Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/padli%20andele.jpg

Bella a Edward si konečně vyříkali všechna nedorozumění mezi sebou. Jak ale jejich vztah přijme jejich okolí?

Kapitola 13. – Nový pár

Do rána se nad Forks zatáhlo a z cínově zbarveného nebe se tiše začal snášet sníh. Začínal prosinec a ze vzduchu už byla cítit přicházející zima. Samiel na to nevěřícně koukal z obláčku před nebeskou branou a přestože tady nahoře bylo teplo, přejel mu po zádech mráz a schoulil se jako zmoklý pes. Pak si uvědomil, že tohle počasí a je v tuhle roční dobu normální, vzpomněl si na včerejší slunečný den na louce a podezřením se mu zúžily oči. Pohlédl na Petra.

„Tys‘ to udělal schválně, že jo?“

„A co?“ nechápavě vykulil oči svatý Petr.

„To počasí. Včera určitě nemělo být ve Forks tak hezky. Potřebovals‘  je dostat na tu louku.“

Svatý Petr na to neřekl nic, jen se trochu provinile pousmál. No zrovna čertovi to bude vykládat! Ještě že je tak dobrý kamarád se svatým Valentýnem a mohl se s ním poradit, jinak by se ti dva zamilovaní v životě nedali dohromady. Ale o tom musí pomlčet, před Samielem slovo láska nesmí vyslovit. O tu čertům nejde, ti lidem nabízejí jen tělesnou touhu a chtíč bez citů,  láska se jim jaksi nehodí do krámu.

Vytáhl kukátko a podíval se dolů. Co to tam… Co ten kluk zase vyvádí? To přece… Zastrčil kukátko do kapsy a otočil se na Samiela.

„Chvíli mi tu pohlídej bránu, ano? Musím si něco zařídit.“ Podkasal si roucho a uháněl pryč.

xxxx

Edward seděl v autě, které svištělo ke škole skoro nadzvukovou rychlostí. Byla to náročná noc. Když se navečer vrátil domů a svolal celou rodinu, aby jim řekl nejnovější zprávy, zpočátku byli všichni nadšení. Viděli, jak se už od prvního setkání s Bellou trápil, a doufali, že to všechno dobře dopadne, přestože jde o lidskou dívku. Alice se vědoucně usmívala, Esme s Carlislem  byli neskrývaně nadšení, Jasper s Emmettem se kolegiálně zubili a dokonce i Rose, která měla k lidem vždycky výhrady, tentokrát byla už od plesu zpracovaná Alicí a vypadala spokojeně. Ale úsměv jim brzy zmizel z tváří, když se dozvěděli, co Edward vyslechl od Jacoba.

„To je smůla, že zrovna kvůli vlkodlakům nic nevidím,“ naříkala nešťastně Alice. „Jsem Jacobovi vděčná, že díky nim a jejich legendám to Bella všechno vzala tak v klidu, ale zrovna teď se mi jejich přítomnost moc nehodí.“

„Ale co tady ten cizák mohl chtít? Proč nepřišel za námi?“ vrtěl hlavou nechápavě Emmett. „Neměli bychom se vypravit za ním?“ Rose vylekaně vykulila oči a nesouhlasně zavrtěla hlavou. Přitiskla se ke svému muži blíž. Ona si žádnou konfrontaci nepřála.

„To by nejspíš nebylo nic platné,“ opáčil Jasper. „Podle Quileutů, a jejich schopnosti stopování věřím, je už dávno v prachu. Ztratil se jim přece na letišti v Seattlu. Nejspíš už je dávno za horama.“

„Ale za kterýma?“ přemýšlel nahlas Carlisle. Jestli ten upír opravdu odletěl, mohl být v podstatě odkudkoliv. Hlavou mu blesklo pár možností, odkud mohl nečekaný návštěvník pocházet. Ale co by zrovna tady mohl kdokoliv z nich chtít? Jistě, výjimečnost jeho rodiny je všeobecně známá, a může vzbuzovat zvědavost. Ale proč je v tom případě ten návštěvník nekontaktoval? Proč by utíkal? Nechápal to.

Pak promluvila Esme a její klidný, tichý hlas na všechny působil uklidňujícím dojmem.

„Myslím, že si nemusíme dělat takové starosti, Mohl to být jen nějaký náhodný návštěvník, nomád, který se tady na severu jen potuloval. Všichni víme, jak vyjímečnou vůni má Bellina krev. Nejspíš ji ucítil a sledoval, a u jejího domu narazil na vlkodlačí pach. Mohl se vyděsit, a jestli se nepletu, utíká ještě teď. Pusť to z hlavy, Edwarde. S tebou po boku a vlkodlaky za zády Belle nic hrozit nebude.“

Edward zaváhal a pohlédl na Carlislea. Esmé mohla mít pravdu a on se jen zbytečně vyděsil. Carlisle ještě chvíli přemýšlel a pak váhavě debatu uzavřel: „Nejspíš máš pravdu, Esmé. Ale neuškodí, když se budeme mít na pozoru. A opravdu by teď mohlo být výhodné navázat užší vztahy se smečkou, přestože ztratíme výhodu Aliciných vizí.“

Alice se zaškaredila, ale pak její tvář ozářil skřítkovský úsměv. „Nebude to tak zlé. Když budoucnost nesouvisí úzce s některým z nich, vidím ji docela jasně. Například Bellu, teď, když se rozhodla pro Edwarda, vidím skvěle.“ A šelmovsky na Edwarda mrkla. Ten si vzpomněl na Belliny rudé zorničky a ošklivě se na Alici zamračil. Zrovna tahle vize mu moc radosti nepřinesla.

Ráno se Edward rozhodl, že se staví pro Bellu doma, ale když přijel před její dům, zjistil, že je prázdný. Už odjela, nestihl to. A tak teď seděl ve svém Volvu, střihal zatáčky jako závodník Formule 1 a nemohl se dočkat, až ji znovu uvidí. Znovu přidal plyn.

Když dojel na školní parkoviště a rozhlédl se, jestli jineuvidí, zatmělo se mu před očima. To, co spatřil, se mu ani trochu nelíbilo. Temně zavrčel, prudce otevřel dvířka auta a chystal se vyběhnout ven, ale to už se k němu hnala Alice od Emmettova džípu a brzdila ho:

„Klid, Edwarde, a trochu jí věř. Prosím, moc tě prosím, teď to nezkaž!“ Úpěnlivě na něj upírala svoje zlaté oči a prosebně ho chytila za rukáv. Edward se zarazil a vzpomněl si, jak se na něj Bella už několikrát rozzlobila. Nechtěl ji rozčílit znovu, ale stálo ho všechny síly, aby se ovládl a neroztrhal toho hulváta na kousíčky. A ani trochu mu nepomáhalo, že nejen slyší každé slovo, ale i každou jeho nechutnou myšlenku.

Bella stála u svého náklaďáčku, opírala se o jeho kapotu, mračila se a naproti ní se rozčiloval Mike Newton. Divoce rozhazoval rukama a něco jí vyčítal. Začátek hádky neslyšeli, ale Bellinu odpověď už ano.

„Co se rozčiluješ, Miku? Já ti přece nikdy nic neslíbila. Nemáš žádné právo cokoliv ode mě očekávat. Nejsem tvůj majetek!“

„Ale chovala ses tak. Věřil jsem, že je mezi náma něco víc. A teď se taháš s tím Indiánem!“

„S kým se tahám, to ti může být srdečně jedno. A k tobě jsem se chovala stejně jako k ostatním. Nemůžu za to, jestli sis domýšlel kdovíco! A pokud vím, na plese sis to docela užíval s Jessicou, tak co po mně teď vlastně chceš?“

„Co chci? Vážně to chceš vědět? To, co jsem si vždycky myslel, že dostanu!“ Mike se opřel rukama o kapotu auta a nalepil se na Bellu celou délkou těla. „Tak já ti to ukážu!“ A tvrdě přitiskl svoje ústa na její.

Belle nejdřív ztuhla překvapeným šokem, ale když se jí Mike pokusil jazykem dostat mezi sevřené zuby, v duchu se otřásla odporem a to ji vyburcovalo k akci. Pravička jí vyletěla zároveň s kolenem a Mike inkasoval nejen pořádnou facku, ale i kopanec do velmi citlivých míst. Zatímco se s nadávkami hroutil do rozbředlého rozježděného sněhu a rukama si svíral rozkrok, Bella si vztekle utírala pusu a zhnuseně na něj syčela:

„Tohle už nikdy nezkoušej, rozumíš? Nebo s tebou zatočím ještě hůř!“

Závojem vzteku k ní dolehl potlesk a ona si uvědomila, že na parkovišti není sama. Rozhlédla se, a když spatřila své obecenstvo, rozpaky nevěděla, kam s očima. Na jedné straně parkoviště stál Jake s kamarády a vesele se na ni zubil, naproti u Edwardova Volva tleskala celá Cullenovic rodina a Emmett dokonce obdivně zahvízdal. A uznale volal na Edwarda, který už k ní mířil přes parkoviště a tvářil se jako bůh pomsty: „Teda brácha, ty sis uměl vybrat. To je holka, ta si ví rady!“

Když k ní Edward došel, rozevřel náruč a ona se do ní schovala. Políbil jí do vlasů a zeptal se:

„Jsi v pořádku? Neudělal ti nic?“

„Ne, nic mi není. Jsem jen naštvaná. Na něj, ale hlavně na sebe, že jsem byla tak hloupá. Jsem moc ráda, že tě vidím,“usmála se na něj, vytáhla se na špičky a rychle ho políbila do koutku úst. Pak se ohlédla přes rameno na Mika, který ještě ležel zkroucený na zemi a teď na ně nevěřícně zíral. Takže ona už nechodí s tím Indiánem? Teď chodí s Cullenem? To je ale coura!

To poslední slovo, byť jen pomyšlené, přimělo Edwarda k divokému zavrčení. Pustil Bellu a naklonil se k Mikovi.

„Zapamatuj si jednou provždy, že Bella a já patříme k sobě. A ještě jednou ji budeš obtěžovat nebo se jí pokusíš ublížit, tak si to s tebou vyřídím já, jasné?“

Mike nasucho polkl a přikývl. Teda z toho Cullena jde ale hrůza, kdo by to byl do něj řekl?

Edward s Bellou si ho už dál nevšímali a ruku v ruce odcházeli ke škole spolu s ostatními.

xxxx

Seshora se na parkoviště díval svatý Petr se svatým Valentýnem a oba se úlevně smáli.

„Tak vidíš, ani nepotřebovali naši pomoc,“ chlácholivě řekl Valentýn. „Tohle už znám, Petře. Za ty roky, co pomáhám zamilovaným, jsem takhle silné pouto viděl jen párkrát. Ještě to nevědí, možná na sebe budou trochu žárlit a občas se pohádají, ale nic je nerozdělí.“ Pak se trochu zamyslel a vzpomněl si na těch několik jiných párů, jejichž láska vstoupila do dějin, a s trochou neklidu si uvědomil, že málokterá z nich skončila šťastně. Romeo a Julie, Tristan a Isolda, Orfeus a Eurydika a další nešťastné páry mu proběhly hlavou, ale nechtěl se o nich zmiňovat před Petrem. Snad budou mít tihle dva větší štěstí.

„Radil bych ti, aby se do toho pletl co nejmíň. Oni si poradí, uvidíš.“

Petr pochybovačně zakroutil hlavou, ale pak váhavě souhlasil. Jestli se do toho zase budou plést ti pekelníci, stejně to tak nenechá.

Samiel zatím svého osamění u nebeské brány využil k hlášení do pekla. Křísl nehtem o nehet a na konci palce mu vzplál malý plamínek. Samiel do něj mluvil jako do mikrofonu a spěchal, aby to stihl.

Poreferoval o větrném vějíři, o čemž už v pekle věděli a nikterak je to netěšilo, a taky nahlásil zápis v knize osudu. A Lucifer hned vyslal Beliala, aby to prostudoval a ověřil.

„Tak zatím končím. Až bude příležitost, zase se ohlásím.“

„Copak to tady děláš?“ ozvalo se mu za zády a Samiel leknutím nadskočil. Jak dlouho tam už Petr stál a co všecko slyšel?

„Nnnic, „zakoktal. „Jen si trochu hraju s ohníčky. Z toho počasí dole je mi tu zima,“ vymýšlel si honem výmluvy.

„Ale nepovídej,“ rozesmál se svatý Petr. „Tak zima? No, vždycky se můžeš jít ohřát domů, ne?“

„To ne, taková zima mi zase není,“ honem couval Samiel. Ne, návrat do pekla by se mu teď vůbec nehodil.  Ještě tady neskončil.

„Tak už žádné ohníčky, tady je nemáme rádi.“ naoko se zamračil Petr a v duchu se smál. Slyšel skoro všechno, co Samiel hlásil do pekla, a už se těšil, jak čerti zase pochodí. Pořád si ještě neuvědomili, co on už věděl dávno.

xxxx

Den uběhl jako voda, ale pro Bellu a Edwarda byl jeden z nejnáročnějších, jaké zažili. Příhoda na parkovišti se školou rozlétla jako blesk a pikantní novinka, že Bella Swanová chodí s Edwardem Cullenem se stala vděčným námětem drbů všech spolužáků. Zklamaným nadějím zhrzených dívek, které se snažily ulovit Edwarda, se vyrovnaly jen zhroucené plány kluků na získání Belly. Teď se s tím museli všichni dohromady smířit a vůbec se jim do toho nechtělo. Kudy nový pár prošel, všude se neslo vzrušené šuškání.  Navíc v posledních týdnech všichni mysleli, že Bella chodí s Jacobem, a teď se škodolibě těšili, jak si to začnou s Edwardem mezi sebou vyřizovat. Když je ale se zatajeným dechem sledovali v polední pauze v jídelně, byli zklamaní. Nová dvojice prošla kolem stolu Jacoba i jeho kamarádů a vesele je pozdravila. Jacob se na ně usmál, zvedl ruku s palcem nahoře v pochvalném gestu a Bella s Edwardem si přisedli ke stolu s ostatními Cullenovými. Žádné drama se nekonalo a jídelna zklamaně vydechla.

Bella šla ke stolu s trochu smíšenými pocity. I když ji Edward ujišťoval, že to bude v pořádku, trochu se bála, jak ji přijmou. Přece jen byla člověk, který ví o jejich tajemství. Dobře věděla, že to není běžné, a že by s tím mohly být problémy. Nedivila by se, kdyby se s ní odmítli stýkat. Ale bála se zbytečně. Ostatní ji přijali opravdu přátelsky, jako by mezi ně patřila už dávno.

„Tak co chystáš na Vánoce, Bello?“ nedočkavě se ptala Alice. „Máš už nachystané dárky? Mohly bychom jet nakupovat spolu, pojedeme s Rosalií příští týden. Jestli chceš, můžeš se přidat.

„No, já nevím, možná bychom jeli společně s Edwardem,“ pohlédla na něj tázavě Bella  a Edward se skoro nafoukl štěstím a pýchou. Ještě si nezvykl na to, jak samozřejmě je bere Bella jako pár, ale líbilo se mu to. Moc. Byl tak šťastný, že v tu chvíli by přikývl na cokoliv.

„Tak s námi pojeďte oba,“ kula Alice železo, dokud bylo žhavé. Edward jen zasněně přikývl a teprve pak si uvědomil posměšné myšlenky Jaspera a Emmetta, kteří se rozřehtali celí šťastní, že je vynechala.

Ale smích je brzy přešel. Ke stolu se přiblížili Jacob s Embrym a Quilem  a tvářili se vážně.

„ Právě volal Sam. Navrhuje strategickou schůzku. Dnes večer na hranici rezervace.“


Shrnutí

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

emam

9)  emam (24.04.2014 13:04)

A jéje, komplikace na sebe nenechali dlouho čekat:p ;)

ireen

8)  ireen (27.03.2012 19:22)

..jdu dál, jsem nedočkavá!

Morael

7)  Morael (08.06.2011 17:35)

Tak mě napadá... Jde tu o Edwarda - coby padlého anděla - a Bellu, nebo o poťouchlou válku mezi nebem a peklem? :D

Lipi4

6)  Lipi4 (08.06.2011 12:15)

Bella má teda ránu .. .. Už se nemůžu dočkat Vánočních nákupů ... . ..Ale co Sam může chtít?



PS: svatý Petr opět válí

Kristiana

5)  Kristiana (05.06.2011 15:36)

Strategická schůzka? Znamená to, že upír, co se potuloval kolme, je zpátky? Proč by se jinak scházeli?
Takže svatý Petr Samiela slyšel :D. Super. Mám pocit, že mu to vyzvědačství pro peklo nedaruje a provede mu ěnjakou kulišárnu.

Janeba

4)  Janeba (10.10.2010 15:49)

Tak to jsem zvědavá, co sis na ně vymyslela! Sice jsi říkala, že se ti to vymklo kontrole , ale budu věřit, té druhé části, ve které to máš pevně v rukou! ÚCHVATNÉ! Díky!

Yasmini

3)  Yasmini (06.10.2010 23:02)

Tahle Bella se mi líbí čím dál víc.
S Y.

Gassie

2)  Gassie (16.08.2010 10:49)

Jo kamarád s Valenýnem :D
Bella, co se umí o sebe postarat a nezmrzačí se u toho se mi líbí

ambra

1)  ambra (03.06.2010 11:51)

Tváří se to všechno tak nevinně a přátelsky a já mám za krkem mrazení... Ten upír nebude pryč... A Mike si dá pohov definitivně? Bella ho pěkně ponížila... No a Valentýnovy myšlenky taky člověku na klidu nepřidají! No aspoň že s Cullenovými to má za sebou a Jacob, zdá se, je taky v pohodě a konstruktivně naladěn!

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek