“ odmítl její pozvání. „Třeba tě doprovodí on, a rád,“ dodal a posadil se ke stolu vedle Sully.

Agnes si zklamaně povzdechla. Nevyšlo to. Ale stejně nedoufala, že by to měla tak snadné. Že by Jake po návnadě skočil hned napoprvé. Ale naději jí dodávala ta odpolední událost. Ještě ji pálil na rtech ten polibek, a i když ho Jake označil za omyl, ona cítila, že tam něco bylo. Jake by ji takhle nelíbal, kdyby ji už nechtěl. Nebo ano? Že by byl jako jiní kluci, kteří vezmou to, co se jim nabídne? Bude se muset zeptat na radu někoho zkušenějšího. Belly. Nebo možná Alice.

Nabrala si na talíř a pustila se do jídla. Jake, Sully a Tony už se taky cpali, až se jim za ušima dělaly boule; Esmina kuchyně byla jako obvykle fantastická. Jen si všimla, že Sully nějak divně pokukuje po ostatních, kteří se evidentně neměli k tomu, aby se k večeři přidali.

„Ehm,“ odkašlala si černovlasá vědecká pracovnice, „smím se vám všem omluvit? Ta událost tehdy večer… byla to jen nevinná legrace. Nikdy v životě by mě nenapadlo urážet lidi, kteří mi poskytli azyl a tak báječně se o mě starají. Moc mě mrzí, že jste si to vzaly osobně, a trápí mě, že jsem byla příčinou vašich neshod…“ Sully se odmlčela a zabodla pohled do talíře. Vypadala docela zkroušeně. Na to ti tak skočím, pomyslela si jedovatě Agnes a napíchla si na vidličku další sousto. Ale asi byla jediná. Esme, Alice, Bella a Rose si vyměnily překvapené pohledy a pak se odhodlala Esme.

„Nemusíš se omlouvat,“ odpověděla za všechny. „To nebyla tvoje chyba, ale našich mužských. To oni neodolali pokušení si z nás tropit šašky. Ale to už je pryč, odprošeno a odpuštěno, nebudeme se k tomu už vracet.“

„Tak proč si nikdo z vás ke mně nepřisedne ke stolu? Připadá mi, jako byste o mou společnost nestáli,“ pořád ještě nezvedla oči od talíře Sully.

„Už jsme jedli všichni dřív,“ ozvala se Bella. „S tebou to nemá nic společného.“

„Jedli jste dřív? Přece jste byli v lese,“ podivila se Sully a pak se jí oči rozšířily náhlým pochopením. „Tak proto ta barva očí! Všichni je máte zlaté! Už to chápu,“ pronesla jásavě. A pak dodala se špetkou humoru v hlase: „Jen abych ještě měla co počítat, až se uzdravím. S vámi v sousedství asi stavy zvěře nebudou moc vysoké, co?“

Jacobovi zaskočilo a chraplavě se rozkašlal. Jeho sípání a lapání po dechu se pár vteřin rozléhalo v jinak úplně hrobově ztichlém srubu; všichni jen vytřeštěně zírali na Sully. Proboha, jak na to přišla?
Až Agnes vyskočila za židla a praštila Jakea do zad, on konečně nabral dech a napil se vody, pak si utřel uslzené oči a prohlásil: „Panebože, málem jsem se udusil.“

„Jo,“ mínila Agnes. „Zachránila jsem ti život. Zase,“ přidala suše. A pak se rozhodla, že je od Sullyina překvapivého odhalení potřeba odvést pozornost.

„Potřebovala bych zajet do města. Musím si koupit vybavení pro běhání ve sněhu – kombinézu a pořádné boty – musheři ve sněhulích rozhodně běhat nemůžou. Zavezla bys mě tam, Bello?“

Jenže tak snadné to nebylo. Z obývacího pokoje vletěl do kuchyně Emmett a mračil se jako čert.

„Teda, Jakeu… Obdivoval jsem tě, žes dokázal sbalit tak senzační babu. Ale že jí v posteli vykecáš, co jsme zač, to bych do tebe neřekl.“

Jake na něj jen ublíženě vykulil oči. „Ale já bych přece ne…“

„Vážně, Jakeu, to jsi přehnal. Víš dobře, že naše anonymita je důležitá. Kdokoliv z lidí o nás ví, je v nebezpečí. Kdyby se to dohmátli Volturiovi…“ Carlisle se přidal k Emmettovi a ustaraně vraštil čelo.

Tony nestačil koukat. Hlava mu lítala jsk na tenise od jednoho k druhému a bylo mu Jakea líto.

„Třeba jí to neřekl,“ postavil se na jeho stranu. „Třeba to uhodla sama.“

Emmett se na něj podíval s despektem. „To určitě. Chlap v určitých chvílích vykecá všechno… ale tomu ty ještě nemůžeš rozumět.“

Teď  zase zaskočilo málem Agnes. Chlap v určitých chvílích… tohle slyšet nechtěla. Ale než stihla cokoliv říct, přidal se k Tonymu Edward.

„Emmette, on jí to opravdu neřekl. To bych věděl. V myšlenkách nic takového nemá.“

„Tak vidíš,“ zamračil se na Emmetta Tony.

„Otázkou je,“ přidal se k nim zamyšleně Jasper, „odkud to tedy víš?“ Podíval se zkoumavě na Sully a na její rozpačitý výraz.

„Nevěděla jsem to jistě. Teď už tu jistotu mám,“ usmívala se Sully lišácky.

„A můžeš nám tedy říct, jak jsi na to přišla?“ požádal ji Carlisle a do kuchyně se dostavily v tu chvíli i Rose a Alice, které jediné tam ještě chyběly. Všichni se usadili u stolu a vyčkávavě na Sully hleděli.

„No… vyprávěla jsem vám už přece, že jsem tu na dvouleté stáži, ne?“ Podívala se kolem stolu, a když všichni přikývli, pokračovala. „No, a moje rodina žije na severu Itálie. Mám sestřenici, která se hodně zajímá o historii, studovala ji, a když hledala zaměstnání, poohlížela se po místě průvodce nebo kastelána na nějakém historickém zámku nebo hradě. Nakonec odpověděla na jeden inzerát z městečka poblíž Florencie.“

Znovu se rozhlédla a viděla, že Carlisleovi už v očích svítá pochopení, ale ostatní se tvářili ještě pořád nechápavě, a Emmett s Jasperem dokonce trochu podrážděně, že to její vysvětlování tak trvá.

„No, zkrátka, abych to neprotahovala… Moje sestřenice se jmenuje Gianna Furino… a pracuje jako recepční na volterrském hradě.“

Teď už se rozsvítilo všem. Edward se nadechl, aby se na něco zeptal, ale Sully už pokračovala.

„Nejdřív mě to nenapadlo, ale ty vaše zlaté oči byly tak trochu podivné… a když jsem dnes viděla, že nejíte, najednou se mi to spojilo. Víte, že vaše rodina je ve Volteře docela slavná? Když se před dvěma lety vrátila ta neúspěšná mise s Jane v čele, bylo tam docela rušno. Gianna říkala, že nikdy předtím neslyšela trio tak zuřit a řvát.  Jane s Felixem, Vanish a Jasonem pak chodili hodně dlouhou dobu pěkně schlíple. A od té doby je nikam neposlali – ztratili důvěru…“

Chvíli bylo ticho, jak se každý snažil zpracovat v sobě ty novinky. A pak se ozvalo vyprsknutí a Emmettův upřímný smích, ke kterému se postupně přidali všichni včetně Jakea a Agnes.

„Dovedete si představit,“ škytal Emmett, „jak ti tisiciletí dědkové řvou?“

„Ne,“ usmíval se Carlisle. „Za celou dobu, co jsem u nich žil, nezvedli hlas ani jednou. Museli být strašně, nepředstavitelně rozzlobení.“

„A Jane s tím svým týmem, konečně jim někdo zatnul tipec,“ dusil se smíchy Jasper.

„Já jim to přeju,“ pomstychtivě mínila Bella.

„Já taky,“ přidal se k ní Edward. Ještě dneska ho obcházela hrůza těch dní, kdy nevěděl, kam se Bella poděla, a umíral strachy, že ji nenajde nebo najde pozdě – mrtvou…

„Ale stejně,“ obrátil se na Sully znovu Carlisle. „Musíme tě požádat, abys o tom nikde nikomu nevyprávěla. Neohrozila bys jen nás, ale taky sebe. Je to první zákon našeho světa – nikdo o nás nesmí vědět.“

„Já vím. Zavařila bych to i Gianně – taky mi to neměla vyprávět. Ale jsme spíš skoro sestry, a nemáme před sebou tajemství – o vás jí ale povídat nebudu. Je mi jasné, že ve Volteře nejste žádaným tématem,“ usmívala se teď Sully.

„No, tak je po tajnostech,“ mínil Emmett. „Vlastně ještě něco málo zbývá. Jestlipak se ti pochlubil Jake, co je zač on?“

„Ne,“ zadívala se na něj zvědavě Sully. „Co je zač?“

„Máš ráda domácí zvířata? Takového pejska třeba?“ řehtal se znovu Emmett a nevšímal si, že Jake se mračí.

Sully se nejistě usmívala, celá zmatená. „Jistě, mám ráda psy. Ale jak to s tím souvisí?“

„Emmette, právě jsi mě obvinil, že jsem vyzradil tajemství,“ skočil ji Jake do rozhovoru. „ A jak vidíš, na rozdíl od tebe nevyzradil. Ani vaše, ani svoje,“ řekl nabručeně, ale pak se obrátil na Sully a usmál se na ni. „Emmett má pravdu, je po tajnostech. A co jsem zač? Někdy ti to ukážu…“

Agnes se dívala přes stůl na ty dva, jak se na sebe culí, a přestala jí chutnat večeře. Položila příbor, a zkusila znovu otočit hovor ke své záležitosti.

„Bello. Nákupy. Zítra. Můžeš?“ podívala se prosebně na svou sestru.

„Ale jistě,“ odpověděla jí místo ní Alice. „Pojedeme všechny, viď, Rose? A Esme?“

„Já ne,“ odmítla Esme. „Někdo musí zůstat a uvařit. Ale dám vám seznam, co je potřeba ještě koupit, když už vyrazíte do města.“

„Dobře, domluveno,“ uzavřela to Alice a vstala od stolu. Ostatní už se taky pomalu začali rozcházet a Bella s Agnes a Esme začaly sklízet ze stolu.

***

„Co to tam ta holka vyvádí?“ divil se Belial a trochu se bál, jestli Lucifer nezačne řádit. Ten se ale tvářil docela spokojeně.

„Co by vyváděla? Znovu si získává důvěru. Je vážně dobrá. Až se vrátí do pekla, určitě ji čeká povýšení,“ vrtěl spokojeně palcem na té noze, na které neměl kopyto.

„Ta odpolední situace Jakea s Agnes se mi vůbec nelíbila. Devlin si to schytá. Místo, aby tu holku sváděl, odhání ji od sebe – pak ji ještě napadne, že vlastně o něj nestojí a že chce toho chlupatého měniče. A co je výsledek? Žhavé polibky uprostřed odpoledne. Ještě, že Sulfurina je tak dobrá. Chytila Jakea do tenat a nepustí ho. A aby ho měla na očích, musí mezi ně – a to po té aféře se ženskýma nemohla. Ale dnes to šikovně spravila. A s tou volterrskou legendou překvapila i mě. Vážně má takovéhle krytí? Co když se tam zeptají?“

„To můžou,“ oddechl si Belial konečně. „Gianna má opravdu sestřenici na stáži v Americe – nebo si to alespoň myslí. Upravili jsme jí vzpomínky a Sully má ty správné doklady.“

„Aby ne, nám přece stačí lusknout, že?“ usmíval se Lucifer. „Ale Devlina si zavolej k raportu. Sice je Agnes teď nešťastná, ale ne dost. Potřebujeme zoufalství, černé deprese nebo žhavý vztek – aby spáchala nějaký neodpustitelný hřích. Už to tak kazil dost. Jestli se nezmůže na nic lepšího než ji věčně přemlouvat ke smilstvu, odvolám ho a pošlu tam někoho jiného. Třeba tebe,“ dodal a spokojeně zavřel oči, aby si odpočinul. Čert sice nikdy nespí, ale Lucifer může. Má dost podřízených, kteří budou bdít za něj.

Belial se otřásl. Jeho? Na zem? Svádět ženskou? Nikdy!

A honem vyběhl z trůnního sálu do své pracovny, aby zavolal Devlinovi a zvedl mu mandle.

***

Agnes se v koupelně dívala do zrcadla a skepticky hodnotila svoje přednosti. Co se Jakeovi může na Sully tak líbit? A jak by ji mohla předčit? Větší prsa… no, ta jí nenarostou. Černé vlasy… barvit se kvůli ní nebude, byla na svou rezavou hřívu docela pyšná.

Jaká jsem? přemýšlela chvíli. Malá, pihatá, zrzavá, hubená a nezajímavá, usoudila nakonec. A potřebuju pomoct.

Položila kartáč na vlasy, vykoukla ze dveří pokoje, rozhlédla se po chodbě a po špičkách přeběhla k pokoji Belly a Edwarda. Zaklepala. Když vykoukla Bella, vykulila na Agnes oči.

„Bello, můžeš na chvilku? Potřebovala bych s něčím poradit…“

Bella kývla, otočila se, něco řekla Edwardovi; a za chvíli už seděla obě děvčata na posteli v Agnesině pokoji a Bella se na sestru tázavě dívala.

„Víš, přemýšlela jsem… o tom, co jsi mi říkala… a usoudila jsem, že máš pravdu.“

„V čem konkrétně?“ zeptala se zvědavě Bella a Agnes jí to všecko vysypala. O svých pochybách o Devlinovi, o tom, jak ji tlačí do sexu a jak se jí do něj nechce, a o tom, jak vlastně pořád touží po Jakeově náklonnosti a náruči… a nakonec o tom odpoledním polibku.

„…a tak jsem se rozhodla, že to nevzdám,“ zakončila to. „Budu o něj bojovat. Možná je pozdě, ale musím to zkusit, když jsem to tak pokazila. Jenže… jakou mám šanci proti té sexbombě?“

Bella se usmála. „Není sexbomba jako sexbomba. Šanci určitě máš. Víš co? Poprosíme o pomoc Alici a Rose… zítra jedeme na nákupy, a nemusí to být jen musherské oblečení, co koupíme. Jen počkej… Jakea bude přecházet zrak. Až si tě vezmeme do parády, nebude vědět, kam s očima,“ smála se Bella.

Agnes se taky usmála. „Myslíš?“ zeptala se ještě trochu pochybovačně.

„Určitě,“ ujistila ji Bella. „Navíc nám to moc práce nedá. Jsi krásná holka, Agnes. Bude stačit jen pár hadříků… proti těm flaneovým košilím, co tady nosíš, to bude změna jako hrom. Jake bude muset do studené sprchy, aby to ustál.“

Agnes zavrtěla hlavou. „Kdepak,“ začervenala se. „Nechci ho ve sprše. Spíš…“

„…ve své náruči,“ dokončila to za ni Bella.

***

Konečně, pomyslel si Samiel. Konečně si Agnes uvědomila, ke komu patří. Teď jen, aby to nad Sulfurinou opravdu vyhrála. A tím si jistý nebyl. Kdyby byl na Jakeově místě on, dobře věděl, koho by si vybral. Kdyby tak mohl se Sulfurinou mluvit! Třeba by ji přesvědčil, aby se Jakea vzdala. Jenže na zem zpravodajský plamínek nefunguje… jak by to jen zaonačil?

„Petře,“ zkusil se váhavě zeptat, „Jak se tenkrát Edward dostával na zem?“

„Na co to chceš vědět?“ podezřívavě se na něj Petr podíval nad zlatými brejličkami.

„Myslel jsem, že bych zkusil přemluvit Sulfurinu, aby dala Jakeovi pokoj… teď, když si Agnes uvědomila, že ho má ráda…“

„Samieli, nepleť se do toho,“ varoval ho Petr, „nebo se dostaneš do maléru jako Edward tenkrát. A stejně to nejde. On za těmi děvčaty mohl jen proto, že byl jejich přidělený anděl strážce. A to ty nejsi. Ty máš hlídat Tonyho, ne Sulfurinu. O tom si můžeš nechat leda zdát.“

Zdát! No to je nápad! Samielovi zasvítily oči náhlým nadšením. Petr ho, aniž by to tušil, přivedl k báječnému plánu. Navzdory tomu, co tvrdil Devlin a co říká známé přísloví o čertu, který nikdy nespí, čert v lidském těle spát potřebuje. To je daň za svaly, srdce a metabolismus obecně. Takže Sulfurina spí. A kdo spí, tomu se něco může zdát, ne? A navštívit někoho ve snu, to by mohl zvládnout. Ještě si to ověří v nebeské knihovně… ale byl přesvědčený, že to půjde.

Že ho to nenapadlo dřív!

Shrnutí

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2 3   »

Pilly

49)  Pilly (08.08.2012 20:14)

Tak na ten Samielov sen som zvedavá

Kristiana

48)  Kristiana (21.06.2011 19:40)

Ale že Nessie trvalo než si uvědomila, že Jake je ten pravý a jediný.
Samiel je hlavička!

Hanetka

47)  Hanetka (06.04.2011 22:08)

Jo, Bos, to jsem celá já! ;) A taky mám docela slabost pro Beliala... ten to chudák schytává nejhůř, a ještě se chudák bojí ženských.

Bosorka

46)  Bosorka (06.04.2011 22:06)

Taková mrška přelétavá! :D

Hanetka

45)  Hanetka (06.04.2011 22:06)

A kam bych radši? já vám nevím... možná budu první duše, co bude mít volný vstup do obou destinací...

Hanetka

44)  Hanetka (06.04.2011 22:05)

Holky, opakuju...jen sepsat tyhle komenty a je z toho povídka jak hrom!

Twilly

43)  Twilly (06.04.2011 21:55)

Vždyť jsem napsala, že leštit svatozáře je taky potřeba.. si piš, že to by byl glanc

Bosorka

42)  Bosorka (06.04.2011 21:54)

A myslíš, že by ho Hanetka nechala jen tak týrat dušičky? Ten by lítal po pekle, jak nadmutý héliem! :D

Twilly

41)  Twilly (06.04.2011 21:53)

a my ji beztak nikam nepustíme.. HANET

Twilly

40)  Twilly (06.04.2011 21:52)

Jak chudák, víš co by získal????? POKLAD, Bosi... ten by si všech deset oblíznul a svatozáře je taky potřeba čistit, tak co ?

Bosorka

39)  Bosorka (06.04.2011 21:49)

Twilluše - chudák Lucifer, ještě teď rozdýchává Káču a ty bys mu tam poslala Hanetku?! To by šel dobrovolně leštit svatozáře!!!!!

Bosorka

38)  Bosorka (06.04.2011 21:47)

Ježiši to néééé, kdy by napsal všechny ty krásné povídky a pohádky!!!!!

Twilly

37)  Twilly (06.04.2011 21:47)

Opovaž se exnout to by bylo MOC nemilé... ty voe, teď mě napadla docela nejapnost, chtěla bys mezi andílky nebo do peklíčka???? Čistě teoreticky ... mě se líbí představa napraveného andílka Samiela

Hanetka

36)  Hanetka (06.04.2011 21:44)

Twilly, Bos, vy dvě mě jednou těmi komentáři usmrtíte...
A přesně z takových diskuzí pak vznikají ty povídky od Míši... jako například Svatební noc.

Twilly

35)  Twilly (06.04.2011 17:08)

Obzvláště tehdy, Bosi

Bosorka

34)  Bosorka (06.04.2011 16:38)

Obzvláště, když by na sobě měla POUZE pushupku a lodičky...;)

Twilly

33)  Twilly (06.04.2011 16:37)

Hani, ty víš, že co se děje týče, tak ti bezvýhradně věřím, ale sama uznej, i když se J do A nezamiloval kvůli vzhledu, ta pushupka a Prada nikdy nezaškoděj...:D

Hanetka

32)  Hanetka (06.04.2011 16:02)

Bos, budu se snažit, aby byl o víkendu jako vždycky. A k A + J... řekněme to takhle... když se Jake tehdy zamiloval, taky na sobě neměla lodičky od Prady a pushapku, že? Myslíš, že to tak nutně potřebuje teď?

Bosorka

31)  Bosorka (06.04.2011 15:55)

Jo jenže to bylo S a S,ale o těchle dvou ne!;)
Kdy bude cca další díl?

Hanetka

30)  Hanetka (06.04.2011 15:45)

Bosi... vážně? Vždyť tys to už musela z mých keců tenkrát o víkendu poznat...

1 2 3   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek