Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/padli%20andele.jpg

Dnes se dozvíme, jestli Bella odjela na Floridu nebo ne. A co na to Edward? Vyhraje Bella hádku s mámou nebo ne? A vrátí se?

Kapitola 28. – Jacksonville

Edward seděl na sedačce v obývacím pokoji a nepřítomně sledoval plameny v krbu. Byla Silvestrovská noc a pomalu se chýlila k novoročnímu přípitku. Cullenovic rodina se před chvílí vrátila z lovu a všichni se chystali přivítat Nový rok. Rosalie, Alice a Esmé se ztratily nahoře ve svých pokojích, aby se převlékly, Carlisle, Jasper a hlavně Emmett venku chystali obří ohňostroj. Alice před chviličkou seběhla dolů a teď stála u police a přehrabovala se v cédéčkách, aby pustila nějakou hudbu. Připít si šampaňským sice nemohli, ale i tak vítali vždycky nový rok vesele. Našla, co hledala, strčila disk do přehrávače a místností se rozezněla jemná tichá hudba. Alice se otočila a při pohledu na duchem nepřítomného Edwarda si povzdechla a zakroutila hlavou. Už zase vypadal jako v depresi.

„Co je, Edwarde? Vždyť se Bella pozítří vrátí, ne?“

Zamrkal a pohlédl na ni, a z jeho pohledu čišel strach a nejistota.

„Já nevím, Alice. Ano, říkala to, Má na pozítří i letenku. Ale taky říkala, že bude volat. A nevolala. A telefon má vypnutý. Už tři dny jsem ji neslyšel, nemám o ní žádné zprávy. Ty ji vidíš? Vrátí se?“

Alice zamyšleně pokrčila rameny. Neviděla ji, ale zatím si s tím nelámala hlavu. Bellin návrat závisel do jisté míry na její matce, a tu neznala. Její budoucnost vidět nemohla, a tím pádem ani Bellinu. Byla si jistá, že všechno dopadne tak, jak má. Ale to, že Bella nevolá ani nebere telefon, její jistotou trochu otřáslo. Přešla k pohovce a posadila se k němu.

„A Charlieho ses ptal?“

Přikývl. „Ptal jsem se, jestli mu Bells volala. Taky s ní nemluvil, jen s Renée. Prý se má dobře a s Agnes se „velmi spřátelily“. Dnes prý pro ně s Philem pořádají večírek. Alice,“ pohlédl na ni s náhlým odhodláním, „jestli Bella pozítří nepřiletí, pojedu si pro ni. Slunce neslunce, Florida neflorida.“

„A to ji chceš unést?“ zeptala se skepticky. „Bella není plnoletá. Bude se muset podřídit rozhodnutí rodičů, to je ti snad jasné, ne? A nerada to říkám, ale jako únosce by sis asi Bellinu mámu nezískal.“

„Alice, mně nic jiného nezbývá. Já to tady bez ní nevydržím. Připadám si, jako by mě kus chybělo – jako by moje půlka byla na Floridě a půlka tady. Když mi Bella sotva den po našem návratu z Denali řekla, že si to letí s mámou vyříkat osobně, protože po telefonu nemá cenu se s ní hádat, byl to pro mě hrozný šok. Stálo mě všechny síly ji na kolenou neprosit, aby nejezdila, aby tu zůstala se mnou. Mám takový strach, že ji máma nepustí zpátky…“

Alice ho chlácholivě poplácala po rameni.

„Neboj se. Já Belle věřím. Umí si stát za svým a tebe se nevzdá, na to bych si vsadila.“ Vzhlédla ke schodišti, kudy přicházely Esmé s Rosalií. Vstala a podala mu ruku, aby ho vytáhla ze sedačky.

„Tak jdeme, za chvilku odbije půlnoc. A doufejme všichni, že to Emmett tentokrát nepřehnal jako loni a letos nebudeme muset hasit les.“

xxxx

Bella seděla v Jacksonville na posteli v pokoji, o který se dělila Agnes, a snažila se zhluboka dýchat. Před chvílí utekla sem nahoru z přízemí pulsujícího silvestrovskou oslavou. Už toho měla dost. Dost hostů, dost muziky, dost předstírání, že ji večírek baví, a hlavně měla dost významných pohledů své matky. Jako by jí chtěla říct: „Tohle je život pro tebe, tohle jsi ty. Tohle tě vždycky bavilo, tak proč chceš zpátky do té díry?“ Ve své snaze Bellu přesvědčit o tom, co je pro ni lepší, se snažila znevážit její dosavadní bydliště a nazývala ho dírou, a netušila, že tím v Belle jen posiluje její vzdor. Pro ni to nebyla díra, byl to domov, domov s tátou, který by pro ni skočil i do ohně, domov s kamarády, jaké dřív nikde nenašla, domov s Edwardem, o němž si byla jistá, že je jejím druhým já.

Ano, Agnes byla moc milá. Za ty tři dny, které tu Bella strávila, se docela hodně spřátelily. Bella nikdy neměla problém se s někým seznámit, byla přátelská a otevřená, a její bezprostřednost prolomila i Agnesin zakřiknutý smutek. Agnes ještě zdaleka nepřekonala žal a stesk. Její babička, nejbližší člověk, který jí vlastně odmalička nahrazoval maminku, zemřela teprve před pár dny. Musela se přestěhovat k tátovi, kterého znala jen málo, a k jeho nové ženě, kterou neznala vůbec. Byla nesmělá a nejistá, ale v Bellině společnosti okřívala. Renée se snažila ji ze smutku vytrhnout, ale jak už jí bylo vlastní, dost to přeháněla. Neustále děvčatům cpala nové zábavy a akce, a od chvíle, kdy přijela, si Bella připadala jako v dosahu tornáda. Máma taková byla vždycky, jak si vzpomínala, ale už si odvykla to snášet.

Někdo zaklepal na dveře a Bella zasténala, zvrátila se do polštářů a jedním si zoufale přikryla obličej. To jí nedá ani na chvíli pokoj?

„Bello? Můžu za tebou?“ ozval se tichý dívčí hlásek.

„To jsi ty? Chválabohu. Lekla jsem se, že je to máma a chystá se mě předhodit další várce hostů,“ oddechla si Bella. „Jistě, že můžeš dál. Je to přece tvůj pokoj, já jsem tu jen na návštěvě.“

Agnes proklouzla dveřmi, tiše je za sebou zavřela, přešla posteli a sedla si na kraj. Zmateně se na Bellu podívala a nadechla se, aby něco řekla, ale pak se zarazila a jen planě vypustila dech. Bella se na ni pátravě zadívala.

„Copak? Co ses chtěla zeptat?“

„No, jak to, na návštěvě? Renée říkala, že tu budeš bydlet. Není to jen můj pokoj, zařídila ho pro nás obě.“

V Belle se znovu zvedla vlna frustrace a zlosti. Musí si s mámou o tom promluvit, hned ráno! Na pozítří má koupenou letenku, a Renée dělá, jako by o tom nevěděla. A rozhovoru s ní se vyhýbá. Jednou není vhodná chvíle, pak se musí na nákup, pak  příprava večírku a teď ta party… samé výmluvy. Zavrtěla hlavou.

„Tak to se plete. Já se vracím do Forks. Mám tam všechno a všechny, co mám ráda. Tátu, kamarády…“

Agnes zesmutněla a zklamaně si povzdechla. „Víš, já to chápu. Mně se sem taky nechtělo, ale když babička umřela… Nechala jsem doma taky spoustu kamarádů. A líbilo by se mi, kdybys tu zůstala. Jsi bezva holka, rozumím si s tebou líp, než s tátou a Renée.“

Bella si skousla ret. Bylo jí Agnes líto, ale své plány nehodlala měnit.

„Víš, já tam nenechala jen kamarády, ale taky kluka. Máme se moc rádi, chceme se jednou vzít. Slíbili jsme si to. Vlastně…“ nedopověděla.  Steskem nemohla, zadrhl se jí hlas. Vzpomněla si na půlnoční v cantwelském kostele a začervenala se. Prstýnek se srdíčkem od té chvíle nesundala. Ten kroužek jí dodával klid a jistotu.

„A taky tě mám ráda,“ pokračovala po chvilce zamyšlení. „ Tady si zvykneš, neboj. Tvůj táta je fajn a moje máma… No, nenech sebou moc manipulovat, a ona se zklidní. Je tak trochu praštěná. Tolik chce, aby se ti tu líbilo, až to přehání. Ale nemyslí to zle, jen se někdy těžko smiřuje s tím, že její plány nemusí být pro druhého to pravé.“ Zarazila se. Tohle vlastně platilo i na ni. Uvědomila si, že máma si vymyslela báječnou rodinu a zase zapomněla, že Bella může mít vysněné jiné vzdušné zámky. Vážně si musí promluvit, už to nemůže odkládat. Náhle ji něco napadlo.

„Agnes, vždyť se přece můžeme vídat. Já sem budu jezdit, nejsem tu naposled. A ty zas můžeš za mnou do Forks, třeba hned na jarní prázdniny. Charlie – můj táta - bude rád, a seznámíš se s mými kamarády. Co ty na to?“

Agnes se rozzářila a přikývla. „To by bylo fajn! Už teď se začínám těšit!“

Ozvalo se naléhavé zaklepání na dveře. „Holky, co tam děláte? Pojďte dolů, mezi hosty! Je to váš večírek, a vy si utečete! A za chvíli bude půlnoc, chystá se přípitek!“

Bella si povzdechla. No jo, budou se tam muset vrátit. A vůbec se jí tam nechtělo. Vítat nový rok by si byla přála s někým úplně jiným. Náhle ji zalil i pocit viny. Po Edwardovi se jí stýskalo tak moc, až to bolelo, a ona mu přitom ani nedokázala zavolat, jak slíbila. S mámou ještě nemluvila a trochu se styděla mu to říct. A dnes je Silvestr… pohlédla na hodinky. Skoro půlnoc. Ve Forks je o tři hodiny míň, teprve devět. Asi budou na lovu. Zítra, rozhodla se pevně. Ráno si promluvím s mámou a hned pak mu zavolám. A skoro se na tu rozmluvu začala těšit.

xxxx

Samiel nahoře mezi obláčky byl jako na trní. Nervózně si okusoval drápy a litoval, že luskání prsty tady v nebi nemá žádané účinky. Tak ho svrběly prsty! Stačilo by jedno lusknutíčko a Renée by se rozhodla, že jí jedna dcera ke štěstí stačí. Ale při tom, jak to fungovalo posledně, by to dopadlo přesně obráceně. Nechala by si tam Bellu a Agnes by jela do Forks nebo do dětského domova. A Petr se zdá být v klidu, jako by si s tím vůbec nelámal hlavu, a klidně si šel zase na drby za svatým Valentýnem! Prý: „Spolehni se na Bellu, ta si umí stát za svým!“ Jo, kdyby peklo spoléhalo na lidi, kam by to dopracovalo? Ale zase… v některých ohledech byl na lidi docela spoleh. Atomovou bombu taky vymysleli bez pekelné pomoci.

Najednou se rozhodl. Honem, než se Petr vrátí! Křísl nehtem o nehet a na konci palce mu rozkvetl maličký plamínek. Samiel ani nečekal, až se rozhoří, a honem do něj začal drmolit.

V pekle se na sebe udiveně koukali Lucifer s Belialem.

„Rozumíš tomu?“ optal se Lucifer. „Ten Samiel se v tom nebi snad úplně zbláznil! Prý Renée jim chce zkazit lásku! Co je nám do lásky, u všech čertů! Jsme snad Amorkové? My chceme duše!“

Belial opatrně nadhodil: „Nicméně… v jednom má Samiel pravdu. Musíme Bellu dostat zpátky do Forks. Kdyby zůstala na Floridě, kdo bude pokoušet Edwarda?“

„No, nejsem si jistý, co je lepší,“ zamyslel se Lucifer. „Kdyby si pro ni přijel, jak má v plánu, a to jsme před chvílí slyšeli, možná by se rozzlobil natolik, že by eventuelně mohlo dojít i k nějaké té vraždičce,“ mnul si nedočkavě ruce.

Bellial zavrtěl hlavou. „To si nemyslím. Nechce za žádnou cenu ublížit Belle, a určitě by nezaútočil na její matku, i kdyby měl sebevětší vztek. Hřích z vášně je sázka na jistotu, k tomu už jim moc nechybí. Jen je musíme dostat zpátky k sobě.“

Lucifer se chvíli mračil, nechtěl se vzdát lákavé představy vraždy a zakrváceného Edwarda s černýma očima a rysy zkřivenými vztekem. Pak ale váhavě uznal, že má Belial nejspíš pravdu, a neochotně luskl prsty.

xxxx

Bylo po večírku. Hosté se rozešli, Phil šel už spát, jen Agnes s Bellou ještě pomáhaly Renée uklidit přízemí z nejhoršího.

„Už to nechte, holky, je půl třetí. Ráno přijede úklidová služba a dodělá to. Jděte spát,“ poslala je Renée do hajan. Agnes jí popřála dobrou noc a zmizela nahoře, ale Bella zůstala. Vzala do rukou ještě pár sklenic a odnesla je do kuchyně. Když se vrátila, Renée seděla na pohovce s opřenou hlavou a zavřenýma očima. Bella si sedla tiše do křesla naproti ní. „Mami,“ začala váhavě.

„Moc se mi to nedaří, viď?“ zeptala se Renée, oči pořád zavřené.

„Co?“ zmateně se otázala Bella.

„No ta moje snaha přesvědčit tě, abys tu zůstala.“ Renée se posadila zpříma a pátravě se na Bellu zadívala. „Viděla jsem to dnes celý večer. Ještě před rokem sis to tu užívala. Celé Vánoce jsi byla samá zábava, smála ses, žertovala, pořád jsi byla někde s kamarády. A dnes – každou minutu toho večírku bylo vidět, jak tě to nebaví. Změnila ses, Bells.“

Bella pokrčila rameny. „Asi ano. Já se pořád ráda bavím, mami, jen jsem našla někoho, bez koho to pro mě nemá tu pravou šťávu. A ten mi tu chybí.“

„Tak moc, že mu dáš přednost před vlastní rodinou?“ zeptala se Renée skepticky.

Bella jen mlčky přikývla.

„No, nemůžu říct, že mi to nedělá starosti, Bello. Když mi táta o tvém chlapci říkal, zlobila jsem se. Na nějaký vážný vztah jsi ještě strašně mladá. Čeká tě maturita, vysoká škola… máš před sebou celý život. I nové lásky. Takových ještě potkáš! I tady bys jistě někoho potkala.“

„Ne mami. Já jsem si jistá, že Edward je ten pravý. K nikomu jsem nikdy necítila to, co k němu.“

Renée si opovržlivě odfrkla. „Pch, první láska tak připadá každému. Já jsem si taky myslela, že Charlie je ten pravý, a podívej, jak jsem dopadla! A nechci, aby sis předčasně zkazila život. To je taky jeden z důvodů, proč tě chci mít tady.“

Bella nevěřícně vykulila oči. „Abys mě dostala od Edwarda? Mami, ty jsi ale intrikánka!“ Pak se její výraz ale zatvrdil a pokračovala rozhodným tónem: „ A jestli si zkazím život, no, je to můj život. Mám právo dělat vlastní chyby.“

„Jenže se můžeš poučit z těch mých. A co Agnes, ani kvůli ní bys tu nezůstala?“

„Mami, ty řeči, že mě tu chceš kvůli Agnes, jak to má těžké a kdesi cosi… Mně se zdá Agnes docela v pohodě. Jistě, je smutná, a kdo by nebyl, stýská se jí po babičce. Ale jinak… je to prima holka, moc hezká a milá, kamarádů tu brzy bude mít hromadu. Já tu potřeba nejsem.“

Renée se na ni ještě chvíli dívala a pak si poraženě povzdechla. „Nepřesvědčím tě, viď? Asi se s tím budu muset smířit. Ale budeš sem jezdit častěji, že ano? A vezmi sebou někdy i toho svého Edwarda, ráda bych ho poznala, když je to takový zázrak.“

„Jo, mami. Budu sem jezdit. A Agnes může zase za mnou. Vlastně jsem ji už pozvala, na jarní prázdniny, dobře?“

Renée přikývla, usmála se a Belle spadl kámen ze srdce. Ani to nebyl takový boj, jak čekala. Renée byla nečekaně rozumná. Co se to s ní stalo? Zívla a podívala se na hodinky. Za pět minut tři. Měla by jít spát. A najednou ji napadlo, že ve Forks teď zrovna bude půlnoc. Vyskočila.

„Dobrou noc, mami, hezky se vyspi,“ spěšně se rozloučila a vyběhla schody nahoru po dvou. Popadla mobil, zapnula ho a spěšně vyťukala PIN. Stiskla tlačítko rychlého vytáčení a čekala.

xxxx

Edward zrovna vycházel ven na terasu, když mu v kapse kalhot zavibroval mobil. Zarazil se, rychle ho vytáhl a s nevěřícím úžasem rozeznal na displeyi Bellino číslo. Už ani nedoufal. Dychtivě přijal hovor a jeho obličejem se rozlil blažený úsměv, když se mu do ucha ozvalo:

„Ahoj, lásko, jak se máš? Budeš na mě pozítří čekat na letišti?“

 

Shrnutí

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

emam

25)  emam (25.04.2014 21:50)

Já tušila, že to nebude zas tak horké

ireen

24)  ireen (28.03.2012 20:36)

Tak se držte dál, mlaďoši!

Lipi4

23)  Lipi4 (09.06.2011 23:17)

ááááá , já se nemůžu dočkat až budou zase spolu.... byl to smutn Silvestr, ale co se dá dělat
.. .. . .. letím si zvednout náladu dalším dílkem

Kristiana

22)  Kristiana (05.06.2011 20:28)

Jsme snad Amorkové? Jednou už jsem to říkala, ale prostě si to neodpustím znova, Samiel měkkne, začíná být mnohem poctivější. Nedivila bych se kdyby to Belle a Edwardovi začal přát a postavil se na stranu Nebe. Může se z pekelníka stát anděl? I když jako andílek by se mi asi taolik nezamlouval. az to představa polepšeného pekelníka... muhehe
Renne mě docela dost štvala. Stěhování není žádná sranda a nucený už vůbec ne.
A ten konec!

Janeba

21)  Janeba (10.10.2010 23:17)

Ještě že i peklo umí pomoct! Už jsem se bála, že Bellu od tamtud nepustí! Hurá!!! Tak co jim připravíš protentokrát?! ÚCHVATNÉ! Díky!

Gassie

20)  Gassie (17.08.2010 10:56)

Co máš v plánu s Agnes?
Reneé byla až nečekaně rozumná... I když mi je jasné, že v tom má asi někdo rohatý prsty.
Jedu dál, abych na to co nejdřív přišla.

ambra

19)  ambra (18.06.2010 14:08)

Už vím, co se mi ještě moc líbí. Ani ve vypjatých situacích Ti to nikdy nesklouzne k hysterické přepjatosti. Chápu, že za výsledný dojem z rozhovoru s Renée nakonec mohl Lucifer, ale fakt je ten, že jsem opět měla pocit, že tam sedím v koutku a sleduju realistický rozhovor mezi matkou a sedmnástiletou dcerou. Celkově opět moc hezké, při poslední větě mi bušilo srdce jak Edwardovi. A mám radost, že je Agnes fajn.:D :D ;)

Alrobell

18)  Alrobell (30.05.2010 19:07)

Ahoj Hanetko,

tak jsem se dokopala ke čtení... no.. po chvílích napětí, jestli se Bell vrátí se najednou rozdenělo a Belluš jede domů... jsem zvědavá, co jim vymyslela... takže jdu dál... papa

Al

PS: Bylo to bombovní... ježišmarjá, kam já na ty výrazy chodím...

17)   (25.05.2010 22:48)

Opět skvělé ! Píšeš opravdu moc pěkně §

16)  hellokitty (23.05.2010 23:39)

to je hotová telenovela

Bye

15)  Bye (23.05.2010 12:54)

Teda Hani, Tvoje psaní nemá ani chybičku.
Bye se Ti k zemi klaní, u mě máš dnes jedničku!

Myslím, že na atomovku máš nejspíš Ty patent,
zbraň hromadného ničení - tak to je Tvůj Talent.

Samiel o lásce smýšlí a drápy si kouše,
už to bude tak, že časem neublíží mouše!

Edward s Bellou v Tvém příběhu mají valkou naději,
že pro ně vše dobře skončí, dříve, než se nadějí.

Nebraska

14)  Nebraska (23.05.2010 07:09)

Už jsem se bála, že se s Bellou vážně něco stalo - ale je to šikovná holka a dokázala si to s Renée hezky domluvit. A na Agnes jsem zvědavá, jak se jí asi na jaře bude líbit Jacob? ;)
Samiel, informující čertiska o lásce, to mě vážně pobavilo
Krása, Hanetko, Renée se ti povedla a sladká tečka na závěr - je mi skvěle

13)  Leni (22.05.2010 23:50)

Krása. Romantika mě vždy dostane.

blotik

12)  blotik (22.05.2010 17:17)

Krááása.

Cam

11)  Cam (22.05.2010 14:32)

Bezvadenej díl, tgěším se, až se Bella vrátí

Karolka

10)  Karolka (22.05.2010 13:54)

sfinga: Protože je neskutečně těžké dívat se na svoje dítě, vědět, že si ublíží a přesto ho to nechat udělat. (Ale Renée je na zabití ).

sfinga

9)  sfinga (22.05.2010 13:45)

Dobře to Bella mamince řekla. Je fajn, že sebou nenechá orat. Proč mají některé matky pocit, že mají právo řídit svým dcerám život, aby nedej bože, náhodou neudělaly stejnou chybu jako ony?

Evelyn

8)  Evelyn (22.05.2010 13:37)

Hanetko, to bylo skvělé! Tahle Bella, která si stojí za svým a nenechá sebou nijak manipulovat, se mi moc líbí. Krásná kapitola

Jesska

7)  Jesska (22.05.2010 13:22)

Super!:)
No jo, ze Samiela se nakonec stane anděl, ne?:D
Krásně se jim to povedlo
Těším se na další kapitolu, bylo to nádherný

sakraprace

6)  sakraprace (22.05.2010 12:39)

No, popravdě jsi mě neskutečně napnula, fakt jsem si myslela, že pro ni bude muset dojet. Krásná kapitolka.

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek