Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/padli%20andele.jpg

Tak je tu 4. kapitola. Doteď jsem se hodně držela dějové linie, jak ji napsala Stephenie, od téhle chvíle se to ale začíná trochu lišit. Edward pozná Bellu, ale jak to dopadne? A jak tu situaci zvládne?

Kapitola 4. – Škola

Ve vedlejší třídě Jasper ucítil Edwardovu žízeň a už už se zvedal, aby mu běžel na pomoc, když mu Alice položila ruku na paži a zastavila ho. „Není třeba,“ usmála se, „Edward to zvládne.“ Jasper se zadíval do jejích očí zprvu nevěřícně, ale když uviděl neochvějnou jistotu, která z nich zářila, rozhodl se to riskovat, pokrčil rameny a zase si sedl. Jen doufal, že Alice svým vizím tentokrát věří oprávněně.

Vedle Edward ztuhnul v němém šoku a leknutím zadržel dech. To mu dalo trochu času, aby se ovládl. V ústech mu pěnil jed a oči měl černé žízní, ale to, že přestal dýchat a dál vnímat tu vůni, mu trochu pročistilo mysl. Dívka se na něj usmála, odhodila si pramen dlouhých hnědých vlasů přes rameno a natáhla se pro knížky. „Díky za pomoc,“ promluvila tichým melodickým hlasem. „Já jsem totiž pěkné nemehlo, to ti tady řekne každý. Myslím, že se ještě neznáme, jsem Bella Swanová,“ znovu se na něj usmála a natáhla ruku k pozdravu.

Edward se stále ještě neprobral z transu, když se k dívce před ním sběhli hned dva kluci a o překot jí začali pomáhat. „Bello, už zase? Taky by sis mohla vymyslet už jiný seznamovací trik!“ utahoval si z ní blonďák, vzal ji v podpaží a vytáhl do stoje.

„Nech toho, Miku,“ ohradila se Bella, „víš, že to nebylo schválně.“ Žertem ho praštila pěstí do ramene, ale nechala ho, aby ji vzal kolem pasu, a zamířila s ním do lavice. Druhý z chlapců, tmavovlasý, sebral knížky a pohlédl na Edwarda. „V pohodě, kámo? To nic, vzpamatuješ se, takhle ona napoprvé zamává s každým. Na škole není kluk, kterého by neoslnila, je to nekorunovaná královna naší školy,“ vyložil si mylně Edwardův nehybný, šokovaný vzhled. Ten sledoval očima Bellu, která se teď uvolněně smála dalšímu Mikovu vtípku, a musel dát tomu klukovi za pravdu. Ta dívka byla opravdu krásná. Tmavohnědé vlasy se zlatými odlesky se vlnily až skoro do pasu, hluboké hnědé oči, smetanová pleť, postava manekýnky, lehký ruměnec ve tváři. Teď přimhouřila oči a dlouhé řasy jí na líce hodily stín. Edward polkl. To je přece ona! Stejně vypadá, stejně voní… ale jak je to možné? Teď se na něj znovu podívala a… nezdálo se mu to? Opravdu na něj mrkla? Nevěděl, co si má myslet. Zvedl se a pořád ještě v transu zamířil ze třídy. Za dveřmi se však znovu náhle zastavil a zůstal jako solný sloup. Neslyšel její myšlenky! Vtom začalo zvonit na další hodinu a to Edwarda probralo. Na nic už nečekal, vyběhl ze školy a zamířil k autu.

Ve škole Alice ztuhla v jedné ze svých vizí. Za chvíli se vzpamatovala a sykla na Jaspera: „Sežeň Emmetta, já jdu pro Rosalii. Musíme okamžitě domů, Edward chce utéct!“

—˜™–

Belial si odplivl. Zase to nevyšlo! Tolik práce v archivu, než našli tu pravnučku, pak museli vnuknout tomu jejich „otci“, kam se přestěhovat, luskali prsty, div na nich nemají mozoly a všechno to šlo k andělům!

„Samieli, jak je to možné? Zase odolal! Ještě, že to neviděl Lucifer!“

Samiel si hryzal špinavé nehty. „Já ti to říkal. Zhřešil láskou a to je kladný cit! Na něj pekelná pravidla nějak nefungují. S něčím takovým jsem se ještě nesetkal.“

Belial se zamyslel a bylo vidět, že se pomalu uklidňuje. „No, dáme tomu ještě čas. Možná to bylo moc náhlé. Lekl se a zadržel dech. Ale jestli se nepletu, tahle holka mu ještě pořádně zamotá hlavu – viděls, jak na něj mrkla? A to nebyla naše práce! S tím jeho rejstříkem – hříšné myšlenky na sebe nedají dlouho čekat a od myšlenek je k činům jenom kousek. A pak, až mu oči zčernají vášní, už se ovládat nebude, na to vsadím i své rohy!“

„Abys o ně nepřišel,“ uculil se u nebeské brány svatý Petr, schoval divadelní kukátko, složil ruce na břiše a spokojeně palci točil mlýnek.

xxxx

Alice vletěla do domu jako velká voda, v patách jí běžel Jasper s Rosalií. Emmett ještě zajížděl do garáže, ale než se zabouchly dveře, bleskově je dohonil. V hale stála Esmé a nervózně si kousala dolní ret. Vzhlédla a její oči se setkaly s Alicinými. V obou byl strach.

„Co se děje, Alice? Edward se přihnal před chvílí, ani nepozdravil a jen se zeptal, kde je Carlisle. Co se vlastně stalo? Mám strach, aby…“

„Kde je?“ skočila jí do řeči Alice.

Esmé už nedokázala promluvit, a tak jen ukázala nahoru, směrem ke Carlisleově pracovně. Alice zamířila ke schodišti, ale než stačila vyběhnout po schodech, vrzly dveře a nahoře se ozval Carlisle: „Dobře, Edwarde, jestli myslíš, že to tak bude nejlepší…“

„Ne, to ne! To nemůžeš! To už nesmíš udělat!“ Alici byla v hlase slyšet panika.

„Co nesmí udělat? Co se děje, Edwarde?“ naléhala Esmé. „Tak řekne mi konečně někdo, o co jde?“

„Musím odejít,“ pronesl Edward tiše. Náhle ho zalila vlna klidu. Rozzlobeně se podíval na Jaspera. „Nesnaž se mě uklidňovat, tím se to nespraví! Musím odejít, a to hned!“

„Proč?“ Esmé se zatřásl hlas.

Edward se díval do země a nejradši by se propadl do horoucích pekel. Netušil, že nic jiného si tam dole nepřejí, a že v tuhle chvíli vesele chystají padací dveře.

„Znovu jsem potkal tu dívku. Skoro jsem se neudržel. Před ostatními, uprostřed vyučování. Málem jsem nás všechny prozradil,“ zahanbeně přiznával.

„Ale neudělals to,“ ozvala se teď i Rosalie. „Jestli jsi to neudělal dnes, když jsi to nečekal, tak na to příště budeš už připravený, a bude to snazší, ne? Všichni přece cítíme žízeň, když jsme blízko lidí!“

„Rosalie, ty netušíš, jak hrozně lákavé to je. Když tu vůni cítím, ztrácím zdravý rozum, oči mi zastírá mlha a netoužím po ničem jiném, jen po její krvi. Je úplně jedno, jak dobře na to budu připravený, nevěřím si, že se dokážu udržet. Ostatní lidé a ona – to nesnese vůbec srovnání.“

„Ale brácho“, ušklíbl se Emmett, „už jsi to ustál dvakrát, ne? Jednou v Chicagu a teď podruhé.“ Zamyslel se a svraštil čelo. „Stejně by mě zajímalo, jak je to možné. To přece nemůže být stejná holka, ne?“

„No to opravdu nemůže, Emmette,“ odfrkla si Rosalie. Jakkoli měla svého vyvoleného ráda, někdy jí připadal jako malý. „Vždyť je to sedmdesát let, proboha.“

„Nech toho, Rose. To teď není důležité. Pojďme se poradit, co udělat, aby tady Edward mohl zůstat. Už bych znovu nesnesla jeho odchod,“ pronesla naléhavě Esmé a otočila se na Edwarda. „Nesmíš to znovu udělat, slyšíš? Víš, jak bys nám všem chyběl?“

„Esmé má pravdu,“ souhlasila Alice. „Edwarde, nesmíš znovu rozdělit rodinu. A my ti můžeme pomoci. Budu hlídat tvou budoucnost, a kdybych viděla nějakou katastrofu, Jasper s Emmettem hned zasáhnou. Ale myslím, že to nebude potřeba,“ pousmála se trochu tajemně.

Edward poslední větu nevnímal. Chápal jen, že ho jeho rodina pryč nepustí, a přestože se děsil toho, co by mohl spáchat, podpora ostatních ho hřála na duši. Nevěděl, jak se má rozhodnout. Věděl, že by měl odejít, utéct někam daleko, hned teď, dokud nic nenapáchal, ale pouta lásky byla pevnější než ocelové řetězy. Zhrouceně se sesul na pohovku a zoufale schoval hlavu do dlaní.

Alicina tvář se rozzářila úsměvem. Už věděla, že mají vyhráno, že Edward neodejde. Posadila se vedle něj a objala ho kolem ramen. „Neboj se, my tě nenecháme udělat chybu,“ pronesla chlácholivě a druhou rukou ho poplácala po koleni. „A vstávej, jdeme na lov. Budeme teď chodit každý den, abys měl co nejmenší žízeň.“

„A jak ta holka vůbec vypadá?“ zeptal se Emmett. „Je alespoň hezká?“

Edward vzhlédl. „Hezká?“ zajíkl se. „Emmette, ta vypadá líp než voní!“

Emmett zaraženě ztichl a vyvalil oči. Tak tohle ještě nikdy od svého bratra neslyšel.

xxxx

Edward se snažil Belle vyhýbat, jak to jen šlo. Ale ta dívka ho začala zajímat. Neslyšel její myšlenky… Po tolika letech, kdy nechtěně vyslechl od každého ve svém okolí i to, co by rád oželel, potkal tichou mysl. Zrovna u ní nevěděl, na co myslí, o čem dumá, jak přemýšlí. A tolik ho to zajímalo. Ale to nebylo všechno. Byla krásná. V myšlenkách chlapců z celé školy slyšel obdivné vzdechy, kdykoliv ji někdo potkal. A byla milá, měla smysl pro humor a s kluky to uměla. Měla je všechny omotané kolem prstu. Kdykoliv ji zahlédl, objímal ji někdo kolem pasu nebo ramen, smála se, žertovala s nimi, občas padl i lehký polibek na tvář. Svůdně klopila oči, mávla řasami, odhodila vlasy dozadu, mrkla, usmála se… a kluci šíleli. A Edward, aniž by to postřehl, jí začínal být okouzlený.

Začal mít pocit, že ji potkává všude, kam se hne. Snažil se ji přehlížet, nevšímat si jí, ale vždycky, když ji míjel bez pozdravu, zasáhl ho její ublížený pohled. Nechápala, proč se k ní chová tak nevšímavě a chladně. Vždyť mu nic neudělala!

Byl tak posedlý tím, aby se jí vyhýbal, že ani nevnímal, že tak, jako se chlapci z celé školy rojí kolem ní, kolem něj se srocují zase děvčata. Tak krásný kluk a nezadaný! A navíc to vypadalo, že nemá zájem o Bellu Swanovou, která měla pod palcem skoro všechny ostatní! To bylo mocné kouzlo, které na děvčata působilo jako magnet.

Tak pomalu uběhly téměř dva měsíce a přiblížil se Halloween.

xxxx

„Musíme zajet do Port Angeles, nebo možná až do Seattlu,“ pronesla jednoho večera Alice. „Bude Halloweenský ples a bude na něm celá škola. Tam nesmíme chybět, a nemáme žádné kostýmy.“

„Já nikam nejdu,“ opáčil Edward. „Nemám partnerku a samotnému se mi nechce.“

„To tak přece nemusí být,“ hádala se Alice. „To sis nevšiml té hromady holek, co se za tebou všude valí jak tatarská horda? Stačí si jen vybrat!“

„Vždyť je nerozeznám jednu od druhé. Ani nevím, jak se která jmenuje,“ opáčil znechuceně Edward.

„Nevadí. Nějakou ti vyberu sama. Jen pro účely plesu, pochopitelně,“ uchichtla se. „Třeba Jessica by se hodila. Je hezká a docela milá. Zítra ji pozvi a bude to. A netvař se jako kakabus, poslední dobou s tebou není žádná legrace.“

„Nech toho, Al. Přece víš, jak to se mnou je,“ naštval se teď Edward. „A nikam nepůjdu, určitě tam bude i Bella. Už čtrnáct dní poslouchám tu smečku kluků, jak si plánují, že ji pozvou.“

„Ale tak už se tak nemuč, prosím tě. Do teď jsi jí nic neudělal, tak se přestaň pořád utápět v depresi a začni trochu žít. Doma tě nenecháme, zkrátka půjdeš a hotovo.“

Edward si poraženě povzdechl. Dobře věděl, že když má Alice takovouhle náladu, nebudou mu protesty nic platné. Stejně si nakonec prosadí svou.

„Tak tedy dobře, pozvu Jessicu. Ale nemysli si, že vyhraješ pokaždé.“

„Správně, nevyhraju. Uvidíme, čí to bude vlastně výhra,“ pronesla trochu záhadně Alice. Líbla Edwarda na tvář a odplachtila do patra. Po cestě volala na Rosalii, aby se připravila na cestu, že jedou shánět kostýmy. Edwarda sice zarazilo, že v duchu odříkává násobilku turecky, ale pak nad tím mávl rukou. Chvíli zapřemýšlel, jaké kostýmy letos Alice vymyslí, a vzpomněl si na minulý Halloween. Pomalu se začínal těšit.

Shrnutí

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

emam

10)  emam (23.04.2014 21:04)

Edward se díval do země a nejradši by se propadl do horoucích pekel. Netušil, že nic jiného si tam dole nepřejí, a že v tuhle chvíli vesele chystají padací dveře.

ireen

9)  ireen (27.03.2012 12:35)

Ať se Edík netěší, nebo půjde za upíra!

Morael

8)  Morael (08.06.2011 12:39)

Úúúúúú... Tak Halloween... No to bude ještě zábava. :)

jeanine

7)  jeanine (07.06.2011 21:00)

Škoda, můj čas vypršel, ale snad si zase brzy chvilku najdu. Tušila jsem, že mě to brajglení zažene i k takovým skvostům!!! Pěkně se nám to rozjíždí!!!

Lipi4

6)  Lipi4 (07.06.2011 13:59)

Halloween Jů to bude žůžu, už se těším na jejich kostýmy
... ... Krásná kapitolka se Ti povedla a tipuuji, že lišák svatý Petr se asi bude furt koukat tím divadelním kukátkem, co?

Kristiana

5)  Kristiana (03.06.2011 19:56)

Bella se nezdá. Je jen otázkou času než Edward snahy o odolání vzdá a propadne jí úplně. Ale toho budou určitě chtít využít pekelnící, co? Co Alice tou větou o výhře asi myslela? Co Edward získá? Bellu?
Krásné!

kytka

4)  kytka (23.01.2011 22:09)

Příjemná změna - Bella lamačka chlapeckých srdcí. Pěkné.

Janeba

3)  Janeba (10.10.2010 10:45)

Šmankote ženská, já musím jít taky něco dělat! Jenže se nemůžu od toho odtrhnout, chudák rodina! Píšeš ˇUCHVATNĚ! Snad to přežijou, když půjdu ještě na jednu kapitolku! Díky!

Gassie

2)  Gassie (13.08.2010 16:06)

Bella jako lamačka chlapeckých srdcí je jiná a dost dobrá. Jsem zvědavá, co za kostými jsi jim vymyslela... Tak jdu dál si to přečíst.
Ještě jednu věc si nemůžu odpustit: Turecká násobilka

ambra

1)  ambra (06.05.2010 09:53)

Bella koketa. Džízes Hanetko, a Alice je prostě dokonalá. Jessicu klepne...

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Riley, Victoria and Edward